..: Peážní trať do Žitavy potřebuje opravu :..

612.613 DB, nová zastávka Smržovka–Luční, foto: Jindřich Berounský Zittau — (Aktualizováno 5. 2. 2010 – doplněny fotografie) Jednotlivými státy v oblasti tzv. česko-polsko-německého trojmezí prochází i trať 089 (Liberec — Rybniště). Dlouhodobým zanedbávám údržby je však 2,7 km dlouhý traťový úsek na polské straně ve špatném stavu a Polsko nemá ani zájem o jeho rekonstrukci. Vlaky tak tento úsek musí projíždět sníženou rychlostí 30 km/h, což je velice zpomaluje, neboť jinak na této trati mohou jezdit rychlostí až 100 km/h. Tento stav ale brání dalšímu rozvoji, který plánuje KORID LK a ZVON v rámci projektu LUISE. Ten by měl zatraktivnit železniční dopravu právě v česko–německém pohraničí.

Některá média informovala, že špatný stav traťového úseku na polském území může vést až k zastavení železniční dopravy mezi Libercem a Žitavou. Nicméně jak uvedl Petr Prokeš, ředitel společnosti KORID LK, uzavření trati kvůli technickému stavu nehrozí, pouze brzdí rozvoj. Regionální centrum ve Wroclavi se současným stavem nehodlá nic dělat a na výzvy českých partnerů nijak nereaguje. Liberecký kraj a ZVON proto plánují vyjednat opravu na ředitelství PKP PLK ve Varšavě. Všechna jednání jsou nyní na začátku a nelze tedy říci, kdy budou moci vlaky projet po polské straně maximální rychlostí. Přitom úsek z Liberce do Hrádku nad Nisou je, až na nechráněný přejezd v Dolní Suché, připraven na rychlost 100 km/h.

Stav na hranici, pohled od Hrádku směr Polsko, foto: Zel.am Stav na hranici, pohled z polské strany do ČR, foto: Zel.amPohled na trať v Polsku před Porajowem, foto: Zel.amPohled na trať v Polsku před Porajowem, foto: Zel.amOblouk před nisským viaduktem v Polské Porajowě, foto: Zel.amSituace z viaduktu na hranici, vlevo od Nisy je polský neupravený břeh, napravo pak Německo, foto: Zel.am

Od nového jízdního řádu 2010/11 se také chystá výměna dopravců, provozujících vlaky na trati 089. České dráhy a RailTrans nahradí společnost Vogtlandbahn ze skupiny Arriva, která vyhrála vypsané výběrové řízení na provoz vlaků. Na jednotlivé spoje by tak měly být od prosince nasazeny nové nízkopodlažní jednotky Siemens Desiro Classic. Společnost Vogtlandbahn by také chtěla zavést hodinový interval vlaků mezi Libercem a Žitavou, čemuž ale brání právě nevhodný polský úsek tratě.

Změna dopravců však nebude do budoucna jedinou novinkou na této trati. V rámci projektu LUISE je nachystán celý komplex služeb zatraktivňujících železniční dopravu v česko–německé pohraničí. Vzniknou místa, kde vlaky budou navazovat na autobusy nebo v nichž bude možné odstavit auto či kolo a pokračovat z nich vlakem. Plánovány jsou dále rekonstrukce železničních zastávek Liberec–Růžodol, Porajów, Hainewalde Talstraße, Großschönau–West, Varnsdorf–Polní a Varnsdorf staré nádraží, ve kterých by měly být zvýšeny nástupiště tak, aby umožňovaly bezbariérový přístup do nízkopodlažních jednotek. A na závěr stojí za zmínku i vznik jednotného integrovaného tarifu a vícejazyčného informačního systému. Cestujícím nyní nezbývá než doufat, že dojde k dohodě s polskou stranou tak, aby jim trať 089 sloužila v budoucnu co nejlépe.

Zdroj: KORID LK, iDnes, foto: Zel.am


Walker Poslat mail autorovi | 3.2.2010 (7:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty Jízdní řád

Další z regionu ČR Liberecký Německo Polsko


  1 2 3 4 5 6 ... 9      Zpráv na stránku:   
04.02.2010 (16:54)  
Po roce 1919 se jich ale už nikdo neptal - to sice ano (naposled měli volbu v roce 1919), ale přesto se dá v historii zjistit zajímavý závěr -

1956 obec zcela vystěhována s tím, že její území bude předáno NDR výměnou za jiné - nerealizováno

Byl by to takový odsun naruby.
04.02.2010 (16:43)  
Borovička, Zippich: Omlouvám se za mlžení, špatně jsem interpretoval špatný zdroj informací. Zippich to uvedl na pravou míru.
registrovaný uživatel Adam Fogl  mail  
04.02.2010 (16:25)  
Plánovány jsou dále rekonstrukce železničních zastávek Liberec–Růžodol, Porajów, Hainewalde Talstraße, Großschönau–West, Varnsdorf–Polní a Varnsdorf staré nádraží, ve kterých by měly být zvýšeny nástupiště tak, aby umožňovaly bezbariérový přístup do nízkopodlažních jednotek.
Tyto zastávky neexistují, plánuje se teprve jejich vybudování, rekonstrukce je plánovaná u těch stávajících.
04.02.2010 (16:07)  
Tomáš Kraus: Ten důvod není národnostní, ale pochází ještě z normálních časů, kdy se lidi v Evropě nedělili podle jazyka. Ta obec mluvila ze sta procent německy, jako nakonec celý Šluknovský výběžek, vyjma poštmistrů dosazených z vnitrozemí po roce 1919. Ti lidé byli katolíci a chtěli patřit k Rakousku-Uhersku a ne k Prusku. Po roce 1919 se jich ale už nikdo neptal, přestože Versailská smlouva zaručovala právo na sebeurčení, a vítězové po roce 45 už vůbec ne...
04.02.2010 (16:05)  
Tomáš Kraus: Podle mne s historií obce Fukov zacházíte poněkud falešně. Prostě kecáte a víte houby. V německém pohraničí nemohlo jít o enklávu českého obyvatelstva. To německé bylo logicky po roce 1945 vystěhováno (údaje přes 700 obyvatel). Dosídlit se odlehlou obec nepodařilo, co víc octla se ve velmi střeženém pásmu, které bylo až do 60. let hlídáno stejně jako západní hranice. Tedy bylo zcela jistě vysídleno i nově přišlé obyvatelstvo. Historie obce končí odstřelem kostela v roce 1960.

A vrátit zpět obec do říše v roce 1945 politicky nešlo, naopak se snažilo Československo nárokovat Lužici. Proč to nešlo viz můj příspěvek k článku o obci Porajów.
04.02.2010 (16:01)  
Bohužel. Současný stav je výsledkem nejen Stalinova rozhodnutí nevydat okupovanou část Polska z roku 1941 a zbytek posunout na západ, ale i velkopolského snu o ovládnutí co největšího území. Proto byla Kladská Nisa zaměněna za Lužickou. Je vidět, že utrpením obyčejných civilistů po válce to neskončilo a důsledky pociťujeme dosud...
Jarinek: Pokud vím, tak trať přes Fukov normálně funguje v peážním režimu, jezdí po ní osobáky z Wilthenu do Ebersbachu v asi hodinovém taktu a údržba je také na německé straně. Těžko si představit, že tam zajíždí česká traťovka. Ale jak kdo komu za co platí, to by mě taky zajímalo...
Stát už dávno vyhnal lidi a srovnal obec se zemí včetně kostela, tak když není důvod existence výběžku, tak by se jako logické jevilo nabídnout to území Německu na výměnu ve jménu zjednodušení žití.
04.02.2010 (15:55)  
TOMÁŠ KRAUS: Děkuji za obsáhlou odpověď. Je to hodně zvláštní a s těmi nejdelšími regionálními vlaky je to pěkná kuriozita :-)
04.02.2010 (15:49)  
Jarinek: Trať přes Fukov pokud vím udržují Němci sami (a snad za ni nikomu nic neplatí), je to pár set metrů - změnu hranice ve vlaku nepoznáš, rychlost a stav svršku se nemění. Jezdí tam po 2 hodinách RE Dresden - Zittau (- Liberec) a po 2 hodinách RB Dresden - Zittau. S nadsázkou se dá říct, že protože některé RE jsou tvořeny třemi spojenými RegioSwingery, jde o nejdelší regionální vlaky v Ústeckém kraji :-D
Jinak ten výběžek je tam "klasicky" z historických důvodů - národnostní složení obyvatelstva tehdejší obce Fukov. Po válce dostali na vybranou, jestli se chtějí přičlenit k Německu nebo ne, a zvolili si že ne. Tím prakticky způsobili své obci zánik, protože z české strany to byl tak strašný odlehlý zapadákov, že se postupně všichni vystěhovali.
04.02.2010 (15:34)  
Trošku mimo, ale nevíte, jak to je třeba s tratí přes "Fukov" ve Šluknovském výběžku? Tam ten náš cíp taky nechápu, jen tam prochází německá trať... Nevím v jakém je stavu, jak moc ji němci využívají a jestli s námi třeba taky nemají kvůli průjezdu nějaké slovní pranice.
registrovaný uživatel SMall42  mail  
04.02.2010 (15:07)  
Ážetďák: nečekal bych. Chybějí nám peníze na důležité pro nás tratě, tak nečekej, že se bez donucení pustíme do oprav těch, které nás nezajímají. Z připravených projektů podaří se vždycky udělat jenom 30-40%, některé tratě jsou v "letošním" seznamu už několikrát. Neptej se, proč. Taky bychom to chtěli vědět. Možná silný tlak kamioňáků, i když silnice nejsou lepší.

Zkuste do toho polskou železnici donutit, vyjde Vás to určitě levněji a určitě to jde udělat. Myslím, že dokonce rychleji než postavit druhou trať.
  1 2 3 4 5 6 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko