..: Nová vozidla pro osobní vlaky máme. Ale co rychlíky? :..

Vindobona, foto: BBvK Studentský koncept – Zdá se to být skoro jako prokletí. Naše země od té doby, co byl vyroben první prototyp motorového rychlíkového vozu, trpí jejich nedostatkem. Začalo to Modrým šípem, Slovenskou strelou. Už to vypadalo, že se vývoj i výroba motorových vozů rozběhne na plné obrátky, když přišla II. světová válka, která výrobu zastavila úplně. Pak válka skončila a rozběhla se výroba na tu dobu moderních vozů řady M 262.0. Ale ani ty i při úctyhodném počtu přes 200 kusů nedostačovaly a brzy se staly zastaralými. Pokračovalo se hydrodynamickým přenosem, který se však v našich podmínkách neujal, a tak v kombinaci s náročným motorem K 12 V 170 DR nenaplnil očekávání soudruhů na ministerstvu ani přání obyčejného železničního personálu. Pak vyvstala pěkná myšlenka motorového vozu řady M 475.0, která byla však z celkem známých důvodů opuštěna. Místo nich přišly notoricky známé orchestriony. Pak, o mnoho let později, v 90. ketech, probíhala výroba motorových vozů řady 842 a obdobných vozů řady 843. Opět to vypadalo nadějně, nicméně vlivem různých událostí devadesátých let se objednávka omezila na pouhých 31 kusů od každé řady. Vždyť co to je proti množství kredenců z 50. let? Změní se tato situace někdy, obnoví se český železniční průmysl motorových vozů a jednotek? V tomto článku přicházím se svojí koncepcí rychlíkové motorové jednotky. Však si to přečtěte.

Úvodem

Důvodem toho, proč jsem se rozhodl navrhnout dieselovou jednotku větších rozměrů pro delší trasy je to, že dle mého názoru toto místo na evropském železničním trhu vyplněno není. Existují sice u různých zahraničních výrobců nepřeberné modifikace nejen dieselových jednotek pro dálkové a dálkovější spoje, ale vždy se v jádru věci jedná o vozidlo určené pro příměstské nebo regionální vlaky. Je sice pravda, že nezávislá trakce se zdá dnes již bočním, doplňkovým železničním vozidlem, i přesto na ni připadá všude ve světě velká část výkonů, často i v osobní dopravě. Proto by neměla být opomíjena. Přitom není pravda, že neelektrifikované tratě mají vždy lokální charakter, ať už u nás, nebo třeba v Německu.

Dalším faktem, který mne k tomu vedl, je, že se pro tyto účely používají buď motorové jednotky/motorové vozy určené právě pro příměstskou a regionální dopravu, které sice u nás často odpovídají moderním standardům kultury cestování, ovšem zapomíná se na to, že jde o standardy pro cestování na regionální úrovni. Jinak řečeno, jsem toho názoru, že v roce 1974 odpovídalo dálkové přepravě více béčkové kupé z Bautzenu, než v roce 2014 cesta CityElephantem. To, že kupé vozu řady B nabízí dnes mnohem horší kulturu cestování než CityElephant nechávám bokem. Otázka, v čem je lepší béčko a v čem CityElephant je na dlouhé debaty, které sem nepatří. Jen pro doplnění, pojmem dálkový spoj v dieselové trakci myslím spojení, které trvá déle než 90 minut. Ještě v horším případě se pro tyto účely zbytečně používají klasické soupravy v často neodpovídajícím stavu, což je podmíněno především tím, že moderní vozy jsou nasazovány na mezinárodní a vnitrostátní expresní spoje.

Návrh motorové jednotky

technický výkres, foto: Vít Burian Na začátku celého návrhu bylo nutné si ujasnit účel této jednotky tak, aby bylo ekonomicky výhodné ji vůbec vyvíjet. To zhodnoťte sami, jak se mi to povedlo. Mým cílem bylo vyvinout takovou jednotku, která bude vhodná pro provoz na dieselových tratích na území bývalého Československa, i po celé Evropě. Obecně se dá říct, že je určena pro spoje o delší cestovní době s většími vzdálenostmi mezi zastávkami. Jinak řečeno, je vhodná především pro vlaky ktegorie R a Sp. Nicméně, její provozní rozsah přesahuje rámec těchto vlaků, myslím, že je vcelku dobře použitelná i pro osobní vlaky na delší trasy, kde neprobíhá tak velká výměna cestujících, stanice jsou od sebe více vzdáleny a jízdní doba je delší.

Na území České republiky se najde hodně výkonů, na kterých by mohla být využita, a ještě více výkonů, na které by byla alespoň trochu vhodnější než současné soupravy. Pokud si můžu dovolit některé vyjmenovat, tak snad rychlíky Pardubice – Hradec Králové – Stará Paka – Liberec, Praha – Mladá Boleslav – Turnov, Plzeň – Žatec – Most, dále Olomouc – Bruntál – Krnov – Opava – Ostrava, Děčín – Česká Lípa – Liberec a další. Z ostatních vlaků pak vybírám spěšné vlaky Brno – Veselí nad Moravou – Staré Město u Uherského Hradiště / Bylnice nebo třeba i osobní vlaky Brno – Třebíč – Jihlava.

kredence pospolu, foto: Strnda kvatro, krokouši, kredenc - toť vše, foto: Miloš hydry - nové/staré?, foto: Raven naše první vratná souprava, foto: malard

Obecně by se dalo říct, že tyto jednotky by mohly být konečně těmi „bájnými“ motorovými vozidly, které naše republika hledá snad od té doby, co skončila výroba vozů M 262.0. Konečně by to mohlo být to, co v provozu plně nahradí chybějící chrochtadla M 475.0. Charakterně je považuji za konkurenci německých motorových jednotek řady 612, oproti kterým sice nemají naklápění vozové skříně, ale to už může být v některých případech vlastně považováno ve výsledku za výhodnější. Srovnatelná vozidla jsou snad také francouzské dieselové jednotky AGC od Bombardieru, jednotky Stadler Flirt 3 nebo slovenské jednotky řady 861. U nás by se mohly stát nástupci motorových vozů řad 843 a 854.

portfolio, foto: Vít Burian V dalších řádcích se dostávám k samotnému řešení interiéru. Zvolil jsem koncepci, při které jsem interiér celé jednotky rozdělil na jednotlivé oddíly, které poskytují různé varianty interiéru pro odlišné potřeby cestujících a jejich cestovní nároky, dané především cestovní dobou. Jednotka je dvou- nebo třídílná (respektive i čtyř- a pětidílná); hnací díl je kompletně vysokopodlažní, díly tažené jsou pak nízkopodlažní. Vysokopodlažní hnací díl poskytuje celkově vyšší komfort cestování daný především tím, že je úplně oddělen od nástupních prostorů a tím také od ruchu nádraží a nastupujících/vystupujících lidí nebo také od chladu, proudícího zvenčí v chladných ročních obdobích. Dále na cestující může působit spíše psychologicky to, že sedí vyvýšeně, což navozuje pocit bezpečnosti a pohodlí. Ve vysokopodlažní části se nachází jedna buňka WC a jeden nástupní prostor s dvoukřídlými dveřmi. V nástupním prostoru mohou být zabudovány police na objemná zavazadla. Za kabinou strojvůdce se může nacházet první třída nebo tichý oddíl.

Díly jsou mezi sebou provázány širokými průchody bez bariér. V nízkopodlažním oddíle se nachází prostor pro cestování vozíčkářů a cestujících s dětskými kočárky, prostor pro jízdní kola nebo lyže, velké bezbariérové WC a také normální sedadla, jejichž počet závisí na použité variantě interiéru. V nástupním prostoru se nachází několik sklopných sedadel. I nízkopodlažní oddíl může být oddělen posuvnými dveřmi od nástupních oddílů. Pohodlí cestujícím poskytnou sedadla Borcad Regio+, v první třídě můžou být osazena komfortnější sedadla typu Borcad Comfort. Rozteč mezi sedadly je 1800 mm, a to v obou třídách. Nástupní prostory mají šířku taktéž 1800 mm, dveře mají šířku 1600 mm. V celém voze jsou veškeré dveře posuvné, až na dveře na stanoviště. Uspořádání sedadel je díky modulární koncepci sedadel Borcad volitelné dle přání zákazníka. Pro uložení zavazadel jsou nad sedadly umístěny podélné police. Pro větší komfort cestujících mají okna stažitelné rolety, područky rukou, na vybraných místech zásuvky 230 V, WC s přebalovacím pultem a podobně. Interiér je příjemný, světlý, ozdobený barevnými lištami v barevných tónech sladěných se sedadly a osvětlen příjemným, tlumeným a teplým světlem. Příjemnou teplotu bude poskytovat v hnacím díle jedna klimatizační jednotka firmy Konvekta, ve vloženém voze to budou hned dvě menší klimatizační jednotky. Vytápění je teplovodní. Oddíly jsou odděleny úplně, částečně prosklenou stěnou z tmavého skla. Nástupní výška je 600 mm nad TK, výška podlahy vysokopodlažních částí pak 1260 mm. Rozdíl je tedy 660 mm, proto mezi oběma částmi povedou tři schody od výšce 220 mm. K usnadnění nástupu do vozidla na starých, často nízkých nebo sypaných nástupištích bude k dispozici pro cestující pomocný výsuvný schůdek ve výšce 400 mm nad TK. Dále budou celé nástupní prostory dobře osvětleny, což však díky oddělení od oddílů nebude rušit cestující.

interiér motorového vozu, foto: Vít Burian interiér vloženého vozu, foto: Vít Burian interiér řídicího vozu, foto: Vít Burian

Kompletní technický popis

V následujících řádcích rozeberu jednotku dále po technické stránce. Koncepce, jak jsem již zmínil, je taková, že jednotka je složena z několika vozů, kdy krajní vůz může být buď hnací, nebo řídicí a vložené vozy jsou tažené. Řídicí a vložený vůz je co možno nejvíce nízkopodlažní, pouze nad podvozky je vyvýšená podlaha a oba vozy disponují dvěma širokými dveřmi, které napomáhají urychlené výměně cestujících nejen z těchto vozů, ale i z vozu hnacího, protože vozy jsou mezi sebou spojeny širokým a pohodlně průchodným přechodem. Hnací vůz disponuje pouze jedněmi dveřmi blíže k čelu jednotky. Vložený vůz řady 063 vychází v podstatě z již prezentovaných vozů pro klasické soupravy řady Bmpvee, je delší než krajní vozy a z větší části nízkopodlažní, stejně tak i vůz řídicí. Každý vůz sedí na dvou dvounápravových podvozcích o rozvoru 2500 mm, kdy hnací podvozky disponují elektromagnetickými kolejnicovými brzdami, běžné pouze normálními kotoučovými brzdami. Hnací vůz má poháněny oba podvozky, a to díky elektrickému přenosu výkonu AC/AC a vysoké hmotnosti, nápravový tlak činí 15 tun. Naopak vozy tažené jsou o něco lehčí, hmotnost vozu vloženého a řídicího je 40 tun. Průměr dvojkolí je 960 mm. Jednotka splňuje TSI, je tak použitelná i v zahraničí; odpovídá průjezdnému profilu UIC 505-1.

Srdcem lokomotivy je jeden (případně dva, pokud jednotka obsahuje oba krajní díly hnací) naftový motor MAN D2862 LE 632 o výkonu 735 kW. Jedná se o ležatý vidlicový přeplňovaný dvanáctiválec o vrtání 128 mm. Podle přání zákazníka je také možno použít motory D2862 LE 633 nebo 631 o výkonech 588/662 kW, nicméně já bych dal přednost první zmíněné verzi o výkonu 735 kW (1000 koní). Tady snad stojí za zajímavost, že onen výkon 735 kW je u motorových jednotek snad až „legendární“. Například stejným výkonem disponovaly německé rychlíkové jednotky řady VT08 a příměstské jednotky VT12.5 z roku 1952, osazené také jedním motorem MAN o tomto výkonu. Dále stejný výkon (prototypy 662 kW a sériové vozy 735 kW) měly i prestižní jednotky Vindobona řady VT18.16, které jezdily i přes naše území. Motor je napojen na alternátor, který pohání 4 asynchronní motory. Výfukové plyny jsou odváděny kanálem ve stěně WC na střechu, kde je tlumič výfuku. Hnací podvozky jsou vybaveny elektromagnetickou kolejnicovou brzdou, dále je jednotka vybavena kotoučovými brzdami, zajišťovací brzdou a EDB, u které se však elektrický proud nemaří jako obvykle v odpornících, ale je ukládán do tzv. superkapacitorů, které jsou uloženy také pod podlahou hnacího vozu. Tím pádem se jedná vlastně o ERB, tedy o elektrickou rekuperační brzdu, protože energie vyrobená při brzdění je uložena do superkapacitorů a následně využita při rozjezdu jednotky, čímž se samozřejmě šetří nejen nafta, ale i životní prostředí. Tím také odpadá nutnost odporníků. Pod podlahou je dále uloženo chlazení motoru, kompresor a nádrž. Pod kabinami jsou uloženy nezávislé topící agregáty Hydronic L30 firmy Eberspächer. Na střeše je pouze klimatizační jednotka a tlumič výfuku, případně další drobné příslušenství. Zdrojem stlačeného vzduchu je pístový kompresor Knorr, brzdový systém je od firmy DAKO.

863 nátěr firma, foto: Vít Burian 063 nátěr firma, foto: Vít Burian 963 nátěr firma, foto: Vít Burian 863 nátěr blonski, foto: Vít Burian 063 nátěr blonski, foto: Vít Burian 963 nátěr blonski, foto: Vít Burian 863 nátěr najbrt, foto: Vít Burian 063 nátěr najbrt, foto: Vít Burian 963 nátěr najbrt, foto: Vít Burian 863 nátěr regiojet, foto: Vít Burian 063 nátěr regiojet, foto: Vít Burian 963 nátěr regiojet, foto: Vít Burian

Mohutná čela za sebou skrývají deformační prvky zvyšující bezpečnost cestujících i strojvůdce. Pod mohutnými „falešnými“ nárazníky, tzv. protišplhy, je šípový pluh. Na čelech jsou automatická spřáhla. Mezi sebou jsou vozy spojeny semipermanentními spřáhly. Stanoviště je vyvýšené, poskytuje pohodlí pro strojvůdce, na stanoviště vedou dveře z obou stran a také dveře z oddílu pro cestující. Komfort strojvůdci dávají kamery, rozmístěné v exteriéru i interiéru vozu. I přes to bude strojvůdce mít k dispozici na obou stranách boční stahovací okénka pro ještě lepší výhled.

Designově jsem vycházel z předchozího motorového vozu, čela jsem však tvaroval moderněji a mohutněji. Světla se vyznačují především designovým prvkem 3 párů světel + 1 světlem horním, které je teď až pod okny. Celá jednotka je ozdobena jednoduchými proužky na čele i po celé délce vozu, které mohou být natřeny výstražnou reflexní barvou, což ještě zvýší viditelnost vozidla v noci. Skříň vozu je z oceli.

Tabulky s technickými údaji

Tabulka 1: technické parametry jednotlivých vozů jednotky
Technické parametry Motorový vůz Vložený vůz Řídicí vůz
Délka 26 400 mm26 400 mm26 400 mm
Šířka 2 900 mm2 900 mm2 900 mm
Výška 4 300 mm4 060 mm4 060 mm
Rozvor podvozků 18 000 mm19 800 mm18 000 mm
Rozvor náprav 2 500 mm2 500 mm2 500 mm
Výkon 735 kW--
Přenos výkonu AC/AC--
Maximální rychlost 160 km/h160 km/h160 km/h
Hmotnost 56 - 60 t40 t40 t
Pojezd Bo' Bo'2'2'2'2'
Tabulka 2: technické parametry konkurenčních motorových jednotek
Srovnání s konkurencí ČD 844 DB 644
dieselel. verze
DB 612 ČD 854
+ 054 + 954
ZSSK 861 ČD 843
+ 043 + 943
Výkon 2x 390 kW 2x 550 kW 2x 559 kW 596 kW 2x 577 kW 2x 300 kW
Hmotnost 84,4 t96,5 t116 t129,2 t120 t116 t
Výkon na tunu 9,24 kW/t11,39 kW/t9,64 kW/t4,61 kW/t9,62 kW/t5,17 kW/t
Maximální rychlost 120 km/h140 km/h160 km/h120 km/h140 km/h110 km/h
Délka 43 730 mm52 120 mm51 750 mm73 790 mm59 750 mm64 600 mm
Míst k sezení 120161146189177192
Sedadel na metr 2,743,082,822,562,962,97
Tabulka 3: technické parametry navržených motorových jednotek - různé modifikace
VerzeDMJ 2416DMJ 3416DMJ 3816DMJ 5816
Výkon735 kW735 kW1470 kW1470 kW
Hmotnost100 t140 t160 t240 t
Výkon na tunu7,35 kW/t5,25 kW/t9,19 kW/t6,13 kW/t
Maximální rychlost160 km/h160 km/h160 km/h160 km/h
Délka52 800 mm79 200 mm79 200 mm132 000 mm
Míst k sezeníaž 128až 217až 222až 400
Sedadel na metr2,422,742,803,03

Závěrem

Výhodu jednotky spatřuji především v její jednoznačně vyšší úrovni cestování oproti regionálním motorovým jednotkám a oproti klasickým zastaralým soupravám. Za zmínku dále stojí její dobré adhezní vlastnosti, které jsou dány vyšším nápravovým tlakem, více poháněnými nápravami a elektrickým přenosem výkonu. Dále je nutné zdůraznit, že ačkoliv pořizovací cena bude vyšší než u ostatních vozidel, provozní náklady by měly být naopak nižší, a to díky použití jednoho výkonnějšího motoru a rekuperaci energie.

Jsem toho názoru, že potenciál jednotky, ačkoliv se vlastně tento typ vozidel ve výrobních programech evropských firem nevyskytuje, je velký, nejen u nás. Nezávislá trakce by neměla být zatracována, protože jí v budoucnu podle mne patří ještě významné místo, ať už se bude jezdit na naftu, plyn, vodík či elektřinu z akumulátorů.

Velké DÍKY patří panu Jiřímu Bajerovi za velkou pomoc a konzultaci v oboru moderních železničních technologií. Bez něj by to takto rozhodně nevypadalo. Dále bych chtěl poděkovat i všem ostatním, kteří mi obecně k železnici hodně řekli a také těm, kteří přispívají na weby o železnici a její technice. A všem ostatním děkuji za to, že můj text dočetli až sem.

Autorský text.


Vít Burian | 2.8.2014 (8:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Vozidla Fikce a vtipy

Další z regionu Evropa Česká republika (celá)


  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   
04.08.2014 (16:31)  
Ještě k debatě co je dálková doprava. Jestliže hranice použitelnosti vlaku je pro průměrného člověka průměrné 3hodiny, tak jednotka pro kozí dráhy Pardubice - Liberec, nebo Plzeň - Most musí být vybavená přibližně stejně jako vlak na relaci Praha - Břeclav, nebo Praha - Ostrava. I když největší procento cestujících tráví ve vlaku hodinu třeba Praha - Pardubice, či Pardubice - Olomouc, nebo ČTřebová - Brno. Pro návrh interiéru je potřeba uvažovat v čase, nikoliv v kilometrech. To je jiná kapitola.
Ti co skutečně ve vlaku stráví dvě více hodin potřebují něco navíc. To třeba nabízí pan Žlutý a jak se koukám na web, naplňuje v průměru osmivozový vlak. Přitom k rychlostním rekordům má daleko a se slabými mašinkami stěží redukuje zpoždění, vzniklé chaosem na síti SŽDC.

Jinak díky za odkazy VencyM. Mám obavy, že Alstom je tak trochu dál, než výtvory z Velkoněmecké Říše.
registrovaný uživatel rpet  mail  
04.08.2014 (15:50)  
Vranitko a Burian dohromady:

jednal jsem s Burianem slušně, žádný můj komentář k jeho článku nebyl ani urážlivý, ani opovržlivý. Prostě jsem reagoval faktickou stránkou věci a očekával jsem faktickou reakci od autora, který mne místo toho poslal dopr.

od takového okamžiku nemám důvod s Burianem jednat jinak, než jak si zaslouží.

A aby si Burian nemyslel, že nevím, co to je usilí a práce, aby se měl podívat na to, kolik jsem toho pro želpage napsal a kolik toho píšu i jinde.

pak ať si kritizuje, co chce. ale do té doby by mohl - tedy s jeho laskavým dovolením - alespoň trochu brzdit svoje emoce.

na drzý spratky nejsem zrovna vhodnej typ ke komunikaci.
04.08.2014 (15:18)  
Líbí a moc!
registrovaný uživatel VencaM 
04.08.2014 (14:57)  
-> Vít Burian

Pár otázek a připomínek - sice trochu kritických, ale myšlených v dobrém.

1. Předně jsem znejistěl nad účel jednotky. Má to být jednotka pro dálkovou dopravu (přes celou republiku) nebo pro rychlou regionální dopravu? Pokud si projdu dálkovou dopravu v ČR, tak nemáme žádnou opravdu typickou expresní nebo rychlíkovou linku dálkového charakteru na neelektrifikované trati. Není tedy potřeba žádných motorových expresů (mate mě tam ta Slovenská strela a Vindobona). Všechny dálkové linky, které jsou vedeny v nezávislé trakci spadají do nižšího segmentu, který plní funkci rychlého regionálního spojení. Do tohoto segmentu tato jednotka cílí. Z toho vyplývají specifické požadavky na technické řešení (nízkopodlažnost, 1.tř, a pod.).

2. Pokud vezmu moje zkušenosti, tak požadavky na technické řešení motorové jednotky v rychlé regionální a nadregionální dopravě (Pardubice - Liberec - Ústí nad Labem, Pardubice - Trutnov, Olomouc - Ostrava, Praha - Tanvald) zahrnují dostatečný komfort pro dlouhé cestování, ale také zohledňují časté zastavování a náročnější tratě. V případě linky Pardubice - Liberec je nejdelší úsek jízdy Dvůr Králové - S. Paka, kde vlak jede bez zastavení 30 minut. Při cestě do Trutnova je dokonce z vlaků dálkových a regionálních vytvořena jednotná páteřní vrstva s relativně četným zastavováním. Přesto se stále jedná o dálkovou dopravu. Oddělení prostoru pro cestující od nástupní plošiny dveřmi je proto dosti zásadní pro komfort. Je velmi nepříjemné, když si hovím ve vlaku a na stanici na mě foukne z otevřených dveří chladný vzduch. O řvoucích dětech v Leoexpresu ani nemluvím.

3. Za nízkopodlažnost je velké plus. Toto je dnes v tomto segmentu nezbytné (mělo by to být alespoň 20% podlahové plochy). Jediné, kde nad tím nemá cenu moc uvažovat, tak je u expresů a podobných vlaků. Tam postačuje plošina a vyhrazený oddíl. Další plus je za modulární řešení (trubka s kolečky, kam si naskládám co potřebuji). V dálkové dopravě v tomto segmentu postačuje nabízet maximálně 10% 1. třídy. Jako samozřejmost beru i to, že bude klima, zásuvky na 220V, vizuální a akustický informační systém,... Kdepak máš na čele panel s cílovou stanicí? :) K občerstvení postačuje nepojízdný minibar nebo automaty. Záchod musí být jeden bezbariérový a postačuje jeden záchod na 120 míst k sezení. Ale další věc, co mi tam chybí, tak je plošina pro nakládání vozíčkářů. Nemusí být nutně elektrická. Mělo by tam být něco, co to umožní i z peronů nižších než 550mm nad TK.

4. V technickém řešení předpokládám možnost jízdy v rychlostním profilu Vvyj (horní rychlostníky s nedostatkem převýšení 130mm). To dostatečně nahrazuje naklápěcí techniku v našich podmínkách.

5. Ve srovnání máš uvedeno to, co jezdí a už to podmínky nesplňuje (854, 843,...). To je takové laciné srovnání se starými šunkami. Takto bych mohl říci, že i spojené RS1 jsou lepší než hydra s vlekem, a budu mít pravdu, přestože všichni víme, že RS1 není vozidlo určené do tohoto segmentu. Jediné, co tam máš, tak je 2 dílná PESA LINK. Chybí mi k ní i její vícedílné sestřičky, které jsou adekvátním soupeřem ke srovnání.
A tady máš další skutečné konkurenty (ty, co znám):
http://www.stadlerrail.com/en/references/flirt-dmu-elektriraudee/
http://www.alstom.com/transport/products-and-services/trains/regional-train-coradia/
Sice mnozí řeknou, že Lint je regionální jednotka. Ale konkurent to je (protože mnoho linek, které za dálkové považujeme dálkovými ve skutečnosti není). Kvalita Lintu by mnohde byla dostatečná. Záleží jen na finálním řešení.

A závěrem smutná zpráva. U nás tohle v dohledné době nikdo vyrábět nebude. Škoda se specializuje na elektriku a Pars se k tomu mít nebude. Ono je obecně lepší vyrábět elektrické vlaky, než motorové. Vždyť motory stejně vyrábí jen několik firem a výrobcům motorových vlaků je dodává jako hotové jednotky k zabudování.

Ale jinak pěkné čtení. Je fajn, že má někdo sny. To je třeba. Potěšilo mě, nakolik se tvoje myšlenky sešly s reálnou situací.

V.
04.08.2014 (13:46)  
obvykle jsem jen tichým čtenářem a nezapojuji se do diskuzí, zvlášť když jim nerozumím ale...

Rpet:
Vůbec se nedivím, že ve Vítu Burianovi "bouchly saze" a reagoval ostřeji. Možná ho svým přístupem připravujete na to, co ho čeká běžně v životě a co tu popisoval M 474 003 - "Ty se starej aby Y v ONJ topily a svítily, ostatní nech na nás". Nicméně pokud každý nápad rovnou zadupeme do země s tím, že všude jinde jsou určitě lepší, může se stát, že autoři nových nápadů si vážně budou "bádat do šuplíku".

Ať vezmu jakékoliv odvětví, jakoukoliv lidskou činnost, kde se přichází s něčím novým, vždy nakonec jen procento, možná promile nápadů je doopravdy realizována a jen procento z realizací se setká s úspěchem. A přesto to obrovské množství nápadů, které skončí v koši je potřeba pro ten jeden jediný úspěšný. Neboť učený z nebe nespadl.

Třeba Vít Burian nakreslí a vymyslí ještě sto dalších prototypů a třeba ten 101. se chytí. Takže vymýšlejte, plánujte a nedejte si kazit náladu.
registrovaný uživatel rpet  mail  
04.08.2014 (13:02)  
@ Vít Burian

Měl byste pochopit,... Dost řečí, ztrácím s vámi akorát čas nad vašimi zbytečnými kecy,... taky příště s prominutím vy*rat, a nechat si to pro sebe, tohle je akorát odměna za to, že jsem tomu ty desítky hodin věnoval. Mohl jsem se raději věnovat škole a zlepšit si prospěch...

souhlasím. z mého pohledu největší pozornost bys mohl věnovat slušnému chování a slušně vedené diskusi.
registrovaný uživatel SYN 
04.08.2014 (12:33)  
bartik09: neberte to jako zásadní nesouhlas s vámi, ale přece jen bych poznamenal že "pár set milionů" investovaných do infrastruktury nám tu též nic moc nevyřeší, v časové úrovni nějakých těch 10 minut by se to mohlo pohybovat taky...
Prostě, jakýkoliv kopnutí do hlíny (jakmile to není nejprostší údržba která se ještě obejde bez projektů, rozpočtů atd.) je dneska nekřesťansky drahé.
04.08.2014 (11:16)  
Vít Burian
Vidíš a konečně jsi na to přišel. Nevděk světem vládne. Já jsem taky v roce 1979 když bylo jasné, že se čtyřnápravové motorové vozy s elektrickým přenosem výkonu nebudou vyrábět, měl různé nápady, jak českou železnici zbavit plazivých souprav osobních vozů tažených Brejlovci a dosluhujících vozů M262. Tenkrát nebyl internet a pokud jsem se snažil komunikovat s někým kompetentním, odpověď byla: Ty se starej, aby Y na ONJ svítily a topily a ostatní nech na nás.
Když jsem navrhl jako východisko z nouze, vzít 2 hnací agregáty z 810 a zabudovat do 4 nápravového vozu, tak se mi vysmáli, za 9 let se TO najednou objevilo, ale už jsem u toho nebyl. Mezitím se objevily dráty na většině tratí, pro které jsem vozidla vymýšlel a mně tyhle aktivity přešly. Když mi bylo 13 a trpěl jsem v M131 tak jsem nakreslil motorový vůz, odvozený od autobusu ŠM 11, převzal jsem celý pohon, nevěděl jsem, že to už někdo vyvíjí, ale jen tak jsem
si kreslil, zatímco ostatní kreslili závodní auta nebo kamiony.
04.08.2014 (10:48)  
Vážení, na kozí dráhy (s malým "k"), kde máme tisíce kilometrů s poloměry mezi 250 a 300m se nemůžete dočkat zkrácení jízdní doby pouze nějakým novým vozidlem. Je potřeba po 40 letech obnovit železniční svršek, na mostech v obloucích udělat průběžné štěrkové lože a zřídit bezstykovou kolej. Jako příklad uvedu linku Plzeň - Most, či Pardubice - Liberec, které se mají soutěžit. Ať tam dá vysoutěžený dopravce cokoliv, musí to mít dětský koutek a výčep piva (s dostatečným počtem WC) a na léto vagon pro bandu cyklistů. Jinak je to propadák.
Pokud SŽDC udělá obnovu koleje, pak lze počítat s nějakou úsporou 10min/100km za předpokladu svižnějšího vozidla.

Pokud se zde věnujeme vozidlu/jednotce, pak ve většině úvah vidím ten letní problém s cyklisty. Jednotka by měla umět na sezonu vložit vůz. To je ovšem taky problém s výkonem, který musí být na to dimenzován. Navíc nástup cyklistů dost negativně ovlivňuje jízdní řád - je potřeba mít nějakou vatu po celý zbytek roku, nebo jezdit v létě úplně jinak.
04.08.2014 (9:56)  
Ad fascinace dieselem:
Mel sem na mysli fakt, ze ve stredni Evrope dohromady nikdo zadnou ropu nema. Dovazet se musi z pomerne nestabilnich oblasti a zrovna tak jeji cena je znacne nestabilni. S trochou nadsazky se da rict, ze jeji cena zavisi na tom, jak se nejakej sejk nebo Putin vyspi.

Jinak musim rict, ze souhlasim s M 474 003 (coz je vskutku neobvykla situace). Z Pardubic do Liberce to ta 843 (nebo co to tam ted jezdi) dava za 2:57, coz znamena tragickou prumernou rychlost - lehce pres 50 km/h. Pricemz maximalka 843 je 110 km/h(?). Samozrejme ze cestujici rekne, ze si preje novou soupravu. A co myslite ze rekne, az zjisti, ze diky vlaku za nekolik stovek milionu se jezdi o 10 minut rychlejc? Tim chci rict, ze (prinejmensim ceska zeleznice) nepotrebuje ani tak investici do vyvoje a nakupu tohoto typu vlaku, ale potrebuje investici do infrastruktury.
To udajne nevyplnene místo na evropském železničním trhu dle meho nazoru neexistuje, respektive je vyplneno jednotkami, ktere tu uz nekteri zminovali. Jeste tu nepadlo rakouske reseni - CityShuttle.
  1 2 3 4 5 ... 7      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko