:. Projekty
:. Strony internetowe
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Komentáře uživatele "stoupa":
| Fotka | Zpráva | Datum |
|---|---|---|
| T 679.1006 | :-) :-) Tak todle nemá chybu. Klasik, co měl rád Nový Jork a Liptákov by pravil: "Jako doopravdy..." | 06.09.10 - 13:19 |
| 475.106 + 475.159 + 475.101 | Pro str: Číslování tendrů ČSD dle Ing. Kryšpína najdete v kdejaké příručce. Onen "kód" skrývá a zároveň odtajňuje objem vody a uhlí, které lze nazbrojit. Záměnost tendrů u lokomotiv: V zásadě ano, ale ne každý s každou. Normalizace byla za K.u.K, ČSD a i u DR. Tendry se také nepřipojovaly jen tak na nádraží, ale dílensky v depu, nebo ŽOS. Na lokomotivním rámu pod boudou a obdobně na předku tendru byla spřahadlová skříň, která plnila úlohu narážecího i tažného ústrojí. Mechanické propojení bylo třemi táhly. Střední bylo mohutné, krajní byly provahadlovány. Tím byla určována vzájemná poloha stroje a tendru za jízdy, v obloucích. Velmi vulgárně řečeno to fungovalo asi jako kulisa krátkého spřáhla u modelu. Pokud vím, tak až od řady BR 50 (DR) bylo toto spojení s předpětím, což umožňovalo stejno rychlost vpřed i vzad (v daném případě 80 km/h). Jinak bývala rychlost jízdy tendrem vpřed zpravidla omezena. Krom toho musela být propojena brzda a zejména voda k napajčům. Samostatnou kapitolou jsou mechanické přikladače osazované až po válce. Zde už záměnnost nebyla tak pestrá. | 02.09.10 - 16:43 |
| 475.106 + 475.159 + 475.101 | Drahý Pavle Dobromile, Díky za info. Coby malé robě za ruku s dědečkem na peroně hlavního vzpomenu, že na posunu byla 313.x (? - z "Ferdinandky" - ještě na mokrou páru a se stráášně dlouhým komínkem) nahrazena T 334.0. Zda stroje služebně patřily na Dolní, netuším. Ovšem doplnění mých neznalostí ve smyslu, že T 211.0115 byla prvotní nositelkou Dieselova pokroku v hlavním městě Markrabství Moravského (s vyjímkou kolejových autobusů a jejich následovnílů) potěší. :-) | 02.09.10 - 12:43 |
| T 435.0140 | pro Trainmaniaka: ... chabá omluva lajdáků z traťmistrovského úseku :-)) | 02.09.10 - 10:30 |
| T 435.0140 | No, podle mé skomírající paměti se sněhové zábrany v dobách 60. a 70. let většinou po zimě "uklízely", tedy z pracovní polohy byly srovnávány do čtosů vedle trati či silnice. V pracovní poloze byly ponechácány až v letech 80. | 02.09.10 - 10:16 |
| 475.106 + 475.159 + 475.101 | Pro Dobromila Pavla Retrycha: No přece mezi stroji vpravo a uprostřed, není-liž pravda | 02.09.10 - 10:12 |
| 365.404 | Pro topič: a) nejen lavice u Carevny vepředu, ale i šííroké madlo na jejich zadním opěradle umožňovalo posluchači nižších ročníků ZDŠ na zadních sedadlech nevšední zážitky.... b) u nás v kraji T 603 spíše vyslovována jako "šejsetrojka".. | 31.08.10 - 19:05 |
| 365.404 | Mišáku, nenech se zblbnout. Němci uměj' model vyrobit, i nějaké neněmecké číslo na něj nalepit, ale Friedmannovy injektory znali jen z (K.u.K a Tscheské) literatury. Jen pumpy a předehřívák. Hele, já patřím ke generaci, která se v Carevně mohla i svézt. Ale tudle barvu barvičku jsem na ní nikdáže neviděl. Černá jako papalášfáróš či taxi, modrá s bílým pruhem a "svítí-nesvítí Hůůů" pro pátou B (VB). To si nalakoval přednosta v pauze mezi vlaky sám, nebo má jeho švára dílnu v JZD? | 30.08.10 - 21:26 |
| 423.0145 | Ouha! To platí pro mašinky s tendrem! Ne pro tendrovky, ty byly vyvinuty, uzpůsobeny a užívány právě v případech, kdy spolu přednostové stanic systematicky nemluvili a dělali si naschvály. Toto uzpůsobení mělo zlepšit pracovní podmínky strojního personálu při jízdě pozadu aby netrpěl rozmary personálu staničního. | 30.08.10 - 11:39 |
| T 478.3101 | Znovu pro IR: Osobní o MSVB - poprve, (a pak ještě 3x) v 1959 jako dvouletý capart s dědečkem za ruku - sladké časy v KrPoli. Pak až v dobách průmky (z velké vesnice nad Botičem). Já byl vybíravý a bral jsem jen energetiku a kolomotivy. A ty ryze technické, nebarevné, cyklostylované na žlutém papíře (např. ideový návrh Škody, co včechno zamýšleli dělat na bázi ES 499.0 ...) V 80. letech jsem čtyřikráte "vedl" stánek naší firmy. Hlavní úkol - starat se o firemní papaláše (cizí jazyky jim byly cizí) přísunem kapalin a sjednáváním schůzek u zahraničních firem s dobře vybaveným barem, následně odvod / odnos k motorovému vozidlu se šoférem. Pak už jen "vidět a být viděn" (tzv. jaterní testy), v posledních 6ti letech jen Hannover a Berlin. Obchody musely za totáče být sjednány včetně devizového přídělu předem a tamo (a právě tamo) se slavnostně podepisovaly. Dle návodu knížete Potěmkina Tavrického. Takže se "to" rok přppravovalo a pak se čékalo, až nastane veletrh. Jinak mohli i mladší techničtí úředníčci nahlédnout, jak to dělá imperialista. | 23.08.10 - 11:18 |