..: GVD 2017: Proč stále tolerujeme díry v taktu? :..

Integrální taktový grafikon - princip síťové dostupnosti, zdroj: Lichtenegger, M. (1990). Der Taktfahrplan. Dissertation, TU Graz, Graz, 1990 Komentář — Již více než deset let se na české železniční síti setkáváme s taktovým jízdním řádem. Cestující se za tu dobu mnohde naučili, že jim vlak jezdí každou hodinu nebo alespoň co dvě hodiny, a to vždy ve stejnou minutu. Bohužel ne všechny linky mají takto pěkný jízdní řád, některé vlaky během dne totiž v jízdním řádu vůbec nenajdete. Tomuto jevu, kdy se na dané lince jednou či dvakrát denně prodlouží doba taktu, obvykle říkáme díra v taktu, taktová díra či vynechávka. Motivací objednatelů pro vytváření děr v taktu je zcela jistě úspora finančních prostředků, které vynakládají na dopravní obslužnost. Je však tato úspora natolik významná, aby vyvážila všechny negativní efekty vynechaných spojů?

Diskutabilní úspora

Jakkoli se dopravci či objednatelé často zaklínají, že je vlakokilometr stojí tolik a tolik, neznamená to, že by takové byly i náklady každého přidaného vlakokilometru; úspory z toho ušetřeného už teprve ne. I při tom největším zjednodušení se průměrné náklady vlakového kilometru skládají ze dvou složek, totiž z nákladů fixních a variabilních. Zatímco variabilní náklady (trakční energie či pohonné hmoty, poplatek za dopravní cestu, mzda vlakového personálu) závisí na uskutečněném dopravním výkonu a lze je přímo přiřadit každému vlakovému kilometru či hodině provozu, fixní nabíhají i v případě, že se vlak nehne o jediný metr. Patří sem zejména náklady na pořízení vlaků, režie (někdo to nábřeží platit musí) a část mzdových nákladů. Opět s jistým zjednodušením pak lze říci, že fixní složku nákladů jednoho vlakokilometru stanovíme jako podíl celkových fixních nákladů a dopravního výkonu (tedy celkového počtu vlakokilometrů).

Nebojte, nebudeme to s ekonomií už moc přehánět. Předchozí odstavec měl za úkol přinést jediný závěr. Vyrobíme-li díru v taktu, snížíme tím celkový dopravní výkon. Fixní náklady, které zůstaly ve stejné výši, následně dělíme menším číslem a výsledek je nutně vyšší. Jednoduše řečeno, dírou v taktu sice došlo k úspoře variabilních nákladů za vynechaný spoj, avšak jednotkové náklady na všechny ostatní vlakokilometry díky rozpuštění fixních nákladů vzrostly.

Aby díra v taktu přinesla i úsporu fixních nákladů, musela by tzv. ušetřit soupravu. To znamená, že by z objednávky musely být vyškrtnuty veškeré vlaky, které v rámci jednoho dne zajišťuje jedna a táž souprava; pak by totiž zcela odpadly náklady na její pořízení. Tomuto se nejvíce přiblížila linka R26 Praha – Příbram – Písek – České Budějovice. Zatímco v roce 2009 byly pro zajištění kompletní dvouhodinové nabídky spojení potřeba čtyři soupravy, stávající jízdní řád si kromě pátku a noci z neděle na pondělí vystačí se třemi. Výsledný jízdní řád po aplikaci tohoto opatření však rozhodně nepatří mezi výkladní skříně taktové dopravy…

Komplikace pro cestující

Taktové díry jednoznačně popírají základní myšlenku taktu. Spojení v taktovém systému má být pravidelné po celou provozní dobu, aby cestujícím stačilo zapamatovat si např. jen minutový údaj odjezdu z výchozí stanice a místa přestupů v rámci jejich trasy. V opačném případě pak buď musejí chovat v paměti veškeré díry v taktu, které by se jich mohly týkat, nebo si před každou konkrétní cestou vyhledat spojení.

Nepříjemnosti, které taktové díry přináší, jsou různé. Tou základní je samotné prodloužení doby taktu, tedy intervalu mezi spoji. Při volbě dopravního prostředku cestující berou v úvahu i dobu čekání na spoj – zde se pro zjednodušení počítá polovina intervalu. Zdvojnásobením doby taktu (vynecháním jednoho spoje) se tedy zdvojnásobí i doba čekání na spoj a klesne atraktivita takového spojení.

Horší situace pak může nastat v případě spojení s přestupem, kdy se díry v taktu navzájem „vhodně“ doplňují. Pro ilustraci použiji spojení z České Lípy do Náchoda o víkendu, dle platného jízdního řádu. Samozřejmě, můžete namítnout, že jsem jej účelově vybral tak, abych co nejvíce pošpinil díry v taktu. Ale posuďte sami: V ideálním případě by cestující vyrazil v S.24 z České Lípy do Nymburka (příj. L.47), odkud v L.55 odjíždí rychlík do Hradce Králové (příj. S.51) a následně by v L.01 kombinací spěšných vlaků s přestupem ve Starkoči (L.38/L.42) dojel do Náchoda v L.55. Tedy spojení trvající tři a půl hodiny, s dobou taktu dvě hodiny. Jaká je ale skutečnost?

  • Česká Lípa (6.24) – Náchod (9.55); spojení existuje
  • Česká Lípa (8.24) – Náchod (12.55); cestovní doba je o hodinu delší z důvodu taktové díry Hradec Králové – Starkoč – Náchod
  • Česká Lípa (10.22*) – Náchod (14.55); cestovní doba je o hodinu delší z důvodu taktové díry Mladá Boleslav – Nymburk – Hradec Králové
  • Česká Lípa (12.24) – Náchod (16.55); cestovní doba je o hodinu delší z důvodu taktové díry Nymburk – Hradec Králové
  • Česká Lípa (14.24) – Náchod (17.53*); spojení existuje
  • Česká Lípa (16.24) – Náchod (19.56*); spojení existuje
  • Česká Lípa (18.24) – Náchod (22.58*); cestovní doba je o hodinu delší z důvodu taktové díry Hradec Králové – Starkoč – Náchod

*) mírně odlišná časová poloha, L – lichá hodina, S – sudá hodina

Taktový systém nám mohl nabídnout až 7 spojení během dne s cestovní dobou kolem 3,5 hodiny. Bohužel však Ministerstvo dopravy a Královéhradecký kraj některé spoje neobjednaly, a tak zbyla pouhá 3 použitelná spojení (s odjezdy z České Lípy v 6.24, 14.24 a 16.24), u 4 zbývajících nám nezbývá než strávit hodinu času čekáním v místě, kde příslušná taktová díra „začíná“.

Mohou mít cestující vůbec důvěru v takovýto „systém“? A je to vůbec ještě takt?

Taktové díry v GVD 2017

Bohužel ani nadcházející jízdní řád nešvar děr v taktu neřeší. Na které neobjednané spoje si i nadále budete muset dát pozor, ukazuje návrh jízdního řádu pro rok 2017. Následující přehled se zaměřuje zejména na linky dálkové dopravy objednávané Ministerstvem dopravy a až na výjimky v něm není zohledněno omezení jízdy prvních a posledních spojů v rámci dne.

Ex1 (Praha –) Ostrava – Polsko/Slovensko

Linku je potřeba rozdělit na dva úseky: z Prahy do Ostravy jsou spoje vedeny na komerční riziko dopravce (a případné taktové díry jdou na vrub divoké konkurence), v úseku z Ostravy na státní hranici (s Polskem či Slovenskem) je linka součástí závazku veřejné služby (objednávka Ministerstva dopravy). V tomto úseku na Těšínsku však nelze hovořit o taktové dopravě – spoje jsou vedeny v intervalu jedné až tří hodin bez jakékoliv známky systému a stanovit taktové díry je v podstatě nemožné.

Ex2 Praha – Pardubice – Olomouc – Vsetín – Slovensko

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu bez taktových děr.

Ex3 Německo – Ústí nad Labem – Praha – Pardubice – Brno – Rakousko/Slovensko

Linka je v úseku Německo – Praha vedena ve dvouhodinovém intervalu bez taktových děr. V úseku Praha – Břeclav – Rakousko/Slovensko je interval hodinový, ovšem s následující taktovou dírou:

  • Brno hl.n. (7.23) – Břeclav (7.52) (– Rakousko) nejede

Ex4 Rakousko/Slovensko – Břeclav – Otrokovice – Ostrava – Polsko

Linka je vedena v intervalu 2/3/4 hodiny, stanovení taktových děr je problematické.

R5 Praha – Ústí nad Labem – Karlovy Vary – Cheb

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu bez vynechávek. Mezi Prahou a Ústím nad Labem vytváří společně s linkou Ex3 hodinový interval spojů.

R6 Praha – Plzeň – Cheb/Německo/Klatovy

V úseku Praha – Plzeň je linka vedena v hodinovém intervalu s následujícími výjimkami:

  • Praha hl.n. (20.12) – Plzeň hl.n. (21.49) nejede v sobotu
  • Praha hl.n. (23.22) – Plzeň hl.n. (0.54) nejede v noci ze soboty na neděli
  • Plzeň hl.n. (6.06) – Praha hl.n. (7.41) nejede v neděli

V úseku Plzeň – Cheb je linka vedena ve dvouhodinovém intervalu bez taktových děr, spoje vedené jednotkou SC Pendolino však mají mírně vychýlené časové polohy. V úsecích Plzeň – Domažlice – Německo a Plzeň – Klatovy je linka vedena v čtyřhodinovém intervalu bez taktových děr.

Ex7 Praha – České Budějovice – Rakousko

Tato expresní linka je vedena spíše v režimu jednotlivých spojů, zatím tedy nelze hovořit o taktovém systému. Jistou pravidelnost je však možné vypozorovat u spojů ve směru z Prahy do Českých Budějovic, časy odjezdů z hlavního města jsou zpravidla krátce po celé sudé hodině. V takovém případě bychom nalezli tyto taktové díry:

  • Praha hl.n. (12.02) – České Budějovice (14.02) nejede
  • Praha hl.n. (16.02) – České Budějovice (18.02) jede pouze v pracovní dny

V úseku České Budějovice – Rakousko je ve směru do Rakouska linka vedena ve čtyřhodinovém intervalu bez vynechávek a na rakouském území využívá rychlé trasy. V opačném směru však interval mezi spoji není pravidelný, spoje jedou po 5, 4 a 3 hodinách. Z tohoto důvodu pouze dva prostřední expresy pojedou na rakouském území rychle, ranní (s ubytovacími vozy z Curychu) a večerní expres se musí spokojit s pomalými trasami regionálního objednatele.

R8 Brno – Ostrava – Bohumín

Linka je provozována v hodinovém intervalu s těmito dírami v taktu:

  • Brno hl.n. (8.02) – Bohumín (10.32) nejede
  • Brno hl.n. (10.02) – Bohumín (12.32) nejede
  • Brno hl.n. (18.02) – Bohumín (20.32) nejede v sobotu
  • Brno hl.n. (20.02) – Bohumín (22.32) jede pouze v neděli
  • Bohumín (9.29) – Brno hl.n. (11.57) nejede
  • Bohumín (11.29) – Brno hl.n. (13.57) nejede
  • Bohumín (17.29) – Brno hl.n. (19.57) nejede v sobotu
  • Bohumín (19.29) – Brno hl.n. (21.56) jede pouze v neděli

R9 Praha – Havlíčkův Brod – Brno/Jihlava

Linka je vedena v základním dvouhodinovém intervalu (bez vynechávek) s několika přidanými spoji, které v některých částech dne zahušťují interval na hodinový.

R10 Praha – Hradec Králové – Trutnov

Linka je vedena v hodinovém (úsek Praha – Hradec Králové), resp. dvouhodinovém intervalu (úsek Hradec Králové – Trutnov) s těmito dírami v taktu:

  • Praha hl.n. (11.07) – Hradec Králové hl.n. (12.51) nejede
  • Praha hl.n. (13.07) – Hradec Králové hl.n. (14.51) jede pouze v pracovní dny
  • Praha hl.n. (21.07) – Hradec Králové hl.n. (22.51) nejede
  • Hradec Králové hl.n. (11.08) – Praha hl.n. (12.48) nejede
  • Hradec Králové hl.n. (13.08) – Praha hl.n. (14.48) jede pouze v pracovní dny

Na tomto místě je vhodné zmínit i regionální linku spěšných vlaků Hradec Králové – Trutnov, kterou objednává Královéhradecký kraj. Ta společně s rychlíkovou linkou R10 vytváří hodinový interval spojů mezi krajským městem a Trutnovem, avšak s následujícími dírami v taktu:

  • Hradec Králové hl.n. (7.02) – Trutnov hl.n. (8.20) jede pouze v sobotu; v pracovní dny jedou přibližně v jeho trase zastávkové spoje, mezi nimiž však v Jaroměři není přípoj
  • Hradec Králové hl.n. (11.02) – Trutnov hl.n. (12.18) jede pouze v pracovní dny
  • Hradec Králové hl.n. (21.02) – Trutnov hl.n. (22.18) nejede
  • Trutnov hl.n. (9.42) – Hradec Králové hl.n. (10.56) jede pouze v pracovní dny
  • Trutnov hl.n. (17.42) – Hradec Králové hl.n. (18.56) jede pouze o víkendu; v pracovní dny nutno využít zastávkové spoje bez dosažení přípojů
  • Trutnov hl.n. (19.42) – Hradec Králové hl.n. (20.56) nejede (jede pouze v pracovní dny v části trasy)

R11 Brno – Jihlava – České Budějovice – Plzeň

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu s následujícími dírami v taktu:

  • České Budějovice (10.13) – Brno hl.n. (14.36) jede mimo letní období pouze v pátek, sobotu a neděli
  • Brno hl.n. (9.20) – České Budějovice (13.46) jede mimo letní období pouze v pátek, sobotu a neděli

R12 Brno – Olomouc – Jeseník/Šumperk

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu s následujícími taktovými dírami:

  • Olomouc hl.n. (12.56) – Šumperk (13.39) jede pouze v pracovní dny
  • Šumperk (12.08) – Olomouc hl.n. (12.58) jede pouze v pracovní dny

R13 Brno – Břeclav – Otrokovice – Olomouc, R14 Pardubice – Liberec a R15 Ústí nad Labem – Liberec

Tyto linky jsou vedeny ve dvouhodinovém intervalu bez vynechávek.

R16 Plzeň – Žatec – Chomutov – Most

Vzájemně se doplňující objednávka Ministerstva dopravy a zúčastněných krajů má dvouhodinový interval s těmito dírami v taktu:

  • Plzeň hl.n. (8.05) – Most (10.42) nejede
  • Plzeň hl.n. (18.05) – Most (20.49) nejede v sobotu
  • Most (11.10) – Plzeň hl.n. (13.54) nejede

R17 Praha – České Budějovice

Linka je vedena v základním dvouhodinovém intervalu (bez vynechávek) s větším množstvím přidaných spojů, které v některých částech dne zahušťují interval na hodinový. (Na linku lze též pohlížet jako na linku s hodinovým intervalem a větším množstvím děr v taktu.)

R18 Praha – Pardubice – Česká Třebová – Olomouc – Luhačovice/Veselí nad Moravou/Zlín

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu s těmito dírami v taktu:

  • Praha hl.n. (8.55) – Olomouc hl.n. (11.29) nejede
  • Olomouc hl.n. (11.59) – Luhačovice (13.54) jede v odlišné časové poloze od taktové polohy
  • Luhačovice (8.13) – Olomouc hl.n. (9.58) jede v odlišné časové poloze od taktové polohy a pouze v pracovní dny
  • Olomouc hl.n. (10.31) – Praha hl.n. (13.03) nejede

R19 Praha – Pardubice – Česká Třebová – Brno

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu bez vynechávek.

R20 Praha – Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem – Děčín

Linka je vedena v základním dvouhodinovém intervalu (bez vynechávek) s několika přidanými spoji, které v některých částech dne zahušťují interval na hodinový.

R21 Praha – Mladá Boleslav – Turnov – Tanvald

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu s těmito taktovými dírami:

  • Turnov (11.19) – Tanvald (12.03) jede jen o víkendu
  • Praha-Vršovice (11.14) – Tanvald (14.03) nejede
  • Turnov (17.19) – Tanvald (18.03) nejede v sobotu
  • Tanvald (9.51) – Praha-Vršovice (12.44) nejede
  • Tanvald (11.51) – Turnov (12.35) nejede
  • Tanvald (13.49) – Turnov (14.35) jede jen o víkendu

R22 Kolín – Mladá Boleslav – Česká Lípa – Rumburk

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu s těmito taktovými dírami:

  • Kolín (11.44) – Česká Lípa (13.35) nejede, dále do Rumburka veden jako osobní vlak v rychlíkové taktové poloze
  • Mladá Boleslav hl.n. (11.22) – Kolín (12.11) nejede, v úseku Rumburk – Mladá Boleslav hl.n. jede jako osobní vlak v rychlíkové taktové poloze

R23 Kolín – Ústí nad Labem

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu bez vynechávek.

R24 Praha – Rakovník

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu s těmito taktovými dírami:

  • Kladno (11.43) – Rakovník (12.32), v úseku Praha Masarykovo n. – Kladno jede jako spěšný vlak v rychlíkové taktové poloze
  • Rakovník (11.22) – Kladno (12.13), v úseku Kladno – Praha Masarykovo n. jede jako spěšný vlak v rychlíkové taktové poloze

R26 Praha – Beroun – Příbram – Písek – České Budějovice

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu s těmito taktovými dírami:

  • Praha hl.n. (5.42) – České Budějovice (8.43) jede pouze v pondělí (v úseku Praha – Písek jde o první spoj, dále je to taktová díra)
  • Praha hl.n. (9.42) – České Budějovice (12.43) jede pouze o víkendu
  • Praha hl.n. (11.42) – České Budějovice (14.43) jede pouze v pracovní dny
  • Praha hl.n. (13.42) – České Budějovice (16.43) jede pouze v pátek
  • České Budějovice (9.09) – Praha hl.n. (12.11) nejede
  • České Budějovice (11.09) – Praha hl.n. (14.11) jede pouze v pátek
  • České Budějovice (17.09) – Praha hl.n. (20.11) jede pouze v neděli

R27 Ostrava – Opava – Krnov – Olomouc

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu s dopolední vynechávkou. Tento pár vlaků (z Olomouce do Krnova a zpět) je veden v objednávce krajů s četnějším zastavováním:

  • Olomouc hl.n. (9.01) – Krnov (10.52)
  • Krnov (11.05) – Olomouc hl.n. (12.55)

R29 Cheb – Pomezí nad Ohří – Německo

Linka je vedena ve dvouhodinovém intervalu s následujícími dírami v taktu:

  • Cheb (11.38) – Marktredwitz (11.58) (– Nürnberg) nejede
  • (Nürnberg –) Marktredwitz (10.02) – Cheb (10.22) nejede

Seriál o GVD 2017

Tento text je součástí série článků o nadcházejícím jízdním řádu, který začne platit v prosinci 2016. V rámci tohoto seriálu jste si již mohli přečíst tyto články:


RaPa Poslat mail autorovi | 19.10.2016 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Jízdní řád Komentáře

Další z regionu Česká republika (celá)


  1 ... 3 4 5 6 7      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Keprt 
19.10.2016 (11:49)  
M 474 003: to je nějaký konkrétní případ? Buďte specifický, jinak ten příspěvek nemá cenu.
19.10.2016 (11:11)  
Nejenom díry v taktu mají negativní vliv. Stačí když je u trati továrna, kde probíhá střídání směn v 6.00,14.00,22.00 a když vlak jede v 14.03, 16.03, 18.03... tak čím asi budou lidi jezdit do práce. Před továrnou je samozřejmě parkoviště. Takže velká část almužny, kterou zaměstnanec dostane padne na provoz auta. Tak to má být, to posiluje ekonomiku. Moderní auta skoro vůbec nekouří, a elektrické lokomotivy mají komíny v severních Čechách atd...
registrovaný uživatel Já 1 
19.10.2016 (11:03)  
Na R23 nejedou v sobotu R795 Ústí n/L západ 18,47 - Kolín 20,40 a R780 Kolín 21,15 - Ústí n/L západ 23,08 (jede až na hl.n.23,16). A linka R030 byla vysoutěžená v této podobě na 10 let a nelze na ni sáhnout(naštěstí) i když o přípojích v Hradci Králové se nedá mluvit.
editor nebo admin ŽP RaPa  mail  
19.10.2016 (10:51)  
Nechic, Mišák
Ano, vámi zmiňované případy chybějících okrajových spojů by rovněž stály za zmínku. Velmi pravděpodobně se k nim vrátím v samostatném článku, který se bude týkat právě ranních a večerních spojů.

ORION
Tato nepravidelnost na II. TŽK je způsobena požadavkem na vedení vlaků z II. TŽK (resp. Polska) střídavě do Rakouska („Břeclav v sudou“) a na Slovensko / do Maďarska („Břeclav v lichou“). Zavedení pravidelného dvouhodinového intervalu by znamenalo upřednostnění jednoho zahraničního směru na úkor druhého, k tomu asi není vůle.
registrovaný uživatel ORION  mail  
19.10.2016 (10:35)  
Děkuji za velmi pěkný článek.
Na II. koridoru Břeclav - Bohumín (linka Ex4) by se dalo také částečně mluvit o taktové dopravě, která je však vedená s dost značnými prodlevami. Kvalitními vlaky, které jezdí ve tříhodinovém taktu, jsou EC Sobieski, Varsovia, Polonia - z Břeclavi 9:13, 12:13, 15:13, z Bohumína 10:52, 13:52, 16:52. Tyto spoje jsou doplněny dvěma expresními vlaky značně nižší kvality (nižší kapacita, kratší trasa, bez jídelního vozu, jen s polovinou 1. třídy a často v neskupinovém řazení), které byly zasazeny do okrajových časových poloh (ráno a večer), čímž došlo k mírnému porušení tříhodinového taktu - jak autor uvádí, vznikl také dvou- a čtyřhodinový takt.
Problémem II. koridoru je, že pokud se cestující netrefí do těchto pěti vlaků (nočního Chopina nepočítám), nemá vlastně žádnou jinou možnost kvalitního spojení Břeclav - Bohumín, protože v Přerově už mnoho let není přípoj mezi Rx Břeclav - Přerov (- Olomouc) a R (Brno-) Přerov - Bohumín, takže se v Přerově čeká 45 minut.
Škoda, že se na II. koridoru neuvažuje o zavedení dvouhodinového taktu přidáním kvalitních vlaků, např. jeden pár Wien - Krakow, jeden pár Budapest - Krakow apod.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
19.10.2016 (10:32)  
je mi líto tech, co jiz nemají tzv. "okrajové vlaky" (dríve taky "flamendr expres"). Osobne mi poloha EC Berlin Praha vyhovuje - pokud tedy jezdí vcas (a to není úloha tvurcú jízdního rádu)
19.10.2016 (8:54)  
Na lince R27 (trať 310 Olomouc - Krnov - Ostrava) zejména dlouhodobě chybí spoj v 19 h. z Krnova do Olomouce (jede jen v neděli) - mezera je tedy >4 hodiny a ve 21 h. z Olomouce na Krnov - spoj jede v 19 h. a poté až 22,40 h. Při ujetí spoje je to čekání nekonečné.
registrovaný uživatel Nechic  mail  
19.10.2016 (8:42)  
Podle mě by se první a poslední spoj měli brát v úvahu. Někde to je opravdu blbý, třeba Cheb v 18:12. Zkrácení Brno - Jihlava - Plzeň někdy do Jihlavy, někdy do Budějic a obráceně. A zapoměl jsi na omezení u R1100 (jen do Boru a jen v 5,6,7)

Jinak za článek děkuji. Situace na mnohých linkách je opravdu směšná. Porovnejte si návrh s jízdními řády ze začátku taktů 2006-2009. To dávalo smysl, jen tomu nikdo nedal čas si to sednout a naučit lidi si zvyknout. Takt vznikl, aby se eliminoval bordel v jízdním řádu a náhodné výstřely odkudkoly kamkoli. Výsledek je, že některý takt ty náhodné výstřely stále připomíná a přípoje se totálně rozbíjí. Poslední a první spoje jdou do háje úplně. Na takovou dopravu se pak cestující může vykašlat. A to se ji cestující opravdu postupně učí používat na delší vzdálenosti a s přestupy.Železnice tady má jediné štěstí, že výstavba dálnic je v ještě horším stavu.

EDIT: Kdo zná, tak ví, že na takové lince R-030, kde funguje ten pravý takt po celý den je obsazenost stále dobrá, ve špičkách a o víkendu místy až nadkapacitní, celých 9 let se s jízdním řádem nehnulo, lidé odjezdy znají z paměti, na každý rychlík jsou navázané krajské přípoje do všech směrů okolo. Prostě radost pohledět. Proč to někde jde a někde ne? :(
registrovaný uživatel DJ 
19.10.2016 (8:29)  
Škoda, že hodnocení článků také nemá hodnocení hvězdičkami jako je u fotogalerie. Dal bych 5*. Zejména je přínosný (a i v jiných polemikách na toto téma opomíjený) příklad s relací o několika přestupech, kdy se počet taktových děr sčítá za všechny linky dohromady.

Dalším aspektem je začátek a konec "provozní doby".
Např. rychlíky Praha - Rakovník: poslední rychlík z Rakovníka jede v pracovní dny již v 17:21 h. Opačným směrem jede poslední rychlík z Prahy už v 19:02 h! Nakonec jede 6 párů spojů za den, přitom by jich mohlo jet 8, možná i 9. Nakonec je tato linka jednou z nejdražších v přepočtu na km, zřejmě i kvůli nízkému dennímu kilometrickému proběhu.

Okolo Brna: první rychlík od České Třebové přijede do Brna až v 9:02 h. První rychlík od Jihlavy až v 8:36 h. První vlak z Brna přijede do Českých Budějovic až před 12. hodinou!

Hlavní tah na Slovensku: poslední vlak ZSSK, kterým se dá v denní době dojet až do Košic, odjíždí z Bratislavy už v 15:55 h! Rychlík jedoucí o 2 hodiny později končí jízdu (kromě pátku, kdy jede až do Košic, kam přijede ve 23:52 h) už v Popradu. Odtud se dá pokračovat osobním vlakem, který ale končí jízdu už v Margecanech...
RaPa  Poslat autorovi email
19.10.2016 (8:41)  


Díky za hodnocení.

Co se týče provozní doby, tedy de facto okrajových spojů, v tomto textu jsem se jim zvlášť nevěnoval, ačkoliv i ony mají vliv na rozpouštění fixních nákladů. Nechci nic slibovat, ale předpokládám, že se k nim ještě vrátím.
registrovaný uživatel stoupa  mail  
19.10.2016 (6:42)  
Radku, dekuji. S obrovský usilím zde resime neco, co jinde jiz dávno vyresili. A i já si Tvuj clanek budu muset znovu a podrobne precíst...
  1 ... 3 4 5 6 7      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko