..: Otevření optimalizované trati z Plzně do Chebu oslaví i pendolino :..

Jednokolejná optimalizace, foto: Aleš Petrovský Plzeň - Cestujícím i drážním zaměstnancům se značně ulevilo. Skončila totiž poslední etapa optimalizace trati Plzeň-Jižní Předměstí (mimo) až Cheb (mimo), která je součástí třetího tranzitního železničního koridoru. Celkem 102 kilometrů dlouhý úsek tak byl zprovozněn 1. května a vlaky mohly začít opět jezdit bez omezení, která komplikovala cestování na této trasu po dobu téměř pěti let. Radost však netrvala dlouho – hned v první den normálního provozu totiž vykolejil ranní Os 7313 ze Svojšína do Plzně zadním podvozkem vozu BDs na plzeňském zhlaví žst. Stříbro, čímž provoz opět na dlouhé hodiny přerušil. Trať byla po nehodě plně zprovozněna 4. května v 19.40, a začíná tak opět plnohodnotně sloužit osobní dopravě. Tuto událost se rozhodly patřičně oslavit i České dráhy, které v sobotu 14. května z Prahy do Mariánských Lázní mimořádně vypraví soupravu pendolino. V rámci prezentačních jízd řada 680 poprvé poveze cestující také do Chebu, a nabídne dokonce zvýhodněné jízdné.

Co přinesla optimalizace

koridorová kolejPráce byly rozděleny na tři etapy. Mezi hlavní pozitiva optimalizace patří mírné zvýšení traťové rychlosti, zkrácení jízdních dob a nové zabezpečovací zařízení, s nímž souvisí také zvýšení bezpečnosti. Změnu k lepšímu ovšem pocítí i cestující, zejména díky vysokým nástupištím, doplněným o bezbariérový přístup; novému informačnímu systému a rekonstrukci některých nádražních budov. Stavba úseku Plzeň – Stříbro trvala od dubna roku 2006 do dubna 2009. Celková délka rekonstruovaného úseku činí 30,1 km, přičemž hlavní náplní prací bylo zdvoukolejnění trati mezi Kozolupy a Pňovany. V úseku byl vybudován jeden nový most, zatímco ostatní se dočkaly kompletní opravy, a výměnou prošel železniční spodek, svršek, trolejové vedení a zabezpečovací zařízení. Celkové náklady dosáhly 4,4 miliardy korun.

Část tratě Stříbro – Planá u Mariánských Lázní se rekonstruovala od května roku 2008 do května 2011. Hlavním problémem tohoto úseku je vedení v členitém a nepřístupném terénu. I přesto zde ale byla navýšena traťová rychlost o několik desítek kilometrů za hodinu – pro klasické soupravy na 115 km/h a pro jednotky s naklápěcí skříní až do 135 km/h. Celkové cena za 32km úsek byla vyčíslena na 4,3 miliardy korun. Poslední segment Planá u Mariánských Lázní – Cheb, dlouhý 39,8 km, byl rekonstruován od listopadu roku 2007 do prosince 2010. Traťová rychlost zde vzrostla pro klasické soupravy na 120 km/h ze současných 70-100 km/h a pro jednotky s naklápěním až na 150 km/h. Investora vyšla tato část koridoru na 4,4 miliardy.

Zvyšování traťových rychlostí je podstatné zejména z pohledu zkrácení obvyklých jízdních dob. Tak například oproti vlaku R 554 z roku 1988, který trať ujel za 1 hodinu a 50 minut, nynější R 750 zvládne tento úsek za 1 hodinu 31 minut, tedy o 19 minut rychleji. Podíváme-li se do méně vzdálené minulosti, R 650 z roku 2005 zde stejnou vzdálenost zdolával za 1 hodinu a 37 minut. To znamená celkový rozdíl v jízdní době po optimalizaci pouze o 6 minut! Doufejme, že od nového grafikonu zmizí z jízdního řádu velkorysé časové rezervy, a reálné zkrácení cestovního času se tak dostane alespoň na hranici 10 minut. Pro zajímavost stojí za zmínku, že v oficiální tiskové zprávě uvádí Správa železniční dopravní cesty zkrácení jízdních dob až o 16 minut…

Slavnostní otevření s jednotkou 680 Pendolino

Řada 680 ČD, foto: Lukáš ZedníčekNa nově otevřenou část třetího koridoru se přijede podívat i vlajková loď Českých drah, jednotka řady 680 – pendolino. Stane se tak u příležitosti otevření lázeňské sezóny sobotu 14. května 2011. V úseku Praha hl.n – Mariánské Lázně a zpět pojede mimořádný spoj jako klasický povinně místenkový vlak. Rezervace dopravce poskytoval bezplatně, ovšem bez uznávání zaměstnaneckého jízdného. Pro relaci Praha – Mariánské Lázně jsou již v této chvíli všechna místa vyprodána; pro opačný směr jich zbývá už jen několik málo. V cílové stanici mimořádného spoje bude od 10.30 do 14.45 možná prohlídka jednotky Pendolino, v 13.30 vystoupí orchestr a mažoretky, a v 13.35 bude následovat slavnostní projev při příležitosti opětovného obnovení plného provozu na trati. Po příjezdu pendolina bude také možné prohlédnout si až do 16.00 nové stanoviště výpravčího. Samotná předváděcí jednotka ČD vyrazí na v 15.00 na prezentační jízdu do Chebu a zpět. Ve vlaku z Mariánských Lázní do Chebu a zpět platí jízdné na úrovni zákaznické aplikace IN50 bez nutnosti prokázat nárok na tuto slevu, místenky pro tento úsek nejsou v prodeji.

Mimořádné jízdy jednotky ř. 680 dne 14. 5. 2011
IC 30008 Příjezd Odjezd IC 30005 Příjezd Odjezd
Praha hl.n.   7.28 Cheb   15.40
Praha-Smíchov 7.36 7.38 Mariánské Lázně 16.04 16.23
Plzeň hl.n. 9.07 9.10 Plzeň hl.n. 17.27 17.35
Mariánské Lázně 10.13 15.00 Praha-Smíchov 19.10 19.11
Cheb 15.22   Praha hl.n. 19.18  

Zatímco chebská část trati 170 září novotou, na pražské části jsou stavební práce v plném proudu. Strasti cestujících se tedy na nějakou dobu přesouvají právě sem. Díky jednokolejnému provozu mezi stanicemi Zdice a Hořovice nabírají vlaky přibližně patnáctiminutová zpoždění, a dochází tak ke každodennímu rozvazování přípojů či k narušení provozu na trati 171. Ještě letos by také měla být zahájena rekonstrukce fasád a podlah budovy plzeňského hlavního nádraží, a od příštího roku také projekt "Průjezd žst. Plzeň hlavní nádraží", včetně stavby tunelu pod vrchem Chlum.

Zdroje: SŽDC, ČD, ŽelPage, Autor


Aleš Petrovský | 5.5.2011 (7:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu ČR Karlovarský ČR Plzeňský


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
10.05.2011 (8:54)  
Nevím koho chtějí ČD více nasrat, když do Chebu potáhnou Pendolino jako medvěda v cirkusu. Připomínám, že naklápěčka byla pořízena právě z důvodů, že se na 3.a 4.koridoru ušetřily desítky miliard za zvýšení rychlosti na průměrných 100km/h místo požadovaných 160km/h. Takto by aspoň Pendolino jezdilo průměrných 120km/h místo 90km/h v klasice. Bohužel Pendolino zde bude poprvé a naposled. Aspoň že tu budou jezdit pohodlné rakouské vozy, když už zadnice cestujících budou denně o několik hodin déle opotřebovávány ve srovnání s tratěmi směr Moskva. Naklápěčkou se tedy svezeme až z Marktredwitz, která to tam smaží 140-160 na starém shnilém svršku jak tu někdo vzpomínal.
Avšak nelze z toho obviňovat současné soudruhy, protože prapůvod tohoto rozdílu je ve shnilém mocnářství a progresivní Německé říši. Navíc uvědomte si, že se pohybujete 400km od hlavního města, kdesi na okraji zájmu císaře a jeho přisluhovačů.

Přeji sobotním fotografům co nejméně dešťových kapek na objektivu.
09.05.2011 (16:14)  
Všichni jste tady chytří tak akorát z internetu nebo starých jízdních řádů. Tahle trať dostala za socialismu pořádně zabrat uhelnými vlaky ze sokolovské pánve. Proto byla elektrizována a dálkově řízena, což ušetřilo potřebnou druhou kolej. v územním plánu je načrtnutá trasa, jež obchází problematické údolí, ale také stávající nádraží ve Stříbře. Přeložka by začínala v Pňovanech a končila u Brodu nad Tichou. Už vůbec nechápu popichování s pendolinem. Proč by nemohlo Pendolino do některých lokalit zajet jako mimořádný vlak, klidně i označený v jízdním řádu. Stejně kromě ramena Pha=Ostrava nějak není vytíženo. A co se týče tratě do Marktredwitz, touto stanicí projíždí jednotky 610-612 s vlaky Nürnberg - Dresden a přímý vlak Nurnberg-Cheb. Tyto dvoudílné motorové jednotky s naklápěním by při troše fantazie mohly zajíždět do Marienbádu nebo až do Plzně. Že tahle trať není zrovna vaše oblíbenkyně (fádní plecháče 242) neznamená, že tady není možný zajímavý provoz. Síť Egronet je využívána, třeba jen lepším přístupem k cestujícím s bicykly nebo vícejazyčnými brožurkami usnadňuje cestování německým turistům........
07.05.2011 (12:10)  
Nevím k čemu nám budou jednotky s cestovní rychlostí 250 km/h,
Hlavní výhodou jednotek pendolino je, že umožňují na zatáčkovitých tratích zvýšit rychlost průjezdu o cca 20 %, ne maximální rychlost jednotky.

Někdo zde zmínil rychlost probíhajích rekonstrukcí tratí. No dle mého názoru je to kapitola sama pro sebe. Stačí si v dnešních dnech projet třeba úsek Praha - Rokycany. Na rekonstruovaných usecích napočítáte počet pracujících lidí na prstech dvou rukou a počet stavební techniky na prstech jedné ruky.
Když je v naší republice přístup "co nejlevněji", nemůžeš se divit.

aší trati 170, kde se dělá asi 5 přeložek a rychlost zvyšuje o 20 km/h,
O 30 - 50 km/h.

13 miliard je asi 20 pendolin, tak nevím jestli nebylo pro zrychlení lepší koupit vlaky než se hrabat 5let v kolejích.
A kde budeš jezdit, když se ti rozpadne trať?
registrovaný uživatel EMD 
06.05.2011 (20:34)  
Nazývejme věci pravými jmény... trať se opravila aby se nerozpadla, to že se trošku zvýšila traťová rychlost je snad samozřejmost a ne zpráva století...

Jak dlouho se trať stavěla ve své době? Proč se na rok nezavřela a udělala by se kompletně....?
registrovaný uživatel karosa  mail  
06.05.2011 (20:07)  
"a klopit(680ka) stejně nebude. A nebo snad ano?"
A to ti nestačí, že jsme tam "klopili" všichni dost dlouho dost velký společný peníz?
06.05.2011 (11:03)  
jarynka1 - Dovolím si nesouhlasit. Myslím, že základem všeho by měla být kvalitní a dobře dimenzovaná trať (to není zrovna příklad 170tky z Plzně do Chebu) a pak nákup odpovídajích vozidel. Nevím k čemu nám budou jednotky s cestovní rychlostí 250 km/h, které budou jezdit 70 km/h na polorozbořených tratích s dřevěnými prohnilými pražci v obloucích s poloměrem 450 m. Tudy cesta opravdu nevede. Rekonstrukce tratí a modernizaca a nákup nových vozidel musí probíhat simultánně. A pokud jde o prostředky veřejných rozpočtu na realizaci. Vše je otázka priorit a fiskální politiky. Může se zvyšit zastropování odvodů na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění třeba na 10ti násobek ve vztahu k průměrné mzdě, korporátní daň třeba na 22% a zavést daňová progrese u daní z příjmu FO a hned bude mít stát navíc několik desítek miliadr, které může investovat třeba do železnic, čímž mimo jiné podpoří těmito veřejnými investicemi ekonomiku...
06.05.2011 (10:52)  
13 miliard je asi 20 pendolin, tak nevím jestli nebylo pro zrychlení lepší koupit vlaky než se hrabat 5let v kolejích.
registrovaný uživatel Kakov 
06.05.2011 (10:51)  
ceskolipak ten presun mezinarodnich rychliku bych videl opravdu jen pro reko na trati 180, osobne si myslim, ze jejich trasování přes DO je lepší než přes EGER
06.05.2011 (10:50)  
Někdo zde zmínil rychlost probíhajích rekonstrukcí tratí. No dle mého názoru je to kapitola sama pro sebe. Stačí si v dnešních dnech projet třeba úsek Praha - Rokycany. Na rekonstruovaných usecích napočítáte počet pracujících lidí na prstech dvou rukou a počet stavební techniky na prstech jedné ruky. Je to žalostný stav. Skoro se mi chce říci, že za socialismu stavební práce probíhaly rychleji. Pokud je problémem kapacita stavebních firem, tak proč se proboha neudělají mezinárodní výběrová řízení. Proč by mnohé úseky nemohly stavět třeba firmy z Polska, Slovenska anebo třeba z Asie. Dvoukolejná trať (konkrétně třeba ta 170tka) by měla být zrekonstruovana za plného provozu třeba za rok a půl až dva roky. Je to ostuda, stavební práce se táhnou, prodražují, bezprostředně zasahují provoz, zájem cestujích o cestování vlaky atd. V Číně mají za dobu rekonstrukce naší trati 170, kde se dělá asi 5 přeložek a rychlost zvyšuje o 20 km/h, postavene několik set a tisíc kilometrů vysokorychlostní sítě železnic. Nejsme přeci uzavřená ekonomika, tak proč je stav takový jaký je ?
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
06.05.2011 (9:36)  
Ideální by bylo přesunout mezinárodní rychlíky zpět přes Cheb a začít ne vážně uvažovat o modernizaci domažlické, ale už opravdu stavět.
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2018 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko