AŽD: Já ale nemluvil o bůhvíjak starých deskách, ale o těch co se vydávají (lisují) v současnosti. Jsou to audiofilská LP o vyšší gramáži 180-200gr. Nahrávky na nich vydávané vůbec neprocházejí digitální úpravou a jsou remasterovány z původních nahrávacích pásů z let, kdy se nahrávalo pouze analogově.
Žádné mokré přehrávání neexistuje. To si pleteš s "pračkou" na desky, která mokrým procesem vyčistí desku a zbaví ji na dlouhou dobu elektrostatického náboje.

Souhlas. 90% praskotu se dá odstranit i z dost ohraných desek tak, že desku umyješ vlažnou vodou s trochou jaru a pak opláchneš v destilce. A existuje také tzv. mokré přehrávání. Jenže když takovouto desku nahraješ do počítače a potom přehraješ to, co jsi uložil, zjistíš markantní změnu k horšímu a to i v případě, že použiješ vzorkovací kmitočet 92 kHz a 32 bitovou hloubku zpracování. Pro informaci: 4 minuty nahrávky v tomto formátu, který je výchozí pro další zpracování, zaberou až 700 MB, tedy celé CD! Fotky jsou to samé v růžovém. Sken ze stroje, který umí 48 bit bude vždy zákonitě lepší, než fotografie, kteru sejme 14 bitový snímač a následně se uložením na kratu ještě zkomprimuje. A pokud jde o zrcátko: V době používání filmu mělo smysl. Dnes, kdy je možnost vidět na velkoplošném displeji přesně to, co se stiskem spouště uloží, je to jen zbytečný krám navíc.

Payus: Mýlíš se. Dají se pořídit vinylové desky, které nepraskají a gramofony tak kvalitní, že si sedneš na zadek z toho jak to hraje.

Krásné místo v krásných barvách, na kterém snad ani nejde nic zkazit. Přesto bych měl menší námitku, nějaký metřík vyfotit dřív. Pocitově ta mašina fotku už opouští.

Ážetďák: srovnávat ultrazoom se zrcadlovkou je nesmysl a vím o čem mluvím...teda píšu. Srovnáváš sken s digitálním záznamem rádoby odborně, ale Honzinus to popsal i za mě i s příkladem poslechu hudby a souhlasím s ním. Praskání z desky je fajn k navodění atmosféry u krbu, ale není to o kvalitním poslechu. Sken staré fotky taky navodí atmosféru... ;-)

Nechci vypadat, jako, že chci kazit plodnou diskusi. Mě je jedno čím je to focené. Prostě super. Dedinky jsou nádherný místo, pohled je netradiční ale super. Dávám plný počet.

To Honzinus:
Skenery i foťáky jsou různé, ale nevím o tom, že by některý digitál uměl obraz zpracovat a uložit ve 48 bitové hloubce zobrazení. A když oskenuji cokoli barevného ve 48 bitech a následně ve 24 bitech, rozdíl je propastný. Panasonic, který mám, používá objektiv Leica vario elmarit s 12x optickým zoomem a světelností 2,8 v celém zoomovacím rozsahu, jde o 18 čočkový sytém, který pro běžné použití bohatě postačuje. Ideální foťák, (podle mne), by byl zrcadlovka bez zrcátka s fullframe snímačem typu Foveon, tedy bez Bayerovy transformace, pracujícím ve 48 bitovém režimu a upravený pro možnost použití většiny typů objektivů, tedy se sadou redukčních nástavců. Jenže než se něco takového a hlavně za přijatelnou cenu objeví na trhu, bude to trvat ještě moc a moc dlouho. Pokud jde o zrcátko: je lepší koukat na velkoplošný displej, než do hledáčku a hlavně vidím přesně to, co mi bere snímač a co tedy bude vidět i na fotce, což v případě zrcátka nemusí být vždy pravda. Ostaně dva výrobci kvalitních digitálů už přišli na to, že bez zrcátka se také dá žít, jde jen o zvyk, který, jak známo, je železná košile.

K diskusi: Jako amatér jsem nafotil na diáky asi 20000snímků. Nevím, zda by se dalo z toho udělat něco lepšího, než dnešní digitály 18-24Mega. Ale jednou se mi dostal do ruky Kodak, který někdo omylem koupil v Německu a který nikdo ve střední Evropě neuměl vyvolat. Nejbližší laboratoř byla ve Stuttgartu. Když přišel vyvolaný, měl jsem chuť deset let své předchozí práce vyhodit, protože to v porovnání byly nekoukatelné rozplizlé sračky. Bohužel nevím co to bylo za film a jaký proces to byl. Byl to pohled do jiného světa - zřejmě takového co používali profíci z Ameriky na kalendářovky.

Ažd: to je zajímavé. O tom zda-li sken vypadal lépe bych pochyboval, spíš bych řekl, že vypadal jinak než digitální fotografie. A to je asi to, co někteří nepřekousnou. Každopádně pokud dáváte přednost skenům, nikdo Vám to nebere. Klasická fotografie má stále své kouzlo a myslím, že vždy bude mít. Já osobně se velmi rád dívám na staré dobové fotky a vůbec mi nevadí nádechy, zrno a tak. V současné době jsem ovšem zvolil digitální zrcadlovku a musím říct, že jsem velmi spokojen. ;-)
Co se týká vinylu, tak zde musím říct, že moc se mi jich už do ruky nedostalo. A pokud jsem nějaký kdysi poslouchal, tak většinou to hodně praskalo, což mě zase naopak rušilo. Chápu, že pro někoho je v tom jisté kouzlo, ale pro mne už bohužel ne. V současné době si hudbu vychutnávám poslechem z digitálních medií a na kvalitních studiových reproduktorech. A nutno podotknout, že se často jedná i o přímé a téměř neupravené přepisy z masterovacích pásů, tedy znějící stejně jak byly kdysi vytvořeny ve studiu, akorát bez onoho rušivého praskání. Samozřejmě je trošku patrné, že se jendá již o zdigitalizovaný záznam, ale já osobně s tím nemám problém. Se skeny též ne a jsem rád, že se v současné době ještě vůbec vyskytují. ;-)

To Honzinus:
To jsem, jak jsem ostatně napsal, udělal. Tentýž záběr, focený kdysi Prakticou LLC na Kodak jsem vyfotil celkem šesti různými digitály, včetně té Fullframe zrcadlovky (Nikon D3) a všechny obrázky zpracoval (s výjimkou skenu) stejnou technologií a s použitím stejného HW a SW. Dopadlo to tak, že nejprve sken, potom dost dlouho nic a až potom digitální obrázky, rozdíly sice viditelné, ale zanedbatelné proti rozdílu mezi skenem a digitální technikou. Je to něco podobného, jako analogová nahrávka z vinylu ze začátku 50. let a její digitální kopie.

Petr opět boduje...i když je to "pouze"sken(proč ty tahanice,není to snad jedno?).Důležitý je výsledek a ten je skvělej.