..: Střet pendolina s kamionem ve Studénce :..

Poškození čelního vozu jednotky 680.003, foto: Hitrádio ORION Studénka – (aktualizováno 23. 7. v 13:15) Dne 22. července 2015 v 7.43 se ve Studénce střetl vlak SuperCity 512 jedoucí z Bohumína do Františkových Lázní vedený jednotkou ČD 680 Pendolino (inventární číslo 003) s nákladním automobilem, který zřejmě vjel na přejezd s aktivovaným výstražným zařízením a následně na něm uvízl a jehož padesátiletý polský řidič podle prvotních zpráv seděl v okamžiku nárazu v kabině a s neuvěřitelným štěstím nehodu přežil jen s drobnými zraněnými - policie jej už obvinila. Nehoda se udála na železničním přejezdu zabezpečeném světelnou signalizací se závorami, která v okamžiku střetu fungovala, jak dokládá mj. zatím nezveřejněný kamerový záznam. Dle člena hasičského záchranného sboru ji bohužel nepřežili dva lidé, další zemřel v nemocnici. 17 dalších je zraněno, z toho 2 v přímém ohrožení života a 2 těžce zranění. Podle informací ČTK je v těžkém stavu strojvedoucí, zřejmě přišel o obě nohy. Provoz na trati 270 byl v omezeném rozsahu obnoven téhož dne kolem půl desáté, následujícího dne ráno už se jezdí sníženou rychlostí po obou kolejích. Došlo k rozsáhlému poškození drážní infrastruktury, zejména nástupiště.

Podle prvních odhadů jelo pendolino v okamžiku střetu rychlostí vysoko přes 100 km/h, kamion, do něhož se zaklínilo, a který během nárazu vzplanul, vleklo ještě několik set metrů, přičemž došlo nejen k rozsáhlé destrukci samotného vlaku, ale i železniční infrastruktury. Spojem cestovalo 146 lidí, v nejvíce postiženém prvním voze jich zřejmě bylo 31. Během záchranných prací došlo i na vyprošťování zaklíněných osob z vlaku. Na místě zasahovalo osm jednotek zdravotnické záchranné služby včetně vrtulníku, hasiči zřídili zvláštní informační telefonní linku 950 739 941 pro příbuzné cestujících. Zatímco předběžný odhad škody činil 88 milionů korun, z toho 80 na vlaku, zpřesněné odhady jsou téměř dvojnásobné: 160 milionů, z toho 150 na vlaku. Policie čin šoféra kamionu kvalifikovala jako obecné ohrožení z nedbalosti s trestní sazbou 3-10 let. S největší pravděpodobností jej čeká vazba. Polské velvyslanectví v Česku oficiálně vyjádřilo soustrast rodinám obětí. Z kamerového záznamu (jedná se o jeden z mála přejezdů v ČR vybavený kamerami) je údajně jednoznačně patrné jednání řidiče. Ten ale zatím vyšetřující složky neuvolnily ke zveřejnení.

Nejistý je další osud jednotky 680.003, vzhledem k rozsahu poškození není v tuto chvíli vůbec jisté, zda ji České dráhy budou vůbec opravovat. Dopravci způsobila událost velké problémy, z turnusu, stavěného na šest pendolin, mu totiž vypadlo už druhé - jiná jednotka je na dlouhodobější opravě. Na spoji SC 240/241 Praha - Košice a zpět tak bude minimálně do konce prázdnin řazena náhradní souprava.

Pro dálkové vlaky (SC, EC, IC, EN, Ex, R) zavedly České dráhy náhradní autobusovou přepravu mezi stanicemi Ostrava-Svinov a Hranice na Moravě. Je nutno mít ale na paměti, že vlaky z obou stanic odjíždějí bez čekání na spoje NAD. Cestujícím na Slovensko (ve směru od Olomouce či Přerova je doporučeno použít vlaků trasovaných přes Valašské Meziříčí a Púchov (EC 221, EC 123, EC 124, EC 223, EC 222, EC 122, EC 220 a EC 125).

V úseku Suchdol nad Odrou – Jistebník a zpět je Českými drahami zavedena kyvadlová náhradní autobusová doprava pro vlaky osobní a spěšné.

Pro cestující vlaků RegioJet je zajištěna náhradní autobusová doprava prostřednictvím tzv. autobusového mostu (2 autobusy nyní nahradí RJ 1001 z Hranic do Svinova, 4 autobusy cca v 9.30 z Ostravy Svinova do Hranic. Zde bude přestup na sedmivozovou soupravu od RJ 1001). Spoje budou vedeny náhradními soupravami a z tohoto důvodu nebudou zcela odpovídat rezervace míst. Během dne bude doprava organizována přes tento omezený úsek kyvadlově náhradní autobusovou dopravou o kapacitě cca 100-150 míst v jednom směru. Mezinárodní spoje RegioJet do/z Košic (RJ 1003 a RJ 1010) nepojedou přes stanice Ostrava-Svinov, Ostrava hl.n., Ostrava-Stodolní, Havířov, Český Těšín, Třinec centrum a Čadca; vlaky pojedou odklonem přes Púchov a Horní Lideč.

Vlaky Leo Express pojedou v úseku Praha – Hranice na Moravě. V úsecích Hranice na Moravě a Bystřice/Staré Město u Uh. H. bude pro všechny spoje zavedena náhradní autobusová doprava. Toto opatření platí až do obnovení provozu vlaků.

Studénka se zapsala do černých kronik podruhé během krátké doby. Osmého srpna 2008 najel nedaleko od místa dnešního neštěstí mezinárodní spoj EC 108 Comenius devadesátikilometrovou rychlostí do čerstvě zříceného silničního mostu na špatně zajištěné stavbě. Nehoda, která si vyžádala osm mrtvých a značné materiální škody, dodnes nemá oficiálního viníka, protože soudní procesy nadále probíhají.

Poškození nástupiště, foto: Hitrádio ORION Poškození nástupiště žst. Studénka, foto: Hitrádio ORION Následky nehodové události, foto: Hitrádio ORION Poškození čelního vozu jednotky 680.003, foto: Hitrádio ORION Pendolino 680.003 Studénka 22.7.2015 nehoda s kamionem, foto: Drážní inspekce ČR Pendolino 680.003 Studénka 22.7.2015 nehoda s kamionem, foto: Drážní inspekce ČR 

Zdroje: Drážní inspekce, České dráhy, RegioJet, Leo Express

Redakce ŽelPage vyjadřuje upřímnou soustrast pozůstalým a zraněným přeje brzké uzdravení.


Redakce ŽelPage Poslat mail autorovi | 22.7.2015 (8:39)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Nehody a mimořádnosti

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 2 3 4 5 ... 37      Zpráv na stránku:   
registrovaný uživatel Petr Šimral  mail  
30.07.2015 (0:04)  
a nebylo by opravdu nejlepší postupně nahrazovat přejezdy mimoúrovňovým křížením??

Samozřejmě, že bylo. Ale chcete mít mimoúrovňové křížení každých sto metrů?
registrovaný uživatel Kakov 
29.07.2015 (21:21)  
a nebylo by opravdu nejlepší postupně nahrazovat přejezdy mimoúrovňovým křížením??
editor nebo admin ŽP Chary  mail  
29.07.2015 (20:30)  
AL: další problém je v tom, že ve zvažovaném úseku (hlavní koridorová trať) jede těch manipuláků rychlostí 40 km/h asi 20 za den jedním směrem, zatímco vlaků typu pendolino (nebo klasika v plný palbě) rychlostí 160 km/h asi tři za týden, a to jen někdy.

Prostě kvůli třem pitomejm pendolínům týdně budme čekat jak blbci denně v součtu asi tři hodiny navíc...
registrovaný uživatel Petr Šimral  mail  
29.07.2015 (19:43)  
Teď ve zprávách na Nově zaznělo, že na účtu pro strojvedoucího je již více jak 1,5 miliónu Kč.
29.07.2015 (16:36)  
JiP
POkud tam vlak uz bude a zavory se nezvednou, tak to vyjde nastejno jaky kdyby vylezly skoro nahoru a zase spadly
A představte si, že to může vyjít jak nastejno, tak úplně jinak....
Doba zvedání závor je cca 10 s. Tj. předpřibližovák předsuneme o 10 s před přibližovák, souhlas?
Při 160 km/h je 10 sekund kolik metrů, žáku Fíku? No, bratru 450. To je skoro půl km.
Pokud pojede pendolíno stošedesátkou, pak máte pravdu - kdyby se závory měly začít zvedat v okamžiku, kdy si pendolíno právě přednašlápne, tak zvedání nemá smysl, bo za těch deset sekund zvedání to pendolíno akorát dojede do přibližováku a našlápone si tam, tudíž ty zvedané závory by současně s dosažením horní polohy začaly buď hned padat nebo předzvánět (v závislosti, jestli by těsně nedošly nebo právě došly).

A teď situace číslo dvě: nejede pendolíno, jede manipulák. 40 km/h.
Závory se mají začít zvedat, ale maňas právě přednašlápne, tudíž se závory zvedat nezačnou, bo to "nemá smysl". Za jak dlouho projede maňas jedoucí 40 km/h předpřibližovák dlouhý 450 m? U nás v Záběhlicích to vychází na 40 sekund.
Kdyby tam předpřibližovák nebyl, tak za 10 s dojdou závory nahoru, tam setrvají 30 sekund (kdy povozy můžou v klidu jezdit) a až pak si maňas našlápne a začne předzváněčka.

A ještě situace číslo tři: nejede maňas, jede osobák. V předpřibližováku má zastávku...
29.07.2015 (11:30)  
Starouš: Možné řešení to je. Ale může se stát tohle:
-Světla zhasnou, závory jdou nahoru. Před závorami stojí náklaďák, jehož řidič trpělivě čeká na zvednutí závor, aby do nich nenarazil.
-Závory jsou v půlce, přejezd zase začne zvonit, závory se ale dál zvedají. Řidič dál trpělivě čeká, hypnotizuje závory a světla si neuvědomuje.
-Závory jsou zcela nahoře, přejezd zvoní ale řidič se pomalu rozjíždí, protože závory už jsou nahoře.
-Předzváněcí doba končí, závory padají před či na auto, protože čas na projetí přejezdu byl zkrácen o čas na zvednutí závor.
-Řidič je uvězněn, přestože jasně viděl zhasnout světla.

Jasně, je to extrémní případ a taky došlo k porušení předpisů, ale dojit k tomu může a psychologicky to je podle mě ještě nebezpečnější.

Otázka je, co je reálně rizikovější a jak moc předpokládáme nepozornost řidičů či jejich ignoraci předpisů.
29.07.2015 (10:27)  
Uff, zase to všechno přečíst... :-)
Já, jako neznalý, bych byl raději pro, aby byl u závorových přejezdů postup následující: Zhasnou světla a současně s tím se teprve začnou zvedat závory. Pokud se náhodou světla během tohoto úkonu znovu rozsvítí, tak se počká opět patřičnou dobu a závory půjdou dolů. Jaký je v tomto problém navázat zvedání (jenom zahájení zvedání) závor na ukončení světelné signalizace?
registrovaný uživatel JiP 
29.07.2015 (9:28)  
Hornisse: Nevidim v systemu zadne zasadni prodluzovani zavreni prejezdu. Pokud v predpriblizovacim useku zadny vlak nebude, vse se bude dit stejne jako dnes. POkud tam vlak uz bude a zavory se nezvednou, tak to vyjde nastejno jaky kdyby vylezly skoro nahoru a zase spadly, protoze tam stejne vjet nemuzete pres blikajici svetla. Pokud vezmene uplne kriticky okamzik ze vlak vstoupi do predpriblizovaciho useku v okamziky kdy se chtely zvedat zavory nahoru, tak zavory budou dole dele pouze o onen casovy rozdil projeti predpriblizovaci usek - doba zvedani zavor, coz predpokladam by nemelo byt vice nez par vterin, za kterou by stejne prejezdem projelo jedno ci dve auta. Zato ale bude chovani zavor pro ridice o mnoho logictejsi a bezpecnejsi. Je potreba se smirit s tim ze automobilova doprava zkratka radove narostla a to co mozna pred 30 lety stacilo dnes uz nestaci.
29.07.2015 (8:25)  
JiP: Myslím, že mě nechápete. Já to řešení uvedl jako příklad toho, že to sice řešit lze, ale že to vždy povede buď k jiné sporné situaci, nebo k neúměrnému protahování doby po kterou je přejezd zavřený. Přičemž druhá možnost nevyhnutelně vede k tomu, že přejezd bude zavřený skoro pořád a řidiči ho budou projíždět.

Pokud řešením problému jsou jiné dva problémy, má to vůbec smysl řešit?
Abych to vysvětlil na analogii, pokud máte nějaký potenciálně nebezpečný stroj (pilu), tak je dnes vybavena pojistkami a ochranami. Možná dokonce i opatřeními proti překonání ochran. Ale nikdo tam nedá pojistku proti překonání pojistky proti překonání pojistky, protože stejně nikdy nepodchytíte všechny možnosti. Kdysi dávno mě na škole učili, že bezpečnost je sice pěkná věc, ale že od určité chvíle už je lepší se spolehnout na přirozenou lidskou inteligenci.

A u přejezdů je to to samé. Je určitá hranice, kam až má smysl bezpečnost tlačit. A pak už je lepší se spolehnout na to, že lidi budou dodržovat zákon. Vždy se najde blbec, který tam i tak vjede, ale...sympatizoval byste snad s někým, kdo strčí ruku do mixéru?
registrovaný uživatel JiP 
29.07.2015 (5:37)  
Hornisse: Projeti predzvaneciho useku nikdy nebude naprosto totozne s dobou zvedani zavor aby zavory zkasly treba na placnu 0.3 s. Aby zarizeni spolehlive fungovalo, tak projeti predpriblizovaciho useku musi byt samozrejme rozmne delsi (na to by se musela udelat norma) nez doba zvedani zavor. Potom budou svetla zhasnuta placnu (ocekaval bych) 5-10 vterin, za tu dobu projede klidne jedno ci dve auta a svetla s plnohodnotnou prezdvaneci dobou se znovu spusti a nikdo nebude pochybovat, ze je to rozbite. Kazdy pochopi, ze jede dlasi vlak, i ten ignorant kdo se rozhodne projet proti blikajicim svetlum. Prepriblizovacim usekem ale odstranite past, kdy se zavory zvednou a okamzite spadnout bez radne probehnute predzvaneci doby, coz je diky pretizeni predevsim prvniho koridoru stale castejsi jev. To co predvedl ten ridic ve Studence je takova neskonala debilita, proti ktere samozrejme jakakoliv technika bude vzdycky kratka a skutecne by pomohlo pouze mimourovnove krizeni.
  1 2 3 4 5 ... 37      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko