Kdyz uz se tu rozjela semanticka diskuze, pridam svuj nazor. Priklanim se zcela jasne na stranu Martina N..

Budto: "Prodlouzeni jizdni doby bude dusledkem odklonu." - jako ze se prodlouzi jizdni doba, protoze pojedou jinudy.

Anebo: "Dusledkem odkloneni bude prodlouzeni jizdniho doby." - protoze pojedou jinudy, bude to trvat dele.

Anebo (v pripade, ze nerozumim slovu dusledek): "Odkloneni bude pricinou prodlouzeni jizdni doby", jinak receno "Odkloneni zapricini prodlouzeni jizdni doby".

V zadnem pripade takto, ponevadz dochazi k zamene priciny a nasledku, jak uz rekl Olda. Ty vlaky pojedou okolo a proto to bude trvat dele. Tak, jak to podal autor, to je zcela naopak. Podle teto vety bych si mohl myslet, ze pojedou dele a proto je poslou odklonem (nesmysl).

topič: Srotumitelnost bych taky preferotal :-) Abych věděl, co se autor ráčil sdělit. Anebo ráčil sdělit? :-) Zameť si před vlastním prahem, budeš mít čím topit..

Kdepak český jazyk. To je chrám i tvrz. V poslední době nepřístupný a nedobytná pro příliš velkou část populace. Jazyková a stylistická úroveň je zhusta prachbídná. Na zelpage se také najdou skvosty a na upozornění reagují autoři většinou popudlivě. Zaplevelení jazyka zapříčinili hlavně politici a novináři, kteří jejich kravinismy přebírají a od nich se šíří mezi lidi. Příšerné "otomování", používání trpného místo činného rodu a spousty dalších nešvarů formu nad obsah, ale i ta je chatrná. Ztotožňuji se s názorem pana Miroslava Zikmunda. Text má být jasný a srotumitelný, aby čtenář nemusel provádět větný rozbor k pochopení toho, co se autor ráčil sdělit.

Věta má být psána tak, aby ji pochopil absolvent páté třídy základní školy. Takovéhle slovosledy silně připomínají konstrukci přepravních předpisů ČD, kterým rozumí jen jejich autor, nikoli jíž zaměstnanci ČD pracující s těmito předpisy (a diví se častým dotazům zaměstnanců … jak je to možné, vždyť ten předpis je tak jednoduchý a srozumitelný) a už vůbec ne obyčejný cestující, byť je středoškolským učitelem jazyka českého, či dokonce universitním profesorem jazyka českého.

V první větě se píše, že nehoda si vyžádala odklonění dopravy > z toho plyne, že dochází k prodloužení jízdních dob, protože odklonová trasa je buď delší nebo je tam stanovena nižší traťová rychlost.
V poslední větě se smysl věty první popírá a píše se, že odklonění bude důsledkem částečného prodloužení jízdních dob.
Postiženy jsou především nákladní vlaky směr ČR, osobní doprava v uzlu DD tím příliš netrpí, včetně vlaků ICE z Frankfurtu. EC 171 do Prahy měla v Dolním Žlebu 14 minut.

Záměna "důsledku" a "příčiny", rozumnému smysl dojde...

VKor: No tak to bych se hádal. Jen pro přesnost, já píšu věty : "Následkem odklonění bude částečné prodloužení JD." a "Výsledkem odklonění bude částečné prodloužení JD."

pokud by tam bylo Důvodem, tak by to byla do nebe volající kravina.

Ad PZ: Martin N. má pravdu. Tvá věta znamená, že nejprve bylo prodloužení jízdních dob a potom, jako důsledek, výsledek či následek (to je jedno) se to řešilo odklonem. Kdybys použil místo toho slovo "důvod", bylo by to v pořádku - znamenalo by to, že to zpoždění má svou příčinu (která předcházela), totiž odklon.
Jinak promiň, že se tě pokouším školit v češtině...

EC 175 jel včera ještě včas, ale 177 už měl +30 a souprava byla otočená.

Martin N. Ne-e. Je to dobře. Kdyby bylo po tvém, muselo by to být: Následkem nebo Výsledkem odklonění...

>Odklonění bude důsledkem částečného prodloužení jízdních dob.

Neměl by tam být spíš jiný slovosled, takhle mi to lehce nedává smysl. Tedy ve výsledku: „Důsledkem odklonění bude částečné prodloužení JD.”