Rabín: Tak Alfred Horn uvádí, že Balkanzug měl v r. 1914 hmotnost 160 - 230 t a vozila ho řada 106 kkStB/264.1 ČSD, později se hmotnost zvýšila na 260 - 300 t a nastoupila řada 110 kkStB (k ČSD nepřešla), až v roce 1916 přišly zmíněné lok. 910/364.0. A ty vozy byly určitě 4osáky včetně jídelních a spacích vozů - předpokládám, že převážně německé, protože jeho výchozí stanicí byl Berlín a ve Vídni se připojovalo křídlo z Frankfurtu. Balkanzug nahradil po vypuknutí WW I dřívější Orient Express, který původně spojoval později znepřátelené státy.

Horn také uvádí, že lok. 910 měly potíže s uhlím, které bylo za války nevalné kvality a způsobovalo spékání popela na roštu, takže často byla zátěž Balkanzugu na hranici výkonu kotle.

hank, Rabín: díky. Netušil jsem, že to byly takové lehké vlaky. A i kdybych to tušil, tak stejně nemám vůbec představu, kolik taková lokomotiva "žere".

Tím rychlíkem ze Znojma jsem jel jen jednou. Bylo to myslím v roce 2002 a nasedal jsem do toho v Dobroníně, když jsem se vracel z toulek po Polné a okolí.
V paměti mi to nijak extra neutkvělo; souprava byla tvořená (myslím) AB, BDs a asi čtyřmi béčky. Ještě těmi se zelenou koženkou a takovým tím opěradlem, jak nebylo v kuse ale dvojdílné. Nevím jak to popsat blíže :-) Obsazenost spíš nízká.

Keprt/hank: vzhledem k tomu, že ten rychlík jedoucí z Vídně přes Znojmo do Děčína, příp. dál, neměl víc jak 3-4, max. 5 dvou- nebo třínápravových dlouhých vozů (čtyřnápravové byly asi zcela výjimečné) o váze 20-25 tun s dřevěnou vozovou skříní, tak ta 910 (364.0) žádné oslnivé výkony ani nemusela podávat, jela ve zcela optimálním režimu a určitě těch 458 km s uhlím vydržela. Vodu mohla brát cestou asi skoro všude...

Keprt: Já si myslím, že jo, ono je to 458 km, ale ani pan Alfred Horn se o tom ve svých dějinách ÖNWB nezmiňuje...

Ty rychlíky pá/ne Praha - Znojmo byly "výkladní skříní" tehdejších ČD. Nasazovala se tam ta nejhorší a nejodpornější béčka, jak někdo zmínil nutný přepřah v Jihlavě a zbytečný přepřah v KH. Cestovní doba a komfort absolutně nekonkurenceschopné s autobusy, cena asi taky vzhledem k větší vzdálenosti po železnici. Jinak Znojmo bude jedno z nejhůř železničně spojených měst se zbytkem republiky. A komfort vlaků na Břeclav je horší než na fotce krokouš...

hanku, dovolte dotaz k te jedné mašině Vídeň - Děčín; dozbrojovalo se nějakým způsobem cestou uhlí? Obdivuhodný výkon. Děkuji.

Kuzma: Mýlíš se, rychlíky Vídeň - Berlín vedené po tratích ÖNWB za císaře pána vůbec přes Prahu nejezdily, protože jezdily po pravém břehu Labe (z Kolína přes Velký Osek, Nymburk, Lysou, Všetaty a Mělník) přímo do Děčína (Tetschen, dnešní východní nádraží, zatímco dnešní Děčín hl. n., tehdy Bodenbach/Podmokly, leželo na trati StEG) a teprve tam přes labský most na levý břeh do Dolního Žlebu a Bad Schandau. Proslavily se tím, že jezdily na jednu zápřež a s jednou strojní četou z Vídně až do Děčína a když na tuto službu nastoupily lokomotivy řady 910 kkStB/364.0 ČSD (to bylo už po zestátnění ÖNWB), tak to zvládaly za 7,5 hodiny...

Tak tak, pokrok nezastavíš, už nějakých 40 let se do Znojma jezdí dálkovými busy. Fotka je to ovšem parádní.

Kuzma: co je na tom paradoxní? Prezila ta nejkonkurenceschopnejsi trasa, postatnene železnice už si nemusely honit ego jako StEG a ONWB svého času.

Spojení Znojma ,Jihlavy,HavlBrodu a Prahy je pouhé zkácení ramene z Vídně do Prahy právě přes Znojmo,které fungovalo již v předminulém století zcela jistě už v roce 1888.Většinou tuto trasu absolvovaly dva páry rychlíků ,které především za mocnářství pokračovali až do Drážďan resp. Berlína. Zkrácení na trasu Znojmo - Praha proběhlo až po vzniku samostatné ČSR v roce 1918. Mimochodem, za Rakouska-Uherska byla Vídeň s Prahou spojena hned čtyřmi rychlíkovými trasami.Přes Velenice,Znojmo,Hrušovany a Břeclav. Dnes nám zbývá jen ta Břeclav. To jsou paradoxy.