..: Výběr šotoklubu aneb malá oslava 20. výročí u trati… :..

Výběr šotoklubu Marně jsem doufal, že se výběr vyhne správcům galerie. Bohužel ne, i přesto, že máme dost remcání kolem fotografií v rámci své povinnosti. Ale co naplat, je to tu. Výběr se má týkat období od 18. září do 1. října 2017. Tak se na to podíváme trochu z jiného soudku a člověk se poohlédne i zpět.

Letos je tomu přesně 20 let, co jsem obdržel svoji první „krabičku“ na kinofilm a šel s ní ke kolejím. Už si přesně nevybavuji, které fotografie (samozřejmě nevalné kvality) vznikly jako první, ale určitě tu dobu vystihuje tento snímek od BBvK:

810.114-9 + 810.675-9, Sadov, foto: BBvK 

Člověk si hned zavzpomíná na to, jaké měly vozidla barvy. Nádraží vypadající spíše jako hezky zarostlé zahrádky a na každém rohu ještě pozůstatky telegrafních sloupů nebo mechanických návěstidel.

Rok na to jsem už postoupil do vyššího „levelu“ a pořídil jsem si svou první zrcadlovku. Byl to tenkrát fortelný Zenit. Na pořizovací cenu nedělal úplně špatné fotografie. I sklo mělo slušnou kresbu. Byla to doba, kdy končily sergeje na podkrušnohorské magistrále. Člověk si vybaví Sokolov plný těchto strojů, což mi připomněla právě tato Brunova fotografie:

M 62.318 + M 62.232, Székesfehérvár, Maďarsko, foto: Bruno 

V roce 1998 jsem vyměnil Zenita za Prakticu a ta mi vydržela až do digitální éry. Ta přišla v roce 2003, kdy jsem dostal do ruky Olympus C5050. To byl na tu dobu velice slušný stroj, jen byl člověk omezený na pevný objektiv 35–105 mm. Měl výbornou světelnost a špičkovou optiku. Ještě dnes se z něj člověk nestydí poslat nějakou fotografii ven. I když rozlišení je na dnešní poměry samozřejmě nedostačující. Praktica sloužila chvíli souběžně a v roce 2005 jsem ji odstavil úplně. Poté následovalo první digitální zrcadlo v podobě Nikonu D50. K tomu samozřejmě nějaké to příslušenství. Sloužil hezkých 9 let a pro nízké rozlišení jsem ho ke konci roku 2014 vyměnil za Nikon D7000, který mám dodnes. Dobu digitální dle mne nejvíce vystihuje tento obrázek, který před několika dny vložil Jan Zelenda:

754.018-0, Luka nad Jihlavou - Malý Beranov, foto: Jan Zelenda

Přirozené barvy, perfektní kresba a celkově široké možnosti za minimální náklady. Tenkrát si člověk musel hodně rozmýšlet, co vyfotit a co ne (a že by se dalo fotit prakticky vše). Mimo náklady na dopravu a fototechniku v tom byly i filmy, zpracování, ukládaní. Za ta léta se samozřejmě tak nějak změnil i styl fotografování jako takového. Vývoj nezastavíme. Laťka se nastavila hodně vysoko a to je samozřejmě dobře. Třeba je „in“ být co nejvýš a ulovit toho co nejvíce. Bohužel dříve člověku nikdo neradil, jak by to mělo být správně vyfotografováno. Nehledě na přístup k informacím. Díky tomu podle toho taky fotografie dlouhá léta vypadaly. Jinak je jasné, že má každý svůj rukopis a naštěstí to v galeriích není stále totéž. Ale v důsledku trend semele tak trochu všechny. I mne.

Na závěr bych ještě vyzdvihl tyto tři „koukatelné“ fotografie, které ve zdejší galerii v uplynulých dvou týdnech představili Tomáš Krajcar [1], [2] a SimyV.

183.034-8, Mosty u Jablunkova zastávka (Mosty koło Jabłonkowa przystanek) - Odb. Šance odbočka, foto: Tomáš Krajcar T 478.2065, Horky u Tábora - Tábor, foto: SimyV T 478.1002, Radňovice - Veselíčko, foto: Tomáš Krajcar 

Bean | 3.10.2017 (6:00)
Zusammenhängende Nachrichtenopen/close

Weitere von ŽelPage

Weitere aus Maďarsko Česká republika (celá)


Editor oder ŽP Admin NIcKON  mail  
04.10.2017 (13:13)  
V osmdesátkách jsem si musel stačit se sovětským aparátem Vilia. Tam se nastavovala expozice systémem sluníčko - mráček - déšť a zaostřovalo na jednu postavičku - dvě postavičky s domečkem - nekonečno. Mělo to už ovšem natahování páčkou, nemusel jsem ručně převíjet a natahovat závěrku zvlášť.
03.10.2017 (22:46)  
NIcKON: Měl jsem na mysli shánění v osmdesátých letech, to fakt bylo úzkoprofilové zboží. Tatík měl někde známého, tak toho sehnal dost, ale prý to nebylo jednoduché. V devadesátých letech toho byly plné bazary, pamatuji si nákupy u Škody a Pazdery... Jó, to byly časy.
Kdybys měl neodolatelnou touhu po skle, tak se mi tady povaluje Voigtländer 19-35 mm 1:3,5-4,5; levné, leč velmi slušně fungující sklo. Na sváteční filmové focení s Nikonem F90 ho nepoužívám, vystačí mi Tokina 17 mm 1:3,5 a "seťák" (avšak s kvalitou výstupu vyšší, než by se na první pohled zdálo) Nikkor 28-70 mm 1:3,5-4,5D.
Editor oder ŽP Admin NIcKON  mail  
03.10.2017 (21:56)  
D.C.: Mě se podařilo skoro zadarmo koupit od končícího fandy porouchanou BX20 (těsně předtím jsem si koupil novou), téměř vše co jsem jmenoval k tomu bylo a nádavkem ještě velmi slušné staré Manfrotto. Kde to pán všechno sehnal a kolik zaplatil, netuším. Ale já to měl jako druhé Vánoce. Novou BX20 jsem nakonec dobře prodal i s většinou příslušenství (donedávna ještě sloužila), porouchanou nechal spravit a se dvěma skly zůstala v poličce jako rezerva k F80.
Bean: Já bych doma nějaký slušný a funkční chemický foťák ještě vyhrabal, přesněji řečeno asi tak čtyři. F80 by potřebovala jen FX objektiv (stará fotobrašna dostala přímý zásah při autonehodě a původní Nikkor 28-105/3,5-4,5 Macro i Sigma 17-35/2,8-4 mají rozhozenou optiku, tělo kupodivu přežilo bez škrábnutí), jinak je pohotová k akci. Někde bych našel i slušný expozimetr. Jestli tě bude brát nostalgie hodně, stačí říct :)
Registrierter Benutzer Bean 
03.10.2017 (20:04)  
NIcKON: hele už ji nemám, zaseklo se navíjení a závěrka. Nevím, už to nemělo cenu nějak opravovat. Občas ještě Praktica trpěla na "třísknutí" světla do filmu. Někdy člověka veme nostalgie a něco by si ještě na film cvakl. Ale už na to nejsou prostředky.

Jinak na D50 jsem nafotil nějakých 77 000.
03.10.2017 (18:20)  
NIcKON: Však jo, já to nezavrhuju, dalo se s tím dosáhnout velice slušných výsledků! A ten výběr příslušenství, ono to bylo spíš teoretické; moc toho k nám nevozili a těžko se to shánělo... Na přelomu milénia se Praktiky přehazovaly v bazarech vidlemi a nyní na to hipsteři nedají dopustit :-)
Editor oder ŽP Admin NIcKON  mail  
03.10.2017 (16:26)  
D.C.: Mě taky nechybí, ale ovlivnily mě. Byla to tehdy jediná dostupná cesta ke slušnému železu, japonci stáli 5× nebo i 10× tolik. Optika byla za dané peníze výborná, výběr příslušenství neuvěřitelný (mj. makroměch, předsádka pro přefocování diapozitivů, zoomy, makroobjektivy, portrétní skla, efektové filtry, systémové blesky atd.) a mechanicky Praktica vydržela skoro všechno (až na občas odskakující plasty). Samozřejmě, že když jsem si koupil Nikon F80 (který hned potom zlevnili na půlku), byla to "trochu" změna. Přesto jsem na něj nenafotil tolik co na Praktiku, krátce na to přišly digitály a má první D70 (mimochodem má nafoceno hodně přes kilo a slouží dodnes). A dát nebo nedat za každé cvaknutí 20 korun zkrátka byl rozdíl.
Bean: Mě zůstala po tátovi původní LTL, tou by se taky dalo ubránit přesile :) Máš ji ještě?
Registrierter Benutzer Bean 
03.10.2017 (15:29)  
No já měl LTL3. K tomu pevnou 50 a 135. To už bylo tak trochu jako ruční granát :)
03.10.2017 (15:21)  
NIcKON: Winder byl (aspoň dle katalogů) k dispozici i pro starší Praktiky řady B (B100, B200...) a to zhruba od půlky osmdesátek.
Praktiku jsem měl jednu, L2 po tátovi. Neměla vestavěné měření, takže změřit expozimetrem, nastavit (ruská skla bez automatické clony ještě zaclonit) a fotit. Vzpomenu si, ale nijak mi výrobky z NDR a SSSR nechybí.
Kolem roku 2000 jsem přesedlal na Olympus OM-2N (přelom sedmdesátých a osmdesátých let) a bylo to přesedlání hodně výrazné! Kvalita optiky byla o dva řády výš a nekonalo se mlácení zrcadlem, najednou jsem udržel z ruky 1/15s (se širokoúhlým sklem)...:-) A motorový pohon jsem k tomu měl taky :)
03.10.2017 (10:01)  
Parádní úvod! :D
Editor oder ŽP Admin NIcKON  mail  
03.10.2017 (9:56)  
Pěkně odvyprávěno, vzpomněl jsem si na svou Praktiku BX20 (budiž jí země lehká), která nejenže sama nastavovala expozici, ale s domontovaným winderem i přetáčela film - když se držela spoušť, fotilo to sekvenčně furt dál rychlostí asi tak snímek za vteřinu a se zvukovým doprovodem lisu na konzervy. Winder tu a tam roztrhl film a žral baterky jako Tušimice, ale byl to dotek západu. Však se mi sestava s dvoustovkou objektivem taky neustále snažila utrhnout hlavu a rozlámat stativ, vážila snad pět kilo, po připojení blesku pět a půl.

Kommentare äußern den Ansicht der Leser.
ŽelPage übernimmt keine Haftung für deren Inhalt.

- Korrespondent oder ŽP Mitglied, - Editor oder ŽP Admin

Kommentar hinzufügen
Kommentare dürfen nur registrierte Benutzer senden.
Bevor Sie Kommentieren, melden Sie sich bitte an oder registrieren Sie sich.
Anmelden
 
 
  
 
   Registrieren

© 2001 - 2024 ŽelPage - Webmaster


Info
informacni okenko