Brno — Po předešlých dvou dílech, psaných v teple rodinného krbu na severu Moravy, přišel čas na změnu. V životě každého se dějí všelijaké zlomy, a neminulo to ani mne - hospodářská krize zaútočila na automobilový průmysl silou nevídanou a ti, kteří využili prvních "lukrativních" nabídek dobrovolného opuštění zaměstnání, nenacházeli novou práci v oblasti svého bydliště. A tak jsem přijal výzvu, změnil obor působnosti, a toto vše spojil s výzvou další, a sice s postavením se na vlastní nohy. Cílem se stalo Brno, domov hantecu, prýglu, Špilasu a šalin. A v neposlední řadě barevných brejlovců, laminátek, kvičících panťáků a modrých žehliček. Opuštění celé řady malebných lokálek, stejně jako kopcovitého okolí moravskoslezských Beskyd, pro mne rozhodně nebylo jednoduché. Sbohem vítkovická Velrybo, adieu Polomáčenko a praotče Kostitřasi, farewell náklade žlutých a modrých a zelených cibulí. Bylo těžké postrádat Třinec s jeho železárenským komplexem, Jakubčovice nad Odrou a tamní drtičku, kratičkou, ale o to krásnější spojku Suchdola nad Odrou a Nového Jičína i trať z opačné strany - od valašských Hostašovic. A Kunčice pod Ondřejníkem s jejich mechanickými závorami? Darmo mluvit…

Pokračování

Praha, Norimberk — V rámci změn, které čekají na cestující v relaci Praha – Bavorsko, představily České dráhy v kooperaci s Deutsche Bahn nový produkt — SC Bus / DB Expressbus. Tarify a podmínkami jsme se nedávno zabývali, podívejme se tedy blíže na samotné cestování. V sobotu 8. 8. 2009 se konala prezentační jízda nových autobusových spojů z Prahy do Norimberka a zpět, a protože jsme zvědaví redaktoři, nemohli jsme na této akci chybět. Oficiální odjezd byl naplánován na 5:30 od silnice u pražského Hlavního nádraží (stanoviště B2, ul. Wilsonova), a tak jsme se asi dvacet minut předtím dostavili, abychom si v klidu prohlédli dvoupatrový autobus a usadili se na „VIP“ místa ve druhé třídě, tedy úplně dopředu k čelnímu oknu poskytující ten nejlepší výhled na to, co nás čeká — 310 kilometrů směr Norimberk.

Pokračování

Brno, Praha, Drážďany, Hamburk - Už jako malý jsem se rád díval na sobotní ranní animáky na RTL. Když jsem se tedy letos rozhodoval, kam s eTiketem, Německo byla moje jasná volba. A proč ne rovnou do severoněmecké přístavní metropole, pyšnící se primátem co do počtu mostů (2428 k roku 2001), Hamburku? Řekl jsem si, že už pro to dobrodružství to risknu, protože absolvovat 992 km jedním vlakem na jednom sedadle je síla, tedy alespoň pro někoho, kdo to ještě nezkusil. "Ein Bier, bitte" a "noch einmal" jsou jediné fráze, které umím německy, čili nebylo od věci přidat se k někomu, kdo umí objednat i jídlo - stal jsem se tedy součástí cestovatelské skupinky, tvořené Tomášem Kubovcem, Pepou Petrákem a jeho bratrem Honzou, přistupujícími v Praze. Cílem jejich cesty byl hlavně Miniatur Wunderland, největší modelové kolejiště světa. Ojra směněna, eTiket vytištěn a řízky napečeny, je tedy nejvyšší čas natáhnout budík na 4:00…

Pokračování

Těm z vás, kteří se na ŽelPage pohybují už nějaký ten pátek, jistě neunikla má specializace na motorové vozy řady 810. Nejednou jsem psal, že jsem si je za svůj cíl vybral pro jejich charakteristickou roli - přibližovadla na lokálních tratích. Fotografování je pro mě relaxací po pracovním dni, nebo celém týdnu (nejsem u trati každé slunečné odpoledne), a proto mi klid lokálek vyhovuje. Většinou jsem tam úplně sám, utřídím si myšlenky v hlavě a v neposlední řadě mi nikdo nemůže sníst svačinu, či v zimě spolulikvidovat slivovici v plosce. Ovšem letos jsem si dal za úkol nějakým způsobem ozvláštnit snímky, na kterých se mnohými nenáviděné, většinou červeno-krémové vozidlo, vyskytuje. Inspiroval jsem se proto u kolegů, abych vypíchnul jakési "obecné styly", a poté se je postupně snažil aplikovat v terénu, s vrčícím loudalem coby motivem. Nyní posuďte sami, zda jsem splnil stanovený plán alespoň zčásti.

Pokračování