..: První plynová lokomotiva na síti SŽDC :..

Lokomotiva na zemní plyn ve zkušebním provozu, foto: Payus Opava — První nejen česká, ale dokonce středoevropská lokomotiva s pohonem na stlačený zemní plyn schválená pro provoz na veřejné železniční síti vyjela na tuzemské koleje. Nyní stroj čeká zkušební provoz s osobními vlaky na trati 317 mezi Opavou východ a Hlučínem. Jejím cílem je dosáhnout až 40% provozních úspor oproti srovnatelnému naftovému stroji a také snížit množství škodlivých výfukových emisí. Zda se záměr podařil, bude zjišťováno porovnáváním nové plynové lokomotivy 714.801 s klasickým strojem 714.016, který se s ní bude střídat v pravidelném turnusu. V pravidelném provozu zde budou tato hnací vozidla jezdit s lehkými přívěsnými vozy řad Btax780 či BDtax782.

Lokomotiva vznikla ve firmě Vítkovice Doprava jako v pořadí již druhá na tento druh paliva. Vůbec první byl stroj 703.821 z roku 2010, tedy legendární „prasátko“, určený pro lehký posun na vlečkách. Při kompletaci této lokomotivy firma využila předchozí zkušenosti z přestavby silničních vozidel. Právě poznatky proměny řady 703 posloužily při rekonstrukci olomouckého vozidla 714.010 (ex T 466.0167, TSM Martin, 44-23-0167/1977) na pohon stlačeným zemním plynem. Pro tyto účely byly původní vznětové šestiválce LIAZ M 1.2 C nahrazeny jedinými v té době dostupnými zážehovými šestiválci na CNG TEDOM TG 250 AV o výkonu 2x 260 kW. Místo palivových nádrží pod rámem zaujal svazek tlakových zásobníků o průměru 360 mm a celkovém objemu 3430 l, schopný pojmout při tlaku 200 barů celkem 479 kg stlačeného zemního plynu a umožnit dojezd až 510 km. Jemu musely ustoupit i vzduchové zásobníky, které se přesunuly za čelníky rámu a které byly za tímto účelem rovněž pozměněny, včetně tažného ústrojí a písečníků. Ostatní úpravy se omezily jen na nezbytné minimum, například dosazení manometrů zbývající zásoby CNG. Pojezd i systém elektrického přenosu výkonu včetně regulace zůstal původní. Zachována byla také jak nápravová hmotnost 16 tun, tak nejvyšší povolená rychlost 90 km/h.

714.014-8, Opava východ, foto: Payus Stroj se k rekonstrukci dostavil již v roce 2009 a jeho přestavba byla dokončena o dva roky později. Kromě výrobce na projektu spolupracovaly i České dráhy včetně dceřiné společnosti ČD Cargo, dále také společnosti CZ LOKO, VÚŽ a TEDOM. Stroj následně jezdil ve zkušebním provozu na vlečkách Vítkovice Doprava, kde získal i přezdívku „Ronson“. V roce 2012 pak získal od Drážního úřadu označení 714.801 a vyrazil na další fázi testů už přímo do sítě SŽDC, tentokrát při staničním posunu v Bohumíně. Ta byla zpestřena faktem, že pro plyn musela lokomotiva dojíždět stále do Vítkovic, jelikož v Bohumíně chyběla plnicí stanice. Tento fakt je v další fázi testů, zahájené 11. 12. 2014 na Opavsku, vyřešen vytvořením improvizované plničky, dovezené na železničním vagonu. Zásobníky, uložené na jiném vagonu, jsou pak do Vítkovic zaváženy k doplňování. Stroj ještě předtím v listopadu obdržel nový, zeleno-modrý nátěr a s ním se pustil do pravidelného osobního provozu na trati Opava východ – Hlučín, kde v rámci TS 751 vozí během školního roku vlaky Os 13405, 13404, 13421, 13420, 13425 a 13424. Zde se střídá s již zmíněným strojem 714.016, s nímž je pravidelně porovnávána spotřeba.

V současné době podstupuje první testy také další rekonstruovaný stroj, označený 714.811, na první pohled rozpoznatelný podle pozměněných tvarů kapot a koncepčně pojatý zcela odlišně. Používá totiž jediný spalovací motor CAT 3412 G o výkonu 600 kW, větší zásobníky pro dojezd až 740 km a zcela nové pohonné ústrojí s EDB a moderní modulovou řídicí elektronikou. V případě pozitivního výsledku provozních zkoušek uvažují České dráhy o přestavění všech strojů řady 714 právě na plynový pohon. Projekt by měl přinést výrazné provozní úspory, neboť CNG je v Evropské unii momentálně preferován jako strategická náhrada ropy a česká vláda jej v souladu s těmito záměry zatím zatěžuje spotřební daní jen v zanedbatelné výši, tedy přinejmenším ve srovnání s naftou.

Druhé prvenství pro bývalého „pilštyka“

To by bylo další zajímavou kapitolou v pestré historii těchto lokomotiv, opředené hned několika primáty. Zatímco sériová lokomotiva T 466.0 se stala teprve druhým nepřímovstřikovým dieselem ve službách ČSD a její rekonstrukce, řada 714, zase první dvoumotorovou lokomotivou ve vlastnictví železničních správ, působících na našem území, nyní této řadě připadlo další prvenství, a sice zahájení provozu na CNG v síti SŽDC.

Zdroje: Technmagazín, Opavský železniční klub


NIcKON Poslat mail autorovi | 30.1.2015 (6:00)
Související zprávyopen/close

Další z rubriky Dopravci Vozidla

Další z regionu ČR Moravskoslezský


  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   
09.02.2015 (1:13)  
Vysičenáí CNG, dost možná i vyhoření je IMHO lepší než vylití hořlavé nafty na vše okolo.
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
05.02.2015 (22:13)  
Každá tlaková láhev má nadefinované místo, v němž se v případě nehody otevře. Takže se otevře, během chvilky uteče a velmi pravděpodobně ani nechytí, o výbuchu nemluvě. CNG je daleko bezpečnější, než třeba benzin.
05.02.2015 (20:08)  
Já nechci vidět co se stane až to přeskočí první velký strom nebo kus skály, jakože to máme kolem našich tratí pomalu všude, a sedne si to na ty tlakové lahve. To bude mazec. Nebo až s tím někdo vletí devadesátkou do odbočky a položí to na bok ...
registrovaný uživatel Keprt 
03.02.2015 (21:09)  
Jiří Kocurek: obávám se, že žádná čs. lokomotiva se bangladéšských kolejí nikdy nedotkla.

Problém kyklopa nespočíval v tom, že lokomotivu podobných parametrů by nikdo na světě nechtěl, ale v tom, že zadání - výkon, rychlost, počet náprav, nápravová hmotnost, EDB, topení - se s tehdy tady dostupným motorem a konstrukčními materiály nedalo splnit.
03.02.2015 (17:50)  
Pikehead: "Ta věc" byla k ničemu leda tak ve světě končícím na hranicích ČSSR*. Indickým železnicím to tak nepříšlo a tak parametrové podobné lokomotivy objednaly. Výkon 2300 koní, zdá se, nestačil, a tak je dávají na vlak po dvou:
https://www.youtube.com/watch?v=zetHEjdnY8Q
Do sousední Bangladéše české lokomotivky dodávaly ve velkém.

*) Ikdyž ... Pamatuju rychlíky tažené dvojicí brejlovců. Pravda, nebyla využita ani rychlost 100 km/h, na oné trati je jenom 70 km/h. Nicméně v Rapoticích by se Kyklopův výkon hodil dodneška. Cestou dolů by mohl jeden motor vypínat pro úsporu paliva. Dnes jde vývoj touhle cestou znova. Bombardier Traxx má v jedné verzi dieslelmotory dokonce 4, souhrnný výkon 2250 kW a Vmax 160 km/h. Tož tak.
registrovaný uživatel Keprt 
03.02.2015 (10:10)  
AC/DC a elektrické topení měl už T 466.1001, ale ten se taky moc neujal :-) Topení měl taky T 476.0, ta snad i fungovala.
03.02.2015 (9:31)  
A první použití AC/DC přenosu a první použitelná EDB na motorové lokomotivě.
editor nebo admin ŽP NIcKON  mail  
02.02.2015 (22:58)  
Kyklop v praxi ověřoval řadu důležitých novinek v řídicí elektronice a také rovněž premiérové elektrické topení pro čtyřkového brejlovce, takže to zase taková marginálie nebyla.
02.02.2015 (17:04)  
AL: Aha, tak s těmito informacemi to zní jako velmi zdařilá a užitečná adaptace (spíš než rekonstrukce).

Luxian: Využití jako brzdící stroj je fajn, ale u nostalgických důvodů byl bych trochu náročnější na kriteria "zásluhy zachování". Nedávno proběhla podobná diskuse u Krakena - jiné tuze unikátní popelnice. Kraken najezdil o několik řádů více km, byl východiskem pro další generaci nosné řady vozidel a snad se i dá říci, že byl i hezčí (byť to je opravdu subjektivní). Určitě se dají najít technické zajímavosti i na Kyklopovi (kromě Vmax mě nic nenapadá), ale z hlediska vývoje českých železnic to je zcela marginální prototyp.
02.02.2015 (10:35)  
"Ta věc" bude normálně používána na ŽZO pro trakční a brzdové zkoušky. Zde se hodí její Vmax (i když pravda, 160 km/h by se hodilo víc :-), její (brzdový) výkon a hlavně možnost jemné regulace v jízdě i brzdě (speciální úprava řídicího systému). No a když bude nějaké příhodné výročí, tak se všechny displeje sundají (jsou mechanicky navrženy tak, aby po sundání nezbyly žádné patrné stopy) a Kyklop se bude tvářit jako renovovaný původní stroj. Do rozváděčů, kde místo haldy relátek a analogových desek je dnes počítač, žádný návštěvník koukat nebude, a na pultu nebo zvenku se nová výbava téměř nepozná.
  1 2 3 4 5      Zpráv na stránku:   

Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.

- dopisovatel nebo člen ŽP, - editor nebo admin ŽP

Přidat komentář
Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Přihlášení
 
 
  
 
   Zaregistrovat

© 2001 - 2024 ŽelPage - správci


Info
informacni okenko