..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "stoupa":

  1 ... 307 308 309 310 311 ... 381      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
03.010No páni! Esli se nepletu, hi, hi, hi, tak je to "Paradepferd" z Halle (výzkumné pracoviště - ale sloužil i běžně), tuto ještě olejový, později zase uhelný jako 03 1010, trojčitý, 17 tun nápravového tlaku, 130, možná 140 km/h. Narodil se jako proudnicově opláštěný a zachoval se!22.03.09 - 12:06
440.801-92 Démon - aerodynamický odpor - doplnění:

Dle dobové literatury u parních mašin a těžkých souprav efekt oplášťování nad V = 120 km/h a více. Při dlouhých vozebních ramenech a úsecích, kdy bylo možno jet 100 a více km v kuse nad 120 to u DRG mohlo mít smysl. Válka to přerušila. Dnes ma Cx smysl tak, jak jste popsal. A zejména v nezávislé trakci pojíždějí vozidla úseky tratí s rozličnou traťovou rychlostí, takže nemá smysl dělat na stejné "šasi" rychlý a pomalý čumák. Ta vozidla mají ale vesměs Vmax vyšší, než M 152 a její deriváty.		22.03.09 - 10:46
440.801-92 Josef Kamiš:

Napíšu to se srdcem lehkým a bez uzardění. S odkazem na technické parametry, které jiní přispěvatelé zpřístupnili.

I já vzpomínám bezostyšně na např. Škodu 120, hodně mi poslužila, ale už 20 let do ní neusedám. A měla i větší spotřebu, než gumokol, co mne vozí dnes s 3násobným výkonem.

Velmi rád navštěvuji technická muzea kdekoliv, kde se vyskytuji, nostalgické jízdy, kdy se mašince kouří z komínka jsou magnetem pro mé zrakové, sluchové i čichové orgány, ale v každodenním provozu morálně i technicky zastaralé prostředky nemusím a o druhu sedaček to určitě není.

Pak tedy znovu: Za správnou cestu považuji obnovu parku na stávající úroveň techniky, lhostejno, jakého původu, pokud je jakostní.		22.03.09 - 7:18
440.801-9Vidím krásné vozidlo, i když nemá komínek ... Čtu v milých odkazech parametry. Dle mého názoru, tudy vede cesta.21.03.09 - 19:27
Máme postaveno!Líbí se, moc se líbí, nápad se líbí, udelání se líbí a taky to, ze je tam podezrele cisto, se líbi.17.03.09 - 14:12
01.1372 DJTiesto:

Srovnat Albíka (predpokládám jednickového) s BR 01 asi ani nejde, jen porovnat "tabulkové" údaje - tedy teoreticky. Navíc, Albík (498.1) je o 30 let mladsí konstrukce, s výrazne modernejsím kotlem a tusím i vyssím výkonem. Objektivne by to mohl udelat jen strojvudce, lépe strojmistr, který aktivne jezdil v "kuchyni" obou stroju a zejména zná potrebu bezné údrzby a oprav turnusových stroju na srovnatelných výkonech. Tusím, ze takový clovek nejní. Snad nejaký zijící "parní kouzelník" z C. Velenic? Formální zkousky a merení (VUZ, resp. Versuchsanstallt) se nikdy nekonaly.

Laicky si dovolím napsat, (bez ohledu na prechodnost), ze 01 by nemohla úspesne slouzit na Albíkových výkonech na smerove a sklonove nárocných tratích. Jestli si matne vzpomínám, tak z prazských rychlíku odstupovaly práve uz v Dresden Hbf. a kolem Labe do Decína "jelo cosi jiného". Pro nemecké strojvudce a topice na 01 a 03 na vozebnich ramenech z Berlina bylo stoupaní 10 promile neco jako Alpy. Ale nalozit a valit 50 i 100 km v kuse naplno (s minimem prevysení a ladnymi oblouky) bylo normalní. Oproti tomu netusím, jak by se dlouhodobe Albík tváril na provoz pri v zásade trvalé maximální rychlosti (a zatízení kotle) na vozebních ramenech jako treba práve Berlin - Dresden a to nekolikrát denne. Teoreticky vsak je stridavé namáhaní horsí, nez trvalé. Takze Buh sud.

BR 01 je první Einheitslok (jednotná lokomotiva) dle zadání DRG (Lokbaudezernent Wagner) z roku 1924.

Provedení prvé: 2C1, p2, HN 2000 mm, 20 t na nápravu (i vsechny dalsí), prední behouny 880 mm, V max 120 km/h - od cca 1925
Provedení druhé: 2C1, p2, prední behouny 1000 mm, V max 130 km/h - cca od 1932
Provedení tretí: 2C1, p3, aerodynamicky karosovaná, V max 140 km/h. Asi od roku 1938. Po válce kapotáz odebrána, u DR zadná, temer vsechny u DB, neco snad v Polsku. Jedna soukromá (snad z Polska) byla po roce 1990 opet "prekabátena".
Rekonstrukce DR: Po roce 1960 (?) dosazen konstrukcne nový kotel a hnací nápravy na cca 35 stroju druhého provedení, V max 140 km/h. (I tak byl tusim kotelní vykon nizsí, nez u 498.1) Nekteré stroje olejové, nekteré (docasne) kola typu Box-Pok. Oznaceny 01 5, resp. 01 05
Rekonstrukce u DB:Zpravidla jen u stroju tretího provedení (trojcitá) byly dosazeny nové kotle se spalovací komorou.

Z análu vyplývá, ze jen jednou bylo provedeno formální komplexní porovnání stroju CSD a DRG a to rad 534.0 a BR 50 (tedy pozdejsí 555.1). (Bln - Grunewald - cca 1942). Kotel Skoda lepsí nez nemecky snad ve vsech parametrech (i spotreba), naopak pojezd "50" nadrazen nasemu stroji.		11.03.09 - 16:11
01.137ad Josef Petrák:

101 prebytek vykonu potrebuje kvuli dynamice jízdy bez ohledu na (maximální) rychlost. (Tu má 220 km/h a na trati Bln - Dre ji nevyuzije)

Trasa Bln - Dre je dulezitá, ale ne tak moc, jako Bln - jihozápad + západ, Bln - Hamburg. Ani tam dosud nejsou trate v jakosti VRT. A taky na vetsine delky Bln - Dre neni oddelena osobní a nakladní doprava, primestské úseky jsou hodne vytizene "mistní" dopravou Regio (cervená patra + masina 143, 111 a podobne).

Trasa Bln - Hamburg byla zrekonstruována, ICE 1, 2 tech bezmála 300 km urazí za málo více nez 1,5 hodiny. Ovsem po cca 7mi letech zacala pro opotrebení vymena prazcu a nárust jizdní doby (zmena JR) cca 45 minut.

Mimochodem, víte, ze do 20tých let minulého století (vznik DRG) se vsechny vlaky preprahaly? (Tusim ze prave v Doberlug - Kirchhein). Bylo nemyslytelné, aby pruský stroj zajízdel do Dresden a naopak, saský do Berlina.		11.03.09 - 13:49
01.137Naprosto výstizný komentár pana Svestky k období, kdy bylo foceno. I s 01 0, tedy ne Reko a na uhlí, za to fíra vzal za Schönefeldem poté, co opustil Ring a upaloval "volle Rohr".

U olejových 01 5 a 03 10 (trojcitá) byl unikátní (pro nás nezvyklý) zázitek, kdyz pred rozjezdem otevrel naplno mazutový horák. To byl hukot skoro vetsí, nez výfuk - a ve tri ráno v Greifswaldu, príprez dvou 03 10 .... (v roce 1976).

Jinak nejde jen o rovinatost. 17 tun nápravového tlaku byl standard hlavních tratí uz pred 1. svetovou, od dvacátých let pak 20 tun. Tedy v dobe, kdy jsme meli problémy s prechodností Mikáda (17 tun). A 387.0 a 01 0 jsou konstrukcne ze stejné doby.

Foto zajisté za pjet. Pri to pocasí perfektne cloneno, detaily na stroji lze krásne "císt".

ad Borovicka:

Souhlas. Tech 160 (+) dnes upaluje jen na sever od Doberlug- Kirchhein. I presto, zejmena v zime nejsem zpravidla s Gumokolem o moc rychlejsí. Prekvapivé je "pomalé a hodne obloukovité" zaústení z trati pres Ring do tunelu smer Hauptbahnhof v Berline.		11.03.09 - 9:55
T 478.1001 + T 478.1004Popatriv na foto toto napadá mne jediné:

Nej nej nej Hrad v Pravlasti Moravské,
Nej nej nej Bardotky slouzící tamtéz.		10.03.09 - 11:35
464.202A já to mám v CB docela rád. Patrí to k dobe mládí, kdy i na barevném ORWO se setrilo (stejne vybledlo), CB film se dal sehnat v pohode. A Flexareta s Praktikou a dlouhým okem Jupiter z CCCP tízily zejména, kdyz prselo za krk. A tak jsem se kolikrát na focení vykaslal a koukal se, naslouchal, cenichal vune a komplexne se kochal ....

Pekná fotkecka. Stroj si pekne lehá do oblouku.		10.03.09 - 11:26