..: Modernizace koridoru přes Úvaly může po letech začít :..

Trhání původní výhybky č. 3 strojem Valditera TLP 550, Poříčany, foto: Louis Armstrong Úvaly — Modernizace tranzitního koridoru mezi pražskými Běchovicemi a Úvaly může konečně začít. Po dvanácti letech totiž nečekaný zvrat vyřešil zdlouhavý spor mezi SŽDC a rodinou Brzákových, která nechtěla na svém pozemku připustit výstavbu betonové protihlukové zdi. Podle nejnovějšího posudku Agentury pro posuzování vlivů na životní prostředí přítomnost pětimetrové stěny nebude nutná, a rekonstrukce posledního zbývajícího traťového úseku mezi Prahou a Pardubicemi tak může začít již příští rok. Nejnovější vývoj by tak mohl být nejen zásadním precedentem pro další železniční stavby, ale také impulsem k zásadnímu přehodnocení postoje k protihlukovým opatřením, který v konečném důsledku může státu ušetřit ročně až miliardu korun za desítky kilometrů často nechtěných ochranných bariér.

Jednotka 471.022 na Os 9377, Úvaly - Tuklaty (15.4.2007), foto: Fabi Dvanáct let – tak dlouho se táhl spor správců železniční infrastruktury s obyvateli rodinného domku v Úvalech u Prahy. Nepružnost zákonů a hygienických norem na jedné straně, a nelibost místních k betonovým valům na straně druhé tak v konečném důsledku zablokovaly modernizaci tranzitního koridoru, jež byla ve zbytku trasy z velké části dokončena už před lety. Jedenáctikilometrový úsek Běchovice - Úvaly je tak v současnosti posledním úzkým hrdlem na hlavní trase mezi Prahou a Pardubicemi. Sousední úsek z Běchovic do Libně přitom byl modernizován od roku 2006 a ukončení všech stavebních prací ve stanici Praha-Libeň je plánováno na 16. září letošního roku. Rekonstrukce zbývající částí tratě umožní průjezd dálkových spojů téměř konstantní rychlostí 160 km/h v kontrastu s dnešním omezením na 100 až 120 km/h.

Řešení letitého sporu mezi státem a obyvateli rodinného domku přitom není nikterak revoluční: nejnovější studie dopadů na životní prostředí pouze do analýzy zahrnula tzv. starou hlukovou zátěž, která investorovi stavby umožňuje řídit se méně striktními hlukovými limity. Přestavba traťového úseku tak může začít, aniž by bylo nutné na zahradě rodiny Brzákových vystavět betonový protihlukový val. Shodou okolností právě požadavek města Úvaly na účinnější protihluková opatření přitom zastavil plánovanou modernizaci koridoru již v roce 2002. Po rozhodnutí Magistrátu hl.m. Prahy ve prospěch stavby v roce 2003 pak do problému vstoupil majitel rodinného domu u trati Luboš Brzák, který stavební povolení napadl u soudu pro formální nedostatky. Na pravomocné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čekaly zúčastněné strany až do roku 2009, kdy verdikt dal zapravdu odpůrcům stavby.

1216.234 na IC 570 Zdeněk Fibich, Úvaly - Praha-Klánovice (27.10.2010), foto: Tomáš Poslušný Teprve po dalších dvou letech bylo nalezeno řešení, které vyhovuje oběma stranám pře. Místo původního termínu dokončení v roce 2006 teď SŽDC doufá, že stihne investici realizovat do roku 2014, kdy se končí současné rozpočtové období pro dotace ze strukturálních fondů Evropské unie. K revidovaným plánům na modernizaci koridoru přes Úvaly se teď ještě musí vyjádřit krajský hygienik. Pokud nejnovější variantu projektu s mírnějšími protihlukovými opatřeními schválí, může velká rekonstrukce začít v průběhu příštího roku. Obyvatelům Úval kromě jiného přinese nové nádraží na úrovni doby a aktuálních požadavků. Pro první a třetí tranzitní koridor naopak přestavba tohoto úseku znamená další zrychlení klíčových dálkových linek. Po jeho dokončení mezi Prahou a Ostravou bude zbývat už jen několik posledních pomalých míst – vedle problematického úseku Ústí nad Orlicí - Choceň a Dluhonické spojky u Přerova mezi ně patří ještě uzlové železniční stanice Česká Třebová a Olomouc hl.n.

„Potřebujeme protihlukové zdi?“ ptá se SŽDC

363.127, Praha-Uhříněves, foto: Pavel Martoch Nejnovější případ změny projektu po letech striktního odmítání poukázal na dlouhodobý problém nucené výstavby protihlukových zdí. Ty se v éře masivní modernizace tratí a silnic staly nedílnou součástí krajiny na mnoha místech republiky, ale také terčem tvrdé kritiky, a to nejen od lidí žijících v blízkosti dopravních staveb. Vedle estetického hlediska existují pochyby o reálných benefitech, nebo dokonce možných nebezpečích masivní betonové zástavby kolem tratí. Česká legislativa je ale v otázce protihlukových opatření nekompromisní: i minimální překročení hygienické normy od investora automaticky vyžaduje zahrnutí ochranných bariér do projektu, což těžce nesou zejména majitelé pozemků, na jejichž půdě mají několikametrové stěny stát. I vrchní hygienik Michael Vít přitom připouští, že české zákony jsou v porovnání se zahraničím mnohdy až příliš striktní: „V klasických členských státech jsou všechny hlukové limity brány jako limity doporučené, nikoliv striktně dané a vyžadované, jako je tomu v Česku. Pak záleží na vyjednávání mezi samosprávou a tím, kdo hluk způsobuje, na jakých konkrétních limitech se v dané lokalitě domluví," dodává Vít.

V obecném odporu vůči protihlukovým zdem vidí příležitost také SŽDC, pro niž výstavba desítek kilometrů betonových valů ročně znamená značné náklady a neustálý tlak samospráv a nezávislých občanských iniciativ. Podle České televize jen od poslední změny norem musel správce kolejí dostavět 212 km protihlukových zábran. Ani to ale na přísné hygienické předpisy mnohdy nestačí – „Pokud to třeba ani pak nepomůže, tak ještě investujeme do soukromého majetku v podobě individuálních protihlukových opatření, jako jsou třeba výměny oken za zvukově těsná a podobně,“ objasňuje situaci investora mluvčí SŽDC Pavel Halla. Pokud by organizace od výstavby určitých úseků zdí mohla upustit, dokázala by pravděpodobně za tři roky ušetřit až miliardu korun, která by mohla být vynaložena účelněji.

141.001 a 141.004 na osobním vlaku s vozy Bmto, Strančice - Svojšovice (8.9.2008), foto: Pavel MartochNaděje správce infrastruktury i řady petičních výborů se teď upírají k připravované novelizaci stavebního zákona, jejíž projednávání ovšem bylo loni odloženo. Než se nový předpis dostane do parlamentu, mohlo by prozatím pomoci alespoň nařízení vlády, podle něhož se modernizace železničních tratí nebudou považovat za nové stavby, a tudíž se na ně budou vztahovat volnější hlukové limity. Taková úprava pravidel by mohla projít jednáním vlády ještě letos. Existují přitom také další možná opatření, jejichž kombinace dokáže úroveň hlučnosti na železnici výrazně snížit. SŽDC časem nevylučuje ani upravený model zpoplatnění využívání dopravní cesty v závislosti od toho, jak jsou vozidla daného dopravce hlučná.

Zdroj: Česká televize [1] [2], SŽDC, Praha 14 jinak


Juraj Kováč Poslat mail autorovi Ohodnotit na Flattru | 23.8.2011 (10:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Praha ČR Středočeský


  1 2 3 4 5 6 7      Zpráv na stránku:   
25.08.2011 (7:40)  
No a jak to bude během výstavby s průjezdností? Před tím se uvažovalo, že čáast vlaků pojede přes Lysou, že? A co teď ještě s těmi už zmíněnými soukromými dopravci, to se jízdní doby asi tak jako tak protáhnou.
25.08.2011 (7:33)  
Podle mě je celkově efektivnější mít konstantní rychlost (plynulá jízda), než mít krátký rychlý úsek na jedné straně a mnoho pomalých na druhé (neustálé zpomalování a zrychlování). Existují jiné způsoby, jak v případě potřeby krátit jízdní dobu, respektive ji neprodlužovat - svižnější rozjezdy a brždění, automatické zavírání dveří (namísto obíhání vlaku průvodčím), bezbariérový nástup a výstup a podobně. Kromě toho lze drobnými směrovnými úpravami oblouků (i vertikálními) docílit vyšší rychlosti jejich projíždění. Stejně tak kapacitu lze řešit úpravou zabezpečení. Myslím, že rezervy jsme ještě nevyčerpali. Kromě toho ušetřená minuta a půl je kapka v moři současných mnohaminutových až mnohahodinových zpoždění. Minutu a půl dost dobře ztratím kdekoli jinde, kde není něco domyšleno (například přístup na nástupiště), takže je otázka, zda to vůbec stojí za tu investici, nehledě ke zvyšování spotřeby energie rozjezdy a bržděním (rekuperace je správná věc, ale pořád to nebude 100% úspora). Kromě toho v konkrétním případě "nadjezdu" Úval by rozhodně nešlo o mizivě levnou investici...
24.08.2011 (18:22)  
Tarten: nejlevnější minuty by byly:
-vyházet béčka s Vmax 140 km/h
-nepočítat s tím, že vlak potáhne 163 (vmax 120 km/h)
-nebo 162 (vmax 140 km/h)
-nebo 162 rekonstruované pro 160 km/h - malá tažná síla
-úsporu energie řešit rekuperací (čímž padají odporové 151 a 152)
Zbylo pendolíno ... všecko ostatní je hudba budoucnosti
Počítám že na dlouhých rovinkách Kolín - Choceň a Mohelnice - Přerov by se 10 minut najít dalo.
registrovaný uživatel tarten 
24.08.2011 (14:02)  
Frantisek: Existuje nějaký rozumný důvod, proč na 10 km tratě zvedat rychlost na 200 km/h?

Zkrácení vaty.

Nebylo by systematičtější postavit rovnou VRT z Prahy přes Jihlavu do Brna

To ale v každém případě. Máte dojem, že to zvýšení by bylo nějak moc drahé?

a na "staré" trati dosáhnout alespoň jakžtakž sourodé rychlosti v rozmezí od 120 do 160 km/h?

To právě za rozumné peníze už moc nejde.

...A jak dlouhá bude brzdná dráha při návratu na tuto rychlost?...

Přijde na intenzitu brždění. ;-) Jak známo, railjet+loko zastavil z 200 na 0 na víceméně kilometru. Zrychlovat a brzdit bude potřeba jen při dohánění zpoždění. Snad se nepletu, že by mohl nahnat minutu a půl, a mám dojem, že by to byla z těch hodně levných minut co do úpravy infrastruktury.
registrovaný uživatel tarten 
24.08.2011 (13:42)  
ceskolipak: Na druhou stranu by to stálo miliardy a výškrábla by se sotva minuta.

Zajímavější bude kapacita, když už nemáme tu čtyřkolejku Pha - Kolín a na už tak přetíženou trať se derou ještě soukromníci. a jak píše hnatikk.

Borovička: Jo rovnat oblouky a rozšiřovat trať, když vede rezervací. To bude na 50 let povolování.

Tak to aby už se začlo, nebo se za 50 let bude říkat totéž. ;-)
24.08.2011 (13:00)  
Že by se něco hnulo do budoucna přeci jen správným směrem....? No uvidíme...

Pokud ano, zajímalo by mě, jeslti by to taky šlo aplikovat na tzv. rychlodráhu na letiště a Kladno... Třeba by se pak náklady dostaly do reálnější roviny, než jsou odhadovány na poslední tunelovou variantu, a někdy by se to mohlo přeci jen postavit... Ale odpor Prahy 6 se asi obměkčit stejně nepodaří..
registrovaný uživatel hnatikk  mail  
24.08.2011 (12:50)  
Spíš je tu otázka kolik stojí brždní a následné rozjetí soupravy třeba za 20 let?? oni v rakousku přemýšlejí dopředu někdy...
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
24.08.2011 (10:11)  
Ta přeložka objíždějící Úvaly není tak špatný nápad. Na trati Víden - Linec je takových souběhů několik, třeba u Melku.

Na druhou stranu by to stálo miliardy a výškrábla by se sotva minuta.
24.08.2011 (7:43)  
Jo rovnat oblouky a rozšiřovat trať, když vede rezervací. To bude na 50 let povolování. To je srovnatelné poničení lesa s poblíž plánovaným golfem (možná jednou míček trefí pendolíno).

Railpic: U Litovle byla dvojkolejka, tady je kolej navíc, tedy je kudy se tam dostávat.
24.08.2011 (7:22)  
mat.mt: Existuje nějaký rozumný důvod, proč na 10 km tratě zvedat rychlost na 200 km/h? Na jak dlouhém úseku se vlak na tuto rychlost rozjede z ideálních 160 km/h, které ani nebudou ve směru od Prahy dosaženy? A jak dlouhá bude brzdná dráha při návratu na tuto rychlost? Jak dlouho vlak oněch 200 km/h pojede? Nebylo by systematičtější postavit rovnou VRT z Prahy přes Jihlavu do Brna a na "staré" trati dosáhnout alespoň jakžtakž sourodé rychlosti v rozmezí od 120 do 160 km/h?
  1 2 3 4 5 6 7      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko