..: Antonín Blažek v ČT: Budou zásuvky i pendolino do Bratislavy :..

Logo Hyde park ČT24, foto: Česká televize Praha — Ačkoliv kontakt se zákazníky označuje za klíč k úspěchu většina moderních firem, skutečná možnost přímé komunikace s klientem bývá, zejména u velkých společností, často dosti omezená. Mezi několik vzácných příležitostí přednést své připomínky a položit dotazy přímo zástupci vedení Českých drah se tak zapsalo včerejší vysílání interaktivního pořadu Hyde park ČT24 na zpravodajském kanálu České televize. V pozici hosta ve studiu se ho zúčastnil náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Antonín Blažek, který před několika měsíci prezentoval plány dopravce na obnovu vozového parku i v rozhovoru pro magazín ŽelPage. Ačkoliv se včerejší diskuse s diváky nesla v obecnějším duchu a zasáhla témata od zpoždění vlaků až po In–karty, přinesla i několik důležitých informací pro ty, kteří dění na české železnici sledují podrobně. Týkají se především plánů na opětovné zajíždění pendolina na Slovensko, kvalitativních parametrů nově modernizovaných vozů, ale i osudu jídelních vozů na dálkových rychlících.

Grilování železničního manažera

Antonín Blažek, foto: České dráhy Jak se v relaci podobného formátu dalo očekávat, dotazy diváků i cestujících, oslovených redaktorem na pražském hlavním nádraží, se vyznačovaly velkou různorodostí po stránce tematické i odborné. Již od začátku bylo na místě předpokládat spíše negativně vyznívající divácké komentáře, vzhledem k přetrvávající nelichotivé pověsti osobní železniční dopravy v Česku. Na jedné straně pomyslného spektra dotazů došlo samozřejmě i na čtenáře bulvárních deníků, zajímající se především o platy manažerů a "neustálé zdražování"; naopak zejména na internetu byla zastoupena nemalá skupina diskutujících s konkrétními znalostmi železničních reálií, kteří náměstku Blažkovi kladli zcela konkrétní dotazy na úrovni železničního diskusního serveru.

Vezmeme–li v úvahu celkové ladění diskuse, nutno říct, že náměstek generálního ředitele ČD po komunikační stránce obstál téměř hodinovou debatu se ctí. Z celkového stylu odpovědí byla patrná komunikační linie, kterou se dráhy snaží ve svých mediálních sděleních uplatňovat zhruba poslední tři roky. Ta situaci na železnici prezentuje v pozitivním duchu, ovšem s počáteční dávkou pokory s podtextem příslibu brzkého zlepšení. Změnou oproti sporadickým minulým rozhovorům jsou teď, pochopitelně, argumenty stojící na podpisu dlouhodobých smluv s Ministerstvem dopravy a jednotlivými kraji, které ČD v nemalé míře rozvázaly ruce z pohledu finančního zajištění modernizace vozového parku.

Na margo zpoždění i nadále dominuje téma rekonstrukce koridorů, přičemž těžiště prací se v současnosti nachází v jižních a západních Čechách, a ponechává tak drahám nepříznivé povětrnostní podmínky (oficiálně nazývané jako "zásahy vyšší moci") jako jediný univerzální argument pro obhajobu zpoždění v jiných částech země. Antonín Blažek v televizní diskusi nešetřil přísliby ověření a přehodnocení konkrétních připomínek; mimo již známých závazků na nákup nových vozidel (15 jednotek CityElefant pro Prahu) však konkrétní garance omezil jen na několik klíčových bodů:

Pendolino pojede opět do Bratislavy, možná i do Německa

SC 134 - BratislavaJiž měsíc po začátku platnosti aktuálního jízdního řádu, který mj. ukončil tříleté zajíždění jednotek řady 680 do slovenské metropole, zazněla ve včerejším vydání pořadu Hyde park ČT24 rezolutní slova o snaze Slovenskou strelu v podobě pendolina obnovit hned v příštím jízdním řádu. “Děláme všechny kroky k tomu, aby od prosince 2010 opět vyjelo pendolino na spoji Slovenská Strela do Bratislavy,” řekl Antonín Blažek s poukazem na fakt, že tento krok si vyžaduje ještě souhlas slovenské ZSSK. Povede-li se od prosince pendolina do Bratislavy opět nasadit, bude nesporně zajímavé sledovat mediální aktivitu na straně slovenských drah, které v dokumentech k zahájení platnosti JŘ 2009/2010 s až nečekaným entusiasmem prezentovaly konec spojů SuperCity jako jednoznačnou výhodu pro slovenské cestující. Nutno ovšem dodat, že před začátkem platnosti jízdního řádu 2006/2007 tiskové zprávy a televizní reportáže zajíždění pendolina na Slovensko se stejným nadšením vítaly, takže ani dvojitý marketingový obrat o 180 stupňů není vyloučený.

Pokud jde o využívání řady 680 v dalších zemích, je situace prozatím (byť od roku 2005) pořád nejasná. Podle náměstka Blažka České dráhy aktuálně intenzivně jednají s Deutsche Bahn o eventuálním nasazení pendolin i na spojích do Německa, byť v reakci na divácký dotaz ohledně maximální cestovní rychlosti sám uznává, že parametry tratí v bezprostředním sousedství ČR využití rychlých vozidel příliš nepřejí.

Elektrické zásuvky v 2. třídě jsou standard

Notebbok v Ampz143Jen málokterý aspekt modernizace interiérů osobních vozů dokáže naplnit diskusi pod článkem tak, jako zásuvky 230 V. Antonín Blažek tuto oblíbenou součást příslušenství sám zmínil hned ve čtvrté minutě vysílání a zanedlouho k ní směřovala i divácká otázka. Signál pro cestující je pozitivní: ČD ve všech dalších rekonstrukcích vozů pro dálkovou dopravu s elektrickými přípojkami počítají jako se standardní součástí vybavení. “Zásuvky 230 V jsou dneska fenomén a vyžaduje je valná většina cestujících, ať už z jakýchkoli důvodů,” uvádí náměstek pro osobní dopravu s tím, že již vydal příkaz, aby i všechny plánované rekonstrukce vozů pro vlaky vyšší kvality zásuvkami disponovaly. Bez vyjádření naopak zatím zůstává osud majitelů notebooků v 2. třídě pendolina, kde se o projektu na instalaci zásuvek mluvilo už několikrát, nicméně dosud bez reálného efektu.

Možnost nabíjet mobilní telefon nebo počítač mají v současnosti cestující ČD pouze ve vybraných vozech 1. třídy, vozové řadě Bmz241 a některých vozech ubytovacích – nepočítáme-li vozy zahraniční. Vedle vozidel německých a rakouských lze zásuvky 230 V aktuálně najít i v některých vozových řadách ZSSK, která se k jejich hromadné instalaci odhodlala u všech nových vozidel, včetně regionálních (a vyjma malých motoráků), po prudké pozitivní odezvě cestujících v roce 2007.

Jídelních vozů bude definitivně méně, zastoupí je bistrovozy a minibary

Wagon Slovakia CZ, foto: Josef Petrák Jedním z překvapení pro pravidelné cestující v JŘ 2009/2010 bylo stažení prakticky všech restauračních vozů nejstarší řady WR851 z výkonů na dálkových rychlících. Služby vlakového stravování byly naopak rozparcelovány mezi společnosti Jídelní a lůžkové vozy, Wagon Slovakia CZ a SD Train Catering Services výhradně s použitím novějších řad WRm812/813, WRmee814 a WRmz815, což nutně vedlo k omezení restauračních služeb pouze na hrstku vlaků kategorií IC/EC. V reakci na dívácký dotaz Antonín Blažek uvádí, že dráhy nadále plánují využívat pouze novější jídelní vozy: “Nechceme, aby to byl další symbol 70. let” říká na margo zbylých vagónů s rokem výroby 1976 (jen na okraj však lze podotknout, že 4 provozované vozy řady WRm812, ač technicky o generaci novější, nesou na výrobním štítků rok 1978 – stejně jako jejich 14 sourozenců pod katalogovým indexem 813, které ovšem v 90. letech prošly rozsáhlejší rekonstrukcí).

Cestující vlaků bez jídelního vozu by ovšem podle ČD neměli být odkázáni pouze na domácí svačiny. Do provozu se již chystá 6 moderních bistrovozů řady ARmpee, byť s drobným zpožděním, vyvolaným takříkajíc "last-minute" úpravami vnitřního vybavení přímo u výrobce. Kam se nedostanou bistrovozy, měl by zaskočit minibar – alespoň ve formě roznáškové služby občerstvení. Ta funguje od začátku letošního grafikonu třeba v spojích mezi Prahou a Žilinou, ale postupně by se měla dostat i na významnější dálkové vnitrostátní trasy. Jakkoli volně tento příslib zní, nic konkrétnějšího v Hyde parku neodznělo, a tak cestující prozatím musí sledovat výskyt barevných letáků s ceníkem pochutin ve svých spojích a než je spatří, spolehnout se na vlastní zdroje.

Nádraží pod dohledem a snad nové produkty

Masarykovo nádraží, foto: CSPSVJak již bylo zmíněno, divácké otázky i dotazy osazenstva soupravy CityElefant v Praze hl.n. směřovaly do nejrůznějších oblastí železniční problematiky. Kritiku sklidila In-karta za 990 Kč, zrušení In-junioru i nemožnost zakoupit přestupní jízdenky v e-shopu. České dráhy naopak svou zákaznickou kartu dlouhodobě označují za jeden ze svých nejlepších produktů; navzdory dřívějším prohlášením však připouští, že by mohly zavést novou nabídku pro mladé lidi, kteří chtějí vlak využívat i nad rámec pravidelných cest do školy. “Přijdeme ještě s dalšími produkty, které by tyto zákazníky měly motivovat,” říká Antonín Blažek. V obecné rovině se většině nových návrhů dostalo alespoň příslibu, že dráhy výstupy debaty vyhodnotí a pokusí se na ně reagovat. Konkurenceschopnost drážní dopravy s autobusy je ostatně dlouhodobě prezentována jako strategický cíl ČD, i když mají příjmy z provozu osobních vlaků jisté na několik let dopředu díky objednávkám závazku veřejné služby. Na Nábřeží vidí i nadále velký potenciál v příměstské dopravě na území hustě osídlených aglomerací, nebo naopak v atraktivních nabídkách pro dálkové cestování typu eTiket a ČD Tip.

Na závěr stojí za zmínku informace k bezpečnosti nádraží: ČD jakožto jejich provozovatel v uplynulém období uzavřely smlouvy s až 75 bezpečnostními agenturami, které by měly prostory monitorovat a v případě potřeby zajišťovat pořádek v oblíbených destinacich bezdomovců nebo kapesních zlodějů.

Antonín Blažek v ČT: Lepší, než by leckdo čekal

S přihlédnutím ke všem specifikům pořadu, jakým je Hyde park ČT24, třeba konstatovat, že v rámci možností a dlouhodobé PR tradice Českých drah náměstek Antonín Blažek i proti přesile veřejnosti obstál tak, jak to jen v dané pozici šlo. I po odstranění běžného informačního šumu a obecných vyjádření navíc komunita železničních příznivců v Česku (a soudě podle autora tohoto textu snad i na Slovensku) z televizní debaty získala několik cenných a veskrze pozitivních poznatků. Nezbývá, než doufat, že ČD zvládnou realizaci svých aktuálních závazků, projektů i představ minimálně s obdobnou elegancí, jako manažer zastupující generálního ředitele ve vysílání České televize.

Zdroj: ŽelPage, Hyde park ČT24 (19.1.2010)


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 20.1.2010 (16:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Služby Jízdní řád

Další z regionu Slovensko Bratislavský Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Kakov 
24.01.2010 (18:18)  
naroznej: počet cestujících určitě stoupl, ne však 8×, ale je nutné mít na paměti, že těch 8 vlaků neveze jen frekvenci pardubice-praha....
24.01.2010 (17:06)  
IR: Karel Kovařík:

Pánové , souhlasím s vámi.Naše země a myšlení lidí v naší zemi byly vždycky tak trochu zvláštní. Vždycky jsme viděli svůj vzor buď v zemích , které nás okupovaly anebo v sousedech. Všem jsme se i snažili zavděčit. Nikdy jsme se nesnažili vytvořit a prosadit nějakou svou vlastní cestu. A vždycky všechno v této zemi šlo z extrému do extrému. Vzpomeňme na 50-tá léta , která po SSSR byla nejdivočejší právě u nás , či nemožnost soukromě podnikat za komančů , přičemž v takové NDR,Polsku i Maďarsku nějaké formy soukromého podnikání existovaly.
Omlouvám se za neželezniční vložku , ale teď již k věci. Když jsem studoval v devadestých letech v Pardubicích byl ohromný problém cestovat kolem poledne do Prahy. Poslední rychlík jel někdy kolem 10:30 , další až kolem 13:30. Tenkrát ta nabídka spojení byla nedostačující , avšak před chvilkou jsem spočítal , že nyní v této mezeře jede 8 rychlých vlaků. A ptám se. Zvýšil se za posledních 15 let počet cestujících na trase Pardubice-Praha osminásobně ?? Nyní tam je vytvořena nabídka , které abslutně neodpovídá ekonomické realitě. Přešli jsme z extrému nulové nabídky do extrému ohromné nabídky. Ne na nějaké rozumné řešení.

V tomto týdnu vyšel v médiích článek o tom , že ČD přepravily nejméně cestujících ve své historii. Já bych k tomu ještě dodal , že v loňském roce vytvořily také největší nabídku ve své historii.
Takt tam , kde jezdí daly lidí , smysl má. Ale pokud tržba z více než 50% vlaků jedoucí na nějaké "lince" nedokáže uhradit ani variabilní náklady (DC,mzdy,energie)pak by to mělo být důvodem k revizi linky a úpravě , příp.zrušení taktu.
dopisovatel nebo člen ŽP IR  mail  
23.01.2010 (23:53)  
Karel kovářík: Zcela s Vámi souhlasím. A zhruba toto jsem měl na mysli, když jsem položil tu "řečnickou otázku". Jsem rád, že jste na ni odpověděl za mě. Díky.
dopisovatel nebo člen ŽP IR  mail  
23.01.2010 (23:41)  
Téoz: Samozřejmě máte úplnou pravdu, že by to byla blbost. Ale mám dojem, že jsem v té své předminulé "eseji" pouze napsal, že tam dřív rychlíky zastavovaly, protože to byl přestupní uzel (dříve se tam přestupovalo (teď už ze známých důvodů ne)) a protože se tam (a ve Vyškově a v Kojetíně) vlaky křižovaly (protože byl JŘ dělaný tak, aby se maximum vlaků křižovalo v těch větších stanicích, když už tam stejně musely zastavovat). A taky jsem tam, myslím, nikde nepsal, že chci, aby tam opět zastavovaly. Samozřejmě že i mě je (i při mé již postupující skleróze) jasné, že nikdo nebude jezdit z OV do OL přes Nezamyslice. To tu napsal pouze "M", na jehož "příspěvky" jsem nijak nereagoval (alespoň ne na jejich obsah), protože jejich cílem je zjevně něco jiného než skutečná diskuse...
registrovaný uživatel Téoz  mail  
23.01.2010 (21:49)  
=> zastavování rychlíků Brno-Bohumín v Nezamyslicích:

Počítal to někdo?
- ze směru ´Brno´ neni o čem se bavit, zastavují tam rychlíky na olomouc, takže cestující pro (zj.) prostějov jedou přímo
- takže vaše diskuze má smysl jen pro směr od Ostravy... tak se podívejme:
-> kdyby zastavovaly rychlíky bohumín-ova-brno v nezamyslicích, byl by 1 za 2h přípoj rychlíkem směrem na prostějov-olomouc...
--- cesta ze svinova do prostějova by trvala cca 1h45

-> nyní: cesta přes olomouc trvá 1h40 až 1h50...

Neboli, o čem tu diskutujete??

ptž: pro okolí prostějova:
ze směru Brno, Vyškov - přímý vlak
ze směru Ostrava - přes Olomouc, případně i přes Přerov
ze směru Břeclav - přes přerov olomouc/nezamyslice (osobáky)
Časově vždy bez problémů...
23.01.2010 (20:29)  
M: To zastavování v Nezamyslicích myslím kvůli cestování z Brna do stanic na trati č. 301 (Nezamyslice - Prostějov - Olomouc) a zpět.
registrovaný uživatel Kakov 
23.01.2010 (20:05)  
IR: Ale jak z toho ven? "Babo, raď..."

reseni rebusu je mnohem jednodusi nez se zda...
zapojit mozek, a vlastni znalosti.....

u nas v CR totiz prilis casto slepe kopirujeme, a delame veci jen proto, ze to nekdo videl jinde... a nikdo nepremysli jestli to bude vhodne pro nas, tzn. pokud chci neco provest (zavest novy system, neco zmenit, nakoupit a jine) musim byt schopen uvest duvody proc je to pro nas vyhodne, ne tvrdit, "ze se to tak dela" (ono totiz "se" vrazdi, "se" krade) nebo maji to "sousedi"
dopisovatel nebo člen ŽP IR  mail  
23.01.2010 (19:03)  
bugear: Uznávám, že jeden příklad ((ne)propojení taktů na 2 tratích nevypadá moc věrohodně. Samozřejmě občas jezdím i jinými tratěmi, ale nechtěl jsem se s (už tak dlouhým) příspěvkem dostat do románových rozměrů... :-)
Bakiy: Jsem rád, že se na jiných tratích podařilo takty sladit tak, aby se v jejich rámci dalo i přestupovat.
M: Odpověděl za mě v podstatě Oberleutnant (díky). Prosím ale, abyste zkusil číst trochu důkladněji a trochu se nad sdělením i zamyslel. Zajisté si potom všimnete, že jsem nikde nenapsal, že Vyškov je přestupní uzel (v dané větě je uvedená alternativa "význam./přestup. uzlech", aby si laskavý čtenář k Vyškovu přiřadil, co je vhodné, a věta nebyla zbytečně dlouhá. Stejně tak nikde nepíšu, že požaduji, aby v Nezamyslicích zastavovaly všechny bohumínské rychlíky. Mimochodem, z Nezamyslic kdysi ještě vjížděla lokálka do Morkovic. Ta už je ale dlouho zrušená. Asi tam opravdu byl malý zájem (a nebo si to místní radní nedovedli obhájit a na žel. dopravu přispět).
Uvědomil jsem si ale, že jsem zapomněl ještě na 4. absurditu taktu po česku:
Kdysi jsem si udělal takový průzkum, kolik vlaků (a do jakých směrů) odjíždí např. z Brna hl. n. (odkud dnes odjíždí v taktu téměř vše) před příjezdem "mého" R např. od toho Bohumína, a to v intervalu O až 10 min. před mým příjezdem. A to množství je opravdu zarážející. Zejména ty odjezdy 1 min. před "mým" příjezdem, nebo dokonce přímo v tutéž minutu (a od téhož nástupiště!), tak ty jsou opravdu už z kategorie odjezdů "nasíracích". Takže opět: Chcete-li jet dále s přestupem, musíte v přestupní stanici často čekat 30, 50, 60 minut. Uvážím-li, že rychlíkem jezdí u nás lidé většinou asi na vzdáelnost 100 až 300 km, tak - nezlobte se na mě - čumákovat na nějakém nádraží na 200-km trase 50 minut a třeba 30 km od cílové stanice (a ve výsledku pojedete místo dosavadních např. 2 a 1/2 h nově 3 h 20), to se automaticky dostáváme do situace, kdy se cestující podruhé už rozhodne pro jiný dopravní prostředek, tedy pro autobus nebo osobní auto. Čili se může stát, že takto spoustu cestujících "přesadime" na silnice, čili tam, kam bychom správně (z pohledu ekologického) rozhodně neměli.
Mimochodem, připadne mi trošku zavádějící srovnávat ČR vždy a jen s Německem. ČR je stát dost malý, přitom má velmi vysokou hustotu železniční sítě, a tedy i obrovské množstí přestupních stanic. Nevím, má-li Německo stejnou hustotu železnic nebo nižší (?), ale rozhodně je ten stát několikanásobně větší (a tedy jsou tu asi i větší průměrné přepravní vzdálenosti). A myslím si, že čím je větší hustota sítě (větší provázanost tratí) a současně i menší průměrné přepravní vzdálenosti, tím častěji budou do popředí vystupovat i ta případná negativa taktové dopravy.
Znovu ale opakkuji, že nejsem zásadně proti taktu (snad to z toho mého předchozího výplodu bylo patrné), jen mám takovou obavu, že ne něj jaksi nejme moc připravení technicky a s ohledem na hustotu sítě a krátké dopravní vzdálenosti se ČR nachází na jakémsi "pomezí", kde už se krom těch nesporných výhod taktové dopravy začínají projevovat i její negativa, chceme-li ji zavést mechanicky úplně všude... Ale jak z toho ven? "Babo, raď..." :-)
registrovaný uživatel M 
23.01.2010 (18:12)  
Cili ten, kdo chce z Bohumina (Ostravy) do Olomouce, tak pojede rychlikem na Brno a potom osobakem z Nezamyslic?
23.01.2010 (15:01)  
M: Možná proto, že z Nezamyslic jezdí osobní vlak směrem na Prostějov a Olomouc.
  1 2 3 4 5 ... 9      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko