M 474 003: z toho obrázku se počet náprav poznat nedá, ale v popisce fotky je číslo těch mašin - "5" na první pozici značí příslušnost k TER a zbytek se čísleně shoduje se starým označením BB 67400. Je to dieselelektrika, ale s trakčákama na rámu loko a skupinovým pohonem pomocí kardanů. U francouzských výrobců dlouhá léta oblíbené řešení.

Každopádně fotka pěkná a námětem zajímavá.

Diesely to táhnou až do Paříže? V jízdním řádu jsem nenašel žádnou pauzu, ve které by stihli přepřahat.

Tak to z toho obrázku není vidět, mně ty podvozky připadaly krátké, ale při tomhle úhlu pohledu se to nedá odhadnout. Řada 68000 v tom VTM opravdu je, tak jak je vidět, existovalo více variant. Každopádně se nabízí srovnání s lokomotivami ČKD ze stejných let. Ovšem viděl bych to na Bo Bo s elektrickým přenosem výkonu nebo ne? A ta 68000 má šikmé tyče.

VTM má možná pravdu, ale referuje o řadě 68000, kdežto na obrázku je 67400, uspořádání BB, výroba v 70. letech, motor Pielstick 16válec.

Udávaný výkon 2700 tehdejších koní, otáčky motoru 1050 ot/min (Zamračená 750 ot/min). Počet válců 12. Takže si dovedete představit ten zvuk. Uspořádání náprav A1A A1A, elektrické vytápěcí zařízení. Váha 106 tun, délka 17,92m, max rychlost 130 km/h. Rok výroby, před rokem 1970. Pokud mi někdo nevěří, ať si obstará VTM 1/1970.

Zamračená v původním provedení měla mít taky A1A A1A, protože se nedařilo udržet hmotnost na nápravu, ČSD takové řešení odmítly.

Takže ve Francii nevadí rok výroby ani uspořádání náprav, pokud stroj jezdí s dobrými výsledky.

Zirecek: tak jestli jsou ty lokomotivy hlučné, nevim nevim, jak bych se prospal. :-)

Tak, tak, je to noční spací do Paříže, odjezd 20:24, příjezd kolem 7:30 ráno na Slavkovské nádraží do Paříže. Tenhle jede uprostřed týdne tak má jen 5 vuzku, nedělní jich měl tuším 8.

Jezevec: Dle mne se jedna o nocni vlak do Parize. Dvojice lokomotiv ma slusny zvukovy projev, oproti tomu co tahne.

Fotka z Francie, natož z méně obvyklého místa jako je Briancon, potěší. Co to bylo za vlak? Nebo "jen" odstavená souprava?

Ešus má recht. Čím víc zacloněno, tím intenzivnější hvězdičky. Plně odcloněno - prakticky žádné.

Jen taková drobnost - ono to je vlastně na jednu lamelu clony, resp. jednu škvíru, vzniknou dva protilehlé cípy. Je-li počet lamel sudý, tak se vlastně cípy z protilehlých lamel překrývají a jsou pak dvakrát intenzivnější, jasnější, zářivější, protože v každém cípu jsou vlastně dva cípy v jednom.

U clonových mechanismů s lichým počtem lamel neexistují dvě protilehlé lamely a proto je cípů dvakrát tolik co lamel, ale jsou o polovinu méně zářivé než v prvním případě (na srovnatelných fotkách).

A "kvalita" hvězdiček rovněž závisí na konstrukci objektivu, mohou být objektivy, které hvězdičkují uplně lahůdkově, a jiné, které dělají "hvězdičkové obludárium".

Objektiv Nikkor 18-105 je takový hvězdičkový obludka

http://i.imgur.com/QnLLouu.jpg