Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Srbsko — (Aktualizováno 17.34) Provoz na trati 171 Praha – Beroun byl zcela ochromen. V 10.30 došlo u zastávky Srbsko (km 37) k vážné srážce Ex 351 Jan Hus s nákladním automobilem. Nehoda se přitom stala na přejezdu zabezpečeném světelnou signalizací se závorami; podle prvotních šetření k závadě na zařízení nedošlo a bylo tudíž v provozu. Strojvedoucí vlaku utrpěl šok a byl proto odvezen rychlou záchrannou službou na ošetření. Škody byly předběžně vyčísleny na částku přesahující hodnotu 3 miliony korun – 2,1 mil. korun souprava vlaku, 1 mil. korun nákladní automobil. V úseku Beroun až Karlštejn je zavedena náhradní autobusová doprava, dále mohou cestující využít vlaky regionální linky S7. České dráhy navíc doporučují využít běžných autobusových linek. Rychlíky z Českých Budějovic do Prahy a opačně jsou vedeny odklonem přes Rudnou u Prahy (trať 173). Situaci rozhodně nezlepšila ani stávka strojvedoucích v Německu, kvůli níž vyjely expresy s citelným zpožděním a z/do Plzně je proto vystavována náhradní souprava jedoucí včas dle JŘ.
Provoz byl v 16.40 obnoven a v současné době se stabilizuje již i řazení vlaků, které bylo vlivem mimořádnosti, ale i stávky strojvedoucích Deutsche Bahn operativně měněno.
| Přehled poškozených vozidel | ||
|---|---|---|
| Vozidlo | Dopravce | Rozsah poškození |
| 363.071–2 | CZ–ČD | čelo, bok, část pojezdu |
| AB349 025–6 | CZ–ČD | bok, okna, dveře |
| B249 592–6 | CZ–ČD | bok, část pojezdu |
| Bm 203–1 | D–VBG | bok, okno |
| Bm 211–4 | D–VBG | část boku |
| Celková škoda: cca 2,1 milionu korun | ||
Rozsah poškození je pouze informativního charakteru a nemusí proto zcela odpovídat skutečnosti.
Podle zatím neověřených informací se chtěl řidič vyhnout platbě mýtného a využil proto, za pomoci GPS navigace, možnost jízdy po okresních silnicích. Navigace ho však navedla na silnici, která je pro tahače s návěsem nevhodná a řidič tak byl nucen se na inkriminovaném místě se špatnými rozhledovými i prostorovými podmínkami otočit. Železniční přejezd, který se nachází téměř bezprostředně za nepříliš přehledným obloukem tratě, zřejmě přehlédl. Důležitou roli při nehodě zřejmě mohla sehrát také doplňková magnetická kolejová brzda, kterou jsou německé vozy (spolu s kotoučovými brzdami) na rozdíl od těch českých vybaveny. Díky ní byla souprava schopna brzdit s většími účinky, než kdyby byly vozy vybaveny pouze brzdami špalíkovými.
Dominik Jaroš | 25.2.2011 (14:07)
Související zprávy
27.02.2011 (13:47)
november : jakou páskou ? Červená páska na rukávě je "náhradním" označením pracovníka vykonávajícího dopravní službu, který ji nemůže vykonávat v přiděleném stejnokroji... "Revizor" žádnou dopravní službu nevykonává, je označen pouze jako "Pověřená osoba".
Sim : ono to tím autobusem z Berouna do Karlštejna přece jen nějakou dobu trvá (32 minuty), podstatně delší než vlakem (9 minut). Loni tam byla plánovaná výluka, vlaky jezdily do Karlštejně každou půlhodinu včetně navazujících autobusů. Takže za ten časový rozdíl se může leccos změnit a během NAD se trať uvolní ... takže ti poslední jsou pak sice převezeni, ale skončí ve vlaku, který mezi tím zase začal jezdit...
Já bych toho řidiče do žádného kriminálu neposílal. Tam nebude nic platný, on pouze blbě vykonával pokyny svého zaměstnavatele.
Mnohem větším trestem by pro něho byl zarach v řízení vozidel na 10 let (asi na víc to nejde), mimo jiné s ohledem na "x" počet dopravních přestupků, kterých se na objízdné trase dopustil.
Do kriminálu - stačí na rok - by měl jít ten, kdo nařídil řidiči, aby šetřil.
Buď samostný majitel firmy nebo statutární orgán firmy odpovědný za fungování (těžko tam posílat akcionáře ....). Samozřejmě by následovala povinnost nahradit vzniklou škodu ze své kapsy > byť přes převodovou páku pojišťovny a pak propadnutí majetku ...
Sim : ono to tím autobusem z Berouna do Karlštejna přece jen nějakou dobu trvá (32 minuty), podstatně delší než vlakem (9 minut). Loni tam byla plánovaná výluka, vlaky jezdily do Karlštejně každou půlhodinu včetně navazujících autobusů. Takže za ten časový rozdíl se může leccos změnit a během NAD se trať uvolní ... takže ti poslední jsou pak sice převezeni, ale skončí ve vlaku, který mezi tím zase začal jezdit...
Já bych toho řidiče do žádného kriminálu neposílal. Tam nebude nic platný, on pouze blbě vykonával pokyny svého zaměstnavatele.
Mnohem větším trestem by pro něho byl zarach v řízení vozidel na 10 let (asi na víc to nejde), mimo jiné s ohledem na "x" počet dopravních přestupků, kterých se na objízdné trase dopustil.
Do kriminálu - stačí na rok - by měl jít ten, kdo nařídil řidiči, aby šetřil.
Buď samostný majitel firmy nebo statutární orgán firmy odpovědný za fungování (těžko tam posílat akcionáře ....). Samozřejmě by následovala povinnost nahradit vzniklou škodu ze své kapsy > byť přes převodovou páku pojišťovny a pak propadnutí majetku ...
27.02.2011 (13:29)
ok, beru zpět. Ten první příspěvek jsem nějak úplně přehlédnul.
27.02.2011 (12:28)
Fučida: Váš příspěvek naprosto nechápu. Přečtěte si prosím znovu pořádně co jsem napsal. Už mě to nebaví opakovat. Napsal jsem, že pokud břevna nedolehnou do koncové polohy tak volnoznak nelze rozsvítit! Pokud dolehnou a už svítí - tak ho zvednutím břevna rozhodně nelze shodit! O zabezpečovacím zařízení na 171 mám a to mi věřte, asi evidentně mnohem větší povědomí nežli vy. V blízkosti tohoto PZZ se nachází hradlo Korno a oddílová návěstidla jsou prakticky z obou směrů hnedle před tímto PZZ.
27.02.2011 (12:18)
november: Nezapomeňte, že jde o trať vybavenou pouze báboblokem. Jak daleko je od přejezdu k poslednímu oddílovému (nebo odjezdovému) návěstidlu. Navíc by pravděpodobně volnoznak nespadnul sám, ale musel by to případně hradlař udělat ručně.
27.02.2011 (11:25)
SYN: Nevím jak u jiných a modernějších PZZ, ale v případě tohoto konkrétního by to bylo platné hodně. Pokud břevna nedolehnou do koncové polohy, přejezd nelze uzavřít což znamená, že oddílová návěstidla z obou stran nelze postavit na návěst dovolující jízdu (kromě přivolávací návěsti). Pokud se toto stane - hradlář to nahlásí okolním výpravčím a vlaky jsou zpravovány rozkazem OP část A, opatrná jízda. (tj. přes přejezd max. 10 km/h).
27.02.2011 (11:18)
Dík za vysvětlení, takže pro nás ostatní je info že pracovník udílející informace a pokyny má buďto uniformu nebo pásku (anebo visačku? hm to už začíná být docela dost možností, no co s tím no). Jinak mu moc nevěřit, může to být místní vtipálek.
Je tedy v případě takovéhoto průseru (někdo se z nějakého důvodu musí placatit na přejezdu déle než je zdrávo) v některých případech (podle typu PZZ) účinné zajistit závoru aby se nespustila?
Je tedy v případě takovéhoto průseru (někdo se z nějakého důvodu musí placatit na přejezdu déle než je zdrávo) v některých případech (podle typu PZZ) účinné zajistit závoru aby se nespustila?
27.02.2011 (10:56)
Takže k tomu zaměstnanci v Karlštejně: V Karlštejně bylo několik "revizorů osobní přepravy" kteří bývají poslední dobou když se něco stane vysíláni z Prahy do míst mimořádností aby pomáhali při informování a usměrňování cestujících. Revizoři skutečně nemají uniformy, mají jen pásky na rukávech popřípadě jsou označeni cedulkou stejnou jako mají vlakové čety jen s nápisem Revizor. V uniformě se na nádraží nachází pokladní, která sedí v pokladně a výpravčí jehož možnost infomování cestujících je téměř nulová vzhledem k nutnosti řešení mimořádné události. Proto se má postupovat ve spolupráci s revizory.
No a k tomu PZZ: pokud by závora padla na střechu a ne do koncové polohy tak by skutečně oddílové návěstidlo z hradla nešlo postavit na návěst dovolující jízdu. Pokud jednou jsou již břevna dole a návěstidlo ukazuje volno, tak žádné zvednutí závory návěstidlo stejně neshodí. To byl tento případ, kdy tam uvízl nešťastnou náhodou tak blbě našikmo, že břevna spadly bez problémů dolů.
No a k tomu PZZ: pokud by závora padla na střechu a ne do koncové polohy tak by skutečně oddílové návěstidlo z hradla nešlo postavit na návěst dovolující jízdu. Pokud jednou jsou již břevna dole a návěstidlo ukazuje volno, tak žádné zvednutí závory návěstidlo stejně neshodí. To byl tento případ, kdy tam uvízl nešťastnou náhodou tak blbě našikmo, že břevna spadly bez problémů dolů.
27.02.2011 (8:21)
Honza: Zapracování kontroly dolní koncové polohy břevna závory je povinné jen u přejezdů, kde je traťová rychlost vyšší jak 120 km/h a platí to pro všechny typy přejezdů. Teď je další otázkou, do kterých návěstidel by byl poruchový stav zapracován, protože se primárně dává jen do odjezdů, ale navíc do oddílů se dává jen někdy, když to někdo požaduje při přípravě stavby. Pro tratě s rychlostí do 120 km/h se tato kontrola zapracovává jen do nouzového stavu.
27.02.2011 (1:51)
Způsobí u takovéhleho starého PZZ AŽD 71 nadzvednutí závory spadnutí návěstí na stůj? Já bych řekl, že ne. A myslím, že mnohdy ne ani u moderního elektronického.
26.02.2011 (23:15)
bezet vlaku naproti ... smerem na Plzen nebo na Prahu? Loterie ... ale asi lepsi nez nic, kdyz uz sou sranky dole.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci
:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko