Pro Stoupa... bohužel(?) jsem už -cet ...(Husákovo dítě), ale jako naplavenina do Prahy v roce 98, se mohu téměř v tomto tématu (Vršovický ranžír) za "omladinu" počítat...do roku 88 jsem se pohyboval téměř výhradně po zemi moravské, pak následovalo hodně Slovensko. Ke své ostudě přiznám, že jsa odkojen (tehdy) LD Veselí n.Moravou jsem např. neměl potuchu např. o řadě 852, 853...tehdy pro mě byly hlavně "Cecule 751/2", pak "Cecule 751/2", pak zase "Cecule 751/2"...poté Sergeje a Ponorky 850/851.. :-(((( Natož tak "také špecifikááá" jako byl Vršovický ranžír :-(

topič:

s těma smrťákama je to bohužel pravda. Bez "pětimetrů" (NVS) a pak i "trestanejch" by to tam nešlo vyjezdit. Na place to bylo za trest.

Rabín, stoupa: Bývalý spolužák ze ZDŠ "kroutil" ve Vrškách 19-ti měsíční náhradní vojenskou službu v polovině 70.let a pamatuji, že mluvil o vysokém počtu těžkých a smrtelných úrazů.

stoupa: když vršovický ranžír ještě naplno fungoval (vzpomínka z roku 1988), bylo vrzání čub slyšet na kilometry daleko. Také si pamatuji, jak jsem někdy v té době fascinovaně sledoval rozpouštění vozů v rumunské stanici Buzau, kde vozy sjížděly z pahrbku a čuby je jen tak přibržďovaly na dráze cca 5 m a poté odlétávaly na speciální "čubové výhybce". Rumunští posunovači je hbitě sbírali a znovu kladli vstříc dalším vozům. Přemítal jsem, kolik tam mají ročně těžkých zranění příp. smrťáků.
Chemnitz-Hilbersdorf jsem navštívil až v roce 2000 (saské želežniční muzeum), a to už byl ranžír kompletně vytrhán.

Rabíne (ahoj),

dík že jsi nevstoupil, tu otázku jsem hodil "pro dorost" - co už nemlže pamatovat provoz. Ranžír ve spádu - myšlenka doprá, ale jak jsem psal, chytat na čuby ...., to je skoro jako posun trhnutím (a ten jsem léta páně 1978 ovládal. brrrr.) O "Vrškách" - coby seřaďovací nádraží "mimotřídní", bylo krásně psáno tuším v Dráze, když končily provoz.

Dresden-Friedrichstadt - ano, vím (http://de.wikipedia.org/wiki/Bahnhof_Dresden-Friedrichstadt) - doporučuju prostudovat. V síti DR byl největší a dodnes funguje.

Mne fascinoval Chemnitz (tehdy KMS) Hilbersdorf - s tažnýma a brzdnýma vozíčkama jako pozemní lanovka mezi kolejema. Od 1996 je to taky už historie. Býval druhá největší v síti DR. http://bahnhof-in-deutschland-von-a-z.foren-city.de/topic,174,-bahnhofsprofil.html

stoupa: já jsem do tohoto tématu nevstoupil, protože toto ne zcela běžné řešení spádoviště je mi známo. Ale - víš že další takto koncipované spádoviště je Dresden-Friedrichstadt?

Pro Fr. Plášek:

Ano zajisté. 4 promile. Když toto na svou dobu hypermoderní nádraž před 1. světovou projektovali, chtěli tak uspořit při rozposunovávání. Pak, v 70 . a 80 . letech se tam dělaly v posunu obrovské výkony a zejména za vlhka, mokra a sněhu to bylo hóódně "vo hubu".

(V skrytu duše doufám, že jste stále "- náct" a nemáte přímou zkušenost. Díval jsem to jako podnět pro dorost, by se někde začetl, pozeptal a podobně).

Dnes tam roste jenom pýr: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vr%C5%A1ovice,_se%C5%99a%C4%8Fovac%C3%AD_n%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_z_mostu.jpg

František Plášek: Fotka na titulní straně v Dráze 10/2011 musí mít nutně formát na výšku. Tím pádem návěstidlo líže okraj stránky, panťák je dost natěsno a více než půl fotky je vymetená obloha. Ta je zčásti vyplněna textem. Jako fotka na titulní stranu ano, do galerie bych však jako lepší verzi viděl tuto, focenou na šířku.
Návěstidlo je na fotce spolu s vlakem hlavním motivem a byla by špatné ho cpát ještě více doprava než je zde.

stoupa ...že by kvůli tomu, že se využívalo toho, že nádraží bylo ve spádu a vozy se chytaly ručně, na "čuby"??? :-)))

Ad foto...nechci shazovat diskuzi, ani diskutující, ale co tak dle titulky Dráhy 10/2011?? ;-)

Ty spodní komentáře o ořezávání mi připomínají scénku ze saturnina, kdy vyprošťují Dědečka.

Saturnin: "táhněte vzhůru!"
Dr. Vlach: "táhněte vlevo!"
dědeček: "Táhněte k čertu, vždyť mě roztrhnete"

A jen čekám, kdy se ozve autor. :-D

Ps: tímto samozřejmě nechci znevážit tuto diskuzi