Komentáře mohou vkládat pouze registrovaní uživatelé.
Před vložením komentáře je nutné se buď přihlásit, nebo zaregistrovat.
Česká republika (aktualizováno 3.12. 14:00) — Kalamitní stav na české železnici pokračuje i ve středu dopoledne a situace zůstává i nadále kritická. Již se neopakují děsivé scénáře, při kterých museli být cestující obrněni trpělivostí, aby vydrželi i sedmnáctihodinové čekání v soupravách na širé trati. Dokonce i některé posádky vlaků osobní dopravy strávili na svých soupravách nedobrovolně přes 24 hodin čistého času navíc. Předpověď počasí není však příznivá ani pro zbytek dne, mírné zlepšení situace by mohlo přinést až dnešní oteplení. Odřeknuty jsou stovky vlaků dálkové i regionální dopravy, nicméně např. městská doprava v Praze či Brně se pomalu vrací do normálu. Provoz na železničních elektrifikovaných tratích je značně omezen, ale např. dnes budou již vedeny všechny rychlíky na trati Plzeň - Praha, takže i zde se situace postupně, po malých krůčcích, zlepšuje.
Aktuální zpravodajství
14:00 - V okolí Prahy se začíná pomalu opět rozjíždět příměstská železnice, na tratě se vydaly po kalamitě první jednotky řad 471 a 451. Provoz by se tak měl začít postupně vracet do normálu, což však ještě několik hodin potrvá. Problémy podle vyjádření SŽDC přetrvávají zejména v oblasti střední Moravy, kde je i nadále teplota pod nulou a mírný déšť či mrholení.
V Praze byl po dlouhých hodinách již také obnoven takřka veškerý tramvajový provoz a k dalším problémům zde v tuto chvíli nedochází. I tak ale kalamita připravila obyvatelům Prahy a okolí mnoho kuriozit a překvapení, jako například nasazení soupravy složené ze dvou motorových vozů řady 831 a dvou vozů vložených na linku S2 mezi Prahou a Lysou nad Labem. Soupravu Českým drahám zapůjčil dopravce KŽC Doprava.
3.12. 9:15 - České dráhy opět aktualizovaly seznam spojů, které dnes vyjedou. Například provoz na tratích Praha - Plzeň či Praha - České Budějovice je již zajištěn takřka v plné míře, byť se zpožděními. LEO Express pro dnešek zrušil všechny své spoje, což se snaží kompenzovat několika pendlujícími autobusy mezi Prahou, Olomoucí, Přerovem a Ostravskem. U RegioJetu zůstává provoz podobný jako při včerejší aktualizaci v 19.15, nicméně vlaky, které měly být vedené jednotkou Desiro, jsou odřeknuty.
19:15 - Zítřejší provoz vlaků RegioJet přinese opět zajímavá vozidla. Na vlaky IC 1005 a IC 1012 bude nasazena motorová jednotka dopravce Arriva bez palubního servisu. Na vlaky EC 1006 a IC 1009 bude nasazena motorová jednotka Desiro taktéž bez palubního servisu. Spoje IC 1001, 1002, 1008, 1013 a 1016 budou zrušeny. U zbylých vlaků bude vypomáhat lokomotiva nezávislé trakce.
Dopravce LEO Express odříká prozatím spoje LE 1350, LE 1351, LE 1352, LE 1353, LE 1354, LE 1355, LE 1356, LE 1357 a LE 1360. Podobně jako dnes však bude mezi Prahou a Ostravou pendlovat objednaný autobus. Jízdenky se prodávají na palubě (ty z vlaku neplatí) a odjezdy jsou zatím stanoveny na 7:30 (z Prahy a z Ostravy) a na 9:30 (z Ostravy).
České dráhy zveřejnily podrobný rozpis rozsahu provozu na svém webu, nicméně počítají, že zítra bude vypraven obdobný počet vlaků, jako dnes - tj. jen ve velmi omezené množství.
17:00 - Vzhledem k nepříznivé předpovědi počasí ČHMÚ na další hodiny se České dráhy rozhodly odřeknout všechny noční vlaky mezi Českou republikou a Slovenskem. Nepojedou tak vlaky 440/441 Excelsior, 442/443 Šírava a 444/445 Slovakia.
České dráhy také představily rozšířené možnosti odškodnění pro cestující, kteří kvůli kalamitě nedojeli do svých cílových stanic nebo na dlouhou dobu uvízli v soupravách. Nad rámec běžných odškodnění dostanou cestující poukázku na 100 Kč, pokud jeli vlakem, který měl zpoždění více jak 120 minut. Odškodnění se týká tratí vyznačených na mapce vlevo. Držitelé aplikace IN 100 dostanou místo poukázky 50 bodů no nového věrnostního programu ČD Body.
13:00 - Vlak IC 1010 RegioJet bude veden vlakovou soupravou do Olomouce, odkud budou cestující přepraveni autobusem do Prahy. I další soukromý dopravce, LEO Express, zajistil pro cestující několik autobusů, které budou zajišťovat dopravu cestujících mezi Ostravou, Olomoucí, Přerovem a Prahou. Jízdenky se však prodávají pouze přímo na palubě autobusu, cestující s předem zakoupenými jízdenkami na některé z dnešních původně plánovaných spojů si tak budou muset lístek koupit znovu. Vlaky SC Pendolino na západě Čech nahrazují standardní rychlíkové soupravy, které normálně již v úseku Plzeň - Cheb (- Františkovy Lázně) na některých vlacích nejezdí. Řazeny jsou vozy řad B, Bee, Bpee, Aee či Bbdgmee. Začíná se zde také využívat více elektrických lokomotiv. Polooficiální facebookový profil ČD - omezení provozu také informuje o skutečnosti, že vlaky EC 171 a 174 pojedou v celé své trase. Tato informace však zatím není oficiálně potvrzena.
Situaci nadále monitorujeme.
Související zprávy
05.12.2014 (21:57)
Závěr z mého osobního pohledu:
To,co dále napíši,píši jako přítel a fanda železnice,ne její nepřítel,aby si to někdo špatně nevyložil.
Námraza na trakčním vedení SŽDC 1.-3.12.tr.prověřila schopnost,ale také velkou neschopnost ČD,ČD Cargo a SŽDC problém operativně vyřešit.Jak se dále potvrzuje, tyto organizace jsou molochy,navíc neschopné mezi sebou komunikovat.Tím nechci říci,že dráha jako celek by se měla dále drolit a rozbíjet na menší organizace,jak se nyní ukázalo při komunikaci mezi např.komandujícími dispečery.O něco podobného se pokoušeli ve Velké Británii za premiéra Johna Maiora a skončilo ta naprostým krachem.V našem případě nejde jen o námrazu na TV,ale také o popadané stromy na neeliktrifikovaných tratích,/např.240,251/,což svědčí o naprostém nezájmu a neschopnosti dotčených vedoucích pracovníků udržet tratě sjízdné v každou roční dobu.Námrazu máme sice už za sebou,ale proč by se nemohla opakovat např.4x za letošní zimu??Nechat mrznout cestující dlouhé hodiny ve vlacích na trati,kde nefungují ani toalety,je trestuhodné.Zde mám na mysli např.EC 144 v Drahotuších,EC 102,ke kterému museli nakonec hasiči až po volání cestujících z mobilu.Je to i případ R811,který byl nakonec odtažen strojem ČD 749 265-5 alespoň do Hulína.Proč odmítli dispečeři ČD nabízenou pomoc od ČDC Přerov svými stroji 731,742 na odtažení do Přerova?Sice bez topení,ale aspoň něco...Kdo dovolil vypravit IC Hutník,který zůstal stát kousek za Prahou-Libní??Námraza byla avizována,takže odborní vedoucí pracovníci by měli vědět,že námraza na napětí 3 kV ss je horší,než na 25 kV 50 HZ,kde je nižší proud,ale také vysoké napětí ,které je schopno oblouk s nulovým napětím lépe překlenout.Na vině je i částečně technický pokrok-regulace pulzními tyristory,výkonnostní tranzistory jsou lepší řešení,neboť průchod nulovým napětím je hned tak nevypne.Řešení,jako ohřívat vodiče jsou energeticky značně náročné,stejně jako manuální otloukání je nesmysl,nebo jakási "škrabka" na sběrači proudu.Z uvedeného pro BUDOUCÍ mimořádnosti VYPLÝVÁ,ať se to někomu líbí nebo ne.ZACHOVAT dostatečný počet HV nezávislé trakce ,nejlépe s elektrickým topením-tedy zamračené 749 a také "brejlovce" 750,754 ad.Není nutno je za každou cenu posílat do šrotu.Na nové nemáme a jak se říká:"jaký pán,takový krám".Není přece problém zavodněné a palivem naplněné stroje v určitém počtu deponovat ve vytápěných rotundách např.v Č.Třebové,Přerově ad.depech.Tvrzení,že nejsou peníze,u mě neobstojí,ať se pánové zamyslí,jaké mají platy a jakou odpovědnost.Nejde totiž jen o námrazy,které se mohou opakovat.Jde také v létě o povodně,úder blesku do napájecí soustavy,mimořádnosti-vedení vlaků po odklonových trasách,napěťové výluky,reko tratí,"zdechlé" moderní elektr.mašiny na tratích,a "nedej Bože"-války.
To,co dále napíši,píši jako přítel a fanda železnice,ne její nepřítel,aby si to někdo špatně nevyložil.
Námraza na trakčním vedení SŽDC 1.-3.12.tr.prověřila schopnost,ale také velkou neschopnost ČD,ČD Cargo a SŽDC problém operativně vyřešit.Jak se dále potvrzuje, tyto organizace jsou molochy,navíc neschopné mezi sebou komunikovat.Tím nechci říci,že dráha jako celek by se měla dále drolit a rozbíjet na menší organizace,jak se nyní ukázalo při komunikaci mezi např.komandujícími dispečery.O něco podobného se pokoušeli ve Velké Británii za premiéra Johna Maiora a skončilo ta naprostým krachem.V našem případě nejde jen o námrazu na TV,ale také o popadané stromy na neeliktrifikovaných tratích,/např.240,251/,což svědčí o naprostém nezájmu a neschopnosti dotčených vedoucích pracovníků udržet tratě sjízdné v každou roční dobu.Námrazu máme sice už za sebou,ale proč by se nemohla opakovat např.4x za letošní zimu??Nechat mrznout cestující dlouhé hodiny ve vlacích na trati,kde nefungují ani toalety,je trestuhodné.Zde mám na mysli např.EC 144 v Drahotuších,EC 102,ke kterému museli nakonec hasiči až po volání cestujících z mobilu.Je to i případ R811,který byl nakonec odtažen strojem ČD 749 265-5 alespoň do Hulína.Proč odmítli dispečeři ČD nabízenou pomoc od ČDC Přerov svými stroji 731,742 na odtažení do Přerova?Sice bez topení,ale aspoň něco...Kdo dovolil vypravit IC Hutník,který zůstal stát kousek za Prahou-Libní??Námraza byla avizována,takže odborní vedoucí pracovníci by měli vědět,že námraza na napětí 3 kV ss je horší,než na 25 kV 50 HZ,kde je nižší proud,ale také vysoké napětí ,které je schopno oblouk s nulovým napětím lépe překlenout.Na vině je i částečně technický pokrok-regulace pulzními tyristory,výkonnostní tranzistory jsou lepší řešení,neboť průchod nulovým napětím je hned tak nevypne.Řešení,jako ohřívat vodiče jsou energeticky značně náročné,stejně jako manuální otloukání je nesmysl,nebo jakási "škrabka" na sběrači proudu.Z uvedeného pro BUDOUCÍ mimořádnosti VYPLÝVÁ,ať se to někomu líbí nebo ne.ZACHOVAT dostatečný počet HV nezávislé trakce ,nejlépe s elektrickým topením-tedy zamračené 749 a také "brejlovce" 750,754 ad.Není nutno je za každou cenu posílat do šrotu.Na nové nemáme a jak se říká:"jaký pán,takový krám".Není přece problém zavodněné a palivem naplněné stroje v určitém počtu deponovat ve vytápěných rotundách např.v Č.Třebové,Přerově ad.depech.Tvrzení,že nejsou peníze,u mě neobstojí,ať se pánové zamyslí,jaké mají platy a jakou odpovědnost.Nejde totiž jen o námrazy,které se mohou opakovat.Jde také v létě o povodně,úder blesku do napájecí soustavy,mimořádnosti-vedení vlaků po odklonových trasách,napěťové výluky,reko tratí,"zdechlé" moderní elektr.mašiny na tratích,a "nedej Bože"-války.
05.12.2014 (21:53)
To rozmrazovani je asi blbost, ale mozna by strojvudci mohli dostat nejake tyce nebo hrabla (konkretne neco na zpusob smetacku, kteryma se cisti cary na tenisovem kurtu) a za jizdy se proste vykloni z okna a budou to osmrdlavat. Modernejsi stroje by pak mohli mit na oknech uchytky, aby to strojvudce nemusel drzet v ruce.
05.12.2014 (21:39)
Dovolim si link na clanek na partnerskem webu, popisujici situaci v podstate zevnitr organizace.
http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5545-Hasici-jako-nahradni-autobusova-doprava/
http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5545-Hasici-jako-nahradni-autobusova-doprava/
05.12.2014 (16:42)
dobrý den, navrhuji zkusit praktické pokusy, až bude zase mrznout a na drátě bude ledovka, např.:
1. přejíždějte pod ní propanbutanovým hořákem, až zjistíte, jakou nejmenší rychlostí můžete projíždět pod ní, aby se ještě rozmrazila
2. zkusit rozmrazit ledovku na jednom místě, a zjistit za jakou dobu se rozmrazí.
Na závěr porovnat Vaše výsledky a šance na trati
a pro chvíle oddechu:
http://domaci.ihned.cz/domaci/c1-63201400-sest-hodin-v-promrzlem-vlaku-asi-na-nas-proste-zapomneli
1. přejíždějte pod ní propanbutanovým hořákem, až zjistíte, jakou nejmenší rychlostí můžete projíždět pod ní, aby se ještě rozmrazila
2. zkusit rozmrazit ledovku na jednom místě, a zjistit za jakou dobu se rozmrazí.
Na závěr porovnat Vaše výsledky a šance na trati
a pro chvíle oddechu:
http://domaci.ihned.cz/domaci/c1-63201400-sest-hodin-v-promrzlem-vlaku-asi-na-nas-proste-zapomneli
05.12.2014 (14:41)
Ja tam vidim dve nezname, ktere do teorie vnasi chaos. Led trolej obalujici to neobaluje rovnomerne a pravdepodobne bude led i na smetaku ... takze prakticky nejde jednoznacne rict, jak velka bude dotykova plocha na zacatku ani v prubehu "protavovani" se ledovou vrstvou. No a pak druha vec, kazdy dielektrikum ma nejakou hodnotu prurazneho napeti ... ktera u vody souvisi s tim, jak moc cista ta voda je. A to asi taky nikdo z nas nedokaze specifikovat - pravdepodobne bude totiz rozdil v cistote vody, ktera se zde vyskytne v dusledku namrzajiciho deste ve srovnani se stavem, kdyz se namraza vysrazi z vlhkeho vzduchu.
No a zatimco ten prvni faktor jde proti nasi snaze (= led plochu zvysuje a snizuje tim pro nas potrebny tlak), pruraz dielektrika drive nez nastane vlastni dotyk kovovych materialu nam to usnadnuje.
No a zatimco ten prvni faktor jde proti nasi snaze (= led plochu zvysuje a snizuje tim pro nas potrebny tlak), pruraz dielektrika drive nez nastane vlastni dotyk kovovych materialu nam to usnadnuje.
05.12.2014 (14:13)
No ale nebavíme se přeci o tlaku ploché ližiny na "kulatou" trolej, ale o tlaku ploché ližiny na led obalující trolej.
Já bych předpokládal, že trolejovej drát je silnej třeba 10 mm a je na něm 5mm námrazy. Teoreticky na počátku "tavení" bude plocha 60x1, ale jakmile se protaví až k drátu, tak tětiva na hraně drátu bude potom zhruba 17 mm. Čili jsme hned o řád vedle v náš neprospěch, 60x17.
Pokud to doplním do vzorečku, tak na poslední milimetr ledu bude působit síla
120 N / (0,06 * 0,017) = 117600 Pa, což je (za předpokladu lineární závislosti) cca 0,008 °C rozdíl. Ehm...
Samozřejmě předpokládám, že je obalení symetrické. Ve skutečnosti by tam spíš byly kapky a ledová vrstva pod drátem by byla nesymetricky větší než nad ním.
AL: vida, žil jsem v omylu, že jde o spojení s ližařem a i vizuální podobnost s ližemi jakožto zimním sportovním náčiním. Jdu to všude opravit.
Já bych předpokládal, že trolejovej drát je silnej třeba 10 mm a je na něm 5mm námrazy. Teoreticky na počátku "tavení" bude plocha 60x1, ale jakmile se protaví až k drátu, tak tětiva na hraně drátu bude potom zhruba 17 mm. Čili jsme hned o řád vedle v náš neprospěch, 60x17.
Pokud to doplním do vzorečku, tak na poslední milimetr ledu bude působit síla
120 N / (0,06 * 0,017) = 117600 Pa, což je (za předpokladu lineární závislosti) cca 0,008 °C rozdíl. Ehm...
Samozřejmě předpokládám, že je obalení symetrické. Ve skutečnosti by tam spíš byly kapky a ledová vrstva pod drátem by byla nesymetricky větší než nad ním.
AL: vida, žil jsem v omylu, že jde o spojení s ližařem a i vizuální podobnost s ližemi jakožto zimním sportovním náčiním. Jdu to všude opravit.
05.12.2014 (14:11)
dále předpokládám 150mm2, 20km úsek, 25kV AC
Připočtěte nosné lano (paralelně), kolejnice (do série), příp. napájecí vedení (do série).
To vše budete vyhřívat.
Mmch, já počítal ohřev drátu (tramvajového), z -3 na +2 stupně Celsia, a vyšlo mi 2200 J/m.
Pak jsem počítal ty nutné výkony (vzhledem k době, jak rychle to chci rozmrazit), a porovnával s odběrem tramvaje. Trvalý odběr tramvaje by zřejmě pomohl, ale když uvážíte časový průběh (rozjezd - nic - nic - nic - ..... -nic - další rozjezd), tak ta efektivní hodnota jde strašně rychle dolů.
na zberač el. lokomotívy namontovať nejaké vyhrievanie
Krom již uvedených připomínek ohledně výkonu (viz výše - 2 kJ na metr délky, tzn. 2 kW při rychlosti 3.6 km/h, a to nepočítám rozpouštění ledu!) a plošného výkonu (přenesete ty 2 kW průřezem jednotek cm2?) ještě uvažte (provázkem ;-), že to celé musí být na potenciálu troleje, a tedy DŮKLADNĚ IZOLOVANÉ od střechy vozidla!
Zajímalo by mě tedy zejména to zapojení měníren,
Na schématu zapojení měnírny jsem nic takového neviděl.
Jaký přítlak má sběrač na stejnosměru?
120 N, na střídavé 80 N.
Vzniká mezi nožem brusle a ledem při bruslení (např) Tj. vzniká třením teplo,které způsobí že chvilkově vznikne vrstvička vody mezi nožem a ledem a to je co klouže (opravdu je to teplota ne tlak).
Ale kdeže, vzhledem k velmi malému součiniteli tření mezi ledem a bruslí máte velmi malou tečnou sílu a tedy velmi malý vznik tepla (Q = A = F . s). A toto velmi malé teplo nestačí k ohřátí ledu (navíc neustále nového, chladného) + brusle nad 0° C. Zato s tlakem ten bod tání ledu docela klesá, a proto máte brusle úzké, aby měly malou plochu a tedy tam byl velký tlak.
čas by měl celý drátek prostoupit ledem a vypadnout a led zůstane v celku.
Jo jo. Říká se tomu regelace ledu.
Jazyková pozn.: píše se ližina, je to od slova "líha". S lyžemi to nemá nic společného!
Připočtěte nosné lano (paralelně), kolejnice (do série), příp. napájecí vedení (do série).
To vše budete vyhřívat.
Mmch, já počítal ohřev drátu (tramvajového), z -3 na +2 stupně Celsia, a vyšlo mi 2200 J/m.
Pak jsem počítal ty nutné výkony (vzhledem k době, jak rychle to chci rozmrazit), a porovnával s odběrem tramvaje. Trvalý odběr tramvaje by zřejmě pomohl, ale když uvážíte časový průběh (rozjezd - nic - nic - nic - ..... -nic - další rozjezd), tak ta efektivní hodnota jde strašně rychle dolů.
na zberač el. lokomotívy namontovať nejaké vyhrievanie
Krom již uvedených připomínek ohledně výkonu (viz výše - 2 kJ na metr délky, tzn. 2 kW při rychlosti 3.6 km/h, a to nepočítám rozpouštění ledu!) a plošného výkonu (přenesete ty 2 kW průřezem jednotek cm2?) ještě uvažte (provázkem ;-), že to celé musí být na potenciálu troleje, a tedy DŮKLADNĚ IZOLOVANÉ od střechy vozidla!
Zajímalo by mě tedy zejména to zapojení měníren,
Na schématu zapojení měnírny jsem nic takového neviděl.
Jaký přítlak má sběrač na stejnosměru?
120 N, na střídavé 80 N.
Vzniká mezi nožem brusle a ledem při bruslení (např) Tj. vzniká třením teplo,které způsobí že chvilkově vznikne vrstvička vody mezi nožem a ledem a to je co klouže (opravdu je to teplota ne tlak).
Ale kdeže, vzhledem k velmi malému součiniteli tření mezi ledem a bruslí máte velmi malou tečnou sílu a tedy velmi malý vznik tepla (Q = A = F . s). A toto velmi malé teplo nestačí k ohřátí ledu (navíc neustále nového, chladného) + brusle nad 0° C. Zato s tlakem ten bod tání ledu docela klesá, a proto máte brusle úzké, aby měly malou plochu a tedy tam byl velký tlak.
čas by měl celý drátek prostoupit ledem a vypadnout a led zůstane v celku.
Jo jo. Říká se tomu regelace ledu.
Jazyková pozn.: píše se ližina, je to od slova "líha". S lyžemi to nemá nic společného!
05.12.2014 (13:51)
V nějaké práci, která se zabývala přítlakem sběrače na trolej v různých rychlostech se udává přítlak sběrače u vlaku jedoucího 40 km/h je asi 40 N (se zvyšující rychlostí se víceméně průměrná přítlačná síla zvyšuje). nevím, jak je velký sběrač, ale když vezmeme v úvahu, že by teda „délka ližin“ byla 6 cm a šířka místa, kde se sběrač dotýká troleje, může být kolik...? Čtvrt centimetru? Spíš asi méně, dejme tomu 1 mm, pak by tlak na trolej měl být síla lomeno plocha, kterou se sběrač dotýká, čili 40 N / (0,06 m * 0,001 m) = 666 667 Pa, a to je méně, než 13 500 000 Pa. Trojčlenkou (za předpokladu lineární závislosti) bychom se dostali na snížení bodu tání o 0,05° C, takže to s tím rozmrazováním tlakem asi nebude tak jednoduché.
To je teda za předpokladu, že to dotykové místo má 6 cm na 1 mm. Asi bude v reálu ta plocha možná i o dost menší, pak bude tlak na trolej větší. Nevím, co myslíte Vy?
To je teda za předpokladu, že to dotykové místo má 6 cm na 1 mm. Asi bude v reálu ta plocha možná i o dost menší, pak bude tlak na trolej větší. Nevím, co myslíte Vy?
05.12.2014 (12:27)
Ale jistě že stojícím. U jedoucího by přece nehrozilo přimrznutí k troleji, o kterém píšu, ne? Tak mě napadá, že by při stojícím nehrozilo přimrznutí vůbec, pokud by už došlo k elektrickému spojení. Do té doby ovšem by sběrač průběžně přimrzal k ledové krustě, kterou by se "protavoval".
Nicméně i tak je čas na prořezání ledem nepoměrně dlouhý. Fakt to není otázka jen několika minut. S ohledem na průřez ližin a přítlak sběrače je to spíš otázka několika hodin. Za tu dobu je už lepší tam poslat nějakou kočku, aby to stáhla. Nemluvě o tom, že za daných podmínek (teploty pod nulou) by ta roztátá voda hned zamrzala, nejspíš v prostoru mezi bokem ližiny a ledovým masivem, čímž by se celý proces zkomplikoval. "Kulatý" drátek o průměru 0,5mm není obdelníková ližina 3x1 cm. Si to zkus, sežeň si hranol 3x1 cm, kus ledu a za jak dlouho se ti tento probije ledem při zatížení. Lidově řečeno, půlmilimetrovej drátek, na kterým ti visí dvě cihly, se ti ledem prořízne daleko rychleji než dvě 3cm štangle na sběrači, na které tlačí přítlačný mechanismus. Bohužel se mi nedaří najít, jakou silou. Rovněž se mi nedaří najít rozměry ližin. Ten drátek bude taky potřebovat nepoměrně menší tlak (a přesto už tak dost vysokej), protože ve srovnání s dvěma plochejma 3cm ližinama je nepoměrně "ostřejší" a tlak na led je daleko vyšší po přepočtu na mm2.
Jiskřit by tam nemělo co, led sám o sobě je izolátor a k jiskření dochází, když se přerušuje okruh - vytahuje se oblouk. Dokud nedojde ke spojení a jeho následnému přerušení, tak nemá co jiskřit a určitě ne mezi stojícím sběračem a stojící trolejí při těch odběrech, který by tam nastaly.
Nicméně i tak je čas na prořezání ledem nepoměrně dlouhý. Fakt to není otázka jen několika minut. S ohledem na průřez ližin a přítlak sběrače je to spíš otázka několika hodin. Za tu dobu je už lepší tam poslat nějakou kočku, aby to stáhla. Nemluvě o tom, že za daných podmínek (teploty pod nulou) by ta roztátá voda hned zamrzala, nejspíš v prostoru mezi bokem ližiny a ledovým masivem, čímž by se celý proces zkomplikoval. "Kulatý" drátek o průměru 0,5mm není obdelníková ližina 3x1 cm. Si to zkus, sežeň si hranol 3x1 cm, kus ledu a za jak dlouho se ti tento probije ledem při zatížení. Lidově řečeno, půlmilimetrovej drátek, na kterým ti visí dvě cihly, se ti ledem prořízne daleko rychleji než dvě 3cm štangle na sběrači, na které tlačí přítlačný mechanismus. Bohužel se mi nedaří najít, jakou silou. Rovněž se mi nedaří najít rozměry ližin. Ten drátek bude taky potřebovat nepoměrně menší tlak (a přesto už tak dost vysokej), protože ve srovnání s dvěma plochejma 3cm ližinama je nepoměrně "ostřejší" a tlak na led je daleko vyšší po přepočtu na mm2.
Jiskřit by tam nemělo co, led sám o sobě je izolátor a k jiskření dochází, když se přerušuje okruh - vytahuje se oblouk. Dokud nedojde ke spojení a jeho následnému přerušení, tak nemá co jiskřit a určitě ne mezi stojícím sběračem a stojící trolejí při těch odběrech, který by tam nastaly.
05.12.2014 (11:28)
Chary: řeč byla přece o stojícím vlaku, nikoli jedoucím.
Pokud by tam aspoň trochu něco jiskřilo, mohl by se led mezi ližinou a trolejí roztát i tím.
Pokud by tam aspoň trochu něco jiskřilo, mohl by se led mezi ližinou a trolejí roztát i tím.
Komentáře vyjadřují názory čtenářů.
Redakce nenese žádnou zodpovědnost za jejich obsah.
- dopisovatel nebo člen ŽP, 
- editor nebo admin ŽP
Přidat komentář
Přihlášení
© 2001 - 2024 ŽelPage
- správci
:. Projekty
:. Weby
:. Kontakty
:. Sledujte nás
Info
informacni okenko