No tak to vidíš, s věkem se paměť nezlepšuje.

A.N.: bys musel krom retuše zarážedla na 5. nejdřív roundupovat to kvítí místo 2. koleje. Nemá smysl se bavit o tom, co před třiceti lety nešlo udělat nebo sehnat. Dohromady nešlo dělat a nakupovat nic, ale ve zřídkavých případech šlo dělat a pořídit všechno.
S těma pruhama nemáš úplně pravdu. 299 nebo 300 jezdila bez pruhů ještě v roce 85.

NIcKON: Možná jsi myslel, že můžeš obdržet více invektiv. Ale neslovíčkařme.
Víš vůbec co je APS? Když se s tím tady pak oháníš? A pořád nechápu, proč sem cpeš DX. DX je označení pro snímač menší než původní (nejrozšířenější) kinofilmové políčko (24×36 mm) a rozměrově se shoduje (teď to přijde!) s rozměrem políčka pro formát APS-C. V osmdesátých letech o DX nebylo ani slechu... Formát APS spatřil světlo světa v polovině devadesátých let. Já to nemyslím zle, neber to tak, ale máš v těch pojmech poněkud hokej.

Ještě je zde jedna podstatná chyba! Zatím jí nikdo neřeší. Rok výroby 810 končil v 82, tedy v roce, kdy bylo nařízeno doplnění HV o výstražné pruhy. Lze tedy předpokládat, že v r 84 již vůz pruh mít musel, resp. měl.

Ano, myslel jsem APS a spletl jsem se. Jsem mj. bývalý ajťák a zkratku APC mám v podvědomí. Stačí to jako omluva, nebo si zasloužím ještě pár impertinencí?
DX přímo s nekvalitou přímo nesouvisí, ani jsem to netvrdil. Jen při úrovni tehdejších materiálů bylo zvykem očekávat ostré fotky spíš ze středoformátu a DX bylo na postery malé. Ale když se jemnější směs, vyvinutá pro APS, použila pro DX formát, tak citelně poskočila kvalita a zrcadlovky na kinofilm zaujaly některé profíky i mimo reportáže. Zejména když se tou dobou rychle zlepšovala i kvalita dostupných skel. Samozřejmě, že za dalších 15 let bylo vše jinak.
Nicméně, abychom se vrátili do roku 1984: ničím tehdy běžně dostupným socialistickému amatérovi by podobnou barevnou fotku nešlo udělat ani přibližně. Amatér ze západu by na tom byl líp, ale jen trochu. A takový zase fotit krabičky do Mikulášovic příliš často nejezdil. Zato když našinec sehnal Ilford (to se občas v ČTK nebo v Tuzexu dalo) a měl aspoň praktiku s obstojným sklem, mohl pomýšlet na solidní výsledek docela reálně. Už z toho důvodu je napadání názoru, že by snímek vypadal lépe v ČB, poněkud zbrklé.

Možná by bylo lepší udělat tu fotku "na výšku", protože by tam byla pravděpodobně celá lampa i strom....

NIcKON: Fujicolor vyvinul méně zrnité filmy pro APC, které se neujalo, on použil stejnou směs pro DX formát
Používat cizí termity bývá někdy rizoto.
APC? To je prosím co? Nebylo myšleno APS (Advanced Photo System)? DX formát zase souvisí s (ne-)kvalitou tehdejších materiálů jak?
Možná by stálo za to si přečíst něco o druzích krystalů (běžné a tabulární) a výhodách a nevýhodách těchto technologií.
Jen mimochodem, diák na Velvii (pravda, uvedena v roce 1990) takhle podobně klidně vypadat mohl.

Já těmi dostupnými materiály myslel i tehdejší západní značky. Dobový Kodak, Agfa či Fujicolor C-41 pro amatérské použití (profi materiály jsou samozřejmě něco jiného, ale ty běžně dostupné nebyly, stály ranec, navíc je nikdo ve východním bloku neuměl vyvolat, a pokud uměl, neměl na to pořádné přípravky) jednak zrnily, jednak zpravidla barevně ujížděly (typicky Kodak do červené a Fuji do zelené), jednak bývaly proti dnešním digitálním omalovánkám málo saturované i barevně kontrastní. Kvalitativní skok nastal až v 90. letech, kdy Fujicolor vyvinul méně zrnité filmy pro APC, které se neujalo, on použil stejnou směs pro DX formát, odskočil konkurenci a ta jej musela dohnat.

To se budu hádat, ale takovou fotku z 80 let bych těžko s dostupnými mat. té doby udělal. Právě díky barvě na první pohled vidím současnou digit. tvorbu.
A zrovna ta stanice nemá téměř žádné prvky dnešní doby (zatím), takže zde šlo udělat hodně "historické" foto.

A. N.: Ta fotka je dokonalá právě tou plastikovostí. Kdyby tam nebyly detaily, usvědčující nádraží ze současnosti, klidně bych věřil, že pachatelem je Trainmaniak.
NIcKON: Zrovna teda v Mikulášovicích je celkem běžný mít příbuzný na Západě, takže s tím materiálem to nebylo tak hrozný a "běžně dostupné", pokud se člověk neomezil jen na místní fotopotřeby, bylo ledacos.