..: Komentáře :..


Komentáře uživatele "Drahos Svestka":

  1 ... 103 104 105 106 107 ... 180      Komentářů na stránku:   
FotkaZprávaDatum
810.165-1NIcKON:Díky za odpověď.Kdyby to nebylo tak smutný,tak by se tomu člověk zasmál,jakej je to tady kocourkov...30.10.10 - 22:56
T 679.1Tak tohle je opravdu lahůdka...Kdepak jsi to vyhrabal?30.10.10 - 19:20
810.165-1Fotka krásná.Že se tak hloupě ptám...nákladní doprava asi žádná,viď?Pamatuju doby,kdy zde několikrát denně jezdil štokr 556.053 s přetahy do Ebersbachu a nazpět.Dnes máme kamiony, takže trať asi opravdu padne...30.10.10 - 18:34
387.043 + 354.195 + M 124.001Pěkné to máš,Petře...to už není ani fotka,to je něco více...koukám že sis nenechal ujít zatopení mikáda ke 40.výročí coby muzejní lok...jojo letí to.30.10.10 - 1:48
01.065Zdeněk Šindlauer: Díky... a právě jste mne přivedl v souvislosti s tím strojírenstvím (neboť tato lokomotivní řada je čítankovou ukázkou poctivého strojírenství) na myšlenku, že by nebylo od věci napsat ve stručnosti těm, které to zajímá, co to vlastně bylo za stroje, tyhle 01, bezesporu jedny z nejslavnějších parních lokomotiv na celém světě... a co všechno dokázaly. Po sjednocení a vzniku státních drah v Německu(DRG) v r.1920 bylo nutno vyvinout koncepci jednotných lokomotivních řad (Einheitslok). Do té doby jednotlivé země provozovaly svoje typy lokomotiv a na zemských hranicích se přepřahalo, což bylo ekonomicky nevýhodné a zpomalovalo to dopravu.
Řada 01 byla první ze série "Einheitslok". Její vývoj a konstrukce byla svěřena do rukou nejlepších odborníků a výsledkem byla velice zdařilá konstrukce parní rychlíkové lokomotivy, která předčila všechna očekávání. Výroba 232 kusové série této řady probíhala od roku 1926 do r.1938 a byla rovněž svěřena těm nejlepším z nejlepších. O zákazku se podělily přední strojírenské firmy jako Borsig, Henschel, Krupp, Schwartzkopff a další. Služební pomůcky jim předepisovaly na rovině uvézt vlak složený ze čtyřnápravových podvozkových vozů o hmotnosti 800 tun rychlostí 110km/hod, což odpovídá přepočtenému výkonu cca 2 600 koní (1 912 kW). Je to srovnatelné např. s naší řadou 498.1, která je ovšem o více než 25 let mladší, navíc tříválec a značně modernější konstrukce. Konstrukční rychlost nových rychlíkových lokomotiv byla stanovena na 120km/hod., od inv. čísla 102 byla zvýšena na 130km/hod (běhouny o průměru 1000 mm). Od inv.čísla 077 byla zvětšena výhřevná plocha kotle prodloužením trubek, což přineslo další zvýšení výkonu. Byly spřahovány s tendry typu 2´2´T 32, později 2´2´T 34 o obsahu 10 tun uhlí a 32 resp. 34 m3 vody. Váha lokomotivy ve službě s tendrem se pohybovala od 171 do 190 tun, podle série lok., její příp. rekonstrukce a typu tendru. Lokomotivy 1.a 2.série byly z výroby rozděleny mezi výtopny: Hamburg Altona, Bebra, Berlin AnhBf, Erfurt P, Frankfurt/M, Hamm, Hannover Ost, Hof, Kassel a Magdeburg.
Další osudy, včetně nově dodávaných lokomotiv, již byly poznamenány válečnými událostmi. Stojí za zmínku, že za války byly deponovány i v některých výtopnách na území Polska, např.Pila nebo Wroclaw. Od začátku provozu byly nasazovány na nejtěžší výkony v rychlíkové dopravě - jezdily např. na rameni Berlin AnhBf-Nürnberg (437 km). Elitním výkonem byla vozba těžkých rychlíků na rameni Hamburg Altona-Köln-Frankfurt/M (703 km).
Po válce a rozdělení Německa se jejich cesty rozdělily. Německé spolkové dráhy (DB) je všechny bez výjimky rekonstruovaly a dosadily na ně moderní konstrukční prvky (např.valivá ložiska, olejové vytápění, spalovací komory apod.) Ovšem nutno říct, že jejich vzhled, v porovnání s originálem, značně utrpěl. Na území tehdejší Německé demokratické republiky zůstalo po válce 70 kusů této lok. řady. 35 z nich bylo rekonstruováno v dílnách Meiningen v letech 1962-1965. Rekonstrukce spočívala zejména v dosazení nového, výkonnějšího kotle a parních válců, přičemž došlo k prodloužení délky lokomotivy. Zbylých 35 strojů zůstalo v původním provedení. Rekonstruované stroje měly velmi líbivý, elegantní vzhled. Byly označeny jako řada 01.5 a na většinu z nich bylo dasazeno olejové vytápění. Udržely se v provozu až do konce 70.let. Posledními služebnami, kde jsme mohli spatřit "nula-jedničky" v jejich plné síle, na území NDR v 70.letech, byly výtopny Berlin Ost, Wittenberge, Dresden, Erfurt, Pasewalk, Rostock a Saalfeld.
V současnosti je zachováno několik provozních muzejních strojů jak původního tak i rekonstruovaného provedení.
30.10.10 - 0:56
534.0301 + 464.012 + M 262.0Technická poznámka:Ta lokomotiva 534.0301 byla zajímavá tím,že se jednalo o první vyrobenou lokomotivu po skončení války-doslova v troskách plzeňské Škodovky,která byla těžce postižena americkým náletem v dubnu 1945.Bylo to uvedeno i na výrobních štítcích nad parními válci.Doslovný text byl: "První lokomotiva vyrobená v osvobozené republice dodána znárodněnými Škodovými závody dne 22.prosince 1945".27.10.10 - 9:55
T 47.021Ve voze Balm/ú byla velmi příjemná atmosféra...také díky občerstvení,které ve skromných podmínkách,ale naprosto bezchybně obstaraly zaměstnankyně JHMD...už se těším na další podobnou akci.27.10.10 - 0:11
199.401-1 + 771.072-6Je pravda, že dřív se to až tak striktně nedodržovalo... ani to nebylo možné, vzhledem k rozsahu provozu. Než čekat hodinu, až přijede topírenský posun a mašinu vytáhne, dělalo se to tak jak píše Tomáš. Hodně pomohlo zabudování stykače pojezdu z baterií, tzv. pomocný pojezd, který se začal na vozidla dosazovat od konce 80.let. Pielstick-to byla samostatná kapitola, byl to komůrkový motor a jeho starty byly obtížné, hlavně za studena. Proto se do sacího potrubí vkládala ampule s éterem... a než se motor normálně rozběhnul, často nebylo v depu vidět, to je fakt.26.10.10 - 16:46
199.401-1 + 771.072-6Pro upřesnění:zákaz startování hnacích vozidel v uzavřených prostorách platí od nepaměti.Důvodem je to,že v okamžiku startu naftový motor,pro usnadnění startu a šetření baterie vystaví větší množství paliva,takže motor trochu "uteče" do otáček a více zakouří.Rovněž,jak píše Ďula,doba potřebná pro naplnění tlakové brzdy vzduchem,není zanedbatelná.25.10.10 - 23:34
754.061-0Moc pěkné.Je docela těžké najít na poměrně krátkém úseku trati a za stávajících světelných podmínek něco nového,ale když se chce,jde to.A pro obě trutnovské lok.(4051,4061)mám slabost,jejich barevné provedení patří k nejelegantnějším ze všech.25.10.10 - 15:46