Ještě je potřeba zmínit, že vina nemusí být na strojvedoucím.

Nevíme, jestli byl o nefunkčnosti přejezdu zpraven.
Pokud by zpraven nebyl, vina půjde například za osobou pro řízení sledu.

Tak jasně, že kdyby nebyl fíra nalitej tak by si asi nejspíš pamatoval, že má jet 10 km/h a nestalo by se to. Taky by se to ale nejspíš nestalo, kdyby řidič dodržel to co měl a pořádně se rozhlídl. Dohromady tyto dvě skutečnosti ale nezafungovaly. Do toho pro mě totální novinka a nesmysl, že přejezd se závorama, který je mimo provoz není označno stopkou nebo ohromnou cedulí (a je jedno, jestli se po druhé koleji normálně jezdí, nějak to tam mělo být napsané). Nebo třetí možnost, střežit tyto přejezdy.

Přátelé, mnozí z vás, nestyďte se a napište to na rovinu - podle vaší interpretace neexistuje nehoda na železničním přejezdu za kterou by nenesl vinu řidič motorového vozidla... to nevadí že ten vlak tam přijíždí několikanásobně rychleji než smí, vede ho fíra nalitej jak zákon káže a třeba klidně vzhůru nohama...
Jestli takto má skutečně být vykládán zákon tak je něco špatně a je načase s tím něco udělat, například třeba uspořádat referendum ve kterém ani moc nepochybuju by se většinově prohlasovalo že všude kde koleje zavazejí na přejezdu se mají vytrhat, hotovo problém vyřešen k těmto nehodám nebude nadále docházet...
Nelíbí? Jasně, každá věc dohnaná do extrému je blbost, ale pozor na to když někdo káže extrémní názory na jednu stranu, může se snadno dočkat reakce jdoucí do opačného extrému.

@prastravak: Používáš za větrného počasí ucpávky do uší, aby to neprofukovalo?

Fíha, vodič bol po zásluhe potrestaný smrťou za porušenie zákona o cestnej premávke a dokonca aj spolujazdec je vinný? V diskusii začína prituhovať. Táto logika zďaleka prekračuje šaríu či „oko za oko, zub za zub“. A ak to bolo myslené ako vtip, tak 1. duben je až zajtra... Už len čakám, kedy sa objavia príspevky, ktoré obvinia vodiča zo samovraždy.

Ak by išlo o nehodu 1. na nezabezpečenom priecestí, alebo 2. na zabezpečenom priecestí v poruche, ktoré bolo ale riadne označené, alebo 3. by išlo o náhle technické zlyhanie zabezpečovacieho zariadenia, tak by som akceptoval: urobil chybu vodič (v prvých 2 prípadoch), resp. v 3. prípade mal smolu (tak ako môže zlyhať prakticky akákoľvek technika a riziko s tým spojené v bežnom živote akceptujeme). Ale toto ten prípad nebol.

Toto zabezpečovacie zariadenie bolo dlhodobo pre danú koľaj vypnuté a ako (asi jediné) opatrenie zaviedli práve jazdu vlakov zníženou rýchlosťou a trúbenie (čo teda výrazne zhoršuje pozíciu strojvodcu v konaní). Neviem, či je to ešte teraz aktuálne, ale dané opatrenie bolo ešte minulý mesiac zavedené na niekoľkých priecestiach v okolí Bohumínu (mohli ste sa ísť previesť, funguje to v praxi. My sme síce mali s vlakom LE kvôli tomu 17 min. meškanie, ale podstatné je, že sme bezpečne prešli).

Ak by daný vlak prispôsobil svoju rýchlosť rozkazu, bola by situácia značne iná (a vodič by mal šancu splniť § 29 ods. (1) písm. d) aj ak by išiel rýchlosťou 30 km/h. Navyše je tam napísané: "je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak" - a on ho asi vzhľadom na okolnosti nevidel). 3 sekundy pred kolíziou by totiž vlak nebol 35 metrov pred priecestím, ale len 8,5 m (nie je problém ho aj letmým pohľadom pred vozidlo uvidieť). A ak by vlak aj trúbil, je nanajvýš pravdepodobné, že by ho vodič zbadal bez toho, aby pred priecestím zastal (čo naozaj ani nebol povinný urobiť). Navyše, lokomotíva by sa nepohybovala rýchlosťou viac ako 11 m/s, ale len necelé 3 m/s, čiže následky prípadnej nehody by boli úplne iné.

K otázke, či v tom zohral úlohu aj alkohol, sa vyjadria psychológovia. Všeobecne sa má za to, že od 0,8 promile nie je vodič schopný bezpečne riadiť auto (obdobne teda asi aj vlak – ani nemusím pripomínať, že platí nulová tolerancia). 2 promile sú štádium strednej až ťažkej opitosti, pričom už od 1 promile je reakčný čas predĺžený, subjekt má zvýšenú sebadôveru, ešte vyššia hladina alkoholu sa môže prejavovať narušenou psychomotorikou, zníženou pozornosťou, znížením zábran, kolísavosťou nálad, ba až bľabotaním, neschopnosťou samostatne chodiť, zvracaním či poruchami správania. Individuálna miera znášanlivosti je ale rozdielna, čo však nie je ospravedlňujúce. (zdroj: KALINA, K., a kol.: Základy klinické adiktologie)

Takže počkajme, akú mieru zavinenia určí súd a o akom treste rozhodne.

Ad bartik09: nie, v autoškole som nechýbal. Ale z praxe viem, že ak zabez. zariadenie nebliká červeným svetlom a nie je označené ako „v poruche“, viac ako 90 % vodičov vrátane mňa či niektorých profesionálnych vodičov (a to som šoféroval auto o.i. v USA, Rumunsku či Litve) považuje prejazd cez priecestie za bezpečný. Jednoducho, predpokladáme, že vlak sa nepribližuje k priecestiu a akceptujeme riziko (s veľmi nízkou pravdepodobnosťou, že nastane), že v prípade náhlej technickej poruchy ZZ si to jednoducho odnesieme. Ale ako som spomínal, toto ten prípad nebol.
Áno, konanie drvivej väčšiny vodičov nemá oporu v zákone, ale konanie rušňovodiča tiež zďaleka nebolo správne.

A či mal pred priecestím zastať? Ak to rozhľadové pomery na danom priecestí alebo porucha ZZ vyžadujú, už dávno by tam osadili značku STOP. A bola tam?

Ad § 28 ods (1): ak by sa mala toto v praxi naplniť v praxi, cez niektoré priecestia by nebol možný prejazd vzhľadom na absenciu prerušovaného bieleho svetla, rozhľadové pomery a traťovú rýchlosť.

Bachmann: Som skúsený vodič
Tomu verim, ale kdyz se v autoskole probiraly prejezdy, tak jste asi chybel zrovna... Nemam ani silu ty nesmysly do podrobna rozebirat, tak jenom ve zkratce:
Nejaka maximalni povolena rychlost (auta) je tady uplne irelevantni. Viz ten nekolikrat citovany § 28: musi se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet. To na tomhle prejezdu pri 30 km/h dost dobre nejde. To neznamena, ze je ridic z obliga. To znamena, ze musi jeste vic zpomalit, pripadne i zastavit.

neberúc do úvahy, že tam mohli zavadzať chodci, stĺpik karosérie, príp. navigácia, je tam skriňa AŽD, bolo skoro ráno
Tohle vsechno jsou duvody, proc MUSI ridic zastavit.

Ja toho ridice umim lidsky pochopit. 95 % ridicu by se zachovalo stejne (asi vcetne me). Ale moc velkou oporu v predpisech (imho) nema.

Děkuji za názory. Prostudoval jsem si zákon:
§ 28 (1) Před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet.
§ 29 (1) d) Řidič nesmí vjíždět na železniční přejezd, je-li již vidět nebo slyšet přijíždějící vlak nebo jiné drážní vozidlo nebo je-li slyšet jeho houkání nebo pískání
Z toho vyplývá, že řidič porušil zákon a byl po zásluze potrestán. Spolujezdec/kyně byl/a potrestán/a i jako spolupachatel/kyně.
Promile u strojvůdce tedy nehraje roli, protože kdyby řidič neporušil zákon, nic by se nestalo.
Ještě snad zbývá se vypořádat s rychlejší jízdou toho vlaku. Nabízejí se následující důvody:
- pomalá jízda příliš stresuje (ostatně zkusili jste někdy jet v autě rychlostí 5 km/h nebo 10 km/h, jak bývají občas dopravní značky? hrůza)
- vzhledem ke stavu promile jel rychle proto, aby zkrátil co nejvíce dobu jízdy pod vlivem
- chtěl co nejrychleji dopravit na místo to, co vezl, aby co nejvíce urychlil opravy a tak zlepšil podmínky dopravy po této trati.
Jistě by někoho napadly i další důvody

kave: řidič vůbec nezastavil a vjel přímo pod vlak. Je tedy bohužel také spoluviníkem nehody

A kde je v zákoně uvedena "povinnost zastavit"? Mluví se tam (§ 28 odst.1) jen o povinnosti "počínat si zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet". Povinnost zastavit je jen v odst. (5) a týká se přejezdu se značkou "Stop".
V zákoně nikde není "opatrnost" (ani potřebná, ani zvýšená) nikde definována (na rozdíl od přednosti) - možná bohužel.
Ovšem zjišťuji, že ze zákona vypadla povinnost řidiče autobusu zastavit před přejezdem, pokud na tom přejezdu nebliká bílé světlo.

Bachmann:

Proč třeba já při svých výpočtech neuvažuji, že řidič mohl být v pohybujícím se objektu? Jelikož zákon 361/200 Sb. v § 28 explicitně nařizuje, že před železničním přejezdem si musí řidič počínat zvlášť opatrně, zejména se přesvědčit, zda může železniční přejezd bezpečně přejet a protože toto u tohoto konkrétního přejezdu vzhledem k rozhledovým poměrům na něm provést bez zastavení nelze. Znovu tedy opakuji (viz můj předchozí příspěvek a v něm obsažené výpočty), že s vysokou mírou pravděpodobností lze tvrdit, že řidič vůbec nezastavil a vjel přímo pod vlak. Je tedy bohužel také spoluviníkem nehody. Nemám žádnou snahu svádět cokoliv na někoho, kdo se nemůže bránit, jenom upozorňuji na to, že strojvedoucí není jediným viníkem, jak to vidí většina. Zákon porušily oba na této tragické události zúčastněné subjekty.

Jo, chtělo by to se trochu zklidnit.
Když někdo před jízdou jakýmkoliv vozidlem chlastá, tak to vždycky může vést k nehodě.
Proto máme předpisy a zákony, které to zakazují, namátkové kontroly na alkohol, a tvrdé tresty pro přistižené opilé řidiče, a to i ty, kteří žádnou nehodu nezpůsobí. To všechno jako prevenci opilých řidičů.
Naopak obvykle nemáme opatření na prevenci nehod způsobených opilým řidičem, protože to je nesystémové -- je lepší se zaměřit na příčinu (opilost), než na příznaky (neuposlechnutí příkazů, prodloužená reakční doba, špatná kontrola nad vozidlem, překračování rychlosti... je toho spousta, čeho se člověk v opilosti může dopustit). Asi jako je lepší zabránit tomu, aby auto vjelo pod vlak, než jezdit v obrněných autech a pancéřových vlacích, tak aby srážky na přejezdech nebyly fatální.
Žádný člověk není 100% spolehlivý, takže i když jsou zákony a další pravidla jasné a dobré, tak je lidé občas poruší, a občas to vede k nehodě. Měli bychom se snažit riziko nehod snižovat, ale musíme se smířit s tím, že nehody úplně vymýtit nejde (asi jich citelně ubude, až řidiče nahradí počítače, ale ani počítač samozřejmě není 100% spolehlivý, byť obvykle je spolehlivější než člověk). Má samozřejmě smysl se zaměřit na časté nehody a snažit se snížit jejich četnost. Ale speciálně se zaměřovat zrovna na tuhle nehodu, která, jak se podle všeho zdá, je velice ojedinělá, asi nemá moc smysl. Pokud takováhle nehoda nastane třeba jednou za dvacet let, tak jakékoliv prostředky vynaložené na odvracení takovýchto nehod v budoucnu by byly lépe použité jinde; přinejmenším se asi shodneme, že nehody na přejezdech zaviněné strovedoucími jsou výrazně méně časté než ty zaviněné řidiči, takže na ty bychom se asi měli zaměřit spíš. Tadytoho ožralého fíru zřejmě zavřou, už proto si ostatní fírové dají o něco větší pozor, aby nedopadli jako on, a už to by mělo jako opatření stačit.