Hanys: panťák a pantograf už dnes nestačí. Dříve, když se v každé oblasti vyskytoval jen jeden typ, řeklo se panťák a nikdo si to nemohl splést. Dnes už v každé oblasti máme minimálně 2 druhy panťáků, dokonce i v tom Brně :-)

Zatím nejlepší zkušenost s kočárem mám z Regiopantera a Reginy (i když tam bych nejradši dal chudákovi miminku špunty do uší), z vysokých vozů je asi nejlepší 954 - má široké dveře bez madla uprostřed, takže prošplhám i s kočárem vedle sebe - a pak buď do toho velkého prostoru za záchodem, kde jsou také sklopná sedadla, nebo na první čtyřku do oddílu, projet se dá širšími dveřmi. Ovšem tam jen tehdy, nejsou-li tam vozíčkáři.

Ešus - proboha, snad se kočár s dítětem rázem nezmění z tarifního hlediska v kočár bez dítěte, když si s ním jdu vedle sednout. Tuhle věc snad mají v TR10 zmáknutou. Mnohokrát jsme nechali kočárek v "předsíni" a šli si sednout do kupé. A průvodčí nikdy nenamítal.

A souhlasím - jsem rád, že můžu s kočárkem vlakem cestovat, tu s větším pohodlím, tu s horším, ale vždycky to zatím šlo.

Každopádně - když jede něco nízkého, hodnotím to vždy pozitivně, proto uvítám náhradu tornád pantery, a to kdekoliv. Teď nechme stranou fakt, že panter má 3 nebo 2 vozy a tornádo 4 nebo 5, ale jde mi o nízkou podlahu. Třeba časem někoho napadne ty pantery spřahovat nebo i objednat delší variantu.

tornádo se tomu skutečně někde říkalo nebo je to jen výmysl šotoušů z k-reportu?Výmysl z K-reportu to není,ale původní přezdívka taky ne.Dřív se jim říkalo klasicky pantograf nebo panťák.

Výsuvné stupačky u ř. 440: Horní je ve standardní výšce 550 mm nad TK a jejím účelem je překlenovat mezeru. Spodní je 220 mm pod ní, tedy 330 mm nad TK. Vysouvá se buď jedna nebo druhá podle aktuální výšky nástupiště. Při návrhu té spodní se vycházelo z toho, že bude usnadňovat nástup z nízkého nástupiště, převyšujícího TK cca o 200 mm.

Ešus: to jo no výsuvné schůdky byl dobrý nápad, ale stejně si neumím představit, jak by to vypadalo v Hněvicích i se spodním schodem, tam to nástupiště je asi v úrovni TK.

když nemáme všude nástupiště (a hned tak mít nebudeme) s výškou 55O mm nad temenem kolejnice, tak se poleze blbě do všeho
Právě proto se už konečně začínají montovat výsuvné mezischody (ř. 440). Při nástupu ani tak nejde o výšku podlahy nad TK, ale o vzdálenost mezi nástupištěm a prvním schodem (typickým příkladem je Týniště n. O.).

Kočár v dálkové dopravě je vůbec problém. Je takřka nemožné jet někam s malým miminem (velký kočárek neprojede vnitřími dveřmi ve vlaku), v případě sedících dětí lze cestovat jen s malým, skládacím kočárkem. Obrovský problém však je, že u kočáru si nesednete (kromě Railjetu (sklopné sedačky) - konečně někdo přemýšlel), a tak máte následující možnosti:
1) úschova během přepravy - postupně mizí, díděti se navíc nesmí chtít spát
2) opustit kočár a jít si sednout s dítětem v ruce (=> porušení přepravního řádu, za kočár bez dítěte se má platit - naštěstí to po mě ještě nikdo nechtěl); když chce dítě spát, jít postávat do určeného prostoru, poté je výhodou prosklená přepážka mezi oddílem a víceúčelovým prostorem
3) někam se narvat (docela dobře to jde ale do Bpee a Bmpeer)

Buďme ale rádi, že vůbec nějak s kočárem cestovat jde. Na dálkový autobus nemůže být ani pomyšlení a i regionální je sázka do loterie...

No ony zpravidla ty rekonstruovaný jsou na nastupování ještě horší. Třeba takový Bdtn s těmi úzkými schody to je taky hrůza.
Ty staré jako 460, mají stoupačky a poslední stoupačka je v úrovni perónu (když je to ten se správnou výškou).
Do Bdmtee se leze podle mě hůř než do tornáda, když pominu, že to uvnitř vypadá jak ve chlévě a nedá se v tom sedět. A tenhle humus, jak známo, tvoří na Brněnsku spolu s 560 základ příměstské dopravy.

Já pravidelně nakládám kočár v Praze Dejvicích (sypané nástupiště) do regionovy - a to docela jde. Určitě však budeme za jedno, když řeknu, že snad vůbec nejnepraktičtější je na kočáry Bbdgmee (ano, není to příměstský vůz, ale uvádím jej jako příklad mizerně navrženého interiéru). Když už ho tam teda nějak vyzdvihneme, nejde s ním pak nikam projet - ani k oddílu dětem určenému. Průjezd nevychází asi o dva centimetry.

743 010-1: s kočárem se leze blbě do všeho vysokopodlažního, kolikrát už já pomáhal s kočárem do 460, Bdt, tramvaje a kdo ví čeho.

Když už tu řešíme 45x vs x60, tak podstatný rozdíl je v pohodlí a prostoru uvnitř vozu a vzhledu.

Edit:
když nemáme všude nástupiště (a hned tak mít nebudeme) s výškou 55O mm nad temenem kolejnice, tak se poleze blbě do všeho.
Jednou za týden vystupuju v Hněvicích u 1. nástupiště a i když skáču z poslední stoupačky, je to skok teda pořádný. Jak by tam někdo vlezl třebas i do Elefantu s kočárem, si neumím moc představit.

Co je cestujícímu platná nějaká pokroková elektrovýzbroj, když do toho musí šplhat jak na rozhlednu? Moderní trend příměstské dopravy klade důraz především na bezbariérovost - a tu staré 45x plnily a plní. Z hlediska cestujícího mě nikdo nepřesvědčí o tom, že by koncepce 560, 460 byla v tomto ohledu pokrokovější. Můžeme se bavit o tom, že 45x má starý pensylvánský podvozky, že se trhavě rozjíždí (to dělá 460 ale taky), že má vrtivější chod a spoustu nešvarů daných dobou vzniku, ale třeba jako máma s děckem v kočáru s sebou radši nechám párkrát škubnout při rozjezdu (který autobus se mmch nerozjíždí škubavě?) než abych se furt někam drápal.

Na to člověk přijde až tehdy, když před sebou začne tlačit kočár (lepší případ) nebo uvázne v kolečkovém křesle (horší případ).