Zittau — (Aktualizováno 5. 2. 2010 – doplněny fotografie) Jednotlivými státy v oblasti tzv. česko-polsko-německého trojmezí prochází i trať 089 (Liberec — Rybniště). Dlouhodobým zanedbávám údržby je však 2,7 km dlouhý traťový úsek na polské straně ve špatném stavu a Polsko nemá ani zájem o jeho rekonstrukci. Vlaky tak tento úsek musí projíždět sníženou rychlostí 30 km/h, což je velice zpomaluje, neboť jinak na této trati mohou jezdit rychlostí až 100 km/h. Tento stav ale brání dalšímu rozvoji, který plánuje KORID LK a ZVON v rámci projektu LUISE. Ten by měl zatraktivnit železniční dopravu právě v česko–německém pohraničí.
Některá média informovala, že špatný stav traťového úseku na polském území může vést až k zastavení železniční dopravy mezi Libercem a Žitavou. Nicméně jak uvedl Petr Prokeš, ředitel společnosti KORID LK, uzavření trati kvůli technickému stavu nehrozí, pouze brzdí rozvoj. Regionální centrum ve Wroclavi se současným stavem nehodlá nic dělat a na výzvy českých partnerů nijak nereaguje. Liberecký kraj a ZVON proto plánují vyjednat opravu na ředitelství PKP PLK ve Varšavě. Všechna jednání jsou nyní na začátku a nelze tedy říci, kdy budou moci vlaky projet po polské straně maximální rychlostí. Přitom úsek z Liberce do Hrádku nad Nisou je, až na nechráněný přejezd v Dolní Suché, připraven na rychlost 100 km/h.
Od nového jízdního řádu 2010/11 se také chystá výměna dopravců, provozujících vlaky na trati 089. České dráhy a RailTrans nahradí společnost Vogtlandbahn ze skupiny Arriva, která vyhrála vypsané výběrové řízení na provoz vlaků. Na jednotlivé spoje by tak měly být od prosince nasazeny nové nízkopodlažní jednotky Siemens Desiro Classic. Společnost Vogtlandbahn by také chtěla zavést hodinový interval vlaků mezi Libercem a Žitavou, čemuž ale brání právě nevhodný polský úsek tratě.
Změna dopravců však nebude do budoucna jedinou novinkou na této trati. V rámci projektu LUISE je nachystán celý komplex služeb zatraktivňujících železniční dopravu v česko–německé pohraničí. Vzniknou místa, kde vlaky budou navazovat na autobusy nebo v nichž bude možné odstavit auto či kolo a pokračovat z nich vlakem. Plánovány jsou dále rekonstrukce železničních zastávek Liberec–Růžodol, Porajów, Hainewalde Talstraße, Großschönau–West, Varnsdorf–Polní a Varnsdorf staré nádraží, ve kterých by měly být zvýšeny nástupiště tak, aby umožňovaly bezbariérový přístup do nízkopodlažních jednotek. A na závěr stojí za zmínku i vznik jednotného integrovaného tarifu a vícejazyčného informačního systému. Cestujícím nyní nezbývá než doufat, že dojde k dohodě s polskou stranou tak, aby jim trať 089 sloužila v budoucnu co nejlépe.
1956 obec zcela vystěhována s tím, že její území bude předáno NDR výměnou za jiné - nerealizováno
Byl by to takový odsun naruby.
Tyto zastávky neexistují, plánuje se teprve jejich vybudování, rekonstrukce je plánovaná u těch stávajících.
A vrátit zpět obec do říše v roce 1945 politicky nešlo, naopak se snažilo Československo nárokovat Lužici. Proč to nešlo viz můj příspěvek k článku o obci Porajów.
Jarinek: Pokud vím, tak trať přes Fukov normálně funguje v peážním režimu, jezdí po ní osobáky z Wilthenu do Ebersbachu v asi hodinovém taktu a údržba je také na německé straně. Těžko si představit, že tam zajíždí česká traťovka. Ale jak kdo komu za co platí, to by mě taky zajímalo...
Stát už dávno vyhnal lidi a srovnal obec se zemí včetně kostela, tak když není důvod existence výběžku, tak by se jako logické jevilo nabídnout to území Německu na výměnu ve jménu zjednodušení žití.
Jinak ten výběžek je tam "klasicky" z historických důvodů - národnostní složení obyvatelstva tehdejší obce Fukov. Po válce dostali na vybranou, jestli se chtějí přičlenit k Německu nebo ne, a zvolili si že ne. Tím prakticky způsobili své obci zánik, protože z české strany to byl tak strašný odlehlý zapadákov, že se postupně všichni vystěhovali.
Zkuste do toho polskou železnici donutit, vyjde Vás to určitě levněji a určitě to jde udělat. Myslím, že dokonce rychleji než postavit druhou trať.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.