..: Pátrání po příčinách nehody v Moravanech: selhání signalizace? :..

Ilustrační obrázek Moravany - Vyšetřovatelé nehody v železniční stanici Moravany, při které v pondělí 19.5. 2008 zemřel strojvedoucí a 6 osob bylo lehce zraněno, postupují v pátrání po příčině havárie. Za pravděpodobnou příčinu neštěstí byla několikrát předběžně označena technická chyba zabezpečovacího zařízení, přičemž nebylo vyloučeno ani pochybení obsluhy signalizace. V kontrastu s původními informacemi zavinění strojvedoucího nebylo prokázáno; naopak se ale objevují i verze, poukazující na možnou závadu na lokomotivě, která vytvořila předpoklady pro selhání detekce obsazené koleje.

"V první fázi šetření se předpokládalo, že strojvedoucí lokomotivy projel vjezdové návěstidlo na červenou, to se nakonec ale rozborem zabezpečovacího zařízení nepotvrdilo. V tuto chvíli nemůžeme vyloučit selhání zabezpečovacího zařízení jako takového, ani vadnou obsluhu zařízení," říká mluvčí Drážní inspekce Zdeněk Neusar. Odborník na železniční dopravu a advokát Karel Baborák, který zastupuje zaměstnankyni ČD, označil za další možnou příčinu tragické nehody písek na kolejích - kvůli němu zařízení pravděpodobně nerozpoznalo, že ve stanici stojí vlak. Výpravčí proto povolila vjezd lokomotivě, která do vlaku narazila.

Ilustrační obrázek

"V pondělí silně pršelo a není vyloučeno, že docházelo k prokluzu. Proto strojvedoucí osobního vlaku nebo někdo před ním pomocí zařízení, které je v lokomotivě, kolej vydatně zapískoval. To způsobilo, že kolej ztratila podle železničářské terminologie takzvanou šuntovací schopnost," dodává Baborák. Jinak řečeno, zařízení nerozpoznalo, že na kolejích stále stojí vlak. Výpravčí v budově neviděla, co se stalo - podle Baboráka nemá ani povinnost to sledovat. Protože zařízení ukazovalo volnou kolej, mohla postavit vjezdové návěstidlo do polohy volno.

Mluvčí Drážní inspekce Zdeněk Neusar k možné příčině neštěstí pouze podotýká, že inspektoři případ řeší a nemá k němu další podrobnosti. Také si nevzpomíná, že by se podobný případ někdy v minulosti stal. Nechtěl ani předčasně spekulovat o tom, zda by se měly změnit bezpečnostní předpisy.

SŽDC tvrdí, že signalizace byla po srážce v pořádku. S jistotou se ale zatím nedá určit, zda během nehody na signalizaci svítila červená nebo ne. "V tuto chvíli to s jistotou říci nelze, vyšetřovatelé stahují archivy počítačových zařízení a pečlivě se zkoumá činnost v okamžiku nehody. Informace různých odborníků se liší, skutečně nechceme spekulovat," uvádí Anna Kodysová. Výsledky vyšetřování budou drážní inspektoři znát nejdříve za 14 dní.

K možnosti samovolného selhání zabezpečovacího zařízení se odmítavě staví i jeho dodavatel, společnost AŽD Praha. Mluvčí společnosti Sandra Chvojková ve vyjádření pro ŽelPage uvádí, že konkrétní závěry zatím, vzhledem k probíhající expertíze, není možné vyvodit, nicméně jako možná příčina problému se jeví porucha elektromagnetického ventilu na hnacím vozidle. Lokomotiva tak vypouštěla nadměrné množství písku, což mohlo ovlivnit detekční schopnost kolejových obvodů. Podobná situace však podle AŽD v historii nebyla zaznamenána, a by její výskyt byl velice neobvyklý. "Jsme přesvědčeni, že zabezpečovací zařízení pracovalo správně tak, jak je předepsáno. Zařízení instalované v této železniční stanici splňuje všechny požadavky českých i evropských norem. Považujeme za nemožné, že by se nehoda stala v důsledku selhání zabezpečovacího zařízení," dodává Chvojková.

zdroj: ČT24, ŽelPage


Adys Poslat mail autorovi | 27.5.2008 (12:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Nehody a mimořádnosti

Další z regionu ČR Pardubický


  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   
28.05.2008 (19:45)  
Být to zavedeno tak dva až tři dny po tak to tak beru,ale po týdnu kdy jsou některé věci jasnější než hned.....
28.05.2008 (19:15)  
Chikatetsujin: to je neplatný porovnání, ty dva lomy se sice projevily až vykolejenim, ale museli bychom ještě vědět, zda a kolik lomů kolejí se za tu dobu vyskytlo celkem a jestli byly včas detekované KO .. z toho se dá teprv nějakej přínos vyhodnotit. Stejně jako airbagy nemůžou za těch 1500 mrtvejch na silnicích, když (naštěstí) nevíme, kolik by jich bylo bez nich. Holt žádná diagnostika, a jak se ukazuje, ani zabezpečení, nejsou stoprocentní.
28.05.2008 (18:55)  
Jiří Průša: To příliš neznamená. Může se jednat o gesto "vlk se nažere a koza zůstane celá" aneb je třeba něco viditelného udělat, aby bylo vidět opatření a nějakou činnost.
28.05.2008 (16:14)  
V Moravanech je údajně od včerejška zavedeno zjišťování volnosti pohledem jeli to pravda tak říká hodně.
registrovaný uživatel Rail_user  mail  
28.05.2008 (16:01)  
To Jiří Kareš: jen technická úvaha proč EDB na ř. 150/1 funguje a na ř. 163/2 ne při chbybějícím trolejovém napětí. Stroje ř. 150/1 mají trakční motory (dále TM)se sériovým buzením (kotva a budící vinutí TM jsou zapojeny do série). Jmenovité napětí TM je 1500 V a jmen. proud TM je 715 A. Z fragmentů dokumentací ke kolejovým vozidlům lze vyčíst, že poměr příkonu kotvy a buzení TM je obvykle cca 1:15. Z toho se dá vypočítat, že : Jmen. el. příkon TM je 1500V x 715A = 1072500 W, z toho na buzení připadá jmen. příkon 71 500 W, což reprezentuje napětí na svorkách budícího vinutí TM 71 500 W / 715 A = 100 V a na kotvě nám zbývá "pěkných" 1 400 V. Budící vinutí jsou spojena do série po dvojicích jako kotvy TM a tudíž na nich zůstává 200V, což je napětí, při které se v době vzniku těchto loko dalo dobře elektronicky regulovat. U sériových motoru se pak při EDB využívá většinou zapojení jako tzv. sériového dynama a budící proud se při vyšších otáčkách zeslabuje bočníky čili shunty paralalně řazenými k budíccím vynutím. A k tomu se dá dobře využít pulzních měničů ( sice velké spínané proudy, ale relativně nízké napětí). Navíc se zde využívá i tzv. remanentní (zbytkový) magnetismus budícho vinutí, takže po připojení zátěže do obvodu kotev a budícho vinutí v sérii(brzdového odporníku - jednotky ohmů) se motor pracující v režimu generátoru - dynama sám nabudí. Dle charakteristiky motoru se při velmi nízkých otáčkách dá zátěž nahradit zkratem a remanencí nám to brzdí téměř do zastavení. Baterie napájí řídící elektroniku, generátor spouštěcích impulzů pro tyristory, zajistí "startovací nabití" LC komutačního obvodu atd. naproti tomu loko ř. 163/2 mají TM cize buzené, kde pokud to zkrátím kotevní proud i napětí jsou obdobné ( 1300 V, 715 A), ale budící napětí je podstatně vyšší (650 V, 95 A) a navíc jsou buzení všech 4 TM do série, což je v součtu "pěkných" 2600 V. Takže pokud bysme TM zapojili v režimu EDB jako derivační dynama (kotvy a buzení spjeny paralelně), tak remanencí by se nám také nabudili,a le velmi rychle by klesalo generované napětí vlivem snižujících se otáček. Mj. Proto jsou TM cize buzené z měniče pracujícím jen při přítomnosti trolejového napětí.Toď asi tak vše.
28.05.2008 (14:07)  
Jenze K.O. take umoznuji prenos navesti na lok. opakovac, coz nam zavidi pul evropy. Nejlepsi by bylo spojit zab.zar. ruznych zemi v jedno, napr nemecke "magnety" si nasi strojvedouci chvali.Ale chce si to uvedomit, ze v tomto pripade stacilo malo: blokova podminka a k nehode nedoslo.
28.05.2008 (12:16)  
Schopnost detekce lomů bych nepřeceňoval, tuhle jsem někde četl pojednání (bohužel si nepamatuji kde), že K.O. detekují asi třetinu vzniklých lomů.

Většina železnic na světe používá spíše bodové systémy než liniové a fungují spolehlivě mnoho desetiletí. Pokud si vzpomenu na poslední dvě vykolejení na lomu, tak K. O. ani Pendolinu ani EC v Kolíně nezachránily kola na kolejích. Takže to jde jistě řešit i jinak.
registrovaný uživatel Mexicannos  mail  
28.05.2008 (11:16)  
Jestli to tak pujde dál, tak nebudou jenom kratší rychlíky bo nejsou vozy, ale taky je budou tahat bobiny, hrbatý apod... (ještě navíc vychangovaný s Cargem)
registrovaný uživatel JK ml. 
28.05.2008 (11:04)  
vousáč: Chápu rozdíl mezi vozidly. Na to jak rychle peršingy jezdí, co za sebou vozí,by prostě možnost nouzového úniku ze stanoviště měla být propracovanější (žádné plomby), nechápu taky proč 150-1 má funkční EDB při odpojení proudu (z baterek) a peršing ne. Má to hlubší důvod než ten, že se to ve Škodě Plzeň prostě do těhle lokomotiv nemontovalo???
registrovaný uživatel NolthA  mail  
28.05.2008 (10:08)  
Jiří Kareš:
určitě je záznam o hodnotách napětí v kolejovém obvodu, u většiny (možná u všech) zařízení ESA je i diagnostické zařízení které mimo jiné měří napětí v kolejových obvodech, takže tata data určitě mají k dispozici.
Palko:
tak počítače náprav bez zjištování celistvosti KU bych na koridorech jaksi nepreferoval, ona ty kolejnice nepraskaj jen pod vlakem, ale i když tam nic není, se zeptejte zabezpečováku jak často se jezdí na lomy kolejnic.
  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko