Medzilaborce/Łupków — Přelom měsíců května a června loňského roku byl obdobím, kdy opět na krátký čas ovládlo oblast Lupkovského průsmyku na pomezí Slovenska a Polska burácení šestiválců z ČKD. Stalo se tak z důvodu odklonové vozby nákladních vlaků, jež si vyžádala plánovaná výluka na sousedním hraničním přechodu Plaveč/Muszyna, resp. na polské straně v úseku Stróże - Muszyna. Po více než třech letech tak opět na několik týdnů ožila nákladní doprava na jinak uzavřeném hraničním přechodu Medzilaborce/Łupków a železničním nadšencům se tak naskytla příležitost zdokumentovat poměrně čilý provoz na jinak již neprovozovaném úseku trati. Pravidelný provoz nákladní dopravy byl zastaven v roce 2009, osobní dopravu potkal stejný osud v roce 2011.
Na rozdíl od poslední rozsáhlé odklonové vozby po povodních v roce 2010 nebyla tentokrát zátěž z hraničního přechodu Plaveč/Muszyna směřována přes západněji položený přechod Skalité/Zwardoń, ale velké množství ložených souprav bylo po dobu výluky odstavováno v nácestných stanicích na trase Haniska – Plaveč, a stejně tak i na polské straně, aby o víkendu mohly projet svou standardní trasou. Zbylé vlaky, především ucelené vyrovnávky vozů Eas, prázdné kryté vozy řad Shimms a Shimmns a různé směsky prázdných vozů nejčastěji z/do Hanisky pri Košiciach, Strážského a Slovenského Nového Mesta, resp. z Maďarska pak byly trasovány právě přes přechod Medzilaborce/Łupków. V období od 5. května do 13. června byly zavedeny 2 páry nákladních vlaků denně. Zátěž zpravidla byla pouze v úterý až čtvrtek, protože od pátku do neděle byl vždy otevřen přechod přes Plaveč a veškerá zátěž pak proudila přes něj.
Provoz na slovenské straně obstarávaly, stejně jako v roce 2010, lokomotivy řad 751 a 752 depa Humenné a Košice. Ve vrcholovém úseku trati ŽSR 191 z Medzilaborců do polského Lupkova vlaky zpravidla vozily 2 lokomotivy v kombinaci vlaková a postrková. Na polské straně si pak vlaky přebíraly šestinápravové Sulzery řady ST 43. Dlouhé vlakové soupravy se v mezistátním úseku zpravidla dělily na 2 poloviny s tím, že na polské straně po spřažení pokračoval Sulzer s vlakem na Zagórz a dále do vnitrozemí, a stejně tak tomu bylo na slovenské straně v Medzilaborcích, kde po spojení obou souprav zpravidla stanula dvojice lokomotiv na přípřeži večerního Pn do Humenného a dále do Strážského, Hanisky, či jiné destinace.
Náročné traťové poměry v podobě četných protisměrných oblouků a táhlého stoupání místy dosahujícího až 25 promile letité pegasy a cecaně náležitě prověřily. Např. 22. května svou pouť pár kilometrů před tunelem ukončila lokomotiva 752.021 a 29. května na krátko zakončila svou cestu v Udavském košická posila 751.113. Ještě týž den však po krátké opravě pokračovala v plnění náročných úkolů na slovensko-polském pomezí. Jinak tyto osvědčené stroje obstály opět na výbornou a průsmykem během odklonů úspěšně vyvezly nebo naopak svezly několik desítek vlaků. Na dlouhou dobu poslední nákladní vlak projel Lupkovským tunelem odpoledne 12. června 2014, a tak se uzavřela další krátká epizoda z bohaté historie této trati.
Přejděme nyní od textového popisu historických událostí k popisu obrazovému, který si můžete vychutnat v rámci dnešního tematického dne naší fotogalerie.
Autorský text.
Teď v květnu jdu na osvědčené oravské/kysucké Beskydy, a jestli mi budou slovenské hory chybět, možná se vypravím o dovolené do Východních Karpat... :)
Vznikl i malý cestopis: http://www.paladix.cz/clanky/karpaty-1-dukla-laborecka-vrchovina.html
Druhý díl tohoto je věnován Bukovským vrchům, kde dávají dobrou noc nejen lišky.
Jako okolí ML, tak i Bukovské vrchy jsou přírodou, co u nás již nenajdeme.
topič dík za odkaz, pěkné čtení
Ano, mohu potvrdit. Byl jsem se tam v rámci poznávání východní části federace oním lůžkovým vozem podívat někdy koncem sedmdesátých let (tak odhaduji 1977, 1978??). Pokud si to dobře pamatuji, jezdil tam tehdy denně WLAB plus Bc Praha hl. n. - Medzilaborce. Do Medzilaboriec to dojelo někdy k poledni, v průběhu odpoledne se to jako Sv přetáhlo do žst. Humenné, odkud se pak okolo 19. hodiny vyjíždělo zpět do Prahy. Druhý Bc byl pak řazen "pp". Souprava byla kromě těch ubytovacích vozů řazena klasicky: jednou "A" plus x-krát B plus Ds/BDs. Vlak měl tuším čísla Ex 527/526, název Laborec. V té době v úseku Medzilaborce - Medzilaborce mesto jezdily jen asi dva tři páry osobních vlaků, na expres z Prahy nenavazovaly, do "města" jsem tehdy došel po svých. Pak jsem si v rámci onoho výletu byl prohlédnout i trať do Stakčína, kde tehdy doslova dávaly lišky dobrou noc, a samozřejmě Sninu, jediné tehdy rádoby město severním a východním směrem od Humenného.
A na rozdíl od ostatních ubytovacích vozů na východní Slovensko, kde tehdy jezdily vozy JLV Košice, resp. na Hornádu střídavě (Košice/Praha), tak do Medzilaboriec jezdily vozy a posádky pražské.
Jinak turisticky interesantní kraj, kdysi do Medzilaborců jezdily z Prahy spací kurzy. Nevím, koho vozily, ale škoda jich. :)
http://www.zeleznicny.net/modules/AMS/print.php?storyid=180
zmíněnou železniční nehodu z r.1916 podrobněji popisuje Jozef Gulik ve své knize Železniční nehody na Slovensku.
A že je to kraj svérazný se můžeme dočíst zde:
http://zpravy.aktualne.cz/domaci/slovaci-vysetruji-kseft-s-kostmi-ceskych-vojaku/r~i:article:784287/
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.