..: Střet pendolina s kamionem ve Studénce :..

Poškození čelního vozu jednotky 680.003, foto: Hitrádio ORION Studénka – (aktualizováno 23. 7. v 13:15) Dne 22. července 2015 v 7.43 se ve Studénce střetl vlak SuperCity 512 jedoucí z Bohumína do Františkových Lázní vedený jednotkou ČD 680 Pendolino (inventární číslo 003) s nákladním automobilem, který zřejmě vjel na přejezd s aktivovaným výstražným zařízením a následně na něm uvízl a jehož padesátiletý polský řidič podle prvotních zpráv seděl v okamžiku nárazu v kabině a s neuvěřitelným štěstím nehodu přežil jen s drobnými zraněnými - policie jej už obvinila. Nehoda se udála na železničním přejezdu zabezpečeném světelnou signalizací se závorami, která v okamžiku střetu fungovala, jak dokládá mj. zatím nezveřejněný kamerový záznam. Dle člena hasičského záchranného sboru ji bohužel nepřežili dva lidé, další zemřel v nemocnici. 17 dalších je zraněno, z toho 2 v přímém ohrožení života a 2 těžce zranění. Podle informací ČTK je v těžkém stavu strojvedoucí, zřejmě přišel o obě nohy. Provoz na trati 270 byl v omezeném rozsahu obnoven téhož dne kolem půl desáté, následujícího dne ráno už se jezdí sníženou rychlostí po obou kolejích. Došlo k rozsáhlému poškození drážní infrastruktury, zejména nástupiště.

Podle prvních odhadů jelo pendolino v okamžiku střetu rychlostí vysoko přes 100 km/h, kamion, do něhož se zaklínilo, a který během nárazu vzplanul, vleklo ještě několik set metrů, přičemž došlo nejen k rozsáhlé destrukci samotného vlaku, ale i železniční infrastruktury. Spojem cestovalo 146 lidí, v nejvíce postiženém prvním voze jich zřejmě bylo 31. Během záchranných prací došlo i na vyprošťování zaklíněných osob z vlaku. Na místě zasahovalo osm jednotek zdravotnické záchranné služby včetně vrtulníku, hasiči zřídili zvláštní informační telefonní linku 950 739 941 pro příbuzné cestujících. Zatímco předběžný odhad škody činil 88 milionů korun, z toho 80 na vlaku, zpřesněné odhady jsou téměř dvojnásobné: 160 milionů, z toho 150 na vlaku. Policie čin šoféra kamionu kvalifikovala jako obecné ohrožení z nedbalosti s trestní sazbou 3-10 let. S největší pravděpodobností jej čeká vazba. Polské velvyslanectví v Česku oficiálně vyjádřilo soustrast rodinám obětí. Z kamerového záznamu (jedná se o jeden z mála přejezdů v ČR vybavený kamerami) je údajně jednoznačně patrné jednání řidiče. Ten ale zatím vyšetřující složky neuvolnily ke zveřejnení.

Nejistý je další osud jednotky 680.003, vzhledem k rozsahu poškození není v tuto chvíli vůbec jisté, zda ji České dráhy budou vůbec opravovat. Dopravci způsobila událost velké problémy, z turnusu, stavěného na šest pendolin, mu totiž vypadlo už druhé - jiná jednotka je na dlouhodobější opravě. Na spoji SC 240/241 Praha - Košice a zpět tak bude minimálně do konce prázdnin řazena náhradní souprava.

Pro dálkové vlaky (SC, EC, IC, EN, Ex, R) zavedly České dráhy náhradní autobusovou přepravu mezi stanicemi Ostrava-Svinov a Hranice na Moravě. Je nutno mít ale na paměti, že vlaky z obou stanic odjíždějí bez čekání na spoje NAD. Cestujícím na Slovensko (ve směru od Olomouce či Přerova je doporučeno použít vlaků trasovaných přes Valašské Meziříčí a Púchov (EC 221, EC 123, EC 124, EC 223, EC 222, EC 122, EC 220 a EC 125).

V úseku Suchdol nad Odrou – Jistebník a zpět je Českými drahami zavedena kyvadlová náhradní autobusová doprava pro vlaky osobní a spěšné.

Pro cestující vlaků RegioJet je zajištěna náhradní autobusová doprava prostřednictvím tzv. autobusového mostu (2 autobusy nyní nahradí RJ 1001 z Hranic do Svinova, 4 autobusy cca v 9.30 z Ostravy Svinova do Hranic. Zde bude přestup na sedmivozovou soupravu od RJ 1001). Spoje budou vedeny náhradními soupravami a z tohoto důvodu nebudou zcela odpovídat rezervace míst. Během dne bude doprava organizována přes tento omezený úsek kyvadlově náhradní autobusovou dopravou o kapacitě cca 100-150 míst v jednom směru. Mezinárodní spoje RegioJet do/z Košic (RJ 1003 a RJ 1010) nepojedou přes stanice Ostrava-Svinov, Ostrava hl.n., Ostrava-Stodolní, Havířov, Český Těšín, Třinec centrum a Čadca; vlaky pojedou odklonem přes Púchov a Horní Lideč.

Vlaky Leo Express pojedou v úseku Praha – Hranice na Moravě. V úsecích Hranice na Moravě a Bystřice/Staré Město u Uh. H. bude pro všechny spoje zavedena náhradní autobusová doprava. Toto opatření platí až do obnovení provozu vlaků.

Studénka se zapsala do černých kronik podruhé během krátké doby. Osmého srpna 2008 najel nedaleko od místa dnešního neštěstí mezinárodní spoj EC 108 Comenius devadesátikilometrovou rychlostí do čerstvě zříceného silničního mostu na špatně zajištěné stavbě. Nehoda, která si vyžádala osm mrtvých a značné materiální škody, dodnes nemá oficiálního viníka, protože soudní procesy nadále probíhají.

Poškození nástupiště, foto: Hitrádio ORION Poškození nástupiště žst. Studénka, foto: Hitrádio ORION Následky nehodové události, foto: Hitrádio ORION Poškození čelního vozu jednotky 680.003, foto: Hitrádio ORION Pendolino 680.003 Studénka 22.7.2015 nehoda s kamionem, foto: Drážní inspekce ČR Pendolino 680.003 Studénka 22.7.2015 nehoda s kamionem, foto: Drážní inspekce ČR 

Zdroje: Drážní inspekce, České dráhy, RegioJet, Leo Express

Redakce ŽelPage vyjadřuje upřímnou soustrast pozůstalým a zraněným přeje brzké uzdravení.


Redakce ŽelPage Poslat mail autorovi | 22.7.2015 (8:39)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Nehody a mimořádnosti

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 ... 5 6 7 8 9 ... 37      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Petr Šimral  mail  
27.07.2015 (22:34)  
Jen jsem chtěl poukázat mimo jiné na to, že mi od zdejších diskutujících není jasné, při které rychlosti stává přejezd bezpečným, ač se tu jisté cifry objevily.

Na to je jednoduchá odpověď: železniční přejezd je bezpečný pouze při nulové rychlosti všech přejíždějících (vlaky, auta, ostatní uživatelé).

Já jsem proto nepsal o naprosté bezpečnosti, ale o snížení účinků.

A ničeho jiného nejsme schopni. Nedokážeme zajistit 100% bezpečnost. Ačkoliv mi občas připadá, že si přejeme 101% bezpečnosti.

Mnou navržené snížení rychlosti vlaků u přejezdů, kam smí nákladní automobil je jen a pouze o snížení následků případné nehody. Není to opravdu nic jiného.

Tahám námořní kontejnery z vlakového terminálu třeba i do nejzapadlejších vesnic, kam se s takovým kolosem ještě dojet dá.

Apropo, ještě řekněte, že vozíte naše bedny (METRANS) : - )
27.07.2015 (21:56)  
Dobrý večer všem fandům železnice. Předem se omlouvám že vám vstupuji do tématu ale pracoval jsem na dráze cca 5 roků a moc rád bych našel nějaké fotky stavby koridoru Přerov Břeclav. Popřípadě fotky před stavbou. Děkuji vám za ochotu. Zde na stránkách jsem jich moc nenašel.
27.07.2015 (21:52)  
Chary, Land, Petru Šimral: Dobře, nevyjádřil jsem se nejlépe, samozřejmě, rychlost je důležitým faktorem a pokud ostatní okolnosti budou identické, potom bude rozsah škod při vyšší rychlosti větší. S tím přece nepolemizuju.

Petru Šimralovi se omlouvám, nechal jsem se unést tónem ostatních diskutujících. Jen jsem chtěl poukázat mimo jiné na to, že mi od zdejších diskutujících není jasné, při které rychlosti stává přejezd bezpečným, ač se tu jisté cifry objevily. A jednoznačně se na to odpovědět ani nedá, proto jsem do Petra (scestně) zaryl na jeho tabulku výpočtů kinetických energií.

U nás v Chotěboři máme tři přejezdy (70km/h) a postupně se vylepšují v závislosti na tom, kdo tam umře a v jakém počtu. Ve Studénce to bude to samé. Nacpou se tam peníze, aby tam byl nadjezd a uklidnilo se veřejné mínění a ostatní přejezdy se nebudou řešit, dokud se nestanou v tomto smyslu také nebezpečnými.

S Landem v zásadě souhlasím, byť mi jeho forma vyjadřování není úplně vlastní, ale každý máme svůj styl. Strašně bych si přál, aby se tento problém řešil plošně, i s důsledky pro mojí práci, ale zatím tu nezazněl nějaký fundovaný ekonomický rozbor Vašich řešení, čili kde na to vzít a nevrátit se o desítky let nazpět, protože nezbydou prostředky třeba na opravy a investice, kterými se naše železnice tak zoufale snaží dohnat to, co je na západ od nás. Je to zoufalost, protože na naší železnici chybí lidé se zkušenostmi ze zahraničí.



OT, reagujte mi prosím v soukromé zprávě, pokud chcete:
A ještě bych dodal něco ke svojí profesi. Tahám námořní kontejnery z vlakového terminálu třeba i do nejzapadlejších vesnic, kam se s takovým kolosem ještě dojet dá. Ne každý den, ale sem tam někdo se stěhuje třeba z Ameriky a celý dům nacpe do kontejneru s tím, že se stěhuje k nám na venkov.

Nebo na vesnicích živoří firmy, které by při dalších komplikacích s dopravou nepřežily. Pokud se přitom neporušují zákazy vjezdu, nepřetěžují mosty, tak to přece není problém. Zkuste se stěhovat tak, že si někde pronajmete místo ve skladě, dodávkama si to tam navozíte, objednat kontejner a znovu platíte bandu, která vám to naloží. Dále naložená dodávka si vezme cca 8-15 l/100km (1-2 palety), zatímco kamion má spotřebu 30-35 l/100km a pobere 30-33 palet. Pro co se rozhodnete? Zaplatit 15 dodávek s patnácti řidiči nebo pro ten kamion? Jestli se rozhodnete pro ty dodávky, tak bude mít konkurence navrch a zkrachujete, bohužel.

Od toho je místní samospráva a správa silnic, aby rozhodla, kam jakou dopravu pustí a dala k tomu popud na ministerstvo dopravy, které její návrhy buď schválí a nechá zrealizovat nebo neschválí.

A ještě takový detail na zamyšlení, jakým způsobem jsou u nás i jinde vyznačena omezení na silnicích. Představte si, že jedete svým osobním autem po silnici klikaté a úzké tak, že se na ní nemáte šanci otočit. Po nějaké desítce kilometrů budete mít zákaz vjezdu a za ním bude silnice pokračovat dál k vašemu cíli. Pojedete opatrně dál nebo těch ujetých 10 kilometrů budete couvat a riskovat, že do vás někdo zezadu vrazí? Drtivá většina váhových omezení na našich mostech je označena až na mostech samotných. K čemu tam ta značka je, když na ní není upozornění před odbočením na daný úsek a vyznačena náhradní trasa? Z (ne)logiky věci poprvé jedu, kudy se dá a podruhé to zkusím jinudy, kde je to třeba ještě horší.
registrovaný uživatel jva 
27.07.2015 (20:44)  
Jiří Hovorka, 27.07.2015 (16:55):
Ano, typický tuzemský přístup. 1% řidičů jsou "přejezdoví ignoranti" tak se 100% řidičů zavede daň. A pak to samé 1% začne po nadjezdech jezdit nedovolenou rychlostí, tak se zase vymyslí nějaká na všechny dopadající kulišárna (třeba tolik oblíbené zpomalovací prahy). Ono uplatňovat princip kolektivní viny za veřejné peníze, které "nikoho nebolí" (a dělání si čárek za zvýšení bezpečnosti) je asi jednodušší, než potrestání viníků.
registrovaný uživatel dohlib 
27.07.2015 (20:38)  
Prostě i ve světě se jezdí přes úrovňové přejezdy 160 km/h, jak jsem tu dal pár odkazů třeba z Francie.

Ale jezdí se takhle i třeba v USA (tam mají navíc cedulku před přejezdem HIGH SPEED TRAIN, jinak se to neliší ( např. https://www.youtube.com/watch?v=muVzbB4i6po ).

Ve většině zemí světa se jezdí 160 km/h a zároveň mají většinou přejezdy úrovňové a jde to. Nebo existuje vůbec nějaké země, kde úrovňové přejezdy vůbec nejsou ?
Dobře to mají zabezpečeno v Rusku, kde se vysunou ze země zábrany. Ale jinak se hodně fičí rychle i přes úrovňové přejezdy, ať to je kdekoli.

Nad 160 km/h už je to zabezpečeno a jsou už jen mimouúrovňové, ale pokud budeme počítat, že např. SLAWEK z Polska pojede přes přejezd několikrát denně a nebude čekat až světýlka zhasnou a pojede, tak bychom se museli ploužit vlakem přes přejezdy preventivně pomalu a pomaleji pořád, kvůli prevenci eliminace výskytu dalších SLAWEKů z Polska.

Nechci nijak snižovat vážnost neštěstí, ale kvůli 10 mrtvým na silnicích v poslední době také nikdo nic neomezuje.
Bohužel i neštěstí se stávají, a to nejen na železnici, ale řekl bych, že na silnicích jsou mnohem častější.

Nebudu a nechci psát romány jako zde někteří. Ale asi nikde ve světě neudělají kvůli tomu, že někdo nedodrží předpisy a zaviní fatální nehodu na přejezdu, najednou všechny mimoúrovňové přejezdy.

A navíc, když se postaví nadjezd, a auto prorazí svodidla a spadne na koleje, máte neštěstí další hned. Ano stává se to méně, ale stát se to může. 100 milionů se vyhodí za nadjezd a neštěstí přesto přijde. Co pak ? Už jedině tunel pod tratí ?

Jedině podjezd, dostatečně pevný a masívní, dokáže v tomto případě pomoci, a navíc eliminuje vjezd větších vozidel. Asi těžko nějaký těžký stroj podjezd nárazem zdemoluje tak, aby uškodil trati.

Tak a teď mne milí romanopisci kamenujte za mé názory...:-)
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
27.07.2015 (20:04)  
Jack Jag: Když zůstane kamion na přejezdu, kde bude rychlost vlaku 100 km/h, tak budou následky menší? Opravdu? Snad záleží na dalších okolnostech a ne jen na rychlosti.

Mně to přijde, že motáte dvě dosti rozdílné věci.

A sice, rychlost vlaku a ostatní okolnosti.

Totiž, když budu mít dvě identické situace, dva stejně ložené kamiony stejně postavené na přejezd a do nich vjedou dva stejně ložené vlaky dvěma různými rychlostmi (a tudíž bude rychlost jediná změněná proměnná), tak následná srážka bude mít rozdílné následky.

Stejně tak, když budu mít dva různé kamiony různě postavné na přejezd (např. střed návěsu s plechy vs. kabina řidiče v místě srážky) a do toho najedou stejnou rychlostí dva různé vlaky, bude mít nehoda opět různé následky, i když rychlost jako proměnná byla zachována.

PŠ velmi zjevně odpovídal na to, jak byla položena otázka, totiž

Když zůstane kamion na přejezdu, kde bude rychlost vlaku 100 km/h, tak budou následky menší?

Tak to ovšem chápu já.

Neměřil jsem to, ale kdyby tam to pendolíno vlítlo stovkou, nejspíš by stejně došlo k destrukci stanoviště, ale nejspíš né v takové míře. Kdyby tam vlítlo 40, tak by se zřejmě nemuselo stanoviště vůbec proměnit v osmimetrovou díru po granátu. A byl by to stejný vlak a stejný kamion.
registrovaný uživatel dohlib 
27.07.2015 (19:56)  
No a pro info, jak se jezdí ve Francii :
Tour de France :
https://www.youtube.com/watch?v=fbLhvAtq5nY

TGV Duplex :
https://www.youtube.com/watch?v=mewpmmstgPk

přejezd se závorami pro možnost opuštění kolejiště (poslední závory se sklopí později) :
https://www.youtube.com/watch?v=-R8ueHn-8GQ
registrovaný uživatel Petr Šimral  mail  
27.07.2015 (19:53)  
Umocňovat na druhou sice umíte, ale zkuste uvažovat v širších souvislostech.

Myslím, že zrovna mě široké souvislosti nechybí. Přečtěte si můj příspěvek ještě jednou a zamyslete se nad ním, jako to udělal kolega Land.
27.07.2015 (19:50)  
Petr Šimral: Odpověď rozhodně tak jednoduchá není a rychlost spolu s kinetickou energií je jen z mnoha faktorů. Viz rozsáhlá diskuze níže. Logicky bych k tomu dodal ještě obsazenost prvního vagonu;-). Umocňovat na druhou sice umíte, ale zkuste uvažovat v širších souvislostech.
27.07.2015 (19:33)  
ano některé přejezdy (a řidiči taky?) jsou opravdu bezva: tento je zajímavý od 4:30 min
https://www.youtube.com/watch?v=xMkkaNNngYE
  1 ... 5 6 7 8 9 ... 37      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2025 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko