Jiří Bajer: Zajímavé je, že na DB Netz nezatlačí Bavoráci, když si taky objednali pár kusů.
Beztak si ty Bavoraci naivni myslej, ze kdyz jim to Skodivka doda pozde, neschvaleny a/nebo neschvalitelny pro provoz, tak holt vydelaj na penale...

Tak já se taky připojím, když už se tu tak zajimavě diskutuje :)

Kouknul jsem se na ty registrace a zjistil jsem toto: Bombardieru to už vypršelo, aby taky ne - už je to přece jen starší konstrukce (nákladní lokomotiva, podvozek s tlapovými motory, vyrobeno poprvé v roce 1997). Zajímavější je to u toho Alstomu: Registrované vozidlo je podle všeho motorová lokomotiva, vyrobena u Alstomu a Siemense na platformě Traxxu 3 (a pak se v tom někdo vyznejte). Každopádně když si dáte do poměru hmotnost mašiny a vodící sílu, tak je na tom 109E nejlépe i přes nejvyšší hmotnost. Takže tady asi problém nebude.

Zajímavé je, že na DB Netz nezatlačí Bavoráci, když si taky objednali pár kusů.

Co se týká těch nedodaných (přesněji: Neprovozních) talentů: Problém vězí v tom, že jejich servis si National Express nechal zajistit u DB, nikoliv přímo od výrobce - DB asi nabídla lepší cenu (a tomu odpovídající kvalitu). Za výpadky jednotek mohou podle tisku nejen technické problémy, ale rovněž útoky sprejerů.

Ad rail_man:
Co já vím, tak je problem spíše se stabilitou v prime koleji.
Jenže pokud jde o povolení od DB Netz, tak se zde (jak bylo ostatně psáno i v tisku) jedná právě o "problém" vodicích sil v obloucích. Kdyby totiž byl (výrazný) problém se stabilitou v přímé koleji, nebylo by ani razítko od EBC, tedy schválení podle TSI...

Ad Sim:
...parametru, ktere ovlivni chovani podvozku je hafo a nahrazovat to nejakou umerou by bylo prilis zjednodusujici.
Ale muzem na to jit z druhe strany; pokud se budeme bavit o tom, ze...
A neodporujete si tak trochu? Buď uznáte, že těch vlivů je tam tolik, že těžko nějak zjednodušeně odhadovat (a nelineární mechanika Vám dá určitě zapravdu), nebo budete přijímat nesmyslné předpoklady (např. tvrzení, že hmotnost a konstrukce samostatneho podvozku je take srovnatelna) a dedukovat z nich pochybné závěry. Chcete-li porovnávat ten oblouk, tak proč se rovnou nepodívat někam, kde to je napsaný? ;-) Např.:
- Vectron DC (hmotnost 81 t, Yqst = 63,1 kN): https://eratv.era.europa.eu/ERATV/Home/View/119
- TRAXX DE (hmotnost 84 t, Yqst = 66,9 kN): https://eratv.era.europa.eu/ERATV/Home/View/201
- Prima DE (hmotnost 86 t, Yqst = 65,6 kN): https://eratv.era.europa.eu/ERATV/Home/View/183
- 109E (hmotnost 88,9 t, Yqst = 62,8 kN): https://eratv.era.europa.eu/ERATV/Home/View/44

ythomas_ct, rail_man > fyzika plati jen jedna, takze pokud se bavime o sile, ktera smeruje lokomotivu do oblouku, u skrine je to v principu jednoduchy - bud pusobim malou silou na delsim rameni s delsi drahou, nebo pusobim velkou silou na malem rameni s malou drahou.
Komplikuje se to az s tim, ze tam mame podvozky, ktere maji taky nejakou vlastni hmotnost; pokud by ji nemely, muzeme ve sve podstate jejich nataceni vuci skrini zanedbat a jsme u toho jednoducheho momentoveho pravidla napsaneho vyse.
Takze je spis otazka, jakou hmotnost, resp. jaky podil hmotnosti lokomotivy ma jeden podvozek ... a pak samosebou take jeho parametry, jako je rozvor, rejdovatelnost naprav a tak dal; tech parametru, ktere ovlivni chovani podvozku je hafo a nahrazovat to nejakou umerou by bylo prilis zjednodusujici.

Ale muzem na to jit z druhe strany; pokud se budeme bavit o tom, ze rozmisteni hmotnosti ve skrini lokomotivy je u 380 srovnatelne jako u vectrona, taura nebo ostatnich konkurencnich lokomotiv a rekneme si, ze jejich hmotnost i hmotnost a konstrukce samostatneho podvozku je take srovnatelna, proste rozdily zanedbame a muzeme srovnavat => staci k tomu vzdalenost cepu (vime), hmotnost lokomotivy (vime) a hmotnost podvozku ... vi nekdo, kolik to muze delat?

ythomas_ct:
jo tak pokud je problem se silami v oblouku, tak je menší vzdálenost naopak lepší. Co já vím, tak je problem spíše se stabilitou v prime koleji.

Ad rail_man:
...skříň jedoucí v prime koleji...
No jo, jenže problém s těmi vodicími silami nastává v obloucích o malých poloměrech. A když se na to podíváte jiným pohledem, tak zjistíte, že větší vzdálenost otočných čepů znamená v oblouku daného poloměru větší úhel natočení podvozku vůči skříni, což při určité hodnotě odporu proti natočení podvozku vede k většímu momentu odporu proti natočení podvozku, a tudíž i k vyšším vodicím silám na nabíhajícím kole předního podvozku. Sečteno a podtrženo - těch faktorů, které tam hrají roli, je celkem dost... ;-)

Hornisse: Ano,ale délka skříně je u jiných lokomotiv podobná. Komponenty budou podobné a jejich rozložení rovněž (každý výrobce bude mít těžké komponenty uprosřed). Těžké podvozky víc uprostřed pozitivní vliv samozřejmě mají, takže moment bude celkově menší. Každopádně vzhledem ke své délce má škoda poměrně malou vzdálenost otočných čepů. Pokud jsou I u jiných lokomotiv síly na hraně, tak tím spíš s tím bude mít problem I škodovka. Kolik to ve výsledku děla tak samozřejmě odhadnout nejde.

ovšem moment setrvačnosti v ose z je dán velikostí skříně a rozložením hmotnosti. A protože hmotnost podvozků představuje značnou část hmotnosti lokomotivy a velikost skříně je přímo úměrná vzdálenosti čepů, musí být s velkou pravděpodobností moment setrvačnosti lokomotivy s menší vzdáleností otočných čepů nezanedbatelně menší.

Nebudu se ani pokoušet odhadovat úměrnosti nebo poměry, protože to by byla z mé strany čirá fantazie, ovšem závěr je, že vaše tvrzení nemusí být nutně pravdivé.

ythomas_ct: skříň jedoucí v prime koleji vykonává vrtivý pohyb, který vyvolává boční síly na kolejnice. Tyto síly jsou primo úměrné momentu setrvačnosti v ose z a nepřímo úměrné vzdálenosti otočných čepů. Při stejném Jz budou pak síly na koleje větší.

J. Kocurek: chromý na tom bude v některých případech lépe i absolutně. Když se bude běžet k prostřenýmu stolu, tak už nebude vždycky poslední a nezbydou už na něj jen ohlodaný kosti :-)

JiP: nebýt Škody, tak by se asi musel ozvat někdo jiný, protože zadání zakázky bez výběrka opravdu právně čisté nebylo. To, že to byla "výhodná nabídka", nehraje žádnou právní roli (to by pak mohla přijít "výhodná nabídka" na Vectrony, pak na lůžkové vozy, pak na dodávku trakční elektřiny nebo toaleťáku...).
Jednou chtějí ČD být státní akciovka, tak holt musí snášet i omezení, která to s sebou nese.