Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Cheb/Domažlice — Přes čtyři roky trvala modernizace úseku Planá u Mariánských lázní – Cheb, který se nachází na TEN–T koridoru a také 3. národním tranzitním koridoru. Generální oprava trati, která nepomůže rapidně zvýšit cestovní rychlost vlaků, ale zlepšit kapacitu trati a únosnost pro nákladní vlaky, byla během šesti let provedena především s výhledem pokračování od Plzně přes Cheb do Marktredwitz a německého vnitrozemí. Ačkoliv tak byla vnímána vzájemná česko–německá dohoda z období roku 2005, na severu Bavorska se stavět nebude. Bývalý český ministr dopravy Vít Bárta a jeho bavorský protějšek Martin Zeil jasně označili spojnici Prahy a Mnichova přes Domažlice za prioritu. Pro realizaci tohoto nového koridoru chybí dvě věci – zařazení do sítě TEN–T a finanční podpora ze strany německé spolkové vlády.
Diskutuje se o ničem menším, než o 140 km dlouhé novostavbě trati, kterou už přes deset let v Praze i Mnichově znají pod názvem Donau–Moldau–Bahn (DMB). Dvoukolejná elektrifikovaná trať s rychlostním parametrem 160 až 200 km/h pro klasické soupravy by v nové stopě spojila Plzeň, Domažlice a Regensburg, zatímco současná neelektrifikovaná jednokolejka by nadále sloužila pro regionální dopravu. Ačkoliv je tato trasa již v současnosti využívána pro mezinárodní osobní i nákladní dopravu, nedostala se dosud na seznam mezinárodních koridorů TEN–T. Bez toho bude poměrně těžké získat potřebné finance na výstavbu. Ostatně v současnosti je podpora projektu DMB čistě mediální — superkoncepce, pokud ještě platí, posunula tuto stavbu až za rok 2025. Německá spolková vláda podle deníku MittelBayerische v tomto koridoru také prioritu nevidí. Jen na německé straně se hovoří o nákladech 400 milionů eur (10 mld. korun).
Po vynaložení 13,28 mld. korun, z toho 5,3 mld. korun získaných z eurofondů, má ČR opravený koridor mezi Chebem a Plzní. Ve výstavbě je úsek mezi Berounem a Plzní. Kdy se ho podaří skutečně napojit na evropskou koridorovou síť, je zatím nejisté.
DMB je zatím nejistá, plzeňský uzel ano
Jeden z problematických bodů české železniční sítě je také železniční stanice Plzeň hl.n., na jehož opravu vypsala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) tendr za 1,5 mld. korun. „Stavba je velmi důležitá především pro dokončení propojení takzvané chebské části koridoru s pražskou. Děláme vše pro to, aby se začalo stavět v letošním druhém pololetí,“ uvedl pro E15 mluvčí správy Tomáš Drvota. A nejde jen o koridor, ale také interoperabilitu moderních hnacích vozidel. I v této stanici je zatím zapovězena jízda vlastní silou pro zkoušené lokomotivy Škoda 109E. Na vině jsou zastaralé kolejové obvody, které provoz ve stanici zabezpečují. Na jednu z největších zakázek roku, která by se mohla spustit už o letošních prázdninách, by mohla navázat také soutěž na úsek Plzeň – Rokycany zahrnující tunel v Ejpovicích za 8,5 mld. korun.
Zdroj: Mittelbayerische, Ministerstvo dopravy ČR, Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025, Lidové noviny, E15
Josef Petrák 
| 30.5.2011 (14:00)
| 30.5.2011 (14:00)Související zprávy
01.06.2011 (19:04)
k tématu výstavby trošku jinak: http://www.wimp.com/traintrack/
01.06.2011 (16:38)
Petr Šimral
Dále rozvoj osobní dopravy s její prioritou přidělování tras hubí rozvoj nákladní dopravy i tam, kde je to možné. Co je mi platné, že projedu od Rotterdamu před Prahu za šestnáct hodin, když průjezd Prahou mi bude trvat další 4 hodiny?
Souhlasím, když nemáme segregované příměstské dráhy (S-Bahn jen označit opravdu nestačí), ani vůli pouštět vlaky v krátkém sledu, tak 10 či 15 min takt osobáků je fakt odvážný, zvlášť při našem smyslu pro přesnost. To se měly dělat Elefanty 4 až 6 vozový a spojovat je do souprav v půlhodináči, jenže to se zas šetřilo na nástupištích. To je tak, když chce někdo zabít spoustu much jednou ranou.
Jinak k systému just in time - nedávno jsem četl, že v Japonsku ho budou muset částečně přehodnotit, protože za delšího kolapsu dopravního systému (netřeba zemětřesení, tsunami ani Fukušimy, v ČR stačí pár cenťáků sněhu nebo plošné povodně z roku 1997), tak jsou fabriky na suchu.
Dále rozvoj osobní dopravy s její prioritou přidělování tras hubí rozvoj nákladní dopravy i tam, kde je to možné. Co je mi platné, že projedu od Rotterdamu před Prahu za šestnáct hodin, když průjezd Prahou mi bude trvat další 4 hodiny?
Souhlasím, když nemáme segregované příměstské dráhy (S-Bahn jen označit opravdu nestačí), ani vůli pouštět vlaky v krátkém sledu, tak 10 či 15 min takt osobáků je fakt odvážný, zvlášť při našem smyslu pro přesnost. To se měly dělat Elefanty 4 až 6 vozový a spojovat je do souprav v půlhodináči, jenže to se zas šetřilo na nástupištích. To je tak, když chce někdo zabít spoustu much jednou ranou.
Jinak k systému just in time - nedávno jsem četl, že v Japonsku ho budou muset částečně přehodnotit, protože za delšího kolapsu dopravního systému (netřeba zemětřesení, tsunami ani Fukušimy, v ČR stačí pár cenťáků sněhu nebo plošné povodně z roku 1997), tak jsou fabriky na suchu.
01.06.2011 (13:49)
Nehodovost v Rakousku: no, myslím, že jezdí civilizovaněji než my. Třeba o něco rychleji, ale určitě ne bezhlavě
To souhlasím. Tam na rozdíl od Čech vládne ohleduplnost a slušnost.
Autům to bude konkurovat těžko, ale myslím si, že se najde klientela, která by do Mnichova autem jet nutně nemusela, kdyby byla jiná, časově a cenově srovnatelná varianta.
Řada lidí jezdí do Mnichova na jednodenní jednání. Ráno tam , odpoledne zpět. Já jsem jedním z nich.
A varianta taková , že budu moci během cesty pracovat či relaxovat je více než zajímavá.
A nákladní doprava? Pokud by se urychlila, mohla by být atraktivnější. Svého času (nevím, zda ještě pořád) fungoval u DB projekt InterCargoExpress s přepravou až 160km rychlostí
Až tak to není třeba. Navíc měřme čas mezi místem výroby a spotřeby. Co je platné , když nákladní vlak pojede rychlostí 160km/h , když zásilka bude čekat v uzlu na nakládku 24 hodin a to samé se bude dít v dalším uzlu.
Dle mého názoru by železniční nákladní dopravě pomohlo toto:
- zeštíhlení aparátů , snížení mezd u některých profesí (nereálné)
- vytvoření dostatečné kapacity tratí a stanic pro nákladní vlaky
- striktní dodržování jízdních řádů nákladních vlaků
- změna zákaznického přístupu vůči klientům
- kompatibilita infrastruktury a dopravců
- angažovanost státu ve věci podpory výstavby termínálů a vleček
To souhlasím. Tam na rozdíl od Čech vládne ohleduplnost a slušnost.
Autům to bude konkurovat těžko, ale myslím si, že se najde klientela, která by do Mnichova autem jet nutně nemusela, kdyby byla jiná, časově a cenově srovnatelná varianta.
Řada lidí jezdí do Mnichova na jednodenní jednání. Ráno tam , odpoledne zpět. Já jsem jedním z nich.
A varianta taková , že budu moci během cesty pracovat či relaxovat je více než zajímavá.
A nákladní doprava? Pokud by se urychlila, mohla by být atraktivnější. Svého času (nevím, zda ještě pořád) fungoval u DB projekt InterCargoExpress s přepravou až 160km rychlostí
Až tak to není třeba. Navíc měřme čas mezi místem výroby a spotřeby. Co je platné , když nákladní vlak pojede rychlostí 160km/h , když zásilka bude čekat v uzlu na nakládku 24 hodin a to samé se bude dít v dalším uzlu.
Dle mého názoru by železniční nákladní dopravě pomohlo toto:
- zeštíhlení aparátů , snížení mezd u některých profesí (nereálné)
- vytvoření dostatečné kapacity tratí a stanic pro nákladní vlaky
- striktní dodržování jízdních řádů nákladních vlaků
- změna zákaznického přístupu vůči klientům
- kompatibilita infrastruktury a dopravců
- angažovanost státu ve věci podpory výstavby termínálů a vleček
01.06.2011 (12:02)
SYN > presne tak, infrastruktura je jedna vec a disciplinovanost uzivatelu druha. A v principu je zatracene drahe prizpusobovat infrastrukturu discipline, kdyz by to melo byt naopak.
A koneckoncu, i tohle ma sve reseni - ve spouste okolnich zemi jsem videl, ze pokud je dany jednopruhovy usek prilis dlouhy, je na prehlednych mistech povoleno predjizdeni v obou smerech ... prednost ma samosebou pruh stoupaci.
A koneckoncu, i tohle ma sve reseni - ve spouste okolnich zemi jsem videl, ze pokud je dany jednopruhovy usek prilis dlouhy, je na prehlednych mistech povoleno predjizdeni v obou smerech ... prednost ma samosebou pruh stoupaci.
01.06.2011 (11:30)
MirekM: Prommiňte ale to spolu nesouvisí. Bohužel prasata jsou prasata a budou dělat co se nesmí (ale především co je proti zdravému rozumu - nebezpečné předjíždění atd.) a hlavně bohužel občas s sebou "vezmou" i nevinné lidi. Nicméně toto se bude dít i na "normální" krajovce, i na dálnici. Konkrétní popisovaná třípruhovka s tím bezprostředně nesouvisí. Ledaže byste měl nějakou studii která prokazuje že právě v tomto uspořádání je nehodovost vyšší než na dálnici a zároveň i na klasické dvoupruhové silnici - což si nemyslím.
P.S. Tím špuntem samozřejmě nemyslím ty co jezdí "jen" podle předpisů, ale třeba náklaďák s těžkým přívěsem který do krátkého prudšího stoupání zpomalí běžně na nějakých 60 případně feldu s míchačkou na vozíku která jede i po rovině 50 (a není takových a podobných až tak málo)...
P.S. Tím špuntem samozřejmě nemyslím ty co jezdí "jen" podle předpisů, ale třeba náklaďák s těžkým přívěsem který do krátkého prudšího stoupání zpomalí běžně na nějakých 60 případně feldu s míchačkou na vozíku která jede i po rovině 50 (a není takových a podobných až tak málo)...
01.06.2011 (11:28)
SYN, Naroznej: tříproudé silnice se střídáním po několika kilometrech se hojně vyskytují ve Švédsku. Nejsou zcela bez středového dělení, uprostřed je lanové svodidlo. Na úsecích, kde jsou v daném směru dva pruhy, je 110, v protisměru v jednom pruhu 90 km/h. Je to velmi fajn, kapacita více než dostatečná. Na Karlovarku jak vyšité, to by se mi tam líbilo. Jenže tady nejde o tu silnici, tady jde o to někam nalejt předražený a uplacený asfalt.
Nehodovost v Rakousku: no, myslím, že jezdí civilizovaněji než my. Třeba o něco rychleji, ale určitě ne bezhlavě (samozřejmě jsou výjimky, o kterých ale nemám konkrétní údaje, snad jen o Heiderovi, spíš ale přicházejí zprávy, že nějaký Čech profrčí vesnici 170 a diví se pokutě).
Ale zpět k železnici: myslím, že rychlostní napojení Plzně na Mnichov by se sešlo. Kdyby jel třeba ICE z Mnichova do Plzně těch svých 200 - 250, byla by časová úspora do Prahy i přes pomalejší úseky taková, že by mohla konkurovat letecké lince Praha - Mnichov. Navíc jedete z centra města a nemusíte dvě hodiny trdlovat na letišti, kam (a také odkud) se musíte nějak dostat. A - v dnešní době nezanedbatelná věc - můžete si zatím vzít do vlaku co chcete, žádné ty habaďůry s flaštičkama a pytlíčkama.
Autům to bude konkurovat těžko, ale myslím si, že se najde klientela, která by do Mnichova autem jet nutně nemusela, kdyby byla jiná, časově a cenově srovnatelná varianta.
Hodně lidí vozí v autě různé věci s sebou, to tu padlo v diskusi, ale hodně jich jede i jen tak, max. s aktovkou s lejstry a notebookem.
A nákladní doprava? Pokud by se urychlila, mohla by být atraktivnější. Svého času (nevím, zda ještě pořád) fungoval u DB projekt InterCargoExpress s přepravou až 160km rychlostí. Tolik ten kamion určitě nepojede. Možná by také mohli zkusit zavést pro cargo nějaké "relační slevy" po vzoru jízdenek Praha-Brno, v závislosti na komoditě a množství. Neznám cenovou politiku Carga, ale tuším tam rezervy. Aspoň něco z těch kamionů přece shodit jde...
Nehodovost v Rakousku: no, myslím, že jezdí civilizovaněji než my. Třeba o něco rychleji, ale určitě ne bezhlavě (samozřejmě jsou výjimky, o kterých ale nemám konkrétní údaje, snad jen o Heiderovi, spíš ale přicházejí zprávy, že nějaký Čech profrčí vesnici 170 a diví se pokutě).
Ale zpět k železnici: myslím, že rychlostní napojení Plzně na Mnichov by se sešlo. Kdyby jel třeba ICE z Mnichova do Plzně těch svých 200 - 250, byla by časová úspora do Prahy i přes pomalejší úseky taková, že by mohla konkurovat letecké lince Praha - Mnichov. Navíc jedete z centra města a nemusíte dvě hodiny trdlovat na letišti, kam (a také odkud) se musíte nějak dostat. A - v dnešní době nezanedbatelná věc - můžete si zatím vzít do vlaku co chcete, žádné ty habaďůry s flaštičkama a pytlíčkama.
Autům to bude konkurovat těžko, ale myslím si, že se najde klientela, která by do Mnichova autem jet nutně nemusela, kdyby byla jiná, časově a cenově srovnatelná varianta.
Hodně lidí vozí v autě různé věci s sebou, to tu padlo v diskusi, ale hodně jich jede i jen tak, max. s aktovkou s lejstry a notebookem.
A nákladní doprava? Pokud by se urychlila, mohla by být atraktivnější. Svého času (nevím, zda ještě pořád) fungoval u DB projekt InterCargoExpress s přepravou až 160km rychlostí. Tolik ten kamion určitě nepojede. Možná by také mohli zkusit zavést pro cargo nějaké "relační slevy" po vzoru jízdenek Praha-Brno, v závislosti na komoditě a množství. Neznám cenovou politiku Carga, ale tuším tam rezervy. Aspoň něco z těch kamionů přece shodit jde...
01.06.2011 (11:20)
SYN: K tomu je při trochu vyšší frekvenci provozu potřeba mít občas kde rozumně bez nebezpečí předjet občas se vyskytující náklaďáky ale i jiné "špunty" na silnici. Na to ty tři pruhy se střídáním celkem bohatě stačí, a není to nijak extrémně drahé.
Budu Vám oponovat. Když pojede takový náklaďák nebo jiný špunt a za ním mistr světa v jednom pruhu, který je souvislou dvojitou čárou oddělen od protisměru, jak to dopadne? Sám jsem byl nedávno v pozici onoho špuntu jako řidič felicie jedoucí z kopce předpisových 90 km/h a kdosi mě předjel přes dvojitou čáru. Co naplat, že v zúženém místě před stavbou, která za tím klesáním byla, jsem dojel opět těsně za něj.
Dokud takové řidiče nevymýtíme, budeme raději muset řešení civilizovaných zemí oželet.
Budu Vám oponovat. Když pojede takový náklaďák nebo jiný špunt a za ním mistr světa v jednom pruhu, který je souvislou dvojitou čárou oddělen od protisměru, jak to dopadne? Sám jsem byl nedávno v pozici onoho špuntu jako řidič felicie jedoucí z kopce předpisových 90 km/h a kdosi mě předjel přes dvojitou čáru. Co naplat, že v zúženém místě před stavbou, která za tím klesáním byla, jsem dojel opět těsně za něj.
Dokud takové řidiče nevymýtíme, budeme raději muset řešení civilizovaných zemí oželet.
01.06.2011 (10:58)
Narozenej - s tou vhodností třípruhové silnice (bez středního dělícího pruhu, v šířce nějakých 11 metrů (čili zhruba polovina R-ka) kde se třetí pruh střídá mezi jedním a druhým směrem (tak aby byly především ve stoupání dva a na rovině na střídačku po pár kilometrech)) vřele souhlasím, přece není všude nezbytné jezdit 130, nicméně bylo by velmi vhodné kdyby člověk mohl jet aspoň jakžtakž plynule těch povolených 90 (je to i šetrnější k okolí kvůli spotřebě a hluku když to jde plynule). K tomu je při trochu vyšší frekvencio provozu potřeba mít občas kde rozumně bez nebezpečí předjet občas se vyskytující náklaďáky ale i jiné "špunty" na silnici. Na to ty tři pruhy se střídáním celkem bohatě stačí, a není to nijak extrémně drahé.
Jinak v tom Rakousku je takto momentálně provedený úsek například Stockerau-Hollabrun (+plán dále k hranicím) a co jsem si tak četl na stránkách Asfinagu tak je to tam nazýváno "halbausbau" a princip je ten že v daném směru je naplánované R-ko (tedy Schnellstrase) ale nepřipadalo jim to zatím tak akutní aby ji stavěli kompletní, takže vyasfaltovali (vybetonovali) zatím jen jeden pás který právě takto dělí na tři krásné široké rovné pruhy, kde třetí se přidává střídavě vždy k jednomu směru. Většina křižovatek už je mimoúrovňových, mosty se rovnou stavějí v plné šířce, takže v budoucnu bude rozšíření na "plnou" dálnici celkem jednoduché...
Krásné, rozumné funkční a nepříliš drahé. A přitom stačí tak málo - mít jednoznačně dohodnutou koncepci a ustavenou trasu (všechny papíry jako EIA, pozemky atd. vyřízené), a pak ji realizovat podle toho kolik je k dispozici peněz...
P.S. A na rovných přehledných úsecích by měla mít Policie ČR (po nějakém dopravně-bezpečnostním zhodnocení) právo zvýšit dopravní značkou mírně maximální rychlost, zde například v přehledných úsecích by (značkou povolená) 100kmh byla úplně jak vyšitá (Rakušáci ji mají všude a nějak jsem si nevšiml že by tam měli zvláštní problémy s nehodovostí, ale jsme v Česku tak by ta místně povolená vyšší mohla stačit).
Jinak v tom Rakousku je takto momentálně provedený úsek například Stockerau-Hollabrun (+plán dále k hranicím) a co jsem si tak četl na stránkách Asfinagu tak je to tam nazýváno "halbausbau" a princip je ten že v daném směru je naplánované R-ko (tedy Schnellstrase) ale nepřipadalo jim to zatím tak akutní aby ji stavěli kompletní, takže vyasfaltovali (vybetonovali) zatím jen jeden pás který právě takto dělí na tři krásné široké rovné pruhy, kde třetí se přidává střídavě vždy k jednomu směru. Většina křižovatek už je mimoúrovňových, mosty se rovnou stavějí v plné šířce, takže v budoucnu bude rozšíření na "plnou" dálnici celkem jednoduché...
Krásné, rozumné funkční a nepříliš drahé. A přitom stačí tak málo - mít jednoznačně dohodnutou koncepci a ustavenou trasu (všechny papíry jako EIA, pozemky atd. vyřízené), a pak ji realizovat podle toho kolik je k dispozici peněz...
P.S. A na rovných přehledných úsecích by měla mít Policie ČR (po nějakém dopravně-bezpečnostním zhodnocení) právo zvýšit dopravní značkou mírně maximální rychlost, zde například v přehledných úsecích by (značkou povolená) 100kmh byla úplně jak vyšitá (Rakušáci ji mají všude a nějak jsem si nevšiml že by tam měli zvláštní problémy s nehodovostí, ale jsme v Česku tak by ta místně povolená vyšší mohla stačit).
01.06.2011 (10:34)
Tak to tady procitam a neda mi, abych taky neco nepridal.
Pocitate prepravni proud na D1, ale neuvazujete, kolik lidi skutecne jede z Prahy do Brna. Co kdyz nekdo chce jet z Kotehulek 40 km od Prahy do Mokry Lhoty 40 km od Brna?!
Jezdim do Prahy do skoly. Cesta na nadrazi a nasledne do Pardubic, cca 50 km (moje jizdni cesta, nikoliv nejkratsi mozna vzdalenost, casove vsak nejrychlejsi), trva prumerne asi 2 hodiny. Pak jedu 100 km do Prahy za hodinu. Tedy celkem 3 hodiny. Pokud by namisto koridoru byla VRT s prumernou rychlosti 200 kmh, pak bych jel 2,5 hodiny. Nemyslim, ze je problem prumerna rychlost na koridoru 100 kmh, ale problem je prumerna rychlost 25 kmh Kotehulky - koridor.
Dalsi vec je to, ze tu vsichni stavite VRT, sestiproudy dalnice apod., ale ve statni kase je 1 bilion hluboka dira a nevim, jakym zpusobem v ni chcete najit 500 miliard na takovou stavbu.
A k tomu textu, na kterej tu daval nekdo odkaz, jehoz autorem je nekdo z dopravni fakulty. Ty cisla investic do zeleznice a do silnic sou absolutni? Pokud ano, tak ten clovek neni technickej inzenyr, ale novinar.
Pocitate prepravni proud na D1, ale neuvazujete, kolik lidi skutecne jede z Prahy do Brna. Co kdyz nekdo chce jet z Kotehulek 40 km od Prahy do Mokry Lhoty 40 km od Brna?!
Jezdim do Prahy do skoly. Cesta na nadrazi a nasledne do Pardubic, cca 50 km (moje jizdni cesta, nikoliv nejkratsi mozna vzdalenost, casove vsak nejrychlejsi), trva prumerne asi 2 hodiny. Pak jedu 100 km do Prahy za hodinu. Tedy celkem 3 hodiny. Pokud by namisto koridoru byla VRT s prumernou rychlosti 200 kmh, pak bych jel 2,5 hodiny. Nemyslim, ze je problem prumerna rychlost na koridoru 100 kmh, ale problem je prumerna rychlost 25 kmh Kotehulky - koridor.
Dalsi vec je to, ze tu vsichni stavite VRT, sestiproudy dalnice apod., ale ve statni kase je 1 bilion hluboka dira a nevim, jakym zpusobem v ni chcete najit 500 miliard na takovou stavbu.
A k tomu textu, na kterej tu daval nekdo odkaz, jehoz autorem je nekdo z dopravni fakulty. Ty cisla investic do zeleznice a do silnic sou absolutni? Pokud ano, tak ten clovek neni technickej inzenyr, ale novinar.
01.06.2011 (8:39)
Petr Šimral:
R6: Neříkám , že je třeba zde mít dálnici. Ale většina hlavních silnic v ČR je nebezpečných a dle mého názoru je třeba jejich rekonstrukce (horizonty,zatáčky,obchvaty,atd.)
V Rakousku či Německu je naprosto běžné , že se staví třípruhové silnice , kde třetí pruh je vždy střídavě tak cca 5km pro jeden a poté zase pro druhý směr.
Myslím , že by tyto silnice mohly býti zajímavou alternativou dálnícím a rychlostním silnicím .
D35. Přepravní proudy jsou zde tak vysoké, že to má plné opodstatnění. Převod zátěže na železnice je chiméra. Železnice je mastodont naprosto nechápající, kam se svět za dobu, od kdy již železnice není jediná, dostal
Přesně tak. Včera mi jeden zástupce zahraničního dopravce na dotaz , kde se nachází vlak pro naší firmu odpověděl , že je odstaven a nikdo neví , kdy pojede , protože jsou problémy s lokomotivami. Kdybych svému zákazníkovi řekl , že zboží nedostane , protože nemám kamion , nakopal by mě někam.
Odjakživa. Silnice postaví soukromník a bude tam vybírat, co uzná za vhodné. Jestli se nepletu, tak např. italská dálnice na Brennero je soukromá.
Jenže má to i svá proti. Někde to mýto bylo tak drahé , že tam nikdo nejel a projekt zkrachoval. Dálnici pak musel převzít stát.
R6: Neříkám , že je třeba zde mít dálnici. Ale většina hlavních silnic v ČR je nebezpečných a dle mého názoru je třeba jejich rekonstrukce (horizonty,zatáčky,obchvaty,atd.)
V Rakousku či Německu je naprosto běžné , že se staví třípruhové silnice , kde třetí pruh je vždy střídavě tak cca 5km pro jeden a poté zase pro druhý směr.
Myslím , že by tyto silnice mohly býti zajímavou alternativou dálnícím a rychlostním silnicím .
D35. Přepravní proudy jsou zde tak vysoké, že to má plné opodstatnění. Převod zátěže na železnice je chiméra. Železnice je mastodont naprosto nechápající, kam se svět za dobu, od kdy již železnice není jediná, dostal
Přesně tak. Včera mi jeden zástupce zahraničního dopravce na dotaz , kde se nachází vlak pro naší firmu odpověděl , že je odstaven a nikdo neví , kdy pojede , protože jsou problémy s lokomotivami. Kdybych svému zákazníkovi řekl , že zboží nedostane , protože nemám kamion , nakopal by mě někam.
Odjakživa. Silnice postaví soukromník a bude tam vybírat, co uzná za vhodné. Jestli se nepletu, tak např. italská dálnice na Brennero je soukromá.
Jenže má to i svá proti. Někde to mýto bylo tak drahé , že tam nikdo nejel a projekt zkrachoval. Dálnici pak musel převzít stát.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci
:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko