Doplnim, ze pripojne vozy Bnp (Bmnp/Baim) mely domovskou stanici Praha-Masarykovo (stred) az do vzniku dep Praha-sever a Praha-jih, pote jezdily do depa v Libni uz cele soupravy...

Rychlíky/Spěšně vlaky Praha-Turnov-Liberec/Tanvald/Stará Paka jezdily, pokud to šlo na kabel. Jen bylo občas potřeba srovnat směr, aby oba vozy jely stejným směrem :-). Poznat to šlo docela lehce, neb jsem seděl v liberecké časti, obvykle v motoru a ten byl v úseku Turnov-Praha Libeň (horní nádraží) řazen vzadu. Pokud nejdřív "zabral" motor a pak teprve se souprava pohnula, tak se "jelo" na kabel. Pokud se nejdříve začala rozjíždět souprava, tak se jelo na ruku.

Předem se omlouvám pokud se některého zde komentujícího nějak dotknu,ale až na pana Švestku (který umí nejen fotit,ale jako starý praktik zná i železnici z pohledu provozáka),tak žasnu ,co se zde vyskytne za komentáře k vozidlům,které v původní podobě zasahovaly do provozu poměrně nedávno.
Zkusím to trochu učesat a shrnout: Provoz M 296.1 samozřejmě umožnoval dálkové řízení ,taková Vindobona je toho snad jasným důkazem.. Pokud byla souprava složena s 2 M a vozů Bnp,tak mezi vozy se dával "vozový" kabel a pouze z jednoho M na vlaku vycházel tzv."motorový" kabel.Samozřejmě že šlo spojit i oba M mezi sebou,v tomto případě se použil "motorový" kabel.Příkladem může být např. svého času populární víkendový "ropovod" do Tanvaldu,kde před nástupem klasických souprav cca v polovině 90 let ,ráno vyrážel úctyhodný had v podání 3 mot.vozů 853+ 5 x 053.Chvilku se tam objevoval i populární"špajzák" se svéráznou obsluhou. Zde ovšem nešlo dálkové řízení použít na celé soupravě,ale pouze mezi M ,protože zapojení neumožnovalo víc jak 2 M a libovolné množství přívěšáků.(samozřejmě s ohledem na tech.podmínky a předpisy)
K samotné fotce : Foceno to je s dnes již zaniklého mostu ,a je to na 100% návoz M libeňského depa na "Masaryčku".Tady se pak až do doby,než přešel v polovině 90 let provoz i přívěsných vozů pod režii depa,dobíraly soupravy .Jiná depa ,provozující v té době 853(852),dle mých zápisků mnohočlen nepoužívala (ono taky by ani nebylo pro něj moc využití).
Ještě možná doplním,že na rozdíl od dnešního "moderního" využití mnohočlenu,tak na každém hnacím vozidle byl strojvedoucí (toto platilo nejenom v provozu tr.80,ale i 70).

Rikin:Pane kolego,nemáte pravdu.Motorové vozy M 262.0 byly skutečně vybaveny mnohočlenným řízením.A M 240.0 samozřejmě taky.

853 měly dákové řízení od začátku, jen se to prý nějak nepoužívalo.
Konec konců dálkové řízení se pužívalo už někdy dávno a dávno.
Taky je mohli spojit přechodama k sobě, když už to tam je.

Jestli ale nemají zásuvku dálkového řízení, a vlak jede směrem k fotografovi, tak musí být ve vzdálenějším voze druhý strojvedoucí.

M 474 003 dálkové řízení měly už M262...: to určitě neměly, měl jste asi namysli M 240.0 ty ano.

Je to souprava, přípojné vozy obdrží ve Vršovicích nebo na Smíchově, a to možná 3xBalm krátký. Jezdily taky do Berouna přes Rudnou. 853 měly zásuvky dálkového řízení OD ZAČÁTKU. Tady si všichni myslíte, že v 60tých a 70tých letech nebyl pokrok, že to byla doba 100 let za opicema a všechno se dělalo ručně. Některé věci šly bez počítačů a dokomce spolehlivěji, dálkové řízení měly už M262.

Tenkrát jezdili 853 na Dobříš a do Čerčan, tak je to možná jen Sv jízda do Vršovic nebo na hlavní, vypadá to, že lidi v tom nejsou.

Nedostatek vagonů Btn? :D Ne, to byl vtip. Vidím správně, že souprava jede směrem k fotografovi, ale činný je pouze motor ve druhém voze? To už 853 měly zásuvky dálkového řízení?