Lovosice – Smíšené nákladní vlaky přivážejí do terminálu ČD–DUSS v Lovosicích silniční návěsy nebo výměnné nástavby již pátým rokem. Každodoročně se takto přepraví až 15.000 nástaveb. První rok své existence mají za sebou linky kombinované přepravy mezi Lovosicemi a německým Hamburkem a Duisburgem. Přestože tento způsob nákladní dopravy je ekologičtější než silniční doprava a navíc přínáší úspory za dopravu, obecné povědomí o něm je v České republice mnohem menší než v západních zemích. I proto ČD Cargo, sdružení silničních dopravců ČESMAD BOHEMIA a operátor linek kombinované dopravy BOHEMIAKOMBI podepsali Společnou výzvu silničních a železničních dopravců. Ta vyzývá k realizaci schválených státních programů pro podporu tohoto druhu dopravy.
Jako doprovodné akce veletrhu FOR LOGISTIC byly připraveny dva odborné semináře, kde jednotliví nákladní operátoři představili existující řešení a debatovali nad novými možnostmi v tomto segmentu dopravy. Podle manažera terminálu ČD–DUSS Jaromíra Cabalky není důvod, aby si železniční a silniční doprava vzájemně konkurovaly. Důležitá je naopak spolupráce, která se realizuje např. v kombinované přepravě. Stejně tak je důležité, aby terminály byly vůči dopravcům neutrální a poskytovaly stejné podmínky a služby. Zatímco v Německu se každoročně přepraví až 1 milion nástaveb, u nás se růst tohoto druhu dopravy teprve očekává. Záleží na ekonomickém tlaku. Hospodářská krize počet nákladních expresů kontinentální kombinované dopravy nejen neutlumila, ale naopak posílila. Proto lze i do budoucna očekávat další rozvoj, příchod nových zákazníků a širší služby pro ty stávající – zejména v počtu obsluhovaných relací a počtu vlaků vypravených za den.
V blízkosti lovosického terminálu v současnosti vyrůstá veřejné logistické centrum. Bude poskytovat celkovou kapacitu až 42.000 m2. A navíc bude s terminálem ČD–DUSS kolejově propojeno. Zboží z aut i vlaků bude možné překládat přímo v hale nově vybudovaného centra. Otevřeno má být v druhé polovině letošního roku.
Zdroj a foto: ČD Cargo
Divny to prijde vsem - vyjma casti zeleznicaru
Dokud bude zeleznice mezinarodne ve stavu "v kazde zemi jiny proud, jiny zabezpecovac, jiny "papiry" firy (poznani)" tak se obavam ze to s tou konkurenceschopnosti vuci jinym druhum dopravy bude vytrvale bidne. Jako predstava ze by si kamionaci na hranicich odpojovali navesy a nastupovali s jinym tahace, s jinym soferem je asi hodne nerealna, ale ani takovy letecky provoz na tom neni jinak - ero i pilot maji nejakou mezinarodni licenci/certifikaci a tim je primerene zabezpecene ze budou schopni letat prakticky po celem svete. Oproti tomu si vlacky vytrvale hraji kazdy na svem vlastnim narodnim pisecku, a kupodivu se zda ze jim to ani moc neprijde divny??
Bratislava-Brno je 141 km. Pri prumerne (teoreticky priklad ignorujici rozjizdeji atd.) rychlosti 120 kmh to dela 70 minut. Pri prumerne rychlosti 140 kmh to dela 60 minut.
Rozdil je 10 minut, cili doba toho jednoho preprahu. A co vyjde levneji nakup lokomotiv, ktere netreba preprahat nebo rekonstrukce 140 kilometru trati?
A pokud 10 minut nehraje roli, tak potom lze zastavit vsechny modernizace, nedej boze snad VRT...
PS: Muze byt, ze prumerna 120 odpovida maximalni 160 a prumerna 140 odpovida maximalni 200?
Zahradku neopecovavam, araduju nektere sporty. Kvuli hrani 2x rocne nema smysl kupovat si extra boty na konkretni sport, staci cokoliv (i kdyz 3-4 hodinky v abibasech, no proti gustu...) - pokud ale delam nejaky sport intenzivneji, tak se rozhodne vyplati koupit si adekvatni obuv.
No a vlaky - pokud by ty nakladni vlaky jezdily trikrat do mesice s uhlim, tak preprah a stara loko nevadi. Pokud to chci delat na "vrcholove urovni", tak na to holt potrebuju vhodnou "obuv" (cili techniku).
Kamionaci prece taky nevozi "ty vody" v Aviich, protoze rpece auto jako auto...
Z Německa jsem 3.4. dostal následující informaci : podle rozhodnuti EBA z tohoto tydne se krati interval kontrol podvozku ICE-T ze 30 000 km na 14 000 km; puvodne 300 000 km.
Mně tahle revoluční čísla poněkud připomínají někdejší socialistické inciativy - například hnutí pětistovkařů = odjezdit v nákladní dopravě se štokrem za den 500 km nebo kolem roku 1980 hnutí sedmistovkařů = odjezdit denně se šestikolákem mezi Českou Třebovou a Ostravou na nákladech 700 km. Ač jsem se snažil sebevíc, tak jsem z tehdy existujících tras nákladů nedokázal nakreslit takový oběh, který by alespoň teoreticky umožnil těch 700 ujet. Tím spíše, že takové průměrné denní kilometrické proběhy neměla většina vozidel v osobní dopravě. K 900 km se dostaly pražské 150 (Ex E 499.2) v TS 01E jezdící na Slovensko, resp. do Čopu, kolem 700 km měla TS 04E jezdící Přerovy a kolem 900 km měly bratislavské 350 (Ex ES 499.0).
Z pohledu strojvedoucího je taky třeba respektovat "nepřetržitou dobu řízení", po které musí existovat bezpečnostní přestávka, takže tam musí vlak během té přestávky stát nebo se strojvedoucí musí vystřídat. Vystřídání je časově kratší než čekání, leč provést výměnu lokomotiv lze provést tak za 8 minut. není rozdíl mezi tím, zda se mění lok v osobní nebo nákladní dopravě ...
Nelze opomenout ani náhled na délku pracovní směny v "tuzemsku" a v západní Evropě. Když jsem před lety, byť za pomoci tlumočníka, vysvětloval jak si československý železničář libuje ve 12 hodinové nebo 15 hodinové směně (lok čety s pomocníkem), protože mu přináší dlouhé ucelené volno, tak na mne koukali jako na blba.
Například turnus osmičkového výpravčího byl dvě ranní, dvě odpolední, dvě noční, dva dny volna ... A nějaké přesčasy to skoro neznali ... zato u nás se dělalo běžně až těch 1 000 hodin ročně navíc.
A sdělení, že jako študácký štiplístokovský brigádník jsem dělal běžně čtyřiadvacítky - tomu nevěřili .... To by u nich nešlo.
Takže ty představy, jak jeden strojvedoucí projíždí Evropu je drobet lichá. Na druhou stranu když má lokomotiva několik pánů, tak podle toho taky vypadá ... To si nenamlouvejme. Odrbání přípravných a odstavných dob, kdejaké přerušování nebo vystřídání několika vozidel za směnu má negativní dopad na technický stav, protože fíra nemá čas, aby se vozidlu věnoval.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.