Frankfurt — Německé železnice v roce 2008 objednaly dalších patnáct jednotek ICE, s určením na mezinárodní spoje. Jedním z hlavních úkolů těchto jednotek bylo zajistit přímé spojení Německa a Velké Británie, což bylo kvůli řadě překážek spíše dlouhodobým snem frankfurtských či berlínských manažerů německých železnic. Dlouhotrvající plány se dohry dočkaly 17. června letošního roku, kdy největší železniční dopravce v Evropě tento sen zcela opustil. Souprav řady 407 bylo nakonec dodáno šestnáct, avšak jejich provozní trápení způsobilo nemalou finanční ztrátu výrobci a má také velký podíl na tom, proč se třetí největší město Evropy se dvěma důležitými železničními uzly Německa přímého spojení hned tak nedočká.

Smělé plány…

Dne 19. října 2010 představili zástupci německých železnic jednotku řady 407 na londýnském nádraží St. Pancras a oznámili plánované přímé spojení Frankfurtu a Kolína s Londýnem. Tři páry vlaků denně měly být vedeny po VRT Frankfurt – Kolín nad Rýnem a poté dále do Bruselu, tedy souběžně s provozovanou linkou Frankfurt – Brusel. V Bruselu se měla souprava z Frankfurtu spojit se soupravou z Amsterdamu, která tak měla s další zastávkou v Rotterdamu zajišťovat přímé spojení Nizozemska s Velkou Británií, a dále měly spojené jednotky pokračovat přes Lille do Londýna. Vlaky měly zastavovat pouze ve vyjmenovaných zastávkách, které měly být k tomuto účelu upraveny, aby odpovídaly odbavení, které se uplatňuje u existujících spojů Brusel/Paříž – Londýn. Jízdní doba mezi Frankfurtem a Londýnem měla dosahovat pěti hodin, pozemní spojení Londýna a Amsterdamu by trvalo přibližně čtyři hodiny.

…a realita

Po dlouhých průtazích ze strany německého drážního úřadu se schválení plného provozu v Německu (!) jednotky dočkaly v roce 2013. V témže roce byl také teprve schválen provoz nových souprav v Eurotunelu, přičemž bylo zcela jasné, že k zahájení provoz přímých vlaků tak nedojde dříve, než v roce 2016. Už v únoru roku 2014 se ale objevily zprávy, které celý projekt potápěly k ledu – již tehdy bylo jasné, že ekonomická stránka této linky nebude vzhledem k velmi silné konkurenci nízkonákladových leteckých společností patřit mezi ty silnější. V plánované kalkulaci se nepočítalo s údržbou a odstavením souprav v Londýně a především stále chybělo to nejpodstatnější, schválení souprav pro provoz v Belgii a pro provoz zdvojených souprav ve Francii.

Definitivní konec

Po více než třech letech mlčení nakonec tisková mluvčí německých železnic potvrdila, že chybějící schválení jednotek řady 407 pro provoz v Belgii a silná konkurence v podobě nízkonákladových leteckých společností mají za důsledek definitivní odložení plánů na přímé spojení Frankfurt – Londýn na neurčito. Zda měl Brexit vliv na toto rozhodnutí tisková mluvčí neuvedla. Ještě v březnu letošního roku byla známa informace, že potřebná povolení k provozu mohou německé železnice získat do osmnácti měsíců, ačkoliv již tehdy bylo nejspíše jasné, že termín zahájení provozu této linky nedokáže nikdo odhadovat. Toto potvrzení se objevilo dva měsíce po startu přímého spojení Londýn – Amsterdam, které zajišťuje společnost Eurostar takřka identickými soupravami Class 374 a oznámení o plánovaném přímém spojení Londýn – Bordeaux.

Zdroj: RailJournal, Wikipedia