..: ZSSK zrekonstruuje 15 lokomotiv řad 162 a 163 :..

163 os Slovensko — Nedávno jsme vás informovali o záměru Železničnej spoločnosti Slovensko zrekonstruovat 15 kusů lokomotiv řad 162 a 163. Vzniknout má nová řada dvousystémových hnacích vozidel – 361 ZSSK. Minulý týden uveřejnily ZSSK zadání výběrového řízení, jehož vítěz by měl být znám v polovině září 2009. Rekonstrukcí projde 15 kusů tzv. „peršingů“ vyrobených v plzeňské Škodovce v letech 1986 až 1995 (pod továrními označeními Škoda 71E3, 99E1 a 98E1). Rekonstrukcí by měly vzniknout nové dvousystémové lokomotivy řady 361 schopné jezdit rychlostí 160 km/h pod oběma systémy.

Mezi požadavky na rekonstrukci patří také prodloužení životnosti lokomotiv o minimálně 25 let; dojít má také ke zvýšení provozní spolehlivosti a nahradě morálně a technicky zastaralých komponent novými celky na dnešní technické úrovni. Z toho samozřejmě vyplývají požadavky na nižší provozní náklady a zlepšení podmínek pro obsluhu modernizovaných hnacích vozidel. Případný uchazeč o tuto zakázku bude muset prokázat, že od roku 2006 dodal, či zmodernizoval kolejová vozidla v hodnotě nejméně 20 milionů eur (či ekvivalentu v jiné měně.) Celou zakázku v odhadované hodnotě 28,5 milionu eur (cca 737,43 milionu Kč) bude muset případný vítěz tendru uskutečnit nejpozději do 44 měsíců od podepsání smlouvy.

Otázkou zůstává, zda–li tyto rekonstrukce (které mimochodem mají v plánu také České dráhy) budou sloužit jako náhrada za řadu 350 ZSSK nebo budou jen doplněním počtu dvousystémových lokomotiv schopných jezdit rychlostí 160 km/h ve stavu ZSSK. Pro jízdu takovou rychlostí musí být vozidla na Slovensku nutně vybavena radiovým komunikačním systémem GSM–R a mobilní částí vlakového zabezpečovacího systému ETCS. Ty se budou dosazovat do některých z lokomotiv řady 350 a ETCS má mít ve své výbavě i série dvou kusů lokomotiv Škoda 109 E, kterou ZSSK nedávno objednalo. Dvousystémovost je zajímavá také v souvislosti s plány ŽSR na sjednocení napájecích soustav na své síti ve prospěch střídavého napětí.

Zdroj: TED Europa, ŽelPage, ETCS/GSM–R (Wikipedia)


JiříK. | 6.8.2009 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla

Další z regionu Slovensko (celé)


  1 ... 3 4 5 6 7 ... 11      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel hanaak 
08.08.2009 (12:32)  
dovolím si sem dodat jednu poznámku.
trať 300 - úsek (brno) - blažovice-nezamyslice-přerov se už projektuje na 200 km/h.
tolik k tomu, že dnes se na SK koridory dělají na 200 km/h a nás se postavily na 160. to je ten rozdíl 10 roků
08.08.2009 (11:27)  
Jo a jeste jedna vec, dneska se celkem mohutne dotuje rozvoj "zelenych" energii (vyroba el. energie z obnovitelnych zdroju - vodni, vetrne, solarni - fakt dost to frci u nas v okoli postavili jednu slunecni elektrarnu a dalsi dve jsou ve stavbe, a nejsou to az tak maly prcky), domnivam se ze v tomto smyslu by se mel vykup rekuperovane trakcni energie povazovat taktez za "zelenou" energii (protoze je to energie kterou je mozno ziskat bez spotrebovani primarnich zdroju a bez produkce sklenikovych plynu).
Myslim ze pak by se ekonomicnost rekuperace citelne zlepsila, a bylo by to dobre - vzdyt jde predevsim o pocatecni investici, potom uz system usetri ("vyrabi") energii s minimalnimi naklady...

Ono totiž o ochranu prostředí či nějaké spoření jde jenom pár lidem. Většina firem hledá díry na trhy a ty se objevily se současným módním trendem enviromentalismu. Pokud by to bylo myšleno opravdu vážně, tak se šetří, kde se má a né jako teď.
registrovaný uživatel SYN 
08.08.2009 (9:19)  
Taky by me docela zajimalo jak daleko od sebe by mohly byt transformovny na stridavine kdyby se pouzilo vedeni i se zesilujicimi vodici, tak jak se dela pro stejnosmernou. Nevim jestli by to k necemu bylo ale mozna by z toho vylezlo nekolik malo transformoven na celou republiku? Mohla by to byt trochu vyhoda pri rekuperaci ne zpet do rozvodne site ale jen v okruhu jedne transformovny, ackoliv by to taky melo urcite i sve nevyhody :(

Nema nekdo nahodou srovnani energeticke ucinnosti celeho napajeciho systemu (napajeci stanice - rozvod - lokomotiva) pro moderni stridave a stejnosmerne konstrukce?

Jo a jeste jedna vec, dneska se celkem mohutne dotuje rozvoj "zelenych" energii (vyroba el. energie z obnovitelnych zdroju - vodni, vetrne, solarni - fakt dost to frci u nas v okoli postavili jednu slunecni elektrarnu a dalsi dve jsou ve stavbe, a nejsou to az tak maly prcky), domnivam se ze v tomto smyslu by se mel vykup rekuperovane trakcni energie povazovat taktez za "zelenou" energii (protoze je to energie kterou je mozno ziskat bez spotrebovani primarnich zdroju a bez produkce sklenikovych plynu).
Myslim ze pak by se ekonomicnost rekuperace citelne zlepsila, a bylo by to dobre - vzdyt jde predevsim o pocatecni investici, potom uz system usetri ("vyrabi") energii s minimalnimi naklady...
08.08.2009 (9:09)  
Ad 362.001:máte pravdu,co se týče vlastních lokomotiv.Ale v kontextu celého systému je střídavá trakce určitě výhodnější-trakční transformovna je mnohem levnější než trakční měnírna,vedení je lehčí a má menší průřez,dá se udělat i bez zesilovacích vodičů. Málokterá lokomotiva využívá plný instalovaný výkon delší část svého života.Střídavá soustava umožňuje přenášet vyšší výkony,proto se také preferuje.
registrovaný uživatel JB 
08.08.2009 (7:58)  
SYN: Převody přepínatelné za klidu se v minulosti používaly (ve Francii). Vyhynulo to, pravděpodobně proto, že je to zbytečná komplikace.
07.08.2009 (22:56)  
362.001) No, taková lehce dvojnásobná Dm3. :) To už se skoro vyplatí než předělávat 131 udělat dvousystémové nebo ryze střídavé (na slovenské AC) IORE.

http://en.wikipedia.org/wiki/SJ_Dm3
http://en.wikipedia.org/wiki/IORE
07.08.2009 (22:39)  
SYN: Necnosť striedavých rušňov oproti jednosmerným je všeobecne ich nižšia energetická účinnosť, teda menšia hospodárnosť.
Rovnako pokrokový jednosmerný rušeň je teda hospodárnejší ako odpovedajúci striedavý rušeň, nakoľko nevznikajú straty na transformátore a usmerňovacom meniči (či už neriadenom alebo impulzovom, pričom trakčné transformátory na rušňoch pre ich veľké magnetické sýtenie a prúdovu hustotu v stiesnených pomeroch nemôžu byť z ďaleka tak hospodárne ako distribučné resp. meniarenské)
S výstupným výkonom na obvode kolies nie je problém, trakčný výkon je možné dosiahnuť rovnaký za predpokladu, že mašina si potiahne na striedavine väčší príkon.
U neriadených usmerňovačov práve vďaka zaťažovacej charakteristike trafa nebolo možné dosiahnúť pasívnym usmernením väčší príkon pri plnom zaťažení, aby pri chode naprázdno nevyskočilo napätie nad dovolené medze.
Impulzové usmernenie 4Q-meničmi tento problém odstránilo za cenu spomínaného vyššieho príkonu.
07.08.2009 (22:27)  
Hawkey:
Ešte raz zopakujem, je technicky ťažko predstaviteľné prerobiť dvojičku 131 na striedavý systém.
V prvom rade, pokiaľ 163 je ochudobnená modifikácia dvojsystémovej 363, 131-ka je rýdzo jednosmerný rušeň naprojektovaný tak ako je.
Hlavný rám nie je dimenzovaný na zaviazanie trakčného transformátora o hmotnosti cca 10 ton, priestor medzi podvozkami je okrem rozličných zariadení zavetraný priečnikmi rámu skrine.
Odstrániť ich a vzniknutý oslabený priestor zaťažiť 10 tonovým balastom, to by šiel konštruktér na veľmi tenký ľad.
No a ďalšia problém je ten, že relatívne "prázdna" sekcia dvojičky váži 85 ton, bolo by reálne možné vyhodiť odtiaľ do 5 ton a pribudlo by minimálne 15.
Aby bolo jasno, o čom točím, len jediný podvozok dvojičky váži 25 ton, spolu 50, plus 10 ton kasňa, to je 60 ton len čisto búda na podovzkoch bez výzbroje. Jednosmernej alebo striedavej.
Niet fakt kde uhnúť, nie nadarmo sa schyľujú k paškvilu vložiť medzi sekcie dvojičky transformátorový vozeň so striedavou výzbrojou. Predstaviť si ale 60 metrový 12 nápravový rušeň, to chce poriadne koule... :-)))
07.08.2009 (21:01)  
Syn : Nezávislá trakce se bez převodovek neobejde ???? Závislá trakce taky. Mezi trakčním motorem a nápravou musí být taky.
registrovaný uživatel Bartisko  mail  
07.08.2009 (20:25)  
SYN: s tím zmenšeným výkonem s vámi souhlasím, neboť jsem někde četl, že stejnosměrný TM má na střídavině u lokomotiv 363 nižší výkon z důvodu: Na stejnosměrném systému se napětí trakčních motorů reguluje přibližně do 2600/2 V, na střídavém (vlivem parametrů transformátoru, především hodnoty napětí nakrátko) asi do 2 300/2 V. Lokomotiva má tedy na střídavém systému při stejných kotevních proudech poněkud nižší výkon, což vedlo v minulosti k diskusím o skutečné hodnotě trvalého výkonu u řady 163 [3]. ŠKODA od počátku uváděla na štítcích trakčních motorů hodnotu 765 kW, zaručenou na obou systémech, ačkoli bylo vlastně od počátku na hřídeli každého motoru instalováno trvale 870 kW.
To sem nenapsal já, ale vzal z netu :)
  1 ... 3 4 5 6 7 ... 11      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2019 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko