Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
498.022 + 486.007 | |
Informace o fotografii: - Úsek: Košťany nad Turcom - Príbovce - Datum: 30.5.2009 - Autor: Raven - Zobrazeno: 3724x - Detailní EXIF informace » - Rating od autorů: 10 - Rating od uživatelů: 10 | |
Abyste mohli hodnotit, musíte se přihlásit | |
johník: To by asi dopadlo dost špatně, kdyby si každý jel jak chce. Strojvedoucí vlakové lokomotivy se řídí podle přípřežního stroje a návěstí. Takže když vidí třeba výstrahu a že strojvedoucí přípřeže zavřel regulátor a z komína se kouř plazí po kotli a tlak v potrubí průběžné brzdy poklesl, tak zavře regulátor taky, stejně jako při dobržďování ve stanici nebo jízdě po spádu. Prostě kouká co dělá mašina před ním.
Trochu obtížněji se to odhaduje na postrku. Tam je odkázán na znalost trati, tlakoměr průběžné brzdy a cit, kdy musí poznat, že má nebo nemá tlačit.
Trochu obtížněji se to odhaduje na postrku. Tam je odkázán na znalost trati, tlakoměr průběžné brzdy a cit, kdy musí poznat, že má nebo nemá tlačit.
Pro Johník:
Synchronizace jízdy parních strojů obecně, pokud nejsou mechanicky spřaženy a dobově řízeny Wattovým regulátorem je vědecky složitě popsatelný úkol a vzhledem k tomu, že většina strojvedoucích a dost dobře i strojmistrů neovládala vyšší matematiku, bylo pouze utopií pro praktické využití tento fenomén algoritmizovat. V padesátých letech možná vznikly úvahy k elektronické regulaci výkonu parního stroje i s ohledem nejen na optimální využití tažné síly, ale i součinnosti strojů ve dvojici, ideálně i s postrkem, ale přítrž tomu alespoň v ČS(S)R udělal jakýsi tajemník vládnoucí strany prosulým prohlášením "Načo bychom vyvíjali polovodiče, počkáme, kým budú celovodiče".
Aneb i na dálkovém studiu ČVUT FEL zeptal se pedagog studenta, - jak uvede v chod turbosoustrojí elektárny a očekával sofistikovaný výklad s užitím "v" křivek a vyšší matematiky. Adeptem zkoušky však byl strojník bloku (turbin) z EMĚ 2 (100 MW) a zcela zaskočen pro něj elementární otázkou pravil: "No přece mám-li teplotu v pořádku, nabudím a jedu!" Pedagog s ohledem na naprosto korektní odpověď kapituloval. Vím, (řídil jsem to auto, co tam jelo), že ku cti pedagoga zejména slouží, že se na to šel osobně podívat a při kapalné stravě jsme pak dlouho konforntovali míru souladu teorie s praxí.
A ty kolomotivy uvařenou vodou popoháněné? Prostě každý stroj jel, jak to šlo a hlavně neprokluzovalo. Brzdil jeden (tedy ovládal průběžnou brzdu). Vysílačka, telefon - neexistovalo.
Blbý, ale obdobný případ je - jak se synchonizuješ, když táhneš autem souseda na laně? Ty mašiny mají oproti vlečnému lanu značně tužší spojení a hlavně průběžnou brzdu.
Synchronizace jízdy parních strojů obecně, pokud nejsou mechanicky spřaženy a dobově řízeny Wattovým regulátorem je vědecky složitě popsatelný úkol a vzhledem k tomu, že většina strojvedoucích a dost dobře i strojmistrů neovládala vyšší matematiku, bylo pouze utopií pro praktické využití tento fenomén algoritmizovat. V padesátých letech možná vznikly úvahy k elektronické regulaci výkonu parního stroje i s ohledem nejen na optimální využití tažné síly, ale i součinnosti strojů ve dvojici, ideálně i s postrkem, ale přítrž tomu alespoň v ČS(S)R udělal jakýsi tajemník vládnoucí strany prosulým prohlášením "Načo bychom vyvíjali polovodiče, počkáme, kým budú celovodiče".
Aneb i na dálkovém studiu ČVUT FEL zeptal se pedagog studenta, - jak uvede v chod turbosoustrojí elektárny a očekával sofistikovaný výklad s užitím "v" křivek a vyšší matematiky. Adeptem zkoušky však byl strojník bloku (turbin) z EMĚ 2 (100 MW) a zcela zaskočen pro něj elementární otázkou pravil: "No přece mám-li teplotu v pořádku, nabudím a jedu!" Pedagog s ohledem na naprosto korektní odpověď kapituloval. Vím, (řídil jsem to auto, co tam jelo), že ku cti pedagoga zejména slouží, že se na to šel osobně podívat a při kapalné stravě jsme pak dlouho konforntovali míru souladu teorie s praxí.
A ty kolomotivy uvařenou vodou popoháněné? Prostě každý stroj jel, jak to šlo a hlavně neprokluzovalo. Brzdil jeden (tedy ovládal průběžnou brzdu). Vysílačka, telefon - neexistovalo.
Blbý, ale obdobný případ je - jak se synchonizuješ, když táhneš autem souseda na laně? Ty mašiny mají oproti vlečnému lanu značně tužší spojení a hlavně průběžnou brzdu.
By mě zajímalo, jakým způsobem fírové synchronizují jízdu :) Dokázal by to někdo stručně vysvětlit, jak to funguje?
27.03.2010 (16:38)
Taky chválím, paráda, luxusní, vynikající. :)
27.03.2010 (14:53)
Luxus :)
Pěká fotka.
Když se tak zasním do dávného minula, kdy měděná pavučina jen z Prahy do Košic (aj Čopu) dosahovala, Bardotky byly na dílně a Brejle na rýsovacích prknech, pak je jistě milé, o to více paradoxní, když čučíme letos na rychlíkové důstojné páry, kterak vedou vlak po trati, na kterou za svého aktivního života vlastně ani nesměly ....
Když se tak zasním do dávného minula, kdy měděná pavučina jen z Prahy do Košic (aj Čopu) dosahovala, Bardotky byly na dílně a Brejle na rýsovacích prknech, pak je jistě milé, o to více paradoxní, když čučíme letos na rychlíkové důstojné páry, kterak vedou vlak po trati, na kterou za svého aktivního života vlastně ani nesměly ....
27.03.2010 (12:46)
Tak to je nádhera :)
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- akreditovaný fotograf nebo člen ŽP, - správce galerie nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci - otázky a odpovědi
Info
informacni okenko