Studentský koncept – Zdá se to být skoro jako prokletí. Naše země od té doby, co byl vyroben první prototyp motorového rychlíkového vozu, trpí jejich nedostatkem. Začalo to Modrým šípem, Slovenskou strelou. Už to vypadalo, že se vývoj i výroba motorových vozů rozběhne na plné obrátky, když přišla II. světová válka, která výrobu zastavila úplně. Pak válka skončila a rozběhla se výroba na tu dobu moderních vozů řady M 262.0. Ale ani ty i při úctyhodném počtu přes 200 kusů nedostačovaly a brzy se staly zastaralými. Pokračovalo se hydrodynamickým přenosem, který se však v našich podmínkách neujal, a tak v kombinaci s náročným motorem K 12 V 170 DR nenaplnil očekávání soudruhů na ministerstvu ani přání obyčejného železničního personálu. Pak vyvstala pěkná myšlenka motorového vozu řady M 475.0, která byla však z celkem známých důvodů opuštěna. Místo nich přišly notoricky známé orchestriony. Pak, o mnoho let později, v 90. ketech, probíhala výroba motorových vozů řady 842 a obdobných vozů řady 843. Opět to vypadalo nadějně, nicméně vlivem různých událostí devadesátých let se objednávka omezila na pouhých 31 kusů od každé řady. Vždyť co to je proti množství kredenců z 50. let? Změní se tato situace někdy, obnoví se český železniční průmysl motorových vozů a jednotek? V tomto článku přicházím se svojí koncepcí rychlíkové motorové jednotky. Však si to přečtěte.
Úvodem
Důvodem toho, proč jsem se rozhodl navrhnout dieselovou jednotku větších rozměrů pro delší trasy je to, že dle mého názoru toto místo na evropském železničním trhu vyplněno není. Existují sice u různých zahraničních výrobců nepřeberné modifikace nejen dieselových jednotek pro dálkové a dálkovější spoje, ale vždy se v jádru věci jedná o vozidlo určené pro příměstské nebo regionální vlaky. Je sice pravda, že nezávislá trakce se zdá dnes již bočním, doplňkovým železničním vozidlem, i přesto na ni připadá všude ve světě velká část výkonů, často i v osobní dopravě. Proto by neměla být opomíjena. Přitom není pravda, že neelektrifikované tratě mají vždy lokální charakter, ať už u nás, nebo třeba v Německu.
Dalším faktem, který mne k tomu vedl, je, že se pro tyto účely používají buď motorové jednotky/motorové vozy určené právě pro příměstskou a regionální dopravu, které sice u nás často odpovídají moderním standardům kultury cestování, ovšem zapomíná se na to, že jde o standardy pro cestování na regionální úrovni. Jinak řečeno, jsem toho názoru, že v roce 1974 odpovídalo dálkové přepravě více béčkové kupé z Bautzenu, než v roce 2014 cesta CityElephantem. To, že kupé vozu řady B nabízí dnes mnohem horší kulturu cestování než CityElephant nechávám bokem. Otázka, v čem je lepší béčko a v čem CityElephant je na dlouhé debaty, které sem nepatří. Jen pro doplnění, pojmem dálkový spoj v dieselové trakci myslím spojení, které trvá déle než 90 minut. Ještě v horším případě se pro tyto účely zbytečně používají klasické soupravy v často neodpovídajícím stavu, což je podmíněno především tím, že moderní vozy jsou nasazovány na mezinárodní a vnitrostátní expresní spoje.
Návrh motorové jednotky
Na začátku celého návrhu bylo nutné si ujasnit účel této jednotky tak, aby bylo ekonomicky výhodné ji vůbec vyvíjet. To zhodnoťte sami, jak se mi to povedlo. Mým cílem bylo vyvinout takovou jednotku, která bude vhodná pro provoz na dieselových tratích na území bývalého Československa, i po celé Evropě. Obecně se dá říct, že je určena pro spoje o delší cestovní době s většími vzdálenostmi mezi zastávkami. Jinak řečeno, je vhodná především pro vlaky ktegorie R a Sp. Nicméně, její provozní rozsah přesahuje rámec těchto vlaků, myslím, že je vcelku dobře použitelná i pro osobní vlaky na delší trasy, kde neprobíhá tak velká výměna cestujících, stanice jsou od sebe více vzdáleny a jízdní doba je delší.
Na území České republiky se najde hodně výkonů, na kterých by mohla být využita, a ještě více výkonů, na které by byla alespoň trochu vhodnější než současné soupravy. Pokud si můžu dovolit některé vyjmenovat, tak snad rychlíky Pardubice – Hradec Králové – Stará Paka – Liberec, Praha – Mladá Boleslav – Turnov, Plzeň – Žatec – Most, dále Olomouc – Bruntál – Krnov – Opava – Ostrava, Děčín – Česká Lípa – Liberec a další. Z ostatních vlaků pak vybírám spěšné vlaky Brno – Veselí nad Moravou – Staré Město u Uherského Hradiště / Bylnice nebo třeba i osobní vlaky Brno – Třebíč – Jihlava.
Obecně by se dalo říct, že tyto jednotky by mohly být konečně těmi „bájnými“ motorovými vozidly, které naše republika hledá snad od té doby, co skončila výroba vozů M 262.0. Konečně by to mohlo být to, co v provozu plně nahradí chybějící chrochtadla M 475.0. Charakterně je považuji za konkurenci německých motorových jednotek řady 612, oproti kterým sice nemají naklápění vozové skříně, ale to už může být v některých případech vlastně považováno ve výsledku za výhodnější. Srovnatelná vozidla jsou snad také francouzské dieselové jednotky AGC od Bombardieru, jednotky Stadler Flirt 3 nebo slovenské jednotky řady 861. U nás by se mohly stát nástupci motorových vozů řad 843 a 854.
V dalších řádcích se dostávám k samotnému řešení interiéru. Zvolil jsem koncepci, při které jsem interiér celé jednotky rozdělil na jednotlivé oddíly, které poskytují různé varianty interiéru pro odlišné potřeby cestujících a jejich cestovní nároky, dané především cestovní dobou. Jednotka je dvou- nebo třídílná (respektive i čtyř- a pětidílná); hnací díl je kompletně vysokopodlažní, díly tažené jsou pak nízkopodlažní. Vysokopodlažní hnací díl poskytuje celkově vyšší komfort cestování daný především tím, že je úplně oddělen od nástupních prostorů a tím také od ruchu nádraží a nastupujících/vystupujících lidí nebo také od chladu, proudícího zvenčí v chladných ročních obdobích. Dále na cestující může působit spíše psychologicky to, že sedí vyvýšeně, což navozuje pocit bezpečnosti a pohodlí. Ve vysokopodlažní části se nachází jedna buňka WC a jeden nástupní prostor s dvoukřídlými dveřmi. V nástupním prostoru mohou být zabudovány police na objemná zavazadla. Za kabinou strojvůdce se může nacházet první třída nebo tichý oddíl.
Díly jsou mezi sebou provázány širokými průchody bez bariér. V nízkopodlažním oddíle se nachází prostor pro cestování vozíčkářů a cestujících s dětskými kočárky, prostor pro jízdní kola nebo lyže, velké bezbariérové WC a také normální sedadla, jejichž počet závisí na použité variantě interiéru. V nástupním prostoru se nachází několik sklopných sedadel. I nízkopodlažní oddíl může být oddělen posuvnými dveřmi od nástupních oddílů. Pohodlí cestujícím poskytnou sedadla Borcad Regio+, v první třídě můžou být osazena komfortnější sedadla typu Borcad Comfort. Rozteč mezi sedadly je 1800 mm, a to v obou třídách. Nástupní prostory mají šířku taktéž 1800 mm, dveře mají šířku 1600 mm. V celém voze jsou veškeré dveře posuvné, až na dveře na stanoviště. Uspořádání sedadel je díky modulární koncepci sedadel Borcad volitelné dle přání zákazníka. Pro uložení zavazadel jsou nad sedadly umístěny podélné police. Pro větší komfort cestujících mají okna stažitelné rolety, područky rukou, na vybraných místech zásuvky 230 V, WC s přebalovacím pultem a podobně. Interiér je příjemný, světlý, ozdobený barevnými lištami v barevných tónech sladěných se sedadly a osvětlen příjemným, tlumeným a teplým světlem. Příjemnou teplotu bude poskytovat v hnacím díle jedna klimatizační jednotka firmy Konvekta, ve vloženém voze to budou hned dvě menší klimatizační jednotky. Vytápění je teplovodní. Oddíly jsou odděleny úplně, částečně prosklenou stěnou z tmavého skla. Nástupní výška je 600 mm nad TK, výška podlahy vysokopodlažních částí pak 1260 mm. Rozdíl je tedy 660 mm, proto mezi oběma částmi povedou tři schody od výšce 220 mm. K usnadnění nástupu do vozidla na starých, často nízkých nebo sypaných nástupištích bude k dispozici pro cestující pomocný výsuvný schůdek ve výšce 400 mm nad TK. Dále budou celé nástupní prostory dobře osvětleny, což však díky oddělení od oddílů nebude rušit cestující.
Kompletní technický popis
V následujících řádcích rozeberu jednotku dále po technické stránce. Koncepce, jak jsem již zmínil, je taková, že jednotka je složena z několika vozů, kdy krajní vůz může být buď hnací, nebo řídicí a vložené vozy jsou tažené. Řídicí a vložený vůz je co možno nejvíce nízkopodlažní, pouze nad podvozky je vyvýšená podlaha a oba vozy disponují dvěma širokými dveřmi, které napomáhají urychlené výměně cestujících nejen z těchto vozů, ale i z vozu hnacího, protože vozy jsou mezi sebou spojeny širokým a pohodlně průchodným přechodem. Hnací vůz disponuje pouze jedněmi dveřmi blíže k čelu jednotky. Vložený vůz řady 063 vychází v podstatě z již prezentovaných vozů pro klasické soupravy řady Bmpvee, je delší než krajní vozy a z větší části nízkopodlažní, stejně tak i vůz řídicí. Každý vůz sedí na dvou dvounápravových podvozcích o rozvoru 2500 mm, kdy hnací podvozky disponují elektromagnetickými kolejnicovými brzdami, běžné pouze normálními kotoučovými brzdami. Hnací vůz má poháněny oba podvozky, a to díky elektrickému přenosu výkonu AC/AC a vysoké hmotnosti, nápravový tlak činí 15 tun. Naopak vozy tažené jsou o něco lehčí, hmotnost vozu vloženého a řídicího je 40 tun. Průměr dvojkolí je 960 mm. Jednotka splňuje TSI, je tak použitelná i v zahraničí; odpovídá průjezdnému profilu UIC 505-1.
Srdcem lokomotivy je jeden (případně dva, pokud jednotka obsahuje oba krajní díly hnací) naftový motor MAN D2862 LE 632 o výkonu 735 kW. Jedná se o ležatý vidlicový přeplňovaný dvanáctiválec o vrtání 128 mm. Podle přání zákazníka je také možno použít motory D2862 LE 633 nebo 631 o výkonech 588/662 kW, nicméně já bych dal přednost první zmíněné verzi o výkonu 735 kW (1000 koní). Tady snad stojí za zajímavost, že onen výkon 735 kW je u motorových jednotek snad až „legendární“. Například stejným výkonem disponovaly německé rychlíkové jednotky řady VT08 a příměstské jednotky VT12.5 z roku 1952, osazené také jedním motorem MAN o tomto výkonu. Dále stejný výkon (prototypy 662 kW a sériové vozy 735 kW) měly i prestižní jednotky Vindobona řady VT18.16, které jezdily i přes naše území. Motor je napojen na alternátor, který pohání 4 asynchronní motory. Výfukové plyny jsou odváděny kanálem ve stěně WC na střechu, kde je tlumič výfuku. Hnací podvozky jsou vybaveny elektromagnetickou kolejnicovou brzdou, dále je jednotka vybavena kotoučovými brzdami, zajišťovací brzdou a EDB, u které se však elektrický proud nemaří jako obvykle v odpornících, ale je ukládán do tzv. superkapacitorů, které jsou uloženy také pod podlahou hnacího vozu. Tím pádem se jedná vlastně o ERB, tedy o elektrickou rekuperační brzdu, protože energie vyrobená při brzdění je uložena do superkapacitorů a následně využita při rozjezdu jednotky, čímž se samozřejmě šetří nejen nafta, ale i životní prostředí. Tím také odpadá nutnost odporníků. Pod podlahou je dále uloženo chlazení motoru, kompresor a nádrž. Pod kabinami jsou uloženy nezávislé topící agregáty Hydronic L30 firmy Eberspächer. Na střeše je pouze klimatizační jednotka a tlumič výfuku, případně další drobné příslušenství. Zdrojem stlačeného vzduchu je pístový kompresor Knorr, brzdový systém je od firmy DAKO.
Mohutná čela za sebou skrývají deformační prvky zvyšující bezpečnost cestujících i strojvůdce. Pod mohutnými „falešnými“ nárazníky, tzv. protišplhy, je šípový pluh. Na čelech jsou automatická spřáhla. Mezi sebou jsou vozy spojeny semipermanentními spřáhly. Stanoviště je vyvýšené, poskytuje pohodlí pro strojvůdce, na stanoviště vedou dveře z obou stran a také dveře z oddílu pro cestující. Komfort strojvůdci dávají kamery, rozmístěné v exteriéru i interiéru vozu. I přes to bude strojvůdce mít k dispozici na obou stranách boční stahovací okénka pro ještě lepší výhled.
Designově jsem vycházel z předchozího motorového vozu, čela jsem však tvaroval moderněji a mohutněji. Světla se vyznačují především designovým prvkem 3 párů světel + 1 světlem horním, které je teď až pod okny. Celá jednotka je ozdobena jednoduchými proužky na čele i po celé délce vozu, které mohou být natřeny výstražnou reflexní barvou, což ještě zvýší viditelnost vozidla v noci. Skříň vozu je z oceli.
Tabulky s technickými údaji
Technické parametry | Motorový vůz | Vložený vůz | Řídicí vůz |
---|---|---|---|
Délka | 26 400 mm | 26 400 mm | 26 400 mm |
Šířka | 2 900 mm | 2 900 mm | 2 900 mm |
Výška | 4 300 mm | 4 060 mm | 4 060 mm |
Rozvor podvozků | 18 000 mm | 19 800 mm | 18 000 mm |
Rozvor náprav | 2 500 mm | 2 500 mm | 2 500 mm |
Výkon | 735 kW | - | - |
Přenos výkonu | AC/AC | - | - |
Maximální rychlost | 160 km/h | 160 km/h | 160 km/h |
Hmotnost | 56 - 60 t | 40 t | 40 t |
Pojezd | Bo' Bo' | 2'2' | 2'2' |
Srovnání s konkurencí | ČD 844 | DB 644 dieselel. verze | DB 612 | ČD 854 + 054 + 954 | ZSSK 861 | ČD 843 + 043 + 943 |
---|---|---|---|---|---|---|
Výkon | 2x 390 kW | 2x 550 kW | 2x 559 kW | 596 kW | 2x 577 kW | 2x 300 kW |
Hmotnost | 84,4 t | 96,5 t | 116 t | 129,2 t | 120 t | 116 t |
Výkon na tunu | 9,24 kW/t | 11,39 kW/t | 9,64 kW/t | 4,61 kW/t | 9,62 kW/t | 5,17 kW/t |
Maximální rychlost | 120 km/h | 140 km/h | 160 km/h | 120 km/h | 140 km/h | 110 km/h |
Délka | 43 730 mm | 52 120 mm | 51 750 mm | 73 790 mm | 59 750 mm | 64 600 mm |
Míst k sezení | 120 | 161 | 146 | 189 | 177 | 192 |
Sedadel na metr | 2,74 | 3,08 | 2,82 | 2,56 | 2,96 | 2,97 |
Verze | DMJ 2416 | DMJ 3416 | DMJ 3816 | DMJ 5816 |
---|---|---|---|---|
Výkon | 735 kW | 735 kW | 1470 kW | 1470 kW |
Hmotnost | 100 t | 140 t | 160 t | 240 t |
Výkon na tunu | 7,35 kW/t | 5,25 kW/t | 9,19 kW/t | 6,13 kW/t |
Maximální rychlost | 160 km/h | 160 km/h | 160 km/h | 160 km/h |
Délka | 52 800 mm | 79 200 mm | 79 200 mm | 132 000 mm |
Míst k sezení | až 128 | až 217 | až 222 | až 400 |
Sedadel na metr | 2,42 | 2,74 | 2,80 | 3,03 |
Závěrem
Výhodu jednotky spatřuji především v její jednoznačně vyšší úrovni cestování oproti regionálním motorovým jednotkám a oproti klasickým zastaralým soupravám. Za zmínku dále stojí její dobré adhezní vlastnosti, které jsou dány vyšším nápravovým tlakem, více poháněnými nápravami a elektrickým přenosem výkonu. Dále je nutné zdůraznit, že ačkoliv pořizovací cena bude vyšší než u ostatních vozidel, provozní náklady by měly být naopak nižší, a to díky použití jednoho výkonnějšího motoru a rekuperaci energie.
Jsem toho názoru, že potenciál jednotky, ačkoliv se vlastně tento typ vozidel ve výrobních programech evropských firem nevyskytuje, je velký, nejen u nás. Nezávislá trakce by neměla být zatracována, protože jí v budoucnu podle mne patří ještě významné místo, ať už se bude jezdit na naftu, plyn, vodík či elektřinu z akumulátorů.
Velké DÍKY patří panu Jiřímu Bajerovi za velkou pomoc a konzultaci v oboru moderních železničních technologií. Bez něj by to takto rozhodně nevypadalo. Dále bych chtěl poděkovat i všem ostatním, kteří mi obecně k železnici hodně řekli a také těm, kteří přispívají na weby o železnici a její technice. A všem ostatním děkuji za to, že můj text dočetli až sem.
Autorský text.
Ovšem zrovna Panter není nejlepším argumentem pro maximalizaci adhezní hmotnosti, jelikož v celé své paletě dosahuje právě 50%. Menší jednotky na Jakobsech dosahují více nebo stejně (dvoudílná přes 66%, trojdílná přes 50%, čtyřdílná okolo 45%). Ovšem, vím o tom že ČD mají s jednotkami na Jakobsech principiální problém, bude zajímavé sledovat jak dlouho jim to vydrží - pro menší jednotky je to myslím vysloveně škoda...
Zde uvažovaná řada by možná mohla mít alternativu v čelních vozech s pohonem pouze jednoho podvozku (pravděpodobně s některou slabší variantou motoru) s jednodušším (a předpokládám též levnějším, lehčím) přenosem mechanickým. Asi by pak nebylo rozumně možné složit pětivozou jednotku (otázka zda je to v našich končinách pravděpodobné, pro takovou kapacitu už vyjde relativně snesitelně i souprava v "klasice" eventuelně spojení dvou jednotek), zato 2-4 vozová varianta by se zjednodušila - byly by jen dva typy vozu, čelní (hnací) a vložák.
Je to samozřejmě něco za něco, třeba varianta s rekuperací do kapacitorů by tím nebyla možná, zase by šel udělat i hnací vůz celkem snadno částečně nízkopodlažní...
Chápu tuto řadu ve zde navrhované konfiguraci tak že vychází co nejvíc vstříc současným zvykům u ČD, mj. i tím aby si mohly podle libosti šibovat s vložáky (a řidičáky) a v rámci stavebnice plynule měnit konfiguraci jednotek podle okamžité potřeby.
To je jise celkem výhodné, zajímavé je že už to ve světě většinou nědělají, ale používají převážně stálé konfigurace, případně to řeší spojováním. Co oni mají jinak než my že to u nich vychází líp takto??
P.S. Vzhledem k multiengine lokomotivám to možná zase tak veliká výhoda nebude mít jediný velký (silný) motor...
děkuji za objasnění
ještě si nevím s tímto rady:
.... bulvarni platky zdarma .....[/i]
ve vlaku se nabízejí se následující plátky, o kterých jsem si ještě před chvíli nemyslel, že jsou bulvární:
MF dnes, Lidové noviny, Právo, a zřídka Hospodářské noviny.
Které plátky tedy nejsou bulvární? A co čtete Vy?
A jaké se nabízejí v Pendolínu?
Děkuji a už nebudu vyrušovat, protože se domnívám, že ti co, chtějí levné obžerstvení, tak si ho mohou koupít v Bille na hlavním nádraží
Jediny o co sem se snazil bylo predlozit dukaz, ze 40 let stary, papirove i fakticky pomalejsi vlak muze byt klidne u cestujicich oblibenejsi nez 10 let "novy" vlak. Jestli to je kvuli kafi zdarma, nebo kvuli spolehlive taxisluzbe neni v tuto chvili podstatne. (Ale jinak si skutecne myslim, ze kava a bulvarni platky zdarma + levne obcerstveni jsou rozhodujicim faktorem pro mnohem vice cestujicich nez spolehliva taxisluzba. Nemam to ovsem nijak podepreno dukazy a opakuji - neni to podstatne.)
Už jsem si myslel, že se nikomu nepodaří stočit diskuzi o motorových vlacích na oblíbené téma konfliktu korporátních barev, ale auditorium nikdy nezklame.
No tak z toho mi mimo jine vyplyva, ze uplne staci 40 let stary vlak, jen aby vypadal k svetu. Dulezite tez asi bude kafe zdarma. … hlavne kdyz to je levny.
K tomu je třeba si pozvat kancelář pro napravování nepravostí pana Saturnina:
Na úvod si dovolím popsat svoje cestování: Od roku 1997 až na výjimky o prázdninách a na konci roku pravidelně cestuji každou poslední středu v měsíci do Klánovic na zámek na jednání, které začíná v 9 hod.
V letošním roce tedy A. vyjdu z domu ve 4:10 hod. na tramvaj, dojedu na nádraží ve Svinově za 20 Kč ve společnosti přespávajících bezdomovců, anebo B. vyjdu ve 4:15 hod. do garáže a zajedu autem na nádraží (nafta, 6l/100 km) za cenu PHM 14 Kč (pokud zrovna nenapadlo v noci 20 cm sněhu), B. je správně.
Mohu si vybrat A. Regiojet s příjezdem do Prahy v 8.16 hod., anebo B. SC v 8.27 hod. (každá minuta je však dobrá)
Správně je A., jelikož se mi RJ postará o zaparkování auta zdarma v parkovacím domě a zajistí mi taxi před Fantovou budovu, sdělí předpokládanou cenu do Klánovic, přičemž před příjezdem mi řidič pošle SMS, že je připraven a číslo, na které mám při komplikacích volat. A jako cestující RJ mám nárok na výhodný tarif. A těch 11 minut rozdílu v příjezdu se taky hodí.
Tak si prosím k té kávě v ceně jízdného doplňte ještě také parkování zdarma a spolehlivou taxislužbu.
Naopak o nejakych 10 % delsi jizdni doba cestujicim zily netrha
Nejakych 10 % delsi jizdni doba je významná pro ty, kteří na jednom nádraží bydlí a na druhém pracují. Pokud ne, 10%ní rozdíl klesá v závislosti na vzdálenosti mezi nádražím a místem zájmů.
Kouknete-li na můj příběh, pak se 10 % významně svrckne.
uplne staci 40 let stary vlak, jen aby vypadal k svetu.
Protože jejich kvalita ČD nevyhovuje, když stojí většina v kopřivách že?
Ano, i v tom máte naprosto pravdu! Například jezdím pravidelně do Brna, kde dávám před hnusnými zastaralými vagóny přednost vlakům s inovací nátěru, ve kterých dopravce poskytuje natolik kvalitní služby cestujícím, že se nepotřebuje podbízet kávou zdarma. A sám dopravce si rozhoduje, zda bude jízdní doba delší nebo kratší, většinou rozhodne, že bude delší, abychom si to všichni užili. Akorát nevím, kde mi řeknou jak mladý/starý ten vlak je.
P.S. Ještě jste zapomněl na orchidej na wecku zdarma
Mechanicky prenos vykonu je pro tento typ vozidla vhodnejsi. Viz treba Desiro, Lint, Flexliner nebo IC4.
Jediny motorak s elektrickym prenosem vykonu me napada BR605 (ICE-TD).
Mechanicky prenos vyjde lehci a diky tomu muzete usetrit na poctu podvozku, cimz se dale snizi hmotnost jednotky, jeji cena i naklady na udrzbu. "Vnitrni" podvozky mohou byt spolecne (Jacobsovy). Tim u trivozove jednotky usetrite 2 podvozky.
Samozrejme ze ne. Ale zatimco investice do infrastruktury zrychli kazdy vlak, ktery tam projede, tak investice do soupravy zrychli pouze vlaky vedene tou soupravou. Pricemz zustavaji ty problemy, o kterych psal M 474 - pripoje, krizovani.
Navic 843 a 854 jsou imho porad z toho lepsiho, co lze na nasich kolejich potkat, cili kdyz uz kupovat nova vozidla, tak uplne jineho druhu.
Jirka Panther: Ti co skutečně ve vlaku stráví dvě více hodin potřebují něco navíc. To třeba nabízí pan Žlutý a jak se koukám na web, naplňuje v průměru osmivozový vlak.
No tak z toho mi mimo jine vyplyva, ze uplne staci 40 let stary vlak, jen aby vypadal k svetu. Dulezite tez asi bude kafe zdarma. Naopak o nejakych 10 % delsi jizdni doba cestujicim zily netrha, hlavne kdyz to je levny.
A do těch supercapů bych tedy rozhodně šel až jako do volitelné nástavby, s tím že je to potřeba napřed důkladně ozkoušet ze všech možných hledisek (hmotnost, cena, kapacita, spolehlivost...), rozhodně není dobrej nápad učinit celkovou dostupnost takovéto řady závislou na (potenciálně zdlouhavém) odlaďování vcelku nevyzkoušeného systému...
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.