..: Demolice ústeckoorlického nádraží :..

Ústí nad Orlicí, foto: JakuzaÚstí nad Orlicí - Nádražní budova ústeckoorlického nádraží slouží od roku 1874. Má přednost před projektem moderní transevropské železniční sítě? V rámci stavby zbývající části I. železničního koridoru stojí staniční budova v Ústí nad Orlicí totiž v trase nové přeložky, jež by měla zkrátit cestování mezi Prahou a Brnem či Ostravou o několik minut. To ale ve veřejnosti vzbudilo reakci. Někteří místní obyvatelé a železniční nadšenci tvrdí, že novou trať by bylo možno postavit i bez zbourání zdejší unikátní budovy. Ze židle ale zvedá výrok zástupců SŽDC: naplánujte a zaplaťte si to, třeba veřejnou sbírkou. Byla tedy varianta zachování budovy vůbec seriozně řešena a srovnána?

Budova je totiž cenná

  • Národní památkový ústav a památkáři Pardubického kraje, jako i další odborníci nejen z ČR, jsou přesvědčeni o historické hodnotě této budovy, která se do dnešních dnů zachovala v poměrně nedotčeném stavu. To dokladuje i zpráva Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT.
  • To se koneckonců potvrdilo i v rámci Soutěže o nejkrásnější železniční nádraží ČR, kdy se Ústí nad Orlicí dočkalo finálové účasti a zvláštního ocenění za „zachování původního rázu unikátní historické nádražní budovy“.
  • Ovšem samotné ministerstvo zápis do seznamu památek odmítlo. Údajně proto, že příprava stavby je již v pokročilém stádiu a veřejný zájem ve formě přestavěné železniční trati má přednost.

Pardubičtí památkáři se však rozhodli budovu zachránit. Proti tomu se ale postavilo hned několik subjektů, včetně samotného městského úřadu v Ústí, Krajského úřadu v Pardubicích a Ministerstva kultury. To tvrdí, že požadavek byl vznesen příliš pozdě. "Ministerstvo kultury si je dobře vědomo významu průmyslového dědictví České republiky, ale zároveň se domnívá, že podnět na prohlášení konkrétně tohoto objektu měla odborná organizace zaslat před začátkem dlouhodobě plánované a připravované akce," stojí v rozhodnutí neprohlásit nádraží za kulturní památku.

Fanoušci zdejšího nádraží se s tím ale nechtějí smířit. Z toho důvodu kontaktovali mnoho významných osobností včetně ministra kultury Václava Jehličky. V této aktivitě jim pomáhá i Polský výbor Mezinárodního komise pro ochranu průmyslového dědictví (TICCIH). „Budova nádraží v Ústí nad Orlicí je svou historickou, estetickou a architektonickou hodnotou součástí našeho kulturního dědictví. Památky, jako je tato, většina civilizovaných zemí ochraňuje a snaží se uchovat je i příštím generacím jako svědectví umu, dovednosti a vynalézavosti předků,“ prohlásil ředitel Mezinárodního festivalu Techné Ostrava Dr. Jan Rywik a dodal: „Stačí jen překročit naši státní hranici do vedlejšího Rakouska nebo dál do Švýcarska abychom pochopili, že modernizace železničních tratí a budování drážních koridorů ještě neznamená, že ve jménu „modernizace“ musíme ničit vše co nám zanechala minulost.“ Nutno ovšem dodat, že ani naši západní sousedé toto pravidlo ne vždy respektují. Příkladem toho jsou stanice St. Anton am Arlberg a Langen am Arlberg, kde původní nádražní budovy a stanice byly přebudovány v betonová monstra naprosto popírající původní historický ráz.

Podle tvrzení některých odborníků má však plánovaná demolice svá opodstatnění. Hlavním problémem pak je atypické umístění budovy. "Nebylo by možné zajistit podle českých a evropských parametrů takovou bezpečnost cestujících, jaká je požadována," zdůvodnil rozhodnutí SŽDC její mluvčí Pavel Halla. Zajímavé ovšem je, jak jeho prohlášení pokračuje. Nabádá v něm, aby si lidé modernizaci původní budovy zaplatili sami. "Je to stavba ve veřejném zájmu. Pokud někdo z petičníků zainvestuje do modernizace budovy, tak proč ne. V současné době je ale stav nádraží a kolejiště žalostný a je potřeba jej řešit,“ prohlásil Halla a dodal: "Autorům petice lze vzkázat pouze to, že pokud najdou 20 milionů korun na kompletní rekonstrukci - přičemž stejně nezajistí, aby to splňovalo požadavky, které to má mít z hlediska bezpečnosti a pohodlí cestujících - pak se o tom dá mluvit. Ale bylo by to zase jenom zbytečné oddalování, které jednou musí přijít, to znamená posunutí nádraží směrem k Orlici." Problémem SŽDC je zjevně právě atypická poloha stanice mezi dvěma skupinami kolejí. Co tím ovšem chtěl básník říci, není zcela jasné.

Podívejme se nyní do historie, první vlak projel Ústím nad Orlicí v roce 1845. Tehdy totiž byla zprovozněna současná trať mezi Prahou a Olomoucí. O čtvrtstoletí později začala vznikat spojnice Ústí n. O. a Letohradu. Stávající systém odbavování cestujících nedostačoval, a proto bylo nutno postavit novou výpravní budovu. Tu architekt Rudolf Frey umístil přesně mezi obě trati. Z jedné strany je tak obklopena nástupištěm pražským a z druhé strany letohradským. Budova byla letos ve veřejné anketě zvolena jedním z nejhezčích nádraží České Republiky, mimo jiné získala i odborné ocenění za zachování původního rázu.

Náhradnice

Samotná nová budova také nenechá jen tak někoho klidným. V dobách, kdy byl projekt SŽDC před veřejností tajen, se s ním mohli seznámit představitelé ústeckoorlické radnice. A jak že vypadá? To se laická veřejnost měla dozvědět až v době stavby. Ovšem znepokojující výrok starosty „Vypadá to jako peny market znásilněný teskem.“ je více než výstižný. Následné úpravy ve formě výrazné půlkruhové střechy s přesahem jsou jen díky zájmu o danou věc. "Projekt vypadal, jako když Penny Market najede do Teska. Podařilo se nám aspoň vyjednat víc prosklení a zvlněnou střechu. Jsme bránou do Orlických hor a tomu má stavba odpovídat," řekl pro ČTK starosta Pešek. Vizualizace nové nádražní budovy.

Bude se opakovat historie?

Demolice Těšnovského nádraží se také odpovědným institucím i přes protesty odborníků a laické veřejnosti zdála nejlepším a vlastně i jediným možným řešením. Za několik let se však stala mementem barbarského chování k památkám.

Přesto má však i v řadách železničních nadšenců své zastánce, kteří poukazují především na potřebu zrychlit spojení a tím dostát smyslu investice veřejných prostředků do dopravní infrastruktury. Určitě není žádoucí na úsek pojížděný rychlostí 160 km/h navazovat po modernizaci rychlostí poloviční, zkoumal to ale někdo vůbec?

Šokující je však především způsob, jakou je tato skutečnost správou dopravní cesty prezentována. V době, kdy "je již pozdě cokoliv měnit," nebyl tento projekt ještě ani prezentován, natožpak celospolečensky přijat. Způsob představení vizualizací údajně neodvolatelně schválené kontroverzní novostavby nádraží připomíná partyzánskou bojůvku. Srovnávací studie zachování a nahrazení nádraží není dána k dispozici, pokud vůbec existuje. A reakce na 13 000 podpisů? Pokud se vám to nezdá, můžete se složit a vymyslete si to sami, možná se s vámi i budeme bavit, pokud už nebude po všem?

Zdroje: Stop demolici - petice proti zbourání historické budovy, Týden.cz, Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT, Soutěž o nejkrásnější nádraží


Samir Lepara | 10.2.2009 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Related newsopen/close

More on Stavby a projekty

More from ČR Pardubický


  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   
Registered user SYN 
13.02.2009 (16:58)  
No tak multikriteriální analýza je dost citlivá na nastavení výchozích parametrů a váh; troufnu si tipnout že součástí parametrů byla též "cena staré výpravní budovy = 0 (nepotřebujeme ji, tudíž ji tak jak je nechceme)".

Varianta VB jak je a koleje severněji by měla vyjít jako nejrychlejší ale asi i nejdražší, protože by tak nejspíš padly ty jiné budovy co tam stojí (dle Racka traťovka)...
No tak se holt vybralo to nejlevnější řešení které jakžtakž vyhovuje. O historickou VB stojí někdo jiný takže priorita to pro SŽDC ani ČD nikdy nebyla.
Registered user Vladan 
13.02.2009 (12:55)  
Racek: Podle toho co píšete je vidět, že o historii projektu přestavby UO nevíte vůbec nic. Od roku 1996 byly zpracovány desítky variant. Byla vyhotovena i multikriteriální analýza, která zkoumala tři základní varianty, 1.výpravní budova (VB) vlevo kolejiště (tak jak je v projektu), 2. v dnešní poloze (ponechání VB) a 3. VB vpravo kolejiště (pod skálou). Výsledek: Varianta s ponechání stávající budovy skončila na posledním místě.
Registered user Racek 
13.02.2009 (10:54)  
Ferro proč tedy SŽDC nezveřejní ...: Protože se to tak nikdy nedělalo. Vždycky byla jenom jedna varianta, takže dneska pokud už se občani domůžou v konkrétním případě, že se projekt má posoudit ve variantách, tak posuzovateli se to pak stejně zadává se slovy "a jako nejlepší má vyjít tohle". To máte jako v tom vtipu, jak si chlap za starých dob v SSSR koupí v trafice noviny - a ony jsou prázdné, jen bílý papír. Tak se ptá kolemjdoucího milicionáře "Kdě búkvy?" A milicionář odvětí "Začem búkvy, vsjo jásno!" Takže na co varianty, když je stejně dopředu jasné, která je "nejlepší" ...
Registered user Ferro 
13.02.2009 (10:41)  
Martin Grill: Možná, že jsem paranoidní... Ale jestli je to všechno tak jasné, proč tedy SŽDC nezveřejní základní studie všech variant ve stylu a)tohle by stálo x a výsledkem by bylo tohle a tohle b) tohle by stálo 1,5x a výsledkem by bylo tohle a tohle c) tohle by stálo 2x a výsledkem by bylo tohle a tohle, případně za 'x-miliard, které jsou na projekt vyčleněny, můžeme udělat a), b) či c)'.
Zatím jsem zaregistroval jen poněkud děsivé výroky pana Hally, že budova v ÚnO je 'líbivá, ale jinak nezajímavá' a tak proč ji s klidem nezbourat...
Correspondent or Member of ŽelPage Martin Grill  mail  
12.02.2009 (20:25)  
Ferro: To je lehce paranoidní, ne? Proč by někdo tajil rychlejší variantu i s bonusem v podobě zachování budovy? Nemyslíš, že by si SŽDC raději odpustila ryhle peripetie, kdyby měla na vybranou? Ekonomické varianty táhnou a každá minuta se hodí ;o)
Registered user Vladan 
12.02.2009 (14:57)  
Teď byla reportáž o UO nádraží na ČRo 2. Stejně jednostranně zaměřená jako pořad v Reportérech ČT. Zaznělo zde i několik nepřesnostím že Pendolina zde budou jezdit po modernizaci rychlostí V=130 km/h (správně má být V=160 km/h). Pan Kadrman zde zcela zjevně manipuluje s veřejností. Tvrdí, že existují varianta se zachováním nádraží, že to ví, ale neviděl ji. To je jako bych tvrdil, že "existuje UFO, ale neviděl jsem jej, ale vím to".
Registered user Ferro 
12.02.2009 (1:24)  
Racek: na žádná z těch 'ale' ti neumím odpovědět. Zarážející je, že ani SŽDC... Všechno z toho by ovšem šlo nějak vyřešit, jen by to stálo peníze. Stejně jako ZM mě štve, že se to SŽDC neobtěžuje vyčíslit, stejně jako jiné varianty. Možná by to jejich řešení stejně vycházelo nejlevněji a nejvýhodněji. Anebo by se ukázalo, že za srovnatelné peníze to jde i jinak, se stejným dopravním efektem (nedej bože ještě lepším) a ještě by se zachovala významná historická památka.
Registered user Racek 
12.02.2009 (0:03)  
Ferro: asi si nerozumíme, ale pod "postavit jinde a lépe" si rozhodně nepředstavím zachování stávajícího stavu ;-)

Že by budova (v případě zachování) musela sloužit jinak než dosud, to je naopak naprosto zjevný fakt. Buď bude stát relativně nedostupná uprostřed kolejí, nebo bude nádraží úplně jinde (- a to je ta revoluční myšlenka).

Úvahy o trianglu (s přestupy na zastávce) dosud vycházely z premisy, že stanice zůstane plusminus tam kde je. A opuštěny byly proto, že pro uvažované intenzity nevycházely propustnosti úseku Třebová - uvažovaná odbočka na zastávce. Pokud by se to otočilo celé, a letohradská trať by vlastně zůstala zapojená do stanice (jen by stanice stála jinde), tak by to nejspíš vycházelo líp). Ale má to samozřejmě spoustu ale - dlouhý úsek do Chocně, prostor pro třetí kolej na viaduktu přes Třebovskou, délka zhlaví na "zastávce" ...

Zdeněk Michl: to je kapitola sama pro sebe. Asi jako když v případě Brna (Stavební správa Olomouc) se teď rozhodli požádat o umístění stavby se stejnými (neúplnými) podklady, jako to měli před dvěma roky. První pokus skončil u soudu (zrušením územka). Asi mají dost času zkusit to ještě jednou dokola a napotřetí to teprve dají do pořádku ...
Registered user Ferro 
11.02.2009 (19:47)  
Racek: z hlediska památkové péče to vůbec není revoluční myšlenka, to si jen spousta lidí pod tímhle pojmem mylně představuje konzervování určitého stavu.
K té tvojí otázce: při pohledu z leteckých záběrů se mi zdá, že jakýsi prostor existuje poblíž zastávky ÚnO Město (podotýkám, že to tam znám akorát 'z okna při průjezdu). Nevím, jestli je dostatečný či nikoli. Pokud ano, asi by stálo za to převézt veškerou dopravu tam (je to evidentně blíž centru města) a nějakou přeložkou vyřešit napojení na Letohrad.
Možná, že to co navrhuju, je v praxi neproveditelné anebo by to stálo neúměrně moc prostředků, ale upozorňuju, že SŽDC se beztak chystá do velkorysé renovace a bude hýbat s kdečím, takže se stejně počítá s dost velkými investicemi.
11.02.2009 (19:30)  
Je zajímavé sledovat, kolik čtenárů tady dobře ví co se má dělat.
Ten článek je ale o něčem jiném. Je o fatálním selhání státní organizace SŽDC ve věci komunikace projektu stavby.
Stanoviska odkazovaná v článku obsahují celou řadu podrobně rozebraných rozumných důvodů, proč budovu zachovat jako technickou památku.
Stanovisko SŽDC pouze konstatuje "jinak to nejde" ale jinak neobsahuje jediný argument. Manipuluje čtenáři výkřiky v grandiozním stylu "přijdeme o peníze z EU, už je to naplánované a když bude stará budova, bude to pomalé a nebezpečné, pokud to vůbec půjde." Jediné z těchto stanovisek se neobtěžuje prokázat. Nepřipadá vám tento styl komunikace nepatřičný pro někoho, kdo vám má vysvětlit, jak hodlá nakládat se státními (vašimi) a evropskými (vašimi) penězi a svěřeným státním (vaším) majetkem? Nepřipomíná to tak trochu dogmata šířená zcela nesmyslně občanům o stavbách jako je uzel Brno, rychlodráha Prahou 6 a mnoho dalších?
Původně jsem petici považoval za zbytečný protest a přikládněl se k názoru těch, kteří hovořili o přednosti pro veřejný zájem efektivity investice (rychlost) před ochranou památky. Jelikož ale nikdo před veřejností přesvědčivě neprokázal, že není jiná cesta, a když vidím zdejší šedou masu jak se nechává vrtěti psem, jdu už jen proto podepsat. Copak je únosné hovořit o nezbytné potřebě postavit vše tak, jak to nejmenovaná projekční firma rozkreslila, jen proto, že "už to je"? Copak je únosné nechat stavět nevzhlednou novou nádražní budovu namísto historické památky v místě, kde v podstatě žádnou nepotřebujeme, a proto tu starou můžeme klidně zbourat? Copak se můžeme spokojit s konstatováním "plánování trianglu nevyšlo, snad za 50 let"? Lze se při takovém postoji veřejnosti a institucí vůbec divit, že se celkem otevřeně hovoří o betonových mafiích?
  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   

Comments are users' expressions.
ŽelPage has no liability for their contents.

- Correspondent or Member of ŽelPage, - Editor or ŽelPage Administrator

Add comment
Comments are only allowed for registered users.
Before you insert your comment, you have to log on or register.
Sign in
 
 
  
 
   Register

© 2001 - 2019 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko