..: LGV Rhin-Rhone - východní větev :..

Ilustrační obrázekDijon - Masivní investice do železniční infrastruktury ve Francii pokračují. Ve stínu dokončení 1.fáze LGV Est (LN6) se o pár desítek kilometrů jižně buduje již delší dobu jiné veledílo - LGV Rhin-Rhone, přesněji řečeno její východní větev. Podívejme se tedy na tuto stavbu podrobněji. Již v červenci 2006 byly zahájeny stavební práce na východní větvi této stavby, která má být uvedena do provozu v roce 2011 a spojí města Dijon a Mulhouse. Přesněji, počátek stavby leží u malé vesničky Genlis poblíž města Dijon a po 190 km končí v Lutterbachu na západním předměstí Mulhouse. Vybudování západní větve je zatím pouze ve stádiu úvah (horizont 2020-2025) a spojí Dijon s tratí LGV PSE (LN1) u města Montbard. Její jižní část, která by měla spojit Dijon s aglomerací města Lyon je také zatím pouze ve stádiu úvah, ale získala od Evropské komise prioritu z důvodu strategické polohy. Při konstrukci této jižní větve se počítá se smíšeným provozem nákladní a osobní dopravy tak, jak je to běžné například v Německu. V současné době v tomto směru Francii chybí rychlé a kapacitní spojení mezi severem země a Středozemním mořem, v širším kontextu potom schází i celé Evropě.

Ilustrační obrázekVraťme se však k tomu, co se nyní buduje, tedy východní větvi. Stavba prochází hodně divokým a náročným terénem Franche-Comté. Je určena výhradně pro osobní dopravu, tomu odpovídají i podélné sklony trati, které místy dosahují až 35 promile. Není divu, že bude postaveno 13 viaduktů v úhrnné délce 5497 m z nichž nejdelším bude Viaduc de la Saone s 1340 m a 2 tunely v délkách 1970 m (Tunnel de Chavanne) a 170 m (Tranchée couverte du bois de la Faye). To vše doplní ještě 160 menších mostů. Výruby dosáhnou 30 mil. m3 a náspy 22 mil. m3. Okolo 40 % délky trati prochází zalesněným územím. Stavební potenciál trati bude 350 km/h, v době uvedení do provozu sníženou na 320 km/h. Elektrifikována bude systémem 2 x 25 kV 50Hz (s autotransformátory). Jako v pořadí 2. trať ve Francii bude pro plnou interoperabilitu vybavena vedle národního zabezpečovacího systému TVM 430 i evropským ERTMS. Vzniknou také 2 nová nádraží, a to Basancon-Auxon TGV a Belfort-Montbéliard TGV, každé s plánovaným ročním obratem okolo 1,1 mil. cestujících.

Stavba za 2,312 miliardy eur zrychlí nejen francouzskou vnitrostátní dopravu, ale výrazně změní i parametry dopravy mezistátní v blízkém okolí. Detailní pohled na investice v milionech EUR vypadá následovně: Francie 751, Švýcarsko 316, Evropská unie 200, RFF 642, region Franche-Comté 316, region Bourgogne 131 a region Alsace 206. Po dokončení v roce 2011 se cestovní časy zkrátí takto: Dijon - Strasbourg 2:10 místo 3:40 nyní, Dijon - Frankfurt(Main) 4:05 (6:25), Besancon - Zürich 2:10 (3:35), Mulhouse - Lyon 2:25 (3:45), Belfort/Montbéliard - Dijon 0:50 (2:15).

zdroj: RFF


Rail-2005 Poslat mail autorovi | 21.1.2008 (15:17)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Francie


  1 2 3      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel pekař 
24.01.2008 (0:00)  
Já bych souhlasil s těmi co psali, že VRT u nás smysl má. Žijeme přeci ve sjednocující se Evropě, a například tratě Warszawa - Ostrava - Brno - Wien nebo Berlin - Praha - Brno - Wien by význam měly nezpochybnitelný.
registrovaný uživatel koyot 
22.01.2008 (23:18)  
JJ vrt taky nevidím jako řešení, ale srovnání těch našich zatáček by mi nevadilo. třeba 020 je u toho Oseka fakt tragická, než ten vlak projedou třícitkou ten oblouk, tak je novej rok. Stejně tak koridor kolem Karlštejna je strašná zdržovačka, s tim by snad šlo něco udělat...
22.01.2008 (22:15)  
to Rail: Nepochyne. On ani nic jineho neni v planu. VRT u nas maji smysl jen jako soucast evropske vrt site. Proto take nema smysl delat jakekoliv hura akce, dokud nebude jasne, na co se dostanou penize, kudy kam povedou VRT v Nemecku atd. Na druhou stranu, tma, kde dochazi k narovnavani trati uz dnes, z hlediska budouciho vyvoje to ma opodstatneni a rozdil ceny by nebyl tak velky, bych i ja uvital budovat trate na cca 180 az 200km/h.
registrovaný uživatel Rail-2005  mail  
22.01.2008 (20:36)  
Vezměme si takový příklad z Belgie nebo Nizozemí. To jsou obdobně velké země, mající obdobnou hustotu zalidnění i podobný počet obyvatel. VRT by se u nich samozřejmě vnitrostátně také neuživily. Ale jejich hlavní města stejně jako naše Praha ty VRT pro svůj rozvoj (aby nebyly odříznuty od světa) nutně potřebují. A některá další větší města (Brno, Ostrava) z toho pak mohou jen profitovat, když už budou na nějaké strategické trase ležet.

Ale řekněme si upřímně, reálné je prozatím pouze napojení Prahy na západoevropskou síť variantně buď přes Nürnberg nebo München. Vše ostatní je pouze z říše snů.
22.01.2008 (11:53)  
Rail-2005:
děkuji za vyčerpávající a postačující odpověď.
registrovaný uživatel M 
22.01.2008 (10:50)  
Snad se neurazis, kdyz napisu, ze s tebou souhlasim:-)

Koupit si auto za 2 miliony je sice hrozne super vec, ale kdyz clovek bere 20 mesicne a nikdy nejde v kuse vic jak 20 kilometru, tak to proste neni dobrej kauf a to ani v pripade, ze by na to auto byla 40% akcni sleva...
registrovaný uživatel mah 
22.01.2008 (10:39)  
martin749 - VRT musi vest pokud mozno rovne a take musi splnovat nejake sklonove pomery, takze to neni jen otazka vykonu, ale zejmena moznosti takovou trat postavit
dalsi je otazka smyslu takove trate v zemi, kde vlaky zastavuji kazdych 40-50km (a snad nechceme skoncit tak, ze VRT postavi na spojeni Phy s Ovou a Brnem)
osobne si myslim, ze pokud vlaky na koridorech budou jezdit 140-160, tak je to pro stat nasi velikosti dostacujici, a taky si nemyslim, ze honba a zkracenim jizdniho casu o dalsi 4 minuty je to, co pritahne cestujici do vlaku
registrovaný uživatel M 
22.01.2008 (10:33)  
Maji 200-230 kmh taky v Norsku nebo Svycarsku? Jako priklady zemi typu Rusko, Polsko, Francie, Spanelsko nejsou uplne spravne, protoze ta krajina je tam proste trochu jina a take velka sidla jsou od sebe dal.
Jinak to podkopani Vysociny asi nebylo mysleno tak, ze by tam ty vlaky nevyjely, ale spis tak, ze se tam blbe hledaji rovne useky...

Na useku Koln-Frankfurt jezdi docela bohati lide (teda ne, ze by tam bylo jine jizdne:-) a ty ICE (VR jednotky jiste disponuji velkym vykonem, ale pravdepodobne take velkou spotrebou energie) jsou ochotni zaplatit. U nas take?
22.01.2008 (10:10)  
Rail-2005: Nezapomeň že u nás se mdernizuje stylem přestřihni a zapomeň.
200-230 km/h je víceméně dnešní standardt pro Evropu, ale my vždy musíme mít něco extra.
mah: VRT nemusíš moc zakopávat do země, jelikož VR jednotky mají dostatečný výkon nato aby se vyškrábaly do kopců bez výrazné změny rychlosti, viz NBS Rhein/Main Kolín-Frankfurt.
registrovaný uživatel Pavel480  mail  
22.01.2008 (9:34)  
Někteří chcete v ČR jezdit 230 km/h. A počítáte také se zvýšením jízdného např. na 2-3násobek dnešního? Jezdili byste takovým vlakem? Nebo to chcete financovat ze zvýšených daní pro všechny (i pro ty, co vlakem nejezdí)?
Stavba VRT je velmi drahá. Má se omezit stavba dálnic a peníze cpát do kolejí, protože jde o ekologičtější způsob dopravy? Já jsem pro ten poslední způsob financování s přesunem dopravy zboží na železnici.
  1 2 3      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko