Opava — První nejen česká, ale dokonce středoevropská lokomotiva s pohonem na stlačený zemní plyn schválená pro provoz na veřejné železniční síti vyjela na tuzemské koleje. Nyní stroj čeká zkušební provoz s osobními vlaky na trati 317 mezi Opavou východ a Hlučínem. Jejím cílem je dosáhnout až 40% provozních úspor oproti srovnatelnému naftovému stroji a také snížit množství škodlivých výfukových emisí. Zda se záměr podařil, bude zjišťováno porovnáváním nové plynové lokomotivy 714.801 s klasickým strojem 714.016, který se s ní bude střídat v pravidelném turnusu. V pravidelném provozu zde budou tato hnací vozidla jezdit s lehkými přívěsnými vozy řad Btax780 či BDtax782.
Lokomotiva vznikla ve firmě Vítkovice Doprava jako v pořadí již druhá na tento druh paliva. Vůbec první byl stroj 703.821 z roku 2010, tedy legendární „prasátko“, určený pro lehký posun na vlečkách. Při kompletaci této lokomotivy firma využila předchozí zkušenosti z přestavby silničních vozidel. Právě poznatky proměny řady 703 posloužily při rekonstrukci olomouckého vozidla 714.010 (ex T 466.0167, TSM Martin, 44-23-0167/1977) na pohon stlačeným zemním plynem. Pro tyto účely byly původní vznětové šestiválce LIAZ M 1.2 C nahrazeny jedinými v té době dostupnými zážehovými šestiválci na CNG TEDOM TG 250 AV o výkonu 2x 260 kW. Místo palivových nádrží pod rámem zaujal svazek tlakových zásobníků o průměru 360 mm a celkovém objemu 3430 l, schopný pojmout při tlaku 200 barů celkem 479 kg stlačeného zemního plynu a umožnit dojezd až 510 km. Jemu musely ustoupit i vzduchové zásobníky, které se přesunuly za čelníky rámu a které byly za tímto účelem rovněž pozměněny, včetně tažného ústrojí a písečníků. Ostatní úpravy se omezily jen na nezbytné minimum, například dosazení manometrů zbývající zásoby CNG. Pojezd i systém elektrického přenosu výkonu včetně regulace zůstal původní. Zachována byla také jak nápravová hmotnost 16 tun, tak nejvyšší povolená rychlost 90 km/h.
Stroj se k rekonstrukci dostavil již v roce 2009 a jeho přestavba byla dokončena o dva roky později. Kromě výrobce na projektu spolupracovaly i České dráhy včetně dceřiné společnosti ČD Cargo, dále také společnosti CZ LOKO, VÚŽ a TEDOM. Stroj následně jezdil ve zkušebním provozu na vlečkách Vítkovice Doprava, kde získal i přezdívku „Ronson“. V roce 2012 pak získal od Drážního úřadu označení 714.801 a vyrazil na další fázi testů už přímo do sítě SŽDC, tentokrát při staničním posunu v Bohumíně. Ta byla zpestřena faktem, že pro plyn musela lokomotiva dojíždět stále do Vítkovic, jelikož v Bohumíně chyběla plnicí stanice. Tento fakt je v další fázi testů, zahájené 11. 12. 2014 na Opavsku, vyřešen vytvořením improvizované plničky, dovezené na železničním vagonu. Zásobníky, uložené na jiném vagonu, jsou pak do Vítkovic zaváženy k doplňování. Stroj ještě předtím v listopadu obdržel nový, zeleno-modrý nátěr a s ním se pustil do pravidelného osobního provozu na trati Opava východ – Hlučín, kde v rámci TS 751 vozí během školního roku vlaky Os 13405, 13404, 13421, 13420, 13425 a 13424. Zde se střídá s již zmíněným strojem 714.016, s nímž je pravidelně porovnávána spotřeba.
V současné době podstupuje první testy také další rekonstruovaný stroj, označený 714.811, na první pohled rozpoznatelný podle pozměněných tvarů kapot a koncepčně pojatý zcela odlišně. Používá totiž jediný spalovací motor CAT 3412 G o výkonu 600 kW, větší zásobníky pro dojezd až 740 km a zcela nové pohonné ústrojí s EDB a moderní modulovou řídicí elektronikou. V případě pozitivního výsledku provozních zkoušek uvažují České dráhy o přestavění všech strojů řady 714 právě na plynový pohon. Projekt by měl přinést výrazné provozní úspory, neboť CNG je v Evropské unii momentálně preferován jako strategická náhrada ropy a česká vláda jej v souladu s těmito záměry zatím zatěžuje spotřební daní jen v zanedbatelné výši, tedy přinejmenším ve srovnání s naftou.
Druhé prvenství pro bývalého „pilštyka“
To by bylo další zajímavou kapitolou v pestré historii těchto lokomotiv, opředené hned několika primáty. Zatímco sériová lokomotiva T 466.0 se stala teprve druhým nepřímovstřikovým dieselem ve službách ČSD a její rekonstrukce, řada 714, zase první dvoumotorovou lokomotivou ve vlastnictví železničních správ, působících na našem území, nyní této řadě připadlo další prvenství, a sice zahájení provozu na CNG v síti SŽDC.
Zdroje: Technmagazín, Opavský železniční klub
lwq: nejsem si jist, jestli složitost navržených řešení převáží jejich přínos :-)
U CNG pořád zůstane limitem ta nízká energetická hustota. Řešení je LNG, který se dostane tuším ještě o něco nad naftu, ovšem technologická a investiční náročnost je značná. Aktuálně na RŽD laborují s gazoturbovozem, kde jedna sekce (ze dvou) je tvořena zejména zásobníkem na LNG, na druhé je pak turbína a generátor. Technicky je to zajímavé, ale náklady na zřízení LNG infrastruktury... V našich podmínkách to cesta nebude, ale na tisícikilometrových ramenech, s megatěžkým vlakem jedoucím dlouhé hodiny konstatní rychlostí bez zastavování, to je asi jiná.
Edit paul2no: nejsem odborník na konstrukci vozidel, ale když si vzpomenu na "vzhled" 810 po těžkých nehodách, uvážím dobu a místo (míněno Evropa, v kontrastu s USA, kde je vše bytelnejší) vzniku a celkový charakter - lehoučký motoráček - hm, na střechu bych tomu nic nedával :-)
Napadly me hned tri drobnosti - kdyz plnicky nejsou vzatim tak bezne, tak proc si loko nemuze s sebou vozit "tendr" s plynem ?
Dale proc by tento vuz nemohl byt pouzit jako zdroj energie pro loko s elektrickym prenosem vykonu ? Na "tendru" budou nadrze a motor, jenz bude do superkapacitoru cpat energii a ta pres moderni ridici elektroniku bude pripojena primo na trakcni motory. Stavajici spalovaci motor sice bude zatez, ale na druhou stranu bude i zalohou pro pripad poruchy CNG. A druha vec - pri stani vlaku ve stanici by do superkapacitoru mohla byt energie doplnovana i ze site, pomoci kratkeho trakcniho vedeni ve stanici, kde by se to dobijelo. A energii pro dobijeni by system ve stanici mohl brat z kogeneracni jednotky (pripadne treba i FVE) na plyn, jenz bude stanici zasobovat teplem+TUV+elektrinou a bezna sit bude jen zaloha, respektive se na ni muze prepinat v pripade, ze se to ekonomicky vyplati ... :-)
Uf, to sem se rozepsal ... Pardon :-)
Z pohledu dojezdu jsem trochu skeptický k údajům začínajícím "až", ale chápu, že upřesnění tohoto parametru je předmětem tohoto pilotu...
Mimochodem, o možném konci daňových prázdnin pro CNG se z času na čas mluví, takže doufejme, že tenhle zajímavý projektík přežije.
Ja si klidne dovedu predstavit, ze by to mohlo byt na strese a klidne by stacil predpokladany dojezd v radu dvou az tri stovek km - na obratisti by se proste dotankovalo.
Jen připomenu, že dvojagregátové loko existovaly i v Československu (T 478.0, T 475.0 a T 449.0), ale (zřejmě) nepřešly do vlastnictví ČSD a až do konce svého nedlouhého života (zřejmě) zůstaly ve vlastnictví ČKD.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.