Laminát: Nemám tolik času provoz v Brodě pozorovat, ale nějaká doba na prostoj tam je vždy, na přepřah a uvolnění tratě. Ale dobře, asi jsem to s těmi hodinami a dny přehnal. Těší mě, že se stále sem tam něco po kolejích převeze. Jen je mi smutno z trendu dnešní doby, kdy se opravdu každá blbost, která nespěchá, tahá jen po silnici a zajímají mě příčiny, nad kterými se zamýšlím. Děkuji tedy za upřesnění. Doufejme, že se ČDC bude snažit usilovněji a stát (SŽDC) se bude snažit dostat vlečky tam, kde zatím chybí. To mi zní trochu naivně;-). Ale moc bych si to přál. Právě kvůli lidem, kteří u těch hlavních silnic bydlí.
A co se týče automobilů jako takových, nemůžeme si za to sami? Když komukoli řeknu, že auto nemám a ani ho nechci, že pro mě není problém se někam dostat vlakem nebo autobusem, tak si klepou na čelo. A to se živím jako řidič kamionu. Samozřejmě s rodinou je to něco jiného. Ale kolik osobních aut jezdí plných? Kdyby dopravci vytěžovali auta tak, jako mi ty svoje osobáčky, tak přijdou na buben. Po revoluci jsme se my, obyčejní obyvatelé tohoto státu prostě odnaučili hospodařit a teď jen sklízíme, co jsme si zaseli. Dál to rozvádět nebudu, ale i za ty kamiony si můžeme sami, když si připlatíme za zboží, abysme ho měli dřív.

Jack Jag: Předpokládám, že v Kronospanu se piliny sypou na hromadu, ze které se bere, čili nebezpečí zastavení výroby při lehkém zpoždění se mi zdá přehnané...

Co se týká vlaků H.B.- Jihlava, zátěž je odvážena pravidelnými vlaky, na které je pravidelný přechod zátěže. Vlaky jezdí ve stabilních trasách. Tedy o nějakém čekání až se v Brodě sestaví vlak prosím vůbec neuvažujte... Samozřejmě pokud nejsou výluky, ale to je jiná kapitola, to se řeší individuálně, i s přepravci.
Stejně tak si dovolím oponovati k názoru na Mn vlaky a jejich budoucnost... Tam, kde se daří obchodním zástupcům ČDC a firmám najít společně schůdně řešení, tam není problém a jezdí to.
A ještě to nejdůležitější. Kamiony přes H.B... Ono ani tak nejde o přeskákání pár křižovatek jako o sužování života místních obyvatel, obtěžování hlukem, prachem, smradem a přítomností automobilů vůbec. Ale o to přece v kapitalismu nejde, že? Lidstvo degeneruje, bohužel i v souladu s vývojem státního zřízení... Vytrácí se zdravý rozum... :-(

Pro KronoSpan se stále vozí i po kolejích, zelené vozy jezdí pořád, jen to není tolik vidět, když jich jezdí méně než dřív

Laminát: Piliny se sice nekazí, ale v Kronospanu by se na pár hodin, jestli ne dní zastavila výroba. Bohužel vyjde pořád rychleji v Brodě přeskákat pár semaforů než čekat, až na brodském nádraží poskládají vlak do Jihlavy. Bohužel mám pocit, že to bude osudné pro všechny manipulační vlaky a šanci přežít budou mít jen ucelené vlaky.
Podle mě to v Kronospanu mohlo proběhnout tak, že ve Ždírci se ze dne na den rozhodli snížit objem výroby. Aby v Kronospanu zajistili přísun surovin, tak tam radějí poslali auta, než najdou náhradní zdroje. Teď by třeba mohli přejít zpátky na vagony, ale pořád by tam vznikl časový skluz.

Jack Jag: Děkuji za info. Ovšem piliny nejsou rajčata nebo slanečkové, co musí být tak rychle někde, aby se nezkazili... Hmm, tak skvělý speciální vagóny nechaj rezat a chátrat a auta honí dokola přes ucpanej Havl.Brod, čímž ho ještě víc ucpávají... Bože, co tohle je za ekonomiku? No, za komunistů by museli aspoň autem vézt zpátky taky něco a nikoli poprázdnu, tohle měli hoši teda zmáknutý!

Laminát: Jestli ono při přiškrcené výrobě se už nevyplatí to raději také tahat firemníma autama z Kronospanu, aby Kronospan nemusel propouštět řidiče. Zatím spekuluji, pokusím se to zjistit.

Potvrzeno, vagony odstaveny, auta stačí. Možná rozhoduje také rychlost, auto to do Jihlavy zvládne za 45 minut.

Jack Jag: Měl jsem na mysli skutečnost, že když teď piliny nejezdí do Kronospanu, co se s nima děje? Zda se přidávají ke štěpce? Nebo zda je jiné využití? Zelená dvojčata na piliny stále stojí v okolí Jihlavy bez využití...

OT;-) Laminát: Mrkni na hranu dřevotřískové desky nebo lamina. Ve středu jsou velké třísky, na povrchu mikrotřísky (chceš-li piliny, i když se jedná pouze o drobnou frakci při mletí štěpek). Dohromady se to nehází, oboje se vozí zvlášť. Teda jestli se piliny vůbec ze Ždírce vozí a raději s nimi netopí v sušárnách, ale to bych spekuloval. Klasické piliny se dají také přidat do cementotřískových desek a nejen tam, viz http://archiv.ihned.cz/c1-14435880-piliny-patri-do-vyrobku-ne-do-kotle-tvrdi-firmy

Lapil: Střechy spadly mimo jiné také proto, že se nikdo nepostaral o to, aby se z nich sníh odklidil, než začne tát a ztěžkne.

Když jsme zabředli do zpracování dřeva, já zase vím něco o těch železných krovech. "Normální" řezivo na krov vyžaduje vzdálenost sloupků zhruba do 4 metrů a ještě je třeba zkrátit rozpon a zajistit stabilitu těmi šikminami ve zhlaví sloupku, což se snese na neobývané půdě, ale takový sloupek v obýváku před televizí není žádná výhra. Navíc platí, že čím je střecha placatější, tím je situace horší, a přihodíte-li k tomu, že po několika popadaných střechách se zvětšilo normované zatížení sněhem, vyjde z toho, že občas tomu krovu musíte pomoci. Což můžete udělat buď dřevem lepeným (trámy skládané z prkýnek), nebo právě ocelí. Existují i krovy železobetonové, ale to mám za slepou uličku. Mezi námi, dodnes si myslím, že problém s těmi spadlými střechani nebyl ani tak v zatížení, jako spíš v nějaké konstrukční nebo výrobní chybě, protože padaly LEHKÉ střechy, kde je třeba pečlivě hlídat stabilitu jednotlivých prvků.
A mimochodem - dřevoštěpkové desky jsou velmi slušný stavební materiál, rozhodně sofistikovanější, než řezivo, viz nosné stěnové i střešní sendvičové panely OSB-polystyren-OSB nebo "dřevěné" nosníky tvaru I se stojinou z OSB desky.