..: Provoz na trati 171 ochromila srážka expresu s nákladním autem :..

Nehoda Srbsko, 25.2.2011, foto: Drážní inspekce ČR Srbsko(Aktualizováno 17.34) Provoz na trati 171 Praha – Beroun byl zcela ochromen. V 10.30 došlo u zastávky Srbsko (km 37) k vážné srážce Ex 351 Jan Hus s nákladním automobilem. Nehoda se přitom stala na přejezdu zabezpečeném světelnou signalizací se závorami; podle prvotních šetření k závadě na zařízení nedošlo a bylo tudíž v provozu. Strojvedoucí vlaku utrpěl šok a byl proto odvezen rychlou záchrannou službou na ošetření. Škody byly předběžně vyčísleny na částku přesahující hodnotu 3 miliony korun – 2,1 mil. korun souprava vlaku, 1 mil. korun nákladní automobil. V úseku Beroun až Karlštejn je zavedena náhradní autobusová doprava, dále mohou cestující využít vlaky regionální linky S7. České dráhy navíc doporučují využít běžných autobusových linek. Rychlíky z Českých Budějovic do Prahy a opačně jsou vedeny odklonem přes Rudnou u Prahy (trať 173). Situaci rozhodně nezlepšila ani stávka strojvedoucích v Německu, kvůli níž vyjely expresy s citelným zpožděním a z/do Plzně je proto vystavována náhradní souprava jedoucí včas dle JŘ.

Provoz byl v 16.40 obnoven a v současné době se stabilizuje již i řazení vlaků, které bylo vlivem mimořádnosti, ale i stávky strojvedoucích Deutsche Bahn operativně měněno.

Přehled poškozených vozidel
VozidloDopravceRozsah poškození
363.071–2CZ–ČDčelo, bok, část pojezdu
AB349 025–6CZ–ČDbok, okna, dveře
B249 592–6CZ–ČDbok, část pojezdu
Bm 203–1D–VBGbok, okno
Bm 211–4D–VBGčást boku
Celková škoda: cca 2,1 milionu korun

Rozsah poškození je pouze informativního charakteru a nemusí proto zcela odpovídat skutečnosti.

Lokomotiva 363.071-2, foto: Dominik JarošLokomotiva 363.071-2, foto: Dominik JarošLokomotiva 363.071-2, foto: Dominik JarošVůz AB349, foto: Dominik JarošVůz B249, foto: Dominik JarošVůz Bm, foto: Dominik Jaroš

Podle zatím neověřených informací se chtěl řidič vyhnout platbě mýtného a využil proto, za pomoci GPS navigace, možnost jízdy po okresních silnicích. Navigace ho však navedla na silnici, která je pro tahače s návěsem nevhodná a řidič tak byl nucen se na inkriminovaném místě se špatnými rozhledovými i prostorovými podmínkami otočit. Železniční přejezd, který se nachází téměř bezprostředně za nepříliš přehledným obloukem tratě, zřejmě přehlédl. Důležitou roli při nehodě zřejmě mohla sehrát také doplňková magnetická kolejová brzda, kterou jsou německé vozy (spolu s kotoučovými brzdami) na rozdíl od těch českých vybaveny. Díky ní byla souprava schopna brzdit s většími účinky, než kdyby byly vozy vybaveny pouze brzdami špalíkovými.


Dominik Jaroš | 25.2.2011 (14:07)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Nehody a mimořádnosti Jízdní řád

Další z regionu ČR Plzeňský ČR Středočeský


  1 2 3 4 5 ... 12      Zpráv na stránku:   
01.03.2011 (21:03)  
Uražení špičky břevna zařízení neidentifikuje. Je to tak jak Honza popsal. Myslím, že ta hranice je od místa kde je břevno dvojité. Nicméně v dané situaci to asi ničemu nevadí....
registrovaný uživatel Honza  mail  
01.03.2011 (20:56)  
Sim: takového kolegu bych vyměnil za jiného, najde se v dnešní době určitě hodně zájemců a pokud by vám nevadilo, že vám dřív, nebo později zničí služební auto, určitě by vám mělo vadit, že s vaším služebním autem s logem vaší firmy eventuálně zabije nevinného člověka.

Kontrola celistvosti břevna, pozná to i přeražení špičky břevna? Ve většině případů totiž dojde především k přeražení špičky a taková závora i nadále myslím ještě dostatečně návěstí polohu, takže poruchový stav je myslím zbytečný.
registrovaný uživatel Arsene 
01.03.2011 (16:54)  
jonáš: Není to jen jen o přáních, ale hlavně o základních požadavcích, které stanovuje ČSN.
01.03.2011 (16:26)  
No stačí si najít papíry od výrobce, a zjistíte že tyhle fíčury (kontrola celistvosti i koncový polohy) se montujou "na přání" .. teď jde o to, jestli si to někdo přát bude.
registrovaný uživatel Sim 
01.03.2011 (15:44)  
Panove, diky - ze to je takhle jednoduche mne nenapadlo.

Jeste mne v teto souvislosti napada, jestli to "snadne zlomeni" je mysleno na projeti autem, nebo klidne i na "zlomeni holyma rukama", kdy proste k dispozici neni nic, co by to ulehcilo.

Pokud by to bylo na prorazeni autem, v pripade, ze to nebude cim prelomit, by asi bylo snazsi jen prerusit ten vodic - se stejnym vysledkem.
01.03.2011 (15:39)  
Břevno závor je konstruované tak, aby šlo snadno zlomit. Při zlomení břevna závor dojde k přerušení vodiče, který je tudy veden a tím k indikaci poruchového stavu. Na jednom z prvních těchto přejezdů na jižní moravě, tuším v Podivíně i přizvednutí břevna mělo za následek poruchový stav, jenže poté co docházelo k "padákům" (několika denně) se od této praxe upustilo...
registrovaný uživatel JOHNZ 
01.03.2011 (15:05)  
Sim: Na vnútornej strane brvna je natiahnutý tenký drát, ktorým tečie prúd. Akonáhle niekto to brvno urve, urve ho aj s tým drátom, prúd tiecť prestane, odpadne relátko/zletí logický vstup a ide sa do poruchy.
registrovaný uživatel hasitobur  mail  
01.03.2011 (15:03)  
Sim > Tak samozřejmě je dobře, že ho někdo prásknul. A to dokonce někdo z kolegů. Prostě takový člověk nemá na mašině co dělat.
registrovaný uživatel Sim 
01.03.2011 (14:36)  
My o vlku a vlk na Novinkach: http://praha.idnes.cz/anonym-udal-opileho-strojvedouciho-mel-2-5-promile-fv1-/praha-zpravy.asp?c=A110301_115519_praha-zpravy_mav

Otazkou zustava, jak na to koukat. Jestli jako na pozitivni jev, ze se nekdo ozval a je zas o trochu bezpecneji na kolejich, nebo jako na pruser, ze je vubec mozne, aby si nekdo dovolil v tomhle stavu na masinu.

Ja si pamatuju, jak jsme se pred cca 15ti roky vezli sukafonem z Rakovnika do Jesenice a pak zpatky... pruvodci byl vykropenej slusne - my to tenkrat brali spis jako pozitivum, bo sme meli taky slusne upito a v tomhle stavu nas aspon nechtel vyhodit z vlaku. Jak bych to bral dneska netusim.
registrovaný uživatel Sim 
01.03.2011 (12:28)  
Martin Hochman > jakym zpusobem "ten prejezd" pozna, ze mu nekdo zlamal "rucicku"? Je tam nejake cidlo, pocitajici s hmotnosti ramena, ktere pozna, ze "neco chybi"? Nebo je to na zaklade pricneho pohybu pri lamani.

Jde mi o to, ze jsem nekolikrat slysel, ze dnesni zavory jsou primo stavene tak, aby sly "snadno" ulomit v pripade pruseru. Ale nikdy jsem nepremyslel nad tim, jestli je jedno jak se zlomi (coz by zvladalo treba to hmotnostni cidlo, ale dalo by se oblbnout treba hmotnosti snehu) nebo je potreba je lamat "predepsanym zpusobem", jinak hrozi, ze cidlo nezareaguje.
  1 2 3 4 5 ... 12      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko