..: Cheb nebo Domažlice? Koridory do Německa čeká přehodnocení :..

754.027, R 352 Jan Hus, Vejprnice, foto: Špáňa Cheb/Domažlice — Přes čtyři roky trvala modernizace úseku Planá u Mariánských lázní – Cheb, který se nachází na TEN–T koridoru a také 3. národním tranzitním koridoru. Generální oprava trati, která nepomůže rapidně zvýšit cestovní rychlost vlaků, ale zlepšit kapacitu trati a únosnost pro nákladní vlaky, byla během šesti let provedena především s výhledem pokračování od Plzně přes Cheb do Marktredwitz a německého vnitrozemí. Ačkoliv tak byla vnímána vzájemná česko–německá dohoda z období roku 2005, na severu Bavorska se stavět nebude. Bývalý český ministr dopravy Vít Bárta a jeho bavorský protějšek Martin Zeil jasně označili spojnici Prahy a Mnichova přes Domažlice za prioritu. Pro realizaci tohoto nového koridoru chybí dvě věci – zařazení do sítě TEN–T a finanční podpora ze strany německé spolkové vlády.

Diskutuje se o ničem menším, než o 140 km dlouhé novostavbě trati, kterou už přes deset let v Praze i Mnichově znají pod názvem Donau–Moldau–Bahn (DMB). Dvoukolejná elektrifikovaná trať s rychlostním parametrem 160 až 200 km/h pro klasické soupravy by v nové stopě spojila Plzeň, Domažlice a Regensburg, zatímco současná neelektrifikovaná jednokolejka by nadále sloužila pro regionální dopravu. Ačkoliv je tato trasa již v současnosti využívána pro mezinárodní osobní i nákladní dopravu, nedostala se dosud na seznam mezinárodních koridorů TEN–T. Bez toho bude poměrně těžké získat potřebné finance na výstavbu. Ostatně v současnosti je podpora projektu DMB čistě mediální — superkoncepce, pokud ještě platí, posunula tuto stavbu až za rok 2025. Německá spolková vláda podle deníku MittelBayerische v tomto koridoru také prioritu nevidí. Jen na německé straně se hovoří o nákladech 400 milionů eur (10 mld. korun).

Po vynaložení 13,28 mld. korun, z toho 5,3 mld. korun získaných z eurofondů, má ČR opravený koridor mezi Chebem a Plzní. Ve výstavbě je úsek mezi Berounem a Plzní. Kdy se ho podaří skutečně napojit na evropskou koridorovou síť, je zatím nejisté.

DMB je zatím nejistá, plzeňský uzel ano

Jeden z problematických bodů české železniční sítě je také železniční stanice Plzeň hl.n., na jehož opravu vypsala Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) tendr za 1,5 mld. korun. „Stavba je velmi důležitá především pro dokončení propojení takzvané chebské části koridoru s pražskou. Děláme vše pro to, aby se začalo stavět v letošním druhém pololetí,“ uvedl pro E15 mluvčí správy Tomáš Drvota. A nejde jen o koridor, ale také interoperabilitu moderních hnacích vozidel. I v této stanici je zatím zapovězena jízda vlastní silou pro zkoušené lokomotivy Škoda 109E. Na vině jsou zastaralé kolejové obvody, které provoz ve stanici zabezpečují. Na jednu z největších zakázek roku, která by se mohla spustit už o letošních prázdninách, by mohla navázat také soutěž na úsek Plzeň – Rokycany zahrnující tunel v Ejpovicích za 8,5 mld. korun.

Zdroj: Mittelbayerische, Ministerstvo dopravy ČR, Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025, Lidové noviny, E15


Josef Petrák Poslat mail autorovi | 30.5.2011 (14:00)
Ostatní: TwitterLinkuj.cz!Jaggni to!Google Bookmarksvybrali.sme.skDalší služby
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Stavby a projekty

Další z regionu Německo Bavorsko /Bayern Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 14      Zpráv na stránku:   
09.06.2011 (9:21)  
Sjednoti zabezpecovaci system, zjednodusi pristup nenarodnich dopravcu na zeleznici, omezi lokalni monopol narodnich zeleznic, zjednodusi vyvoj masin, ktere nemusi mit na palube X ruznych zabezpecovacu...
registrovaný uživatel MirekM  mail  
08.06.2011 (21:57)  
Robert-Antonio: Osobne si myslim, ze pro lepsi zeleznicini modal split mnohem vice pomohla napr. instalace ETCS na vsech hlavnich mezinarodnich tratich.
Jak, prosím pěkně, souvisí ETCS s modal-splitem?
08.06.2011 (10:15)  
bartik
Vsak ja nerikam, ze by se mely stavet VRTy za kazdou cenu. Osobne si myslim, ze pro lepsi zeleznicini modal split mnohem vice pomohla napr. instalace ETCS na vsech hlavnich mezinarodnich tratich. I kdyz chapu, ze pro Matku Drahu je to asi desiva predstava :)
Jen se mi proste nelibi ten dvoji metr: Kdyz chybi kapacita na kolejich, tak je zeleznice okamzite spatna a nepruzna a nema smysl do ni cpat penize. Kdyz chybi kapacita na silnici, tak je to najednou argument pro utraceni penez za novou dalnici.

Kdyz si koupite auto za milion, tak ho budete chtit vyuzivat a nenechate ho stat v garazi

To s tim nema nic spolecneho, tady pocitam naklady a prijmy STATU z provozovani dopravnich cest. (Ano, mozna ten, kdo ma na autak za milion, by si klidne za pouziti nove dalnice priplatil, ale takovych bohacu moc nebude, jak tak sleduji permanentni narky ridicu nad jakymkoliv zdrazenim :))
06.06.2011 (17:35)  
ceskolipak: Jenze pendolino jedouci prumernou rychlosti 120 kmh na trati Praha - Ostrava stale neni VRT Praha - Brno. (I kdyz z toho lze vyvozovat ledasjake predpoklady.)

SYN: No tak sme se nakonec prece domluvili...

Robert-Antonio: To ze se plejtva penezma na dalnici neznamena, ze se s nima musi plejtvat i na zeleznici. Spis naopak... Kdyz si koupite auto za milion, tak ho budete chtit vyuzivat a nenechate ho stat v garazi a nebude chtit kupovat drahy jizdenky na VRT (obecne).
06.06.2011 (15:13)  
To je zase debata :)
Opravdu je zajímavé, jak tu propočítáváte ekonomickou (ne)výhodnost VRT Praha-Brno, ale u šestipruhu na D1 nebo novostavby R35 stačí konstatovat "dostatečnou poptávku". Tak jsem to si také spočítal:

Státní příjem ze spotřební daně je u osobního auta na dálnici zhruba 0.08 l/km * 12.84 Kč/l = 1.03 Kč/km.
U kamionu je to zhruba 0.3 l/km * 10.95 Kč/l = 3.30 Kč/km. Připočtěme ještě mýto 4 Kč/km.
Při předpokládané frekvenci na R35 15000 vozidel denně a 20% podílu kamionů dostávám denní příjem 15000*(1.03*0.8+7.3*0.2) = 34260 Kč/km, tj. za rok 12.5 MKč/km.
Odečtěme náklady na správu, údržbu a opravy, což u dálnic dělá zhruba 2 MKč/km ročně.
Stavební náklady dálnic jsou 500-800 MKč/km, vezměme tu spodní hranici.
Návratnost investice vychází úžasných 48 let.

To jen tak pro srovnání "nevýhodné" VRT s "výhodnou" dálnicí :)
registrovaný uživatel SYN 
06.06.2011 (0:28)  
bartik09: Aha, tak tudy... no, řekl bych takto - za prvé je to (bohužel) kvůli klikatění na Vysočině stejně dlouhá trať jako přes ČT. To je nepříjemné. Pokud se pokusíte o vysoké množství přeložek tak prakticky stavíte novou trať, s tou dodatečnou nevýhodou že stará vám nezůstává k dispozici pro místní obsluhu sídel na trati. Toto nevypadá jako dobrá volba... dostat na stejnou trať vlaky pomalé i rychlé bude čím dál tím větší problém. Proto by rychlé vlaky (nemusí nutně být hned 300kmh) měly mít oddělenou trať, která při návrhu může využít toho že se menším sídlům může zdaleka vyhnout (po ní jezdící vlaky v takových stejně nestaví) a i větší sídla typu Jihlava obslouží vlaky středně rychlé (160-200kmh) které do nich sjedou odbočkou...
Jinak Praha - Kolín není nic moc, že? Procpat tam něco dvoustovkou bych v dohledné době neviděl jako reálné... naopak pokud by se udělal rychlý výjezd z Prahy podél dálnice, mohl by posloužit i rychlíkům na ČB aby přeskočily pomalý a zasekaný příměstský úsek do Čerčan/Benešova...
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
05.06.2011 (22:32)  
Ad bartik09
Trochu jsem očekával tuto odpověď. Relaci Praha-Ostrava spíš zatraktivnila modernizace III. koridoru než I. (-Praha-Brno-).
Spojení do Ostravy je asi jediné smysluplné využití železnice a důkaz toho, že cestující Pendolina využívají byť jsou jízdenky dražší.

Otázka jízdenky je zajímavá.
Protože linka Praha-Brno je o 50 km delší než dálnice a výhledová VRT, musí dráhy věnovat mnoho na tarifní zatraktivnění, protože konkurence je velká, jak v cestovní době, tak ceně jízdného a projevuje se výpočet ceny dle ujetých kilometrů, což železnici znevýhodňuje.

Je pro dopravce výhodné mít vynuceně snižovanou cenu za mírně podprůměrný produkt a z důvodu delší kilometráže, nebo nabídnout cestujícím nadprůměrný produkt v podobně VRT s tržní cenou a příplatkem ?
05.06.2011 (21:49)  
SYN: Vubec jsem nemel na mysli Brno - CT. Spis sem myslel novou trat / castecne vyuziti Kolin - HB - Brno, s tim, ze by to nebyla VRT. Proto sem tu taky psal, ze by bylo dulezite zjistit, kolik by stala jizdenka Praha - Brno po VRT (jinde v Evrope je VRT zhruba +35 % k zakladnimu jizdnemu, pricemz zakladni jizdne je zhruba 2x - 3x vyssi) a nasledne zjistit, kolik lidi by za to ty prachy dalo.

ceskolipak: Pokud nic jineho, tak modernizace koridoru Praha - Brno prinesla alespon zrychleni na trati Praha - Ostrava.
registrovaný uživatel ceskolipak  mail  
05.06.2011 (19:47)  
Než křísit slepé rameno Brno-ČT a stavět tam novou trať v extrémním terénu a navíc v CHKO Moravský Kras, to za stejné peníze máte půlku VRT Praha-Brno. A zase závlek minimálně 40 km. A hlavně - z jihlavské aglomerace se významně zlepší železniční spojené okolních měst s Prahou, což by jinak nebylo vůbec reálné (Znojmo, Třebíč, Žďár, HB).
registrovaný uživatel SYN 
05.06.2011 (19:22)  
bartik09: A jak vysoko odhadujete ty náklady nutné pro dosažení JD Pha-Bo 90 minut? Tzn. nejspíš kompletně noá trať ČT - Bo plus (další) reko 010 na to aby aspoň převážná část trasy umožňovala 200kmh? A když se tyto peníze investujou, budeme zase mít několik let skoro neprůjezdnej koridor (budou na něm probíhat za provozu úpravy) a na konci pořád jen jednu rozumnou trať...
Řádově stejný objem peněz investovaný do novostavby trati přes Vysočinu nám zajistí trať s lepšími technickými parametry, a navíc ještě stávající zůstavá k dispozici...
Čili těch 90 minut je též sen vzdálený ve hvězdách, podmíněný velkou investicí. Čili spíš se ptát na ty realističtější 2 hodiny, i když i k těm ještě nemálo chybí...
  1 2 3 4 5 ... 14      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2017 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko