..: Lupkovské odklony 2014 :..

Odklon nákladního vlaku ve stanici Łupków, foto: Tomáš Sluka Medzilaborce/Łupków — Přelom měsíců května a června loňského roku byl obdobím, kdy opět na krátký čas ovládlo oblast Lupkovského průsmyku na pomezí Slovenska a Polska burácení šestiválců z ČKD. Stalo se tak z důvodu odklonové vozby nákladních vlaků, jež si vyžádala plánovaná výluka na sousedním hraničním přechodu Plaveč/Muszyna, resp. na polské straně v úseku Stróże - Muszyna. Po více než třech letech tak opět na několik týdnů ožila nákladní doprava na jinak uzavřeném hraničním přechodu Medzilaborce/Łupków a železničním nadšencům se tak naskytla příležitost zdokumentovat poměrně čilý provoz na jinak již neprovozovaném úseku trati. Pravidelný provoz nákladní dopravy byl zastaven v roce 2009, osobní dopravu potkal stejný osud v roce 2011.

Kierunek Medzilaborce, foto: Zdeněk Michl Na rozdíl od poslední rozsáhlé odklonové vozby po povodních v roce 2010 nebyla tentokrát zátěž z hraničního přechodu Plaveč/Muszyna směřována přes západněji položený přechod Skalité/Zwardoń, ale velké množství ložených souprav bylo po dobu výluky odstavováno v nácestných stanicích na trase Haniska – Plaveč, a stejně tak i na polské straně, aby o víkendu mohly projet svou standardní trasou. Zbylé vlaky, především ucelené vyrovnávky vozů Eas, prázdné kryté vozy řad Shimms a Shimmns a různé směsky prázdných vozů nejčastěji z/do Hanisky pri Košiciach, Strážského a Slovenského Nového Mesta, resp. z Maďarska pak byly trasovány právě přes přechod Medzilaborce/Łupków. V období od 5. května do 13. června byly zavedeny 2 páry nákladních vlaků denně. Zátěž zpravidla byla pouze v úterý až čtvrtek, protože od pátku do neděle byl vždy otevřen přechod přes Plaveč a veškerá zátěž pak proudila přes něj.

Motorový vůz 810.536 ve stanici Medzilaborce, foto: Radek Papež Provoz na slovenské straně obstarávaly, stejně jako v roce 2010, lokomotivy řad 751 a 752 depa Humenné a Košice. Ve vrcholovém úseku trati ŽSR 191 z Medzilaborců do polského Lupkova vlaky zpravidla vozily 2 lokomotivy v kombinaci vlaková a postrková. Na polské straně si pak vlaky přebíraly šestinápravové Sulzery řady ST 43. Dlouhé vlakové soupravy se v mezistátním úseku zpravidla dělily na 2 poloviny s tím, že na polské straně po spřažení pokračoval Sulzer s vlakem na Zagórz a dále do vnitrozemí, a stejně tak tomu bylo na slovenské straně v Medzilaborcích, kde po spojení obou souprav zpravidla stanula dvojice lokomotiv na přípřeži večerního Pn do Humenného a dále do Strážského, Hanisky, či jiné destinace.

Sklonovník v Lupkovském tunelu ilustruje tamější sklonové poměry, foto: Radek Papež Náročné traťové poměry v podobě četných protisměrných oblouků a táhlého stoupání místy dosahujícího až 25 promile letité pegasy a cecaně náležitě prověřily. Např. 22. května svou pouť pár kilometrů před tunelem ukončila lokomotiva 752.021 a 29. května na krátko zakončila svou cestu v Udavském košická posila 751.113. Ještě týž den však po krátké opravě pokračovala v plnění náročných úkolů na slovensko-polském pomezí. Jinak tyto osvědčené stroje obstály opět na výbornou a průsmykem během odklonů úspěšně vyvezly nebo naopak svezly několik desítek vlaků. Na dlouhou dobu poslední nákladní vlak projel Lupkovským tunelem odpoledne 12. června 2014, a tak se uzavřela další krátká epizoda z bohaté historie této trati.

Přejděme nyní od textového popisu historických událostí k popisu obrazovému, který si můžete vychutnat v rámci dnešního tematického dne naší fotogalerie.

751.056-3, Vyšné Čabiny - Sukov, foto: Tomáš Sluka 751.072-0 + 751.056-3, Krásny Brod, foto: Žíža 752.045-5, Palota - výhybňa Víťazstva, foto: Raven 751.072-0, Medzilaborce štátna hranica - výhybňa Víťazstva, foto: Tomáš Sluka 752.045-5, Łupków, foto: Žíža ST43-389, Łupków - Nowy Łupków, foto: Raven

Autorský text.


Raven Poslat mail autorovi | 5.4.2015 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Nákladní doprava

Další z regionu Slovensko Prešovský


  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Týnec 
09.04.2015 (18:26)  
Zdravím, navážu na tu úzkokolejku. Hypnotizuju urputně Google mapy, ale nic nevidím...:-(
Je někdo schopen hodit odkaz GPS odbočky "na východ od Lupkówa"?
Děkuji
registrovaný uživatel Kakov 
09.04.2015 (16:44)  
aha děkuji
09.04.2015 (16:42)  
To je muzejní úzkorozchodka, stále funguje.
registrovaný uživatel Kakov 
09.04.2015 (16:40)  
nevíte někdo něco o té trati, která odbočuje v Lupkówě směrem na východ a končí dle Google map kdesi v lese?

zda je to nějaká trať dávno zrušená nebo pro vozbu dřeva....
09.04.2015 (16:31)  
milloss: Nedávno jsem jel Monciakem Z Rzeszówa do Zagórze, a ta rekonstrukce se týkala pouze úseků, kde to bylo nejhorší. Z Rzeszówa se jede většinou 40, pak se to různě zvedá, stovka je jen před Jasłem. Mezi Rzeszówem a Jałem se překopaly všechny stanice, pak dál na Zagórz se zrekonstruovaly nástupiště v Krosnu a Sanoku, a to je vše.

Prázdninové osobní vlaky do Łupkówa byly v prosinci zaneseny v jízdním řádu, bohužel však zmizely. A jestli budou, to ví jen svatá Kateřina.
dopisovatel nebo člen ŽP topič  mail  
07.04.2015 (16:10)  
Keprt: Na místních, ale i významnějších tratích se za Rakouska-Uherska se staniční kolejiště projektovala s tzv. odsunem osy, což znamenalo, že žádná z kolejí nebyla průjezdná přímým směrem. Do stanice se vjíždělo do odbočky a odjezd byl pak přímým směrem.
registrovaný uživatel gissi 
07.04.2015 (14:40)  
Pro: Pikehead
Oščadnica - naprostý souhlas, znám to tam velmi dobře, bydlí tam s rodinou můj kamarád z vojny, několikrát jsme tam byli na návštěvě. Ale tu já (vzhledem k zeměpisné poloze) tak nějak ani nepovažuji za Slovensko, to je prostě Kysuca.
V mých očích asi tak po Žilinu je to jakžtakž OK a pak co kilometr, to jde kvalita turistické infrastruktury dolů a dolů. V Popradu a okolí se ten konstantní pokles na chvilku vychýlí a o to rychleji pak pokračuje od Spišské Nové Vsi dále východním směrem.
Je to škoda, protože příroda na střední Evropu fakt super!
I když třeba předloni v létě jsme podrobně projížděli bavorskou část Šumavy a tam je to také na dost místech více než slušně zachovalé.
registrovaný uživatel CART 
07.04.2015 (13:36)  
Na téma nepřímé průjezdné koleje - taková je i žst. Praha Veleslavín.
Ale asi to nepřežije tu (tolik odkládanou) přestavbu na rychlodráhu na letiště.
07.04.2015 (10:12)  
Inac pokracujuca trat medzi Zagorzom a Krosnom je tiez stavana tak , ze vchadzas do stanice priamo a odchadzas odbockou alebo opacne, tj, nikdy nejdes priamo cez celu stanicu a ani plnou rychlostou kedze nutne robis 40km/h (v pripade stavu PLK aj 10 km/h :)). Napriklad pri modernizacii trate Jaslo - Rzeszow je vela stanic postavenych so zhlaviami vyhybkou tvaru Y (vacsinou na vyssie rychlosti 60-80km/h) aj ked plna tratova 100km/h to zase tiez nie je. Preco maju taky trend je otazne. Napriklad pri budovani koridorov u nas sa casto do vedlajsich kolaji tiez vkladaju vyhybky tvaru Y (napr odbocenie z vedlajsej na vlecku), lebo pre dany polomer vidu kratsie a lacnejsie ako obycajne priame, ktore by museli byt stihle (ak chces dodrzat rychlost vchod odbockou 60-80km/h) a o dost dlhsie.
registrovaný uživatel Keprt 
07.04.2015 (10:03)  
Ahtisaari: v Lupkově jsem nikdy nebyl ani se o to nijak nezajímal, takže si netroufnu vynášet tvrdé soudy, ale zřejmě se bude jednat o pozůstatek někdejší dvoukolejnosti té tratě. Další věc, která tu konfiguraci zhlaví mohla ovlivnit, byla existence provizorní trati mimo tunel, která se zřejmě napojovala taky tady. Vzhledem k tomu, že tahle trať nebyla posledních 90 let ve středu zájmu a žádné velké stavebí akce se tam neděly, mohly tyto dávné stavební úpravy "přežít ve stopách" dodnes.

Ta "průjezdnost hlavní koleje" nebyla u všech společností standardem odjakživa. Pokud si dobře vzpomínám na jeden článek, co jsem kdysi četl, třeba ÖNWB ve svých počátcích stavěla tratě "s průjezdem odbočkou" (na odjezdovém zhlaví) a pak za pár let při zdvoukolejňování, prodlužován stanic a atd. s tím měli stavební problémy. Dále na lokálkách, kde každý vlak stavěl všude, se to někde aplikovalo. Myslím, že dodnes tato anomálie někde na SŽDC přežila.
  1 2 3 4      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko