:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "Miroslav Zikmund":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 451.068-1 | vrbam : umístění řídícího stanoviště nesouvisí s tím, zda měl nebo neměl strojvedoucí kontrolovat dveře. Po nějakých 50 letech se těžko dopátráme věrohodného zdůvodnění (oficiální písemné materiály z úrovně někdejšího MD, výrobce apod., nikoli nějaké povídačky "pamětníků") tohoto konstrukčního uspořádání. Smysluplnost má takovéto uspořádání na trati s levostranným provozem, protože na levé straně trati jsou návěstidla. Tak jak je to například v Italsku. Z tohoto důvodu se peršinky, které si koupily FMN předělávaly na levostranné řízení. | 09.07.09 - 21:56 |
| 377110 | V celé Británii jsou traťě oploceny plotem z ostnatého drátu, taková maličká železná opona jako za bolševika na "západní hranici". Mnohde naví doplněn "živý plot" z trnitých keřů... | 17.06.09 - 22:15 |
| 363.111-6 | Jízda se sběrači : ČD V 2 - Účinnost od 22.4.1998 81. U elektrického hnacího vozidla se dvěma sběrači se za jízdy i při stání používá přednostně zadní sběrač. Strojvedoucí použije - kromě jízdy na výhybkách - oba sběrače při námraze na troleji do rychlosti 50 km.h-1. To se netýká hnacích vozidel zapojených do vícenásobného řízení. Použití sběračů při předtápění vlakových souprav stanoví článek 70 tohoto předpisu. 82. U dvou činných hnacích vozidel řazených ve vlaku za sebou smí být na každém vozidle zdvižen pouze jeden sběrač. Zásadně je to přední sběrač prvého a zadní sběrač druhého samostatně řízeného hnacího vozidla. Pouze při námraze na troleji je možné u vedoucího hnacího vozidla zvednout ještě zadní sběrač za stejných podmínek dle předchozího článku. U dvoudílných lokomotiv a dvou činných hnacích vozidel zapojených do vícenásobného řízení smí být na každém vozidle (dílu) zdvižen za jízdy jen jeden sběrač (buď oba přední nebo oba zadní). 83. Jestliže jsou ve vlaku řazena více než dvě hnací vozidla za sebou, mohou být na nich při rozjezdu zdviženy nejvíce dva sběrače, resp. tři sběrače ve smyslu ustanovení předchozího článku. 84. U elektrických jednotek se za všech okolností používá pouze jediný sběrač na každém elektrickém voze. | 17.06.09 - 21:32 |
| T 478.3143 | Drahos Svestka : Žádný předpis nezakazoval mít na stanovišti strojvedoucího lahev s pivem ... Z Prahy se tak vozilo do Žiliny celkem běžně... ostatně, kde je měla lokomotivní četa dělající špeditéra mít ... | 01.06.09 - 21:58 |
| 1216.226-1 | Jiří Průša : z hlediska vaší připomínky by výstižnější bylo psát jako místo pořízení fotky – a zřejmě by to bylo odborně nezpochybnitelné – v km A,B trati x > y, a pak není diskuse o tom, zda to je mezi (bývalou) odbočkou Rokytka a stanicí Praha–Holešovice nebo v obvodu žst. Praha Holešovice, případně by se muselo psát Praha Holešovice, obvod Rokytka nebo podle "vlakových úseků" v úseku Praha-Holešovice Rokytka a Praha-Holešovice. Ne každý fotouš je ovšem znalcem aktuálního stavu "dezorganizace" české železniční sítě ..., takže bych přece jen zůstal u toho, co má většina lidí jak se říká "pod kůží". | 07.05.09 - 8:57 |
| 749.008-9 | JTB : ale to by v přepočtu znamenalo, že spotřeba dvouvozového Desira a barče se dvěma vozy je prakticky stejná ... Takže o nějakém snížení provozních nákladů nasazením moderního vozidla se nedá mluvit. | 12.04.09 - 20:20 |
| 749.008-9 | Koženkový luxus BDs / Bt vozů ČD není zrovna to pravé ořechové, ale ve srovnání se sedačkami "velebených" Desir poskytují během cca tříhodinové cesty z Prahy do Českých Budějovic více pohodlí. A pokud jde o tu spotřebu, tak mi to vychází na nějakých 180 litrů nafty na vlak. Bohužel měrnou spotřebu spalovacího motoru u Desira neznám. Takže porovnávací výpočet neumím udělat. Při stejné měrné spotřebě by to vycházelo tak mezi 130 a 150 litry. | 11.04.09 - 18:57 |
| 7122.027 | To je trať, kde jezdí (jezdil) Jadran Express ... takže jakou rychlostí asi takový vlak s 10 vozy, včetně autovozů může jet ... Na Jadranu jezdily americké šestikoláky GM řady 262 a 263 ... | 03.11.08 - 23:02 |
| Ema-502.xxx | Foxx & Best : sovětské metro bylo koncipováno jako kryty. Takže financemi se nešetřilo. Přesto si nemyslím, že by mělo za mostem přes Dněpr jít metro do nějaké hloubky, to by rovnou postavili díru pod Dněprem a na povrch by se metro dostalo až za Dněprem. | 26.10.08 - 13:11 |
| Ema-502.xxx | Best : jak je to udělaný ? Snadno, vestibul stanice Arsenalnaja je zkrátka o cca 107 metrů výše než stanice Dnipro, resp. vestibul je na "kopci", asi tak jako v Praze je "na kopci" vestibul do stanice Náměstí Míru, případně další. Jízdní doba eskalátory na Arsenálnej je přes 6 minut, jízda je rozdělena na dva úseky, vestibul se "zatvárá" sedm minut před příjezdm "posledního vlaku". Od Dnipra jede metro po povrchu, zatímco v Praze to nešlo a stavěly se kvůli tomu stupidní a vzhledově odporné, ba přímo hnusné umělé nadzemní tunely. | 25.10.08 - 15:34 |