Praha/Vrútky — České dráhy uzavřely další 3 výběrová řízení ohlášená během března letošního roku; všechna se týkají vozů pro dálkovou dopravu. Na řadu se dostaly dlouho slibované revitalizace zánovních rychlíkových vozů východoněmecké provenience a kompletní modernizace starších jídelních vozů ze stejné produkce, které posílí zejména vlaky vyšší kvality. Ačkoliv dle původních prohlášení se měly revitalizace začít provádět již v průběhu letošních prázdnin, došlo k jejich zahájení až v těchto dnech; zdrželo se i vyhlášení díky „stop stavu“ na velké zakázky, který se pokusil na dráhy uvalit ministr Vít Bárta. Jídelní vozy se původně měly rekonstruovat na bistrovozy s oddílem první třídy, stejně jako první šestikusová série řady ARmpee. Odklon od záměru zpět k plnohodnotným jídelním vozům nebyl vysvětlen.
S Bautzeny na věčné časy… ale bez koženky
První dvě výběrová řízení se týkala revitalizací vozů z bývalé východoněmecké vagonky VEB Waggonbau Bautzen, které jsou cestujícím českých rychlíků notoricky známé a pramálo jimi oblíbené. První zahrnovalo 52 vagonů, z toho 14 kusů 1. třídy, 24 kombinovaných 1. a 2. třídy a 14 kombinovaných 2. třídy se služebním oddílem. Druhé pak 58 vozů 2. třídy. Obě zakázky získala za částky 55,7 mil. korun (1,07 mil. korun/vůz) a 72,9 mil. korun (1,25 mil. korun/vůz) společnost Janoza CZ. Ta v minulosti již realizovala jednu sérii revitalizací vozů 1. třídy a prototypové obnovy vozů 2. třídy. V provozu se také objevily vozy, zkušebně vybavené LED osvětlením a zásuvkami na 230 V v jednotlivých oddílech. Zdali se tato úprava objeví i v sériových revitalizacích, zatím nevíme. Dále totiž nebudou nijak vybočovat z toho, co již bylo Českými dráhami prezentováno. „Oba tyto kontrakty vycházejí z pilotních revitalizací běžných rychlíkových vozů představených veřejnost letos na jaře,“ uvádí náměstek pro osobní dopravu Antonín Blažek a konkretizuje změny, kterými vozy v dílnách projdou: „Opraveny budou sedáky a ve vozech 2. třídy koženku nahradí příjemnější a pohodlnější textilní potahy. V celém voze budou nové povrchy podlah a stěn. Komplexní rekonstrukci prodělají okna a nástupní dveře, což zlepší tepelnou pohodu ve vozech především v zimním období. Velkou pozornost věnujeme rekonstrukci záchodů včetně výměny velké části jejich vybavení.“
Všech 110 vozů by mělo být zrevitalizováno do poloviny příštího roku s tím, že první vozy již procházejí dílenskými pracemi. První série by měla být hotova do 4 a druhá do 8 měsíců od podepsání kontraktu. Cestující se s výsledky setkají nějdříve na rychlících z Prahy přes Tábor do Českých Budějovic, z Prahy do Chebu přes Ústí nad Labem a Karlovy Vary či z Prahy přes Příbram do Českých Budějovic. Část vozů, zejména kombinované vozy 1. a 2. třídy, bude nasazena také na rychlíky Praha – Brno – Olomouc – Jeseník. Vozy se tak stanou záplatou silně nevyhujícího stavu většiny vnitrostátních dálkových spojů.
Jídelní vozy - již brzy kulturní stolování
Třetí výběrové řízení se týká modernizace 21 restauračních vozů, které za částku 728,4 mil. korun (34,7 mil korun/vůz) získaly slovenské ŽOS Vrútky. Vozy by se měly postupně objevovat ve 3 sériích v průběhu následujících 36 měsíců. Projdou, podobně jako bistrovozy řady ARmpee, komplexní modernizací, která kromě vnitřního vybavení citelně zasáhne do technických parametrů těchto vozů. Náměstek Blažek k tomu dodává: „Chceme co nejvíce sjednotit podobu všech těchto vozů, které v minulosti prošly různým stupněm oprav a rekonstrukcí. Všechny restaurační vozy bez klimatizace dostanou nový centrální zdroj energie, který umožní dosazení výkonné klimatizace, zásuvek 230 V pro napájení elektrických přístrojů nebo PC cestujících v jídelní části a nového kuchyňského vybavení. Místo plynových sporáků budou ve vozech nové elektrické. Kompletní rekonstrukcí projdou u všech 21 vozů podvozky typu Görlitz V, na které budou dosazeny kotoučové brzdy místo současných špalíkových. Díky tomu se zvýší povolená rychlost vozů ze současných 140 km/h na 160 km/h.“ Maximální povolená rychlost byla loni snížena na 140 km/h na základě negativního posudku brzd, které se při vyšší rychlosti přehřívaly. Vozy také dostanou nové vstupní a přechodové dveře, audiovizuální informační systém, nebo přemostění záchranné brzdy.
Vozy, které byly původně vyrobeny již v roce 1978, patřily mezi nejmodernější vozy v tehdejším východním bloku a staly se doporučením mezinárodní železniční unie UIC v Paříži, se budou objevovat na všech obvyklých spojích s jídelními vozy. Cestující se tak s nimi setkají především na spojích EuroCity a InterCity z Prahy do Bohumína, Žiliny, Košic, Bratislavy, Budapešti nebo Vídně.
Zdroj: České dráhy, ŽelPage
Podívejte se na teorii stravování ve vlaku a její ceny z hlediska jiného - "hodnoty času".
Jedu-li na služebku řekněme z Ostravy do Prahy, tak si vybírám zásadně vlaky kde jsou řazeny jídelní /neplést s bistro/ vozy.
Proč?
Příklad: Cesta IC/EC spojem zabere nějaké tři a půl hodiny. I když mi práce na PC nedělá ve vlaku problém, rozhodně celou dobu práci nezabiju. Tím mi vzniká mrtvá doba, kterou můžu zaplácnout obědem. Při poslední takové cestě na jeden veletrh, plus několik jednání jsem si dal někde za Pardubicema kuřecí plátky se sýrem a přílohou za přijatelných 130Kč.
Proč přijatelných?
Protože mrtvou hodinu času strávím obědem a přijedu do Prahy najezený a připraven k pracovnímu výkonu a nemusím se dále zrdržovat. Pokud bych nechal oběd na později, musím A) najít restauraci (kongresy a veletrhy nemívají nejlevnější menu) B) strávit tam stejný čas který jsem jídlem zabil ve vlaku C) vrátit se zpět k práci.
Pokud všechno tohle spočítám, vychází oběd či večeře ve vlaku za babku.
A věřte mi že nejsem sám. Pro šotouše je možná jídlo ve vlaku drahé, ale vím o mnoha lidech, kterým tento způsob stravování šetří jak čas, tak i peníze.
Dotaz mimo téma diskuze. Nevíte jak dopadla jednání ČD s ÖBB o odkupu 16ti railjetu z opce, kterou ÖBB již nechtěli uplatnit? Proběhla vůbec nějaká jednání? Dočkáme se jich v Najbrt designu?
Zaměřovat se na bohatší klientelu má snad smysl právě tehdy, pokud se to vyplatí. Myslím, že 4 nebo kolik mld. utopených v pendolínech by pro tento segment mohlo ještě na pár dalších let stačit.
A pokud jde o to nasazení v mezinárodním provozu, budu hodně rád, když mi konečně někdo vysvětlí, komu se vyplatí a z čí kapsy se nakonec platí tahání prázdných jídelňáků mezi Vídní / Budapeští, Prahou a Berlínem. Že by se zaplatily z tržeb od cestujících, mi připadá nemožné.
Railpic & Pavel Z : já jsem dneska při cestování zrovna myslel na totéž > zabýval se někdo někdy seriozním marketinkovým výzkumem, kolik lidí jede vlakem jen proto, že si může vybrat ze široké nabídky možností snídaně / obědu / večeře ? Nikdo ... zvýšení počtu cestujících zařazením „stravovacího vozu" je pouze v českém prostředí nepotvrzená hypotéza. V zahraničí, kde se ceny v pojízdné občerstvovně neliší ve stovkách procent od krámských cen, to může částečně fungovat ...
Podobně to platí i v případě pojizdných prodejen (minibar). Řada přispívatelů horuje pro tuhle službu, ale v kolika případech udělali u prodejce útratu řekněme 100 Kč.
Já rozhodně nebudu platit za oplatku 15 / 20 korun, když ji mám v krámě za pětikačku, za půl litru baleného pitiva nedám dvě / tři pětky, platím-li na krámě za trojnásobek množství třetinu / polovinu, pivo za tři nebo pětky - v krámě za pětku. Nemluvě o krmivu na celodenní cestování. Za dvacku pořídím pět housek vlastní výroby s (kvalitním) čerstvým salámem ... v minibaru JLV a.s. chtějí za sendvič zpravidla pajcku ...
SYN : náš zákazník, náš pán > aneb vaše přání je mi rozkazem - pro mezistátní provoz na EC vlacích si ČD vystačí s deseti Siemensy ...
Směr Berlín stejně modernizace nemohou ... U Braniborské brány chtějí vagon na rychlost 200 ...
pekař : tržba průměrně 15 - 20 000 denně - to müslíte vážně ? Mohl byste prosím podrobně a přesně popsat, jak toho za řekněme 10 hodin provozní doby dosáhnete.
Jste opravdu přesvědčen, že se ve voze za tuhle dobu vystřídá 150 - 200 cestujících s útratou 100 Kč ?
(Podívejte se na www.jlv.cz na cenovou nabídku této společnosti. Já nebudu akceptovat cenu TATRANKY 20 Kč, za tuhle cenu mám na krámě čtyři ... , ještě tak třetinovou cenu. )
I kdybyste tam prodával jen pivo za přijatelných 20 Kč (máte 100 % marži), tak na dosažení vámi uváděné tržby byste jich musel prodat 750 - 1 000, tj. za hodinu 75 - 100 ... (vejde se do vozu vůbec tolik piva).
Od té vysněné tržby musíte odečíst náklady na nákup surovin, mzdy zaměstnanců, správní a provozní režii cateringové firmy. Pak nějaké náklady spojené s údržbou a opravami vozu - to není zadarmíko ... Tyhle náklady nese vlastník vozu, nikoli poskytovatel cateringových služeb.
JSTE-LI PŘESVĚDČEN, že vámi uváděná tržba je možná, zkuste si pořídit živnosťák a můžete si nějaký špajzák pronajmout (neměl by to být problém) a smyslplně ho začněte provozovat ...
Doufám, že nás budete průběžně informovat o úspěšnosti svého podnikání.
****
Jeden vůz z MG brzdou není v soupravě vozů bez Mg brzdy celkem k ničemu, jeden vůz bez Mg brzdy v soupravě s Mg brzdou taky bezpečnost neovlivní ... směrodatná jsou brzdící procenta ...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.