Praha - V květnu se mezi rozvojovými projekty Magistrátu hlavního města Prahy objevily informace o projektu rychlodráhy Praha – letiště Ruzyně – Kladno, známé jako projekt PRaK. Vizualizace jsou uvedeny na stránkách Magistrátu hlavního města Prahy. Cílem projektu je napojení letiště Ruzyně a města Kladna na hl. m. Prahu příměstskou a městskou železniční dopravou odpovídající standardu západoevropských měst a letišť.
Modernizace ve fázích
1. fáze modernizace (Praha Masarykovo nádraží – Praha Ruzyně)Délka trasy I. etapy z Masarykova nádraží na letiště Ruzyně činí 20,3 km a návrhová rychlost je 80 km/h. Trasa rychlodráhy by měla zachovávat současnou trať z Prahy Masarykova nádraží, přes Bubny, Dejvice do Ruzyně, kde bude napojena nová trať od letiště. Trať rychlodráhy bude dvojkolejná a elektrifikovaná.
Ve Stromovce vyrostou 2 nové tunely, kterými rychlodráha povede. Navazující část, včetně stanice Dejvice, bude řešena také podpovrchově. Mezi stanicemi Praha Dejvice – Praha Ruzyně bude vedena prakticky po současné jednokolejné trati s drobnými úpravami.
Úsek Praha Masarykovo nádraží - Praha Ruzyně - letiště RuzyněDélka tratě... 20,3km
Navrhovaná rychlost... 80km/h
Počet zastávek... 9
Odhadovaná délka... 26,5 min.
2. fáze modernizace (Praha Ruzyně – Kladno)
Pro II. etapu, která zahrnuje Modernizaci traťového úseku železniční stanice Praha, Ruzyně – Kladno, je doposud zpracována a projednána Územně technická studie. Tato studie vymezila základní technické požadavky vztahující se k dokumentaci pro územní rozhodnutí této etapy a v roce 2003 byly pořízeny podklady pro zpracování dokumentace územního řízení II. etapy.
Mezi základní technické požadavky pro dokumentaci územního rozhodnutí II. etapy patří zdvojkolejnění trati mezi stanicemi Praha-Ruzyně a Kladno, elektrizace trati stejnosměrnou trakcí 3 kV, vybavení trati moderním zabezpečovacím zařízením 3. kategorie, doplněným o evropský systém vlakového zabezpečovače (ETCS), úpravu směrových poměrů na rychlost 100 km/h, v odůvodněných případech snížené na 80 km/h, v ucelených úsecích, kde je možno tuto rychlost využít na 120 km/h, peronizaci nebo poloperonizaci stanic.
Úsek Praha Ruzyně - Kladno městoDélka tratě... přibližně 20 km
Navrhovaná rychlost... 10-120 km/h
Počet zastávek... bude upřesněno
Odhadovaná délka... přibližně 15 min.
Mezi rozvojovými projekty Magistrátu hlavního města Prahy bylo také zveřejněno prodloužení trasy metra A směrem k Ruzyni.
zdroj: Magistrát hl. m. Prahy
Že trasa A zlepší obslužnost Řep je už úplný nesmysl. V Řepích Áčko nebude a současná 180 zrušená taky asi nebude. A bus 164 z Bílé hory po ucpané Karlovarské, taky Řepím nepomůže. Mnohem lépe se totiž dostanete do centra Tramvají, prostě bude to totéž co metro B na Zličíně.
Já jsem jen reagoval na tohle krome ceny neexistuje skutecne zadny zavany duvod, proc bude rychlodraha pro dopravu na letiste ci Kladno o tolik lepsi. A ted se do me pustte :-) A to přeprava Carga pro metro problém zatím je.
Myslím, že na vozebních ramenech, kde jede víc než dva polospící cestující v obou párech vlaků denně je přepravní nádoba typové ředy M152/810, její přívěšáky a deriváty více méně pohrdáním zákazníkem ze strany ČD v tomto století. V příměstské dopravě (pominu-li progresivní neperonizaci m.j. právě na Buštěhradce) mi to připadá ne mimo mísu, ale mimo sociální zařízení. Ale když už je v hojném počtu máme, tak je budeme využívat až do úplného využití,
Úvaha historizující:
K.u.K vozy Bi/Be s lavicemi nahradily papíráky osmidveřáky, ladné Balmy, Béčka (vše se sedadly) a sladká normalizační léta 70. přinesla modelovou řadu M152/810 opět s lavicemi, co do počtu dotaženou v době "Souboru (ned)opatření ad absurdum.
Šťastná trakce závislá, 451 ve své době bezesporu bomba, v době výroby 452 bylo okolí už někde jinde, EM 488 - dle mého názoru krok zpět s ohledem na výšku vstupu a úroveň podlah a dočkali jsme se 471 - to je jako u lidí.
Dispatcher: Na nakladni provoz neni potreba zdvojkolejnovat a ani zrychlovat soucasnou trat
MJ: Prave ze metro je velmi ucelne: Obslouzi sidliste Cerveny vrch, sidliste Petriny, nemocnici Motol, ne zrovna idelane dostupnou Bilou horu a Ruzyni (a zlepsi se i dostupnost Rep), pak tam je sidliste Dedina, terminal Dlouha mile s velkym vyznamem pro cele severozapadni Cechy, a letiste. Kazda zastavka bude mit velke vyzuiti pro mistni dopravni obsluznost, coz se u vlaku rici neda
stoupa: Sice nejsem elektrikář, ale nezdá se mi to jako neřešitelný problém, když ho vyřešili i jinde (třeba v té Budapešti).
Laborec: Proč to kombinovat? Protože je levnější, snazší a účelnější postavit jeden dopravní proud ve směru Dejvice-Ruzyně-Kladno, než budovat paralelně dva.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.