Astartoth: Ale prdlajs, žádnej patos. Obyčejný název, který umožňuje více výkladů. Ať si každý vybere.
Jeden, jak píše Traimaninak. Druhý je můj osobní, navázán na vzpomínku na studentská léta, kdy jsme vymetali hospody. Dopolední putyka, těsně po otvíračce, u několika stolů sedí pár osamocených alkoholiků, ucucávají své první pivo, občas i kořalku, báňají cigáro, hledí do prázdna před sebe aniž by měli potřebu si přisednout k vedlejšímu stolu a zapříst hovor. Tomuhle výjevu říkal můj spolužák "veřejná samota" a nevím jestli to měl ze sebe nebo to někde četl či slyšel. To není podstatné. Prostě, celkem běžný hospodský výjev husákovské doby, žádnej patos nebo existencialismus. Nějak se mi vybavil, když jsem v archivu vyhrabal tuhle fotku. Pár lidí na lavici u stolku, bez zájmu o komunikaci. Nic víc v tom není třeba hledat.
Na patetický název, by ta fotka musela mít jiný obsah.

Tuhle výzvu si nechám uniknout. :-) Nemám na to figurky. :-)

Co se názvu fotky týče, já mu celkem rozumím. Prostě poukázání na téměř prázdný vůz - cestující sedí takřka osamoceni v prostředku veřejné dopravy. Mě by asi takový název nenapadl, ale je to celkem trefné. :-)

Zajímavý nápad :)

Proti netradicni komposici nic nemam, je to zajimave a ma to poutavy obsah.
K cemu se ale musim ozvat, je ten pateticky nazev. Vzdy me rozesmeje, jak leckdy banalni fotka musi byt zasadne pojmenovana jako "tiha existence", "vydeden z davu" (snad nejake foto stromu s jednim vzdalenejsim) a tak.
Libil by se mi vice nazev "Cestujici v motorovem voze.".

Fotka se smyslem pro detail a výzva pro Trainmaniaka!

Je dobře, že fotka prošla a už se těším na veselé komentáře o chybějícím čele HV, nepočkání na 90°úhel a tak dále:-)

Jeko sociologická sonda je to výživné, nejlepší je pochopitelně telefonista, který si kupodivu neveze plyšáka, ale dítě v čepici...



Milé, 5.