Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Srbsko — (Aktualizováno 17.34) Provoz na trati 171 Praha – Beroun byl zcela ochromen. V 10.30 došlo u zastávky Srbsko (km 37) k vážné srážce Ex 351 Jan Hus s nákladním automobilem. Nehoda se přitom stala na přejezdu zabezpečeném světelnou signalizací se závorami; podle prvotních šetření k závadě na zařízení nedošlo a bylo tudíž v provozu. Strojvedoucí vlaku utrpěl šok a byl proto odvezen rychlou záchrannou službou na ošetření. Škody byly předběžně vyčísleny na částku přesahující hodnotu 3 miliony korun – 2,1 mil. korun souprava vlaku, 1 mil. korun nákladní automobil. V úseku Beroun až Karlštejn je zavedena náhradní autobusová doprava, dále mohou cestující využít vlaky regionální linky S7. České dráhy navíc doporučují využít běžných autobusových linek. Rychlíky z Českých Budějovic do Prahy a opačně jsou vedeny odklonem přes Rudnou u Prahy (trať 173). Situaci rozhodně nezlepšila ani stávka strojvedoucích v Německu, kvůli níž vyjely expresy s citelným zpožděním a z/do Plzně je proto vystavována náhradní souprava jedoucí včas dle JŘ.
Provoz byl v 16.40 obnoven a v současné době se stabilizuje již i řazení vlaků, které bylo vlivem mimořádnosti, ale i stávky strojvedoucích Deutsche Bahn operativně měněno.
| Přehled poškozených vozidel | ||
|---|---|---|
| Vozidlo | Dopravce | Rozsah poškození |
| 363.071–2 | CZ–ČD | čelo, bok, část pojezdu |
| AB349 025–6 | CZ–ČD | bok, okna, dveře |
| B249 592–6 | CZ–ČD | bok, část pojezdu |
| Bm 203–1 | D–VBG | bok, okno |
| Bm 211–4 | D–VBG | část boku |
| Celková škoda: cca 2,1 milionu korun | ||
Rozsah poškození je pouze informativního charakteru a nemusí proto zcela odpovídat skutečnosti.
Podle zatím neověřených informací se chtěl řidič vyhnout platbě mýtného a využil proto, za pomoci GPS navigace, možnost jízdy po okresních silnicích. Navigace ho však navedla na silnici, která je pro tahače s návěsem nevhodná a řidič tak byl nucen se na inkriminovaném místě se špatnými rozhledovými i prostorovými podmínkami otočit. Železniční přejezd, který se nachází téměř bezprostředně za nepříliš přehledným obloukem tratě, zřejmě přehlédl. Důležitou roli při nehodě zřejmě mohla sehrát také doplňková magnetická kolejová brzda, kterou jsou německé vozy (spolu s kotoučovými brzdami) na rozdíl od těch českých vybaveny. Díky ní byla souprava schopna brzdit s většími účinky, než kdyby byly vozy vybaveny pouze brzdami špalíkovými.
Dominik Jaroš | 25.2.2011 (14:07)
Související zprávy
10.03.2011 (0:31)
Tak to je snad dobře že to jde, kdyby ne, tak se z přejezdu nedostane a d ojde ke srážce.
09.03.2011 (16:41)
Koubek: Pokusím se to zjistit, ale nebude to hned.
08.03.2011 (19:12)
MirekM: Který článek příslušné normy vyžaduje nadzvenutelnost závory?
08.03.2011 (13:11)
Miroslav Zikmund: před každým přejezdem nebo skupinou přejezdů zřídit „krycí" návěstidlo.
Říká se tomu přejezdník. Že v současné době umí méně, než by mohl, je jiná otázka.
Pochopitelně placeno a udržováno z peněz určených pro opravy a údržbu silnic ... takže z peněz majitele pozemní komunikace ... chrání uživatele pozemní komunikace
Přejezd a jeho zabezpečení spadá pod dráhu.
Ve Švýcarech se jednou stažené břevno nedá růčo zvednout - osobně vyzkoušeno ...
Podle u nás platné normy musí být břevno zvednutelné a přerazitelné. Změny v těchto dvou aspektech by nejspíš vyžadovaly aktivitu ministerstva nebo ještě výš.
Říká se tomu přejezdník. Že v současné době umí méně, než by mohl, je jiná otázka.
Pochopitelně placeno a udržováno z peněz určených pro opravy a údržbu silnic ... takže z peněz majitele pozemní komunikace ... chrání uživatele pozemní komunikace
Přejezd a jeho zabezpečení spadá pod dráhu.
Ve Švýcarech se jednou stažené břevno nedá růčo zvednout - osobně vyzkoušeno ...
Podle u nás platné normy musí být břevno zvednutelné a přerazitelné. Změny v těchto dvou aspektech by nejspíš vyžadovaly aktivitu ministerstva nebo ještě výš.
03.03.2011 (22:45)
SYN : máte pravdu, leč z hlediska uživatele dráhy je každý přejezd dostatečně zabezpečen dopravní značkou upozorňující na křížení dráhy a pozemní komunikace. „Pravidla" silničního provozu pak jasně říkají, jak se má uživatel pozemní komunikace na takovém místě chovat. Takže je to pouze o tom, dodržovat na přejezdu to, co zákon jasně ukládá. A má-li uživatel pozemní komunikace zato, že základní způsob zabezpečení je nedostatečný, protože uživatel pozemní má problém s kázní na přejezdu a chce, aby byl přejezd „lépe zabezpečen", aby se eliminovala jeho nekázeň, tak si to musí zaplatit ... Proč by na nekázeň uživatele pozemní komunikace měl doplácet uživatel dráhy.
02.03.2011 (22:22)
SYN: nereálné je to hlavně na lokálkách, kde přejezdy jsou hlavní z problémů, proč se postupem času nevyplatí trať provozovat. Přejezdů je tam plno a i když často vybavené PZZm, tak mu chybí kontrola (přejezdník, výpravčí...) a i v úsecích kde může normálně být traťová rychlost z konstrikčních parametrů maximální, je tam 10 - 20 km/h kvůli přejezdu.
02.03.2011 (18:47)
No jen jestli by nebylo namnoze efektivnější vyřešit už rovnou křižování jako mimoúrovňové... které má i jinak výhody lepší plynulosti a tak.
Naopak tam kde se z důvodů nízké frekvence (ať už v jednom směru nebo v druhém, případně v obou) nevyplácí ani PZZ tak tam těžko bude někdo "živit" další dodatečné komplikace... Čili takovéto řešení je vhodné jen pro některé situace.
Co do Vašeho úmyslu hodit veškerou starost o (zvýšení) zabezpečení přejezdu na bedra vlastníka komúnikace - sice Vás chápu, ale zdá se mi to v mnohých případech nevhodné. Zcela objektivně totiž někdy (dnes už jistě ne tak často jako v období masové výstavby tratí ale přece, a to ostatní je z té doby "poděděné") dochází k tomu že pozemní komunikace tu byla první, a teprve později ji "přetnul vlak". V takovém případě ovšem je třeba jednoznačně přičíst veškeré náklady z toho vzniklé na vrub média které přišlo později, nebo se budeme v míře neúnosné setkávat s tím že nikdo nebude chtít připustit realizaci dalších tratí či přeložek, protože mu z toho bez jeho viny vzniknou dodatečné náklady - proč?? Tady rozhodně nemůžete hájit stoprocentní přednost kolejí před majetkem a právy ostatních, vždy je třeba je přiměřeně kompenzovat, a hodit jim na krk starost o zbudování, údržbu, revize a napájení nějakých PZZ navíc doplněných návěstidly někde v dáli to může být mnohdy úplně nereálné.
Naopak tam kde se z důvodů nízké frekvence (ať už v jednom směru nebo v druhém, případně v obou) nevyplácí ani PZZ tak tam těžko bude někdo "živit" další dodatečné komplikace... Čili takovéto řešení je vhodné jen pro některé situace.
Co do Vašeho úmyslu hodit veškerou starost o (zvýšení) zabezpečení přejezdu na bedra vlastníka komúnikace - sice Vás chápu, ale zdá se mi to v mnohých případech nevhodné. Zcela objektivně totiž někdy (dnes už jistě ne tak často jako v období masové výstavby tratí ale přece, a to ostatní je z té doby "poděděné") dochází k tomu že pozemní komunikace tu byla první, a teprve později ji "přetnul vlak". V takovém případě ovšem je třeba jednoznačně přičíst veškeré náklady z toho vzniklé na vrub média které přišlo později, nebo se budeme v míře neúnosné setkávat s tím že nikdo nebude chtít připustit realizaci dalších tratí či přeložek, protože mu z toho bez jeho viny vzniknou dodatečné náklady - proč?? Tady rozhodně nemůžete hájit stoprocentní přednost kolejí před majetkem a právy ostatních, vždy je třeba je přiměřeně kompenzovat, a hodit jim na krk starost o zbudování, údržbu, revize a napájení nějakých PZZ navíc doplněných návěstidly někde v dáli to může být mnohdy úplně nereálné.
02.03.2011 (18:27)
Z hlediska kontroly volnosti přejezdu by to zase tak složité být nemuselo - stejně jako se kontroluje volnost automaticky zavíraných dveří v kolejovém vozidle a před každým přejezdem nebo skupinou přejezdů zřídit „krycí" návěstidlo. Pokud bude v prostoru přejezdu „něco" zasahující do průjezdného průřezu, tak se návěstidlo do polohy dovolující jízdu nepostaví ...
Pochopitelně placeno a udržováno z peněz určených pro opravy a údržbu silnic ... takže z peněz majitele pozemní komunikace ... chrání uživatele pozemní komunikace
Ve Švýcarech se jednou stažené břevno nedá růčo zvednout - osobně vyzkoušeno ...
Pochopitelně placeno a udržováno z peněz určených pro opravy a údržbu silnic ... takže z peněz majitele pozemní komunikace ... chrání uživatele pozemní komunikace
Ve Švýcarech se jednou stažené břevno nedá růčo zvednout - osobně vyzkoušeno ...
02.03.2011 (16:56)
Řekl bych to asi takhle - ve fotbale taky Sparta zaměstnávala jistého pana Řepku, a to i když bylo běžně na hřišti vidět že je to docela p...o, nicméně fotbal hrál poměrně dobře tak o něj stáli i přes jeho osobní nedostatky... zase tolik lepších k dispozici holt nebylo, ne?
02.03.2011 (9:27)
takového kolegu bych vyměnil za jiného, najde se v dnešní době určitě hodně zájemců a pokud by vám nevadilo, že vám dřív, nebo později zničí služební auto, určitě by vám mělo vadit, že s vaším služebním autem s logem vaší firmy eventuálně zabije nevinného člověka.
Ano, na některé pozice můžeš vymetat odpovídající uchazeče koštětem, ale na jiné ne a rozhodně schopných a samostatných jedinců není přebytek. Firmy to dobře vědí.
Je celkem problematické se zbavit člověka, který je pro firmu velmi přinosný, byť po osobnostní stránce je to pako.
Ano, na některé pozice můžeš vymetat odpovídající uchazeče koštětem, ale na jiné ne a rozhodně schopných a samostatných jedinců není přebytek. Firmy to dobře vědí.
Je celkem problematické se zbavit člověka, který je pro firmu velmi přinosný, byť po osobnostní stránce je to pako.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci
:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko