http://go.idnes.bbelements.com/please/redirect/98/6/11/2/!uwi=1280,uhe=800,uce=1,ibbid=BBID-01-00975538865586439,ibb_device_id=7343,param=112104/106559_1_?

www.pro-fjb.at

DC: :)))) Tak nejak se Voticke tetky s husami v kosicich musi dostat do Vidne na pansky trh, ne?

Pokud se něco vyštění mezi Prahou a Kolínem, je to relativně pohoda - objížďka po elektrifikované dvoukolejce. Havl. Brod je taky pěkný odklon, ale má velkou nevýhodu v tom, že je moc dlouhý a většina vlaků se už nestihne odklonit (už jsou za Kolínem/Brnem). A další tratě prakticky odklonovou trasu nemají nebo je poněkud nevýhodná. Co by se dělo po uzavření úseku Česká Třebová - Zábřeh na M.? Odklon přes Hanušovice a Dolní Lipku? Senici na Hané a Chornici? Nebo snad Nezamyslice a Brno? :)

M 474 003: Proč se držíte tak při zemi? Což by to mohlo stavět třeba: Vršovice, Hostivař, Říčany, Čerčany, Benešov, Votice, Olbramovice, Tábor, Sezimovo ústí, Planá, Soběslav, Veselí, obě Třeboně... To by pak do Vídně jelo třeba šest hodin. Šotouši by byli na vrcholu blaha a cestující veřejnost "taky" :-)

Takže od fotky Windobony ve Velenicích, jsme u D1 a ucpaného Kolína. Já si myslím, že rozumný vlak, vedený rozumnou soupravou by měl v této trase opodstatnění, i když by musel jezdit přes Budějovice. Souprava je, a pro klikatou trať jako dělaná, nemusí jezdit do Ostravy aby tam udělala o několik minut kratší dobu, většinou pouze teoreticky, může jezdit tam, kde bude naklápění opravdu využito. Pouze by museli Rakušáci vstřebat, že něco takového máme a oni ještě ne. Zrovna jako vstřebávají Temelín. Navázalo by se tak na tradici ucelených jednotek pro dálkovou dopravu, alespoň mezi Prahou a Vídní. A jelikož je to vlastně takový lepší pantograf, mohl by zastavovat i v Benešově, možná i v Olbramovicích a Čerčanech, odtud jezdit do Vídně přes Kolín je nesmysl, takže by si cestující našel.

Napadá mne ještě jedna zajímavá paralela - sesuv půdy a neprůjezdná trať někde u Zdislavy, versus neprůjezdná dálnice někde u Lovosic.

Zatímco (byť s obtížemi) by dálnici šlo objet po celkem velkém množství variant státovek a okresek, tak trať u Zdislavy, zásek, nula. NAD snad celý rok a náklady odklonem přes Bakov nebo možná kvůli kapacitě radši přes Všetaty anebo dokonce Nymburk.

Na železnici je řádově menší provoz, ale taky má řádově menší schopnosti objízdných tras, s řádově menší "elegantností" ve smyslu ztráty času a prodloužení jízdní doby.

To ovšem už trošku odbočujeme od tématu "prakticky nulového rizika dopravních kongescí".

Nebudu teď počítat, kolik osobo- a tuno-kilometrů náleží jedné MU na trati a na dálnici.

Letmým pohledem vidím státovky a okresky podél D8, R6, D5, snad jen D1 a R4 nemají žádnou skutečně paralelní variantu a zrovna R4 v úseku Mirotice-Dobříš je na tohle extrémně debilní, z vlastní zkušenosti. D1 se osobně vyhýbám jak čert kříži, takže osobní zkušenosti nemohu poskytnot.

Nicméně, nějaké varianty jsou u většiny dálnic ve většině úseků, stačí se podívat do mapy, čísla silnic vypisovat nebudu.

Zato na železnici jsou nějaké smysluplné používané odklonové trasy jen u větších tratí, dva břehy Labe s úvratí přes Neratovice (taky to tak jezdilo) nebo Lysou, relativní paralela 011/010 a 231/020, ramena Kolín-Brno přes Vysočinu a přes MuN, ale u lokálek typu 070 při hromadě v Kropáčově Vrutici odklony zavádět není příliš časově smysluplné a zavedená NAD rozhodí následné uzly, MB, TU, Všetaty, Neratovice atp.

Rovněž netuším, zda by mělo smysl zavádět odklony při nějakém zádrbu třeba u Vyškova.

Chary: Ano, tak by to teoreticky opravdu mělo fungovat. V praxi jsou dopravní hlášení v rádiu z NDC zpožděná průměrně o 40-80 minut (osobně ověřeno) a doporučují objížďky, vedoucí do míst zpravidla již dávno zcela ucpaných tisíci vozidel, která se o totéž pokusila před tebou. A zdaleka ne kolem všech rychlostních komunikací vedou objízdné okresky tak ideálně jako kolem D11 - přesněji řečeno ještě místy kolem D2 a pak už žádné jiné. A zkusme chvíli počítat - Podle podrobného měření ŘSD byla průměrná hustota dopravy na D11 mezi Horními Počernicemi a Chlumcem 30 433 aut za 24 hodin. Nebudeme uvažovat dopravní špičky a sedla a prostě to vydělíme - 1268 aut za hodinu. To celé krát tři, protože po jedné vyvalené dodávce jsou tříhodinové kolony, a dostáváme se k číslo 3804 aut. Existuje přesné číslo, ale cca čtvrtina z toho jsou užitková vozidla. Podle dohledatelné studie u nás činí průměrná obsazenost osobních aut 1,55 osoby, u užitkového auta předpokládejme pouze řidiče. A jsme na čísle 5373 osob plus velmi hrubým odhadem 5000 tun nejrůznějšího zboží.
Když se na trati něco stane, je to skoro vždy taky do tří hodin pryč. Pokud tedy nevykolejí vlak, ale to se zase tak často nestává, že. Protože máme prakticky plně redundantní železniční síť, lze téměř všechna zablokovaná místa rovněž objet.
Výše uvedená čísla jsou přinejlepším srovnatelná s tím, když se na obdobný čas zastaví koridor. A nyní si položme otázku, jak často se něco vykotí na dálnici a jak často na koridoru.
Post edit: Kolín je celkem šikovný argument, jenže ne všechny mimořádnosti se dějí právě tam.

To, že při průseru na jednom zhlaví stojí půlka republiky, je nadnesené. Stojí vše, co nemůže jet jinudy, obzvláště s vyhlášenou operativou řídících pracovníků, ale to je na zcela jiný flame.

Lze to přirovnat tomu, když se stane nehoda na dálnici za sjezdem. Kolona stojí až ke sjezdu, kde všichni (příčetní) ke koloně dojíždějící sjedou a pokusí se to objet po okreskách.

Nicméně železnice je celkem systémová věc, a například
jedno rozdrbané zhlaví, třeba velimské v Kolíně
osobáky točí v nejbližší "velké stanici", třeba ve Velimi
Os doprava v daném úseku NAD
NAD není zrovna dvakrát vyhlášená svou dochvilnosti, přesností a koordinací (další oblíbené téma na flame)
Dráhy se buď pokusí dodržet přestupné vazby, např. osobáky Praha-Velim_NAD_Kolín / Kolín-Kutná Hora, čímž dojde ke zpoždění vlaků na Kutnou horu, aniž by se jich jakkoliv ta událost na pražské trati týkala, to stejné potom s osobáky do Bečvár, Pardubic, Nymburka, spěšňáky do Chlumce, pokud mezi nimi existují přestupné vazby. Dálková doprava (Praha-Pardubice, Praha-Kutná Hora) jezdí odklonem (Lysá n.L. či Poříčany-Sadská) a rovněž nabírá zpoždění. Odklony saturují odklonové trasy, což může mít dopad na tamní pravidelné spoje.

Nebo se je nepokusí dodržet a pak se saturují čekárny a nádražky nasranými lidmi, ale myslím, že tohle je zřídkavější varianta. Častěji se snaží lidi přepravit i za cenu menších či větších zpoždění přenášených následně do více ramen.

Jedna šikovná nehoda rozhodí celkem hodně ramen. Kolín je z tohto hlediska opravdu velmi šikovná stanice.

bartik09: Pokud zastavený provoz na jedné trati hodnotíte slovy "stojí půl republiky", jak byste potom kvantifikoval stojící D1 kvůli dejme tomu převrácenému kamionu? Stojí půl Evropy?