Bratislava — Predbežné plány Železničnej spoločnosti Slovensko na nákup ďalšej série nových vozňov pre diaľkovú dopravu dostávajú reálne obrysy. V súlade s informáciami, ktoré nášmu magazínu poskytol riaditeľ úseku technicko–technologickej prípravy prevádzky ZSSK Miloš Slávik, plánuje slovenský národný dopravca do leta kúpiť ďalších 10 novostavieb veľkopriestorových vozňov pre diaľkovú dopravu. Súčasťou tendra je opcia na ďalších 30 vagónov, z ktorých časť by mala disponovať tlakotesnou skriňou pre maximálnu rýchlosť 200 km/h. V prípade realizácie celej objednávky tak ZSSK získa vôbec prvé vozne tejto kategóriu pre denné diaľkové vlaky. Celková cena kontraktu vrátane opcie je predpokladaná na 65 až 75 miliónov € (1,67 - 1,93 mld. Kč) s dobou realizácie 42 mesiacov od podpisu zmluvy.
Najnovšie výberové konanie obsahuje zo všetkých doterajších súťaží najrozmanitejšie požiadavky. Jeho základ tvorí dodávka 10 klimatizovaných veľkopriestorových vozňov v konfigurácii zhodnej s dnešnými radmi Ampeer/Bmpeer a zodpovedajúcej cene okolo 1,75 mil. € (44,9 mil. Kč) za kus. Zaujímavejšou časťou zadania je však opcia, ktorá predpokladá nákup 30 ďalších vagónov v troch rôznych verziách – z toho 5 nových vozňov 1. triedy a 10 kusov 2. triedy pre maximálnu rýchlosť 160 km/h. Tie by malo doplniť dodatočných 15 vozňov 2. triedy nového radu s tlakotesnou skriňou pre rýchlosť 200 km/h. Všetky tri verzie majú mať nové usporiadanie interiéru do troch veľkopriestorových oddielov, podobne ako v prípade dnešného radu Ampeer, v ktorom salón pre cestujúcich rozdeľuje prepážka z tmavého skla. Za týmto rozhodnutím je možné vidieť snahu o lepšie odhlučnenie priestoru, ako aj možný zárodok konceptu „tichých oddielov“, o ktorých ZSSK už dlhšie uvažuje.
Zatiaľ čo počty jednotlivých nových typov vagónov sú len orientačné a o definitívnej podobe objednávky zrejme rozhodne až podoba nového investičného plánu a aktuálne turnusové potreby ZSSK, malo by sa Slovensko do troch rokov dočkať prvých vozňov, vhodných pre vedenie denných diaľkových vlakov rýchlosťou 200 km/h. Práve absencia takýchto vozidiel bola dopravcovi často vytýkaná, i keď, pri všetkej objektivite, zatiaľ pre vozne týchto parametrov nemal reálne uplatnenie. To by sa malo objaviť v čase dokončenia stanice Wien Hbf., ktorá by mala umožniť vedenie priamych vlakov InterCity z Bratislavy do Grazu. Je pritom do istej miery paradoxné, že už dodávané novostavby vozňov triedy RIC 160 po technickej stránke zodpovedajú vozidlám ÖBB, DB alebo MÁV–START, schváleným pre 200 km/h; úspešnej certifikácii na Slovensku a v ČR však bráni podmienka tlakotesnosti skrine a odolnosti palubných systémov.
V prípade, že ZSSK uplatní všetky aktuálne dostupné opcie, bude mať do troch rokov k dispozícii 95 novostavieb osobných vozňov pre diaľkovú dopravu, ktoré doplní ešte 253 rekonštrukcií väčšieho rozsahu (klimatizácia, uzavretý systém WC, v asi polovici prípadov zásuvky 230 V). Súčasťou objednávky v rámci nového tendra sú aj 4 sady diagnostického a servisného vybavenia pre údržbu hlavných komponentov nových vagónov. V tomto kroku je možné vidieť snahu dopravcu riešiť veľmi problematickú situáciu s údržbou, ktorá dlhodobo obmedzuje počet akcieschopných vozidiel. Už v priebehu minulého roka pristúpila spoločnosť k reorganizácii svojho servisného zázemia a v súčasnosti sa zameriava na podrobnejšie školenie vlakového personálu, ktorému by mala pomôcť aj nová séria obrazových manuálov k jednotlivým typom osobných vozidiel.
Zdroj: Tenders Electronic Daily
Veliký úspěch by byl, kdyby se do dvou let vůbec koplo.
O nových vagonech jako takových teda nic nevím, vy snad ano? Zatím jen samé modernizace.
Josef Pe..- Tak proč se v 80. letech dělali Bdmtee na 160 a s kotoučovkama? V té době navíc nebyli ani odpovídající HV. Já vím, to je něco jiného, to byli novostavby že.
Tu tlakotěsnost tu nikdo také pořádně nevysvětlil. Ano, já jsem pro aby novostavby měli tlakotěsnou skříň, ale u modernizací je to prostě blbost. Že 200 neviužijí, v tom máte možná pravdu, ale to snad myslíte že tu budeme pořád jezdit 160?
pochpte, VRT tu nebude dříve jak za 20-30 let a to kdoví jestli. Nevím proč se bráníte alespoň zvíšení rychlosti na 180-200, reálné to je, i když to bude chtít nějaké investice.
Místo VRT by jsme se měli zaměřit na obnovu stávajících tratí a vozoveý park. Řada Bmz 61 (MÁV) také neni tlakotěsná a má RIC 200 (podvozek SGP 300) a jezdí do Berlína, tak proč by nemohla nově vzniklá řada Bdmpee (z Bmee) jezdit 200? Je také netlakotěsná. Záleží ale na tom kolik se jezdí mezi Berlínem a Drážďany. To že Něme vyžaduje Mg brzdu už při 160km/h, to máte pravdu, ale je naše blbost že jsme se té brzdě dost vyhýbali, tam jí má i kdejakej Bimz, tady ani Bpee, asi je to tím že mají Gorlitzi a na ty to nějak nejde. Na to se ale měli vyměnit podvozky s Bdmtee- které by dostali Gorlitz/Dunakeszi. Navíc s magnetickou kolejnicovou brzdou by nám lépe vycházela brzdná procenta, takže se Němcovy vlastně ani nedivím.
Jak jste říkal s těmi podvozky u WRm- ale WRmee který má stejné podvozky a špalkovou brzdu jezdí 160, nebo ne? Já jsem slišel jen o výměně CZE a klimatizace (bejt to na mě tak dosadím i vakuovou toaletu). :D
A co plánovaná optimalizace trati 300 (asi do 2 let-hotovo) ? Tam se přece počítá i s rychlostí 180-200, na určitých úsecích, dokonce o tom tady na ZP probehla i jakasi aktualita, asi před půl rokem. Tam jako pojede co? Jasně, to co se nakoupí že..
Nebo Praha-Beroun, tam se v tom tunelu má jezdit až 200+ přilehlé úseky-sice nic moc dlouhého, ale mezistátní R by tam těch 180-190 udělali- nebejt tlakotěsnosti, kdy Arriva sice má na vozech Bm a Abvmz RIC 200, ale zjevně podle oken tlakotěsné nejsou.
Brno- Břeclav, tam by asi museli proběhnout nějaké úpravy, přejezdy, SZZ, ale Pendolino by tam 180-200 zvládlo asi už teď, navíc tam vlastně udělalo rychlostní rekord (Rakvice-Zaječí asi 237km/h). Já vím, nejdřív by musela být odpovídající HV, ale to je otázka tak max 2-3 let, když tedy nepočítám 380, což by měla být událost tohoto roku,snad.
Z formulace vyplývá, že přednost má vlak s vyšším zpožděním (větší hodnota), což má konec konců logiku (viz níže).
doomlukas :
Jistě, ale ta jízdní doba se počítá mezi "dopravními" body uvedenými v SJŘ, což je v případě ŽST (odbočky, výhybny) km poloha "dopravní kanceláře". Při desetikilometrové vzdálenosti a letmém průjezdu matematicky vychází jízdní doby :
80 = 7,5 minuty
100 = 6 minut
120 = 5 minut
140 = 4,28 minuty = 4 min 17 vteřin > zaokrouhleno na 4,5 minuty
160 = 3,75 minuty = 3 min 45 vteřin > zaokrouhleno na 4 minuty
Při uceleném úseku dlouhém 60 km, kde lze jet 160 bude při letmém průjezdu časový rozdíl :
80 = 45 minut
100 = 36 minut
120 = 30 minut
140 = 25,71 min = 25 minut 42 vteřiny > zaokrouhleno 26 minut
160 = 22,5 minuty
Pokud by se mezi Prahou a Ostravou, řekněmě z/do Libně k Ostravě Svinovu mohlo jet trvale 160, pak by teoretická jízdní doba byla :
120 = 172,5 minuty = 172 min 30 vteřin
140 = 147,85 min = 147 min 51 vteřina > zaokrouhleno 148 minut
160 = 129,375 min = 129 min 22 vteřiny > zaokrouhleno 129,5 minuty
Ono je zdánlivě nesmyslné poslat náklad před zastávkový osobák, ale na autobloku nebo trati s krátkými prostorovými oddíly i obyčejná Pnka s rychlostí kolem 65 km/h tomu zastávkovému osobáku stojícímu „u každé" vrbičky ujede ... O Nexáku ani nemluvě ...
********
Předpis SŽDC (ČD) D2 :
187.
Pořadí důležitosti vlaků je v zásadě dáno jejich určením v čl.185. Při sestavě jízdního řádu je rozhodující pořadí druhů vlaků podle důležitosti stanovené dopravním řádem drah.
V případě mimořádností v drážní dopravě (zpoždění vlaků, výluky kolejí, odklony vlaků pro nesjízdnost traťových úseků, zavedení mimořádných vlaků, odstranění následků mimořádných událostí apod.) zajišťuje operativní řízení drážní dopravy, aby přednost v jízdě měly vlaky podle pořadí:
a) nutné pomocné vlaky;
b) mimořádné vlaky v obecném zájmu;
c) mezistátní vlaky EuroCity;
d) mezistátní vlaky InterCity a vnitrostátní vlaky InterCity s označením SuperCity;
e) vnitrostátní vlaky InterCity;
f) ostatní mezistátní expresní vlaky;
g) ostatní vnitrostátní expresní vlaky;
h) mezistátní rychlíky;
i) vnitrostátní rychlíky;
j) mezistátní spěšné vlaky;
k) mezistátní nákladní expresní vlaky;
l) vnitrostátní nákladní expresní vlaky pro přepravu pošty;
m) vnitrostátní spěšné vlaky;
n) mezistátní osobní vlaky;
o) vnitrostátní osobní vlaky;
p) soupravové vlaky;
q) vlaky nákladní dopravy v pořadí:
1. vnitrostátní expresní (kromě vlaků pro přepravu pošty);
2. mezistátní ostatní;
3. rychlé;
4. průběžné;
5. vyrovnávkové;
6. manipulační;
7. vlečkové;
8. služební;
r) lokomotivní.
Ve vzájemném vztahu je nutno pokládat za důležitější ten vlak, který má vyšší stanovenou rychlost, při stejné kategorii a rychlosti ten, který má větší zpoždění.
Pokud by dodržením důležitosti lokomotivních a soupravových vlaků podle tohoto článku mohlo dojít ke zpoždění vlaku, pro který lokomotiva nebo souprava jede, mají tyto lokomotivní a soupravové vlaky stejnou důležitost jako vlaky, pro které jedou.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.