Opava — Opava byla hlavním městem rakouského Slezska (po prohrané válce v r. 1742, kdy byla větší část Slezska postoupena Prusku). Až do vzniku země Moravskoslezské v roce 1928 byla sídlem zemských úřadů. Na přelomu 19. a 20. století se Opava stala významným železničním uzlem, byť jen lokálního významu. Trať z Ostravy do Opavy byla stavěna jako odbočná dráha společnosti Severní dráha císaře Ferdinanda a byla oficiálně dána do provozu 17. prosince 1855. V roce 1892 přibyla trať do Horního Benešova. V roce 1895 došlo k propojení nádraží Opava východ a Opava západ – tam od roku 1872 končily vlaky z Krnova a Olomouce. Od roku 1895 byla zahájena doprava mezi Opavou západ a Kravařemi ve Slezsku, v roce 1913 byla trať prodloužena až do Hlučína a v závěru roku 1933 začaly vlaky z Hlučína zajíždět na nádraží Opava východ. V roce 1905 ještě přibyla trať do Hradce nad Moravicí. V současné době se začíná psát další kapitola – místo budování se bude možná rušit. Ve čtvrtek 13. února 2014 proběhlo jednání náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje pro dopravu a životní prostředí Daniela Havlíka se starosty obcí ležících okolo železniční tratě 314 spojující Opavu s Jakartovicemi. Výsledkem tohoto jednání je pro některé poměrně smutná zpráva: pravidelné osobní vlaky se s největší pravděpodobností po 122 letech na tuto trať 6. dubna 2014 vydají naposledy.
Historie
Osobní vlaky poprvé z Opavy do tehdejší konečné stanice Horní Benešov vyjely 29. června 1892. Do Horního Benešova zajížděly vlaky Severní dráhy císaře Ferdinanda, později Rakouských státních drah a poté Československých státních drah necelých 78 let. Šestý duben roku 1970 znamenal pro původně 30kilometrovou dráhu pětikilometrové zkrácení. Důlní činnost v okolí Horního Benešova způsobila pokles podloží pod tratí a koncový úsek trati ze Svobodných Heřmanic byl proto uzavřen.
V závěru 80. let minulého století bylo na trati provozováno 10 párů spojů denně včetně nočních a brzkých ranních spojů. Ty tam jsou doby, kdy ranní spoje svážely dělníky, kteří mířili za prací do Vítkovických železáren nebo do Nové huti Klementa Gottwalda – dříve 300 až 400 cestujících denně (v jednom směru) byl na této lokální trati standard.
S příchodem jízdního řádu 2005/2006 čekalo trať zkracování znovu. Čtyři kilometry dlouhý úsek z Jakartovic do Svobodných Heřmanic sice nebyl zrušen, tak jako úsek do Horního Benešova, byla zde ale zastavena osobní doprava a trať slouží jen dopravě nákladní.
Současnost
Dnes je na trati osobní doprava objednaná Moravskoslezským krajem provozována na 21 kilometrech trati. Mezi stanicemi Opava východ a Jakartovice je v provozu 8 párů osobních vlaků v pracovní dny (v sobotu 7 a v neděli 6 párů) zařazených do integrovaného dopravního systému Moravskoslezského kraje ODIS jako linka V14.
Nákladní dopravu zajišťuje ČD Cargo až do stanice Svobodné Heřmanice. Až na současnou konečnou trati se podívá osobní vlak jen výjimečně při mimořádných jízdách, jaká se konala třeba při oslavách 120. výročí trati nebo na podzim roku 2010 v rámci tradičních jízd pořádaných ŽelPage.
Než se ale pustíte do debat ohledně zastavení osobního provozu na trati, pojďte se, zejména vy, kteří neznáte přesné reálie, blíže seznámit s některými fakty. Údaje jsou převzaty z podkladů Českého statistického úřadu – ze sčítání lidu, domů a bytů 2011.
Obec | Počet obyvatel | Autobusové spojení (stav 02/2014) |
---|---|---|
Otice | 1311 | 900 240, 900 241, 900 242, 900 243, 900 245, 900 262, 905 219 |
Slavkov | 1828 | 890 716, 900 246, 900 247, 900 269, 905 217 |
Štáblovice | 606 | 900 241, 900 243 |
Uhlířov | 331 | 900 241, 900 243 |
Dolní Životice | 1090 | 890 716, 900 246, 900 247, 900 269 |
Litultovice | 821 | 890 716, 900 246, 900 247, 900 248, 900 259, 900 269 |
Mladecko | 149 | 890 716, 900 246, 900 259, 900 269 |
Jakartovice | 1077 | 890 716, 900 246, 900 259, 900 269 |
Zastávku Kylešovice najdete ještě v okresním městě – Kylešovice jsou součástí Opavy. Kousíček od zastávky je sídliště, z druhé strany před nedávnem v lokalitě vyrostla spousta rodinných domů. Kylešovice jsou obsluhovány několika linkami městské dopravy (201, 204, 206, 207, 210, 213, 215, 218, 221), výhodou vlaku může být, že vlaky z/do Hradce nad Moravicí (jezdí po stejné trati s vlaky z/do Jakartovic od odbočky Moravice) mají v Opavě přípoj na vlaky do/z Ostravy Svinova.
Zastávku Otice najdete v těsné blízkosti základní školy, severně od zastávky je lokalita vyčleněná pro individuální bytovou výstavbu. Přejít most přes Hvozdnici, za kterou je centrum obce, je záležitost krátké chvíle. Otice jsou s Opavou propojeny linkou místní dopravy č. 219 (s intervalem v pracovní dny 20 až 60 minut, o víkendech a svátcích 1 hodina).
Obec vyjížďky, obec dojížďky | Vyjíždějící celkem | z toho zaměstnanci | z toho studenti |
---|---|---|---|
Otice | 304 | 209 | 95 |
vyjíždí v rámci okresu | 242 | 176 | 66 |
vyjíždí do jiných okresů kraje | 31 | 16 | 15 |
vyjíždí do jiných krajů | 23 | 9 | 14 |
vyjíždí mimo ČR | 8 | 8 | 0 |
Obec dojížďky: | |||
Opava | 210 | 147 | 63 |
Ostrava | 25 | 14 | 11 |
Hradec nad Moravicí | 10 | 8 | 2 |
Zastávku Slavkov musíte hledat na samotném jihu obce, než dojdete k obecnímu úřadu, ujdete 1,7 km. Slavkov je s Opavou spojen linkou místní dopravy 217 (v pracovních dnech s intervalem 1 h, o víkendech a svátcích s intervalem 1 až 2 hodiny).
Obec vyjížďky, obec dojížďky | Vyjíždějící celkem | z toho zaměstnanci | z toho studenti |
---|---|---|---|
Slavkov | 460 | 331 | 129 |
vyjíždí v rámci okresu | 374 | 284 | 90 |
vyjíždí do jiných okresů kraje | 43 | 23 | 20 |
vyjíždí do jiných krajů | 35 | 17 | 18 |
vyjíždí mimo ČR | 8 | 7 | 1 |
Obec dojížďky: | |||
Opava | 322 | 237 | 85 |
Ostrava | 29 | 16 | 13 |
Otice | 20 | 16 | 4 |
Praha | 12 | 10 | 2 |
Brno | 11 | 1 | 10 |
Vystoupíte-li z vlaku na zastávce Štáblovice, vystoupíte téměř v lesích, obec nikde. Historicky stanice vznikla u Štáblovického mlýna, ale ten už dnes není. Než dojdete ke štáblovickému obecnímu úřadu, ujdete 3,9 km. Cestou ale projdete i obcí Uhlířov (k tamnímu obecnímu úřadu to je ze zastávky jen 1,6 km). Pokud se vydáte na opačnou stranu, po dva kilometry dlouhé cestě, dojdete do Hertic, které jsou místní částí obce Dolní Životice.
Obec vyjížďky, obec dojížďky | Vyjíždějící celkem | z toho zaměstnanci | z toho studenti |
---|---|---|---|
Štáblovice | 153 | 120 | 33 |
vyjíždí v rámci okresu | 132 | 110 | 22 |
vyjíždí do jiných okresů kraje | 10 | 4 | 6 |
vyjíždí do jiných krajů | 10 | 5 | 5 |
vyjíždí mimo ČR | 1 | 1 | 0 |
Obec dojížďky: | |||
Opava | 101 | 81 | 20 |
Obec vyjížďky, obec dojížďky | Vyjíždějící celkem | z toho zaměstnanci | z toho studenti |
---|---|---|---|
Uhlířov | 100 | 69 | 31 |
vyjíždí v rámci okresu | 84 | 59 | 25 |
vyjíždí do jiných okresů kraje | 9 | 3 | 6 |
vyjíždí do jiných krajů | 6 | 6 | 0 |
vyjíždí mimo ČR | 1 | 1 | 0 |
Obec dojížďky: | |||
Opava | 58 | 38 | 20 |
Otice | 12 | 9 | 3 |
Zastávku Dolní Životice najdete na západním konci vesnice. K obecnímu úřadu to je asi 900 metrů. Při pohledu na mapu se přímo nabízí posunout zastávku více do centra obce – ke křížení trati s ulicí Štáblovskou. Pak by to bylo k obecnímu úřadu jen asi 240 m.
Obec vyjížďky, obec dojížďky | Vyjíždějící celkem | z toho zaměstnanci | z toho studenti |
---|---|---|---|
Dolní Životice | 186 | 121 | 65 |
vyjíždí v rámci okresu | 161 | 111 | 50 |
vyjíždí do jiných okresů kraje | 17 | 7 | 10 |
vyjíždí do jiných krajů | 6 | 1 | 5 |
vyjíždí mimo ČR | 2 | 2 | 0 |
Obec dojížďky: | |||
Opava | 115 | 89 | 26 |
Slavkov | 26 | 3 | 23 |
Ostrava | 10 | 5 | 5 |
Zastávka Litultovice je druhou nejvzdálenější od centra obce. Mnoha lidem se asi nechce šlapat 2,4 km večer neosvětlenou cestou z nádraží do centra obce.
Obec vyjížďky, obec dojížďky | Vyjíždějící celkem | z toho zaměstnanci | z toho studenti |
---|---|---|---|
Litultovice | 170 | 114 | 56 |
vyjíždí v rámci okresu | 145 | 104 | 41 |
vyjíždí do jiných okresů kraje | 12 | 5 | 7 |
vyjíždí do jiných krajů | 11 | 4 | 7 |
vyjíždí mimo ČR | 2 | 1 | 1 |
Obec dojížďky: | |||
Opava | 97 | 72 | 25 |
Slavkov | 11 | 3 | 8 |
Hlavnice | 11 | 7 | 4 |
V Mladecku je stanička umístěna na jihovýchodním okraji obce, v samotné blízkosti kamenolomu, který v minulosti hodně využíval železnice pro přepravu drceného kameniva. K obecnímu úřadu je to přes 600 metrů. I zde by se nabízela úvaha, zda by posun zastávky více do centra obce mohl přitáhnout několik cestujících navíc.
Obec vyjížďky, obec dojížďky | Vyjíždějící celkem | z toho zaměstnanci | z toho studenti |
---|---|---|---|
Mladecko | 26 | 19 | 7 |
vyjíždí v rámci okresu | 22 | 17 | 5 |
vyjíždí do jiných okresů kraje | 3 | 1 | 2 |
vyjíždí do jiných krajů | 1 | 1 | 0 |
Obec dojížďky: | |||
Opava | 17 | 12 | 5 |
Jakartovice trať protíná v jejich východní části. Do centra obce to je přes 650 m. V roce 1974 se Jakartovice staly „střediskovou obcí“ a jejich součástí se staly Bohdanovice, Deštné a Hořejší Kunčice. Z jakartovického nádražíčka to je: k bohdanovickému kostelu 7,7 km, do středu místní části Deštné asi 3 km a k obchodu v Hořejších Kunčicích ujdete asi 7 km.
Obec vyjížďky, obec dojížďky | Vyjíždějící celkem | z toho zaměstnanci | z toho studenti |
---|---|---|---|
Jakartovice | 159 | 108 | 51 |
vyjíždí v rámci okresu | 124 | 84 | 40 |
vyjíždí do jiných okresů kraje | 18 | 13 | 5 |
vyjíždí do jiných krajů | 11 | 5 | 6 |
vyjíždí mimo ČR | 6 | 6 | 0 |
Obec dojížďky: | |||
Opava | 78 | 54 | 24 |
Mladecko | 14 | 0 | 14 |
Aby byl náš přehled úplný, přidejme ještě mapu Svobodných Heřmanic. Komu z vás by se chtělo pravidelně chodit 2,4 km na nádraží, když autobus v obci zastaví na několika místech?
Budoucnost
Důvod, kterým zástupci Moravskoslezského kraje odůvodňují zastavení osobní dopravy, je stejný jako u mnoha jiných tratí, které v nedávné době potkal stejný osud - nevytíženost spojů a velká finanční náročnost.
Autobusy, které mají vlaky nahradit, zvládnou cestu z Jakartovic do Opavy zhruba za 35 minut. Jízdní doba vlaků na této trase je srovnatelná - 34 minut. Někteří tvrdí, že s výjimkou Litultovic jsou stanice a zastávky na trati umístěny přímo uprostřed obcí, případně v jejich těsné blízkosti. Zda je tvrzení pravdivé, si můžete ověřit na přiložených mapách. Ti, kteří mají tramvajovou zastávku za rohem, by si jistě brzy rozmysleli, zda by chtěli chodit na vzdálenější vlakovou zastávku, nebo jen kousek na tramvaj (na vesnici na autobus).
Konečné rozhodnutí o osudu trati bude ještě záviset na krajském zastupitelstvu, to ale s největší pravděpodobností rozhodne o zastavení osobní dopravy. Dle vyjádření Havlíka je dost možné, že se zastavení provozu odloží do červnové změny jízdního řádu, osobně se ale přiklání k 7. dubnu.
Nákladní doprava bude prozatím zachována v dnešním rozsahu, padl ale návrh na vybudování cyklostezky na tělese trati. Tento návrh by samozřejmě znamenal úplné zrušení trati. Tyto úvahy jsou ale dle Havlíka prozatím předběžné, protože ve hře je více variant, tou nejpříznivější pro trať je zavedení turistických víkendových vlaků.
Zdroje: Český rozhlas, Opavský deník, Koordinátor ODIS, Český statistický úřad, Wikimedia Commons

Hold, když pro úředníky MS kraje končí kraj v Hlučíně a všechno dál na západ jej nezajímá, tak se nedají čekat zázraky.
Z velké části s vámi souhlasím. Já jsem popsal stav, jaký já vidím ideální. To, že je to u nás běh na dlouhou trať a s nejistým výsledkem, je, bohužel, věc jiná. Chápu i obavy, že za zrušenou lokálku nebude autobusová doprava adekvátní, jak se, bohužel stává. Nejsem zastáncem ani bezhlavého rušení "od stolu", jak jsem napsal.
Na druhou stranu si stojím za tím, že udržování současného stavu je cesta pomalé agónie se špatným koncem. Dnes tolik vzývané šetření povede k tomu, že se, krom oblastí, spolufinancovaných EU, do ničeho investovat nebude. Bude se jen flikovat a modernizovat. A až se jednou dostaví R35, pak padne i současné hojné využívání linky Praha - Ostrava...
Podle mě je jedinou cestou rozumná optimalizace rozsahu sítě a modernizace jak infrastruktury, (naprosto souhlasím i s redukcí počtu zastávek, které jsou mizivě využívané - např. Babice nad Svitavou) tak vozového parku. Nic kvalitního není zadarmo, ale jinou cestu já osobně nevidím, protože jakákoliv jiná varianta bohužel s sebou nese úpadek - železnice bude v čím dál větší míře sloužit pouze chudší části populace se vším, co toto bude přinášet - nutnost vyšších dotací jízdného, což s sebou přinese další nutnost šetření, takže ve výsledku dojde k zastavení obměny vozového parku a seškrtávání JŘ, což způsobí další odliv cestujících a tak pořád dokola až k hořkému konci...
Ne, nijak se nad nikoho nepovyšuji, chudoba rozhodně cti netratí, jen vše stavím do (ekonomické) reality. Pokud nenabídneme dopravu rychlou, komfortní, častou a bezpečnou, koho do vlaku dostaneme? Jaký pak budou mít lidé důvod zvolit železnici a ne svoje auto? A čím víc lidí bude železnici využívat, tím méně bude potřeba dotací, nehledě na zajímavé možnosti příjmů z vyšších tarifních tříd a v rámci nich poskytovaných služeb.
Bohužel, v našich (politických) podmínkách počítám spíše s tou horší variantou. Jakákoliv dlouhodobá koncepce a vize je něco, co snad každá politická garnitura u nás naprosto nejen postrádala, ale zdá se mi, že ani o nic takového neusilovala. Obzorem vždy byly ony 4 roky u moci...
Vřele doporučuji se oprostit od předpokladu, že místní dráhy automaticky znamenají finanční břemeno a jsou brzdou rozvoje hlavních tratí. Předně není pravda, že jejich údržba (pokud je nějaká prováděna) stojí stejně. Jednak jsou mnohem méně opotřebovávány (méně spojů, lehčí vlaky, nižší rychlost), za druhé - což by se ovšem dít nemělo - často ponechávány v horším technickém stavu (pomalé jízdy, chátrající stavby) a za třetí je související zařízení - jež je též třeba udržovat - (zabezpečení, osvětlení, elektrifikace) mnohem menšího rozsahu.
Naopak stanice a zastávky bývají obcím blíže než na hlavních tratích, byť i zde jsou - jako právě v případě této tratě - rezervy. Je dobré se ovšem odvázat od názvů stanic a zastávek, které mnohdy nevyjadřují názvy obcí jimi obsluhovaných, a posuzovat čistě obsluhované obce.
Za hlavní problém této tratě považuji někdejší zrušení koncového úseku na okraj Horního Benešova. Nevím, jak by bylo nákladné jeho obnovení (předpokládám zajištění proti propadu v poddolovaných místech), zda by vyšlo na více peněz než uvažovaná kolostezka; přínos předpokládám vyšší.
Rozhodně ale nelze souhlasit s přestavbou úseků, kde může být nadále provozována nákladní doprava, na kolostezku, a následným přesunem této dopravy na silnice. Již delší dobu je z pro mě nepochopitelných důvodů jako dostačující pro zrušení argument neobjednání osobních vlaků krajem, i když nákladní doprava probíhá nebo by v budoucnu probíhat mohla.
Určitou cestou, jak zefektivnit provoz místních drah, je přistupovat k nim podobně jako ke drahám tramvajovým (i po nich, jak dokládá historie, lze vozit náklady), tzn. lehčí vozidla s nižší kapacitou, schopná případně zastavovat častěji a u kratších a jednodušších nástupišť, se všemi dalšími úlevami bez vlivu na bezpečnost. Je nesmysl kvůli uplatňování nových předpisů dimenzovaných pomalu na VRT ničit to, co může nadále dobře sloužit svému účelu.
Však i jízdní doba vlaku shodná s autobusem napovídá, že vlak není tak ztracený, jak je někdy s oblibou uváděno. Mnohdy by ke zrychlení a úsporám stačilo uvedení tratě do normového stavu a případně vedení všech méně vytížených zastávek v kategorii na znamení.
Velké množství zastávek jak na hlavních, tak na vedlejších tratích už dávno ztratilo význam v místě, kde se nachází a potřebovaly by zrušit nebo přesunout.
Jak je vidět u nás ani soustředění se na spojení krajských měst příliš nefunguje. Stěží rekonstruujeme koridor na Ostravu, Beroun je otazník, ČB trvají, HK-PA zůstává jednokolejkou, Jihlava se kvalitního spojení s Brnem nebo Prahou dočká možná v roce 2050, pokud se povede postavit VRT. Zlín má páteřní trať středem města a je neelektrifikována a nerozvíjena. Liberec na spojení se světem stále čeká a to tam má železnice co nabídnout, protože silnice také za moc nestojí, Karlovy Vary jsou také ztracený případ, ale aspoň tratě 140-130 mají šanci na nějakou lepší rekonstrukci a jejich využití coby severního koridoru se nabízí (i kdyby bylo nutné udržet jen rychlíkovou vrstvu).
Je tu proto opodstatněný strach, že sice se škrtne lokálka, ale nebude ničím adekvátně nahrazena a lidé neskočí do busů, ale do aut. Krom toho, jak něco zmizí z želeniční mapy, tak už tam ze vzdálenějších koutů jen tak někdo nepřijede, protože přestupy bus-vlak lidé příliš v lásce nemají. To už radši skočí do auta. Nebo budou autem jezdit pro známého do Opavy k vlaku. A bude adekvátní spojení nejen nácestných obcí s Opavou, ale i mezi nácestnými obcemi? On ten strach ze zrušení lokálek nebude úplně neopodstatněný.
Tahle lokálka navíc udržovaná zůstane, protože ji využívá nákladní doprava. Vede v blízkosti center některých obcí, jízdní doba je podobná autobusu a může být i rychlejší.
Podle mě je třeba si uvědomit, v čem je hlavní přínos železnice. Dle mého je to schopnost rychlé a kapacitní obsluhy velkých přepravních proudů. Takových, kde se potenciálu železnice naplno využije a navíc "se umoří" vysoké fixní náklady, které s sebou železniční doprava přináší.
Podíváme-li se na vše z historického hlediska, pak železnice nahradila formanské povozy - ty nemohly konkurovat ani kapacitou, ani rychlostí. Většina vedlejších tratí pak byla postavena zejména kvůli přepravě surovin (uhlí, zemědělské produkty) a průmyslových výrobků. Protože rychlejší a komfortnější alternativa neexistovala, mohla si železnice dovolit stavět zastávky/stanice poměrně daleko od obcí, lidé si prostě dojít museli. Ať se nám to líbí, nebo ne, dnes je situace jiná - železnice čelí silné konkurenci silniční dopravy, silnice vedou přímo do center. Životně důležitá distribuce uhlí je dnes nahrazena linkami 22 kV a plynovým potrubím. Je to obdobný proces, jako když železnice nahrazovaly již zmíněné povozy.
Můžeme žehrat na to, že jsou lidi dnes pohodlní, ale tak to je a nic se na tom nezmění. Místo žehrání mi ale přijde lepší se dané situaci přizpůsobit a umožnit železnici, aby si soje postavení v dopravě našla tím, že jí svěříme úkoly, ve kterých je prostě výhodnější, než jiné druhy dopravy.
Mám na mysli právě ty velké přepravní proudy. Ať už se jedná o dopravu příměstskou (rychlá a kapacitní doprava do/z center velkých měst bez zdržení v dopravních zácpách), nebo o dopravu mezi velkými městy - rychlejší, kapacitnější, komfortnější a časově spolehlivější, než doprava silniční.
V takovýchto relacích železnice naplno využije svoje možnosti a nevadí ani její vysoké fixní náklady. Je samozřejmě třeba vytvořit jí k tomu příhodné podmínky - jak infrastrukturu, tak i vozový park. Ano, je to drahé, ale podle mého je to jediná možnost, jak železnici do budoucna zachovat. Stačí se podívat do zahraničí - síť VRT si získala značnou oblibu cestujících a vysokorychlostní spoje si rozhodně nejezdí nevyužité. Stejná je i situace v příměstské dopravě - i v ČR je vidět, že tam, kde je umožněna vyšší rychlost a jezdí moderní soupravy, využití příměstské železnice stoupá.
Lokálky jsou naopak pro dnešní železnici koulí na noze. Jejich využití je nízké, proběhy vozidel malé. Dopravní cesta se však musí udržovat jako u hlavních tratí. Toto dopravu na nich velice prodražuje a ve finále odčerpává ze systému peníze, které by mohly být použity na rozvoj páteřních tratí. De facto tím, že lpíme na udržení lokálek, celý systém prodražujeme, znesnadňujeme železnici naplno využít jejích možností a konzervujeme náš stávající skanzen.
Podle mě by bylo výhodné značnou část lokálek (ne šmahem od stolu, ale racionálním posouzením, bez emocí) zrušit a nahradit autobusy, které by cestující svážely do větších obcí, ke by byly přestupní terminály. Jistě nemá smysl rušit lokálky, které jsou v podstatě turistickými drahami již dnes (např. JHMD), nebo ty, které jsou už dnes hojně využívány. Naproti tomu - ponechat těleso a na něm provozovat pouze příležitostnou víkendovou dopravu, je cestou do finančního pekla.
Fyzikální vlastností autobusů není, že jezdí "v neděli a na podzim", JŘ by měl být sestaven tak, aby stávající vlak nejen nahradil, ale nabídl, dle místních požadavků, spojení třeba i kvalitnější/častější.
Podle mého bychom si mohli vzít příklad třeba v Nizozemí. Tamní síť páteřních tratí využívají časté a rychlé spoje mezi většími městy, lokálky v podstatě neexistují. Vlaky nabízejí rychlou, kvalitní a komfortní přepravu mezi důležitými místy a využívají tak naplno svých předností. Takový systém by se mi líbil i u nás a pochybuji, že jiný je dlouhodobě udržitelný a ufinancovatelný.
Pokud budeme lpět na každém kilometru lokálek, které byly před 150 lety stavěny za zcela jiným účelem a pro zcela jiná vozidla/rychlosti, budeme se jen dál utápět v zaostalosti naší železnice, protože budeme mít potíže celý systém ufinancovat. A protože mám, jak jsem řekl, železnici rád, mnohem radši bych ji viděl moderní, výkonnou a oblíbenou, nabízející výhodnou a komfortní přepravu tam, kde je velká poptávka po přepravě. Jedině tak může konkurovat dopravě silniční a nejen přežít, ale i se dál rozvíjet...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP,
- editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
