:. Projects
:. Websites
:. Contacts
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "stoupa":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| 498.022 + 486.007 | Pro Johník: Synchronizace jízdy parních strojů obecně, pokud nejsou mechanicky spřaženy a dobově řízeny Wattovým regulátorem je vědecky složitě popsatelný úkol a vzhledem k tomu, že většina strojvedoucích a dost dobře i strojmistrů neovládala vyšší matematiku, bylo pouze utopií pro praktické využití tento fenomén algoritmizovat. V padesátých letech možná vznikly úvahy k elektronické regulaci výkonu parního stroje i s ohledem nejen na optimální využití tažné síly, ale i součinnosti strojů ve dvojici, ideálně i s postrkem, ale přítrž tomu alespoň v ČS(S)R udělal jakýsi tajemník vládnoucí strany prosulým prohlášením "Načo bychom vyvíjali polovodiče, počkáme, kým budú celovodiče". Aneb i na dálkovém studiu ČVUT FEL zeptal se pedagog studenta, - jak uvede v chod turbosoustrojí elektárny a očekával sofistikovaný výklad s užitím "v" křivek a vyšší matematiky. Adeptem zkoušky však byl strojník bloku (turbin) z EMĚ 2 (100 MW) a zcela zaskočen pro něj elementární otázkou pravil: "No přece mám-li teplotu v pořádku, nabudím a jedu!" Pedagog s ohledem na naprosto korektní odpověď kapituloval. Vím, (řídil jsem to auto, co tam jelo), že ku cti pedagoga zejména slouží, že se na to šel osobně podívat a při kapalné stravě jsme pak dlouho konforntovali míru souladu teorie s praxí. A ty kolomotivy uvařenou vodou popoháněné? Prostě každý stroj jel, jak to šlo a hlavně neprokluzovalo. Brzdil jeden (tedy ovládal průběžnou brzdu). Vysílačka, telefon - neexistovalo. Blbý, ale obdobný případ je - jak se synchonizuješ, když táhneš autem souseda na laně? Ty mašiny mají oproti vlečnému lanu značně tužší spojení a hlavně průběžnou brzdu. | 28.03.10 - 14:45 |
| M 131.1549 | 2 Pikehead Tenhle druh lamp ("placatý talíř coby svítidlo") byl typově vyvinut a osazován k osvětlení "zón" pro pěší právě a zejména v letech šedesátých a to převážně mimo drážní zařízení (parky, a pod.). Zde svítidlo osazeno na "drážním" stožáru, v "civilu" převažovaly stožáry betonové. Pravda, i modrobílý nápis je nejméně o dvacet let mladší. Štěstí, že tam nejsou ony prosvětlované v pohledu čtvercové elementy, na než se ondyno psal název stanice. To dle mého cítění bylo nejvíc fuj. A co považuji za nejhezčí? Dle K.u.K normálií.... | 28.03.10 - 14:24 |
| M 131.1549 | Proč škoda oken a osvětlení? S výhradou dnes platného "tříbodového" svícení stroje je to krásná a stylově takřka čistá idylka šedesátých let. Díky autorovi! | 28.03.10 - 12:29 |
| 498.022 + 486.007 | Pěká fotka. Když se tak zasním do dávného minula, kdy měděná pavučina jen z Prahy do Košic (aj Čopu) dosahovala, Bardotky byly na dílně a Brejle na rýsovacích prknech, pak je jistě milé, o to více paradoxní, když čučíme letos na rychlíkové důstojné páry, kterak vedou vlak po trati, na kterou za svého aktivního života vlastně ani nesměly .... | 27.03.10 - 13:21 |
| 475.1124 | No, pán Drahoš, takže nezaměnitelný důkaz toho, že je nemalá pravděpodobnost, že tento stroj a "pan Mistr" mně ve slavném roce mého absolutoria ZDŠ v obci s nejvyšší koncentrací moravského obyvatelstva v republice vezli k / nebo od babičky sídlící v hlavním městě Markrabství Moravského, nad nímž hvězdy září jako sedmikrásky... No, že bych si mohl dovoliti požádati Tě, by v plánu rozvoje osobnosti jsoucí model "Šlechtičny-Pětasedmy" (nehodící se dle krajových zvyků škrtněte) směl nést toto pořadové číslo? Ale jako technik-teoretik-hnidopich hned generuji dotazy další: Jak vařila? Ležela jak prkno (německá hantýrka)? Chovaly se k ní Bobiny, ploužící se z ocelového sérdce republiky důstojně (když přebíraly, resp. byla jim přivěšena druhá půlka rychlovlaku a to toho, co míval odjezd z Brna v cca 13:00)?_... I když to "spojování" se dělo spíše v první půlce let 60. Po "vstupu vojsk" se už i vyšetřila extra "tramvaj" i pro tendle vlak. Teď se skoro kaji, že jsem občas jezdil raději Hungárií v provedení Ganz-Mávag... (heslo: Hemenex JLV) Executive summary: Ty se z těch pětek prostě nevyhrabeš, todle je nádherná technická fotka, která perfektně ukazuje to, co ukázat chtěla. | 27.03.10 - 11:49 |
| 524.1110 | Pro Drahoš a Petr Holub - "Hvězdné téma": Je milé si uvědomit. jak nevšedně a pěkně v duchu mírného pokroku v mezích zákona právě českolipští naplňovali "hvězdný" předpis tím, že onen sporný předmět umisťovali v nejmenší akceptovatelné podobě na boudu a ne na dýmniční dveře. Krásná fotka | 19.03.10 - 9:06 |
| 41.1182 | Drahý Drahoši, Ty umíš potěšit srdéčko před počátkem víkendu! Pro DJTiësto: No, problém je v tom, že soudruzi z DDR tyhle "koridory" zdědili po dědečcích. Opakuji se, ale 17 tun na nápravu byl standard už za Pruskéhých drah, 20 tun začalo před 1. světovou a na úhlavních tratích bylo ve 20tých letech 20 tun. Hospodářská krize zpomalila na sklonku let 20. očekávaný rozvoj tratí o únosnosti 20 tun a i proto byla dodatečně vyvinuta (z 01 odvozena) řada 03 (17 tun). A to v době, kdy s Mikádem byly problémy v přechodnosti z Prahy na Třebovou, protože se svymi 17ti tunami na nápravu vyšlo o malinko těžší, než se čekalo. Opakovalo se to pak s Litevkami 399.0. Chceš-li vidět typické německé trasování, pak v tyto dny nad ránem (nepravidelně, mezi 04:00 a 05:30) dává ARD "Die schönsten Bahnstrecken Deutschlands": Bonn - Berlin z "kuchyně" ICE. Projíždí se vlastně normální trať, udržovaná, leč trasovaná v 19. století. Mně doslova lahodí řešení v oblastni průmyslových aglomerací s téměř důsledným oddělováním dálkové osobní, příměstské a nákladní dopravy. | 12.03.10 - 15:40 |
| M 131.1280 + M 131.1081 | Jó, jó, jako za mlada. Bůra- | 10.03.10 - 9:55 |
| 810.564-5 | Hele, osobákomanipulák - smíšeňák. Je to v onom kraji pravidlem, či náhoda? | 09.03.10 - 10:03 |
| 475.101 | Hezčí fotka, než ta předchozí. Zde vypadá ona vpravdě nesourodá souprava nádherně a nekazí skvostná dojem. | 09.03.10 - 10:02 |